Indické vesmírné start-upy

Indická ekonomika se podílí jen 0,01% na celosvětovém “vesmírném” trhu s výrobky a službami o odhadované hodnotě 400 miliard USD (a to i v době, kdy překonala Francii a stala se šestou největší ekonomikou světa). NewSpace, to jsou soukromé společnosti zaměřené na “nízkonákladové” přístupy do kosmu a na vizionářské nové technologie. Oboje má zpřístupnit vesmír a zlepšit život zde na Zemi. I když se v Indii diskutuje podpora vesmírných start-upů a v současnosti ukazuje ISRO zájem o převod vývoje nebo produkce některých technologií na vybrané start-upy (Li-ion baterie), je mezi tisícovkami start-upů zaměřených na vesmír stále jen méně než 1% z Indie.

Tento článek vycházející z příspěvku Gourava Namty na twitteru Astropreneurs upozorní na několik z nich:

ECA na modelu Měsíce

ECA na modelu Měsíce
Zdroj: http://media4.picsearch.com/

Team Indus – nejznámější indický start-up, účastník GLXP, založený v roce 2010 skupinou přátel – Rahulem Narayanem, Indranilem Chakraborty, Sameerem Joshi, Dilipem Chabriou, Juliusem Amritem, Dhruvem Batrou, Sheelikou Ravishankar. Team Indus měl již nasmlouvaný nosič, ale ze startu koncem roku 2017 sešlo. Nyní plánuje vypustit svou sondu HHK1, která ponese Rover “ECA” – Ek Choti si Asha (Malá naděje) a několik vědeckých přístrojů, k Měsíci během roku 2019. Plánován je 10 dní let k Měsící, 10 dní na lunárním orbitu ve výši cca 100 km a 10 dní experimentů po přistání. Současně se Team Indus věnuje širokým edukačním aktivitám.

E2O CEO Sushmita Mohanty

E2O CEO Sushmita Mohanty
Zdroj: https://www.asianscientist.com

Earth2Orbit Analytix (E2O) – bylo založeno v roce 2007 Sushmitou Mohanty jako první vesmírný start-up v Indii., E2O mělo za cíl poskytovat poradenství pro vypouštění satelitů. Družici prvního klienta (Osaka Institute of Technology – 15kg PROITERES-1) se podařilo vyslat na orbitu pomocí PSLV na podzim roku 2012. V roce 2016 se společnost přeorientovala na zpracování a analýzu dat pozorování Země s cílem podpořit aktivity spojené se změnou klimatu po Pařížské konferenci o klimatu. E2O kombinuje velké objemy satelitních a terestrických dat za použití strojového učení.

HAMSAT I

HAMSAT I
Zdroj: https://ukamsat.files.wordpress.com

Dhruva Space – bylo založeno v roce 2012 Sanjaynem Nekkanti a Narayanem Prasadem. Druva Space nabízí konzultační a technologické služby indickým vývojářům univerzitních satelitů – malých platforem. Spolupracovali s Berlin Space Technologies při výrobě miniaturních satelitů v Indii. V roce 2014 spolupracovali s AMSAT India na vypuštění satelitu HAMSAT-II. (Pozn. – webová stránka je nedostupná a na twitterovém účtu je poslední tvít z února 2017.)

Astrome Technologies – společnost, založená v roce 2014 Nehou Satak and Prasadem H.L Bhattem, vstoupila na trh (a do “závodu”) vysokorychlostního internetu šířeného z kosmu (z oběžných drah kolem Země). K šíření internetu chtějí použít vlastní patentovanou technologii (mm vlny), která má zajistit 12x větší kapacitu připojení než nabízí konkurence. První soustavu plánují vypustit na LEO v roce 2019 a další v roce 2020 (celkem má flotila obsahovat 150 mikrosatelitů), kdy by chtěli zajistit připojitelnost na vysokorychlostní internet na většině povrchu planety, vč. odlehlých míst.

Schéma šíření internetu satelity

Schéma šíření internetu satelity
Zdroj: https://d2gn4xht817m0g.cloudfront.net

Motor MET

Motor MET
Zdroj: http://www.bellatrixaerospace.com

Bellatrix Aerospace – je výzkumná společnost založena Rohanem Ganapathy v roce 2015. Společnost vyvíjí orbitální rakety “Garuda” (1010 kg nákladu na SSO) a “Chetak” (50 kg nákladu na SSO) – obě rakety mají být znovupoužitelné. Také rozvíjí elektrický pohonný systém pro satelity, “Microwave Electro-Thermal Thrusters” (MET), schopný efektivně pracovat s různými pohonnými látkami – argonem, xenonem, dusíkem, čpavkem a vodní párou. MET nemá elektrody a palivo je zahříváno mikrovlnami. Společnost se navíc podílí na budoucích technologiích pro obranný průmysl (nepilotovaná vzdušná a pozemní vozidla).

Xovian Research and Technologies – byl založen Ankitem Bhatejou a Raghavem Sharmou v roce 2011. Společnost začala s vizí nízkonákladových udržitelných řešení při výrobě satelitů. Je aktivní ve výzkumu komponent sondážních raket, balónů do vysokých výšek a satelitů. Společnost pořádá workshopy pro sblížení průmyslu a vzdělávacích institucí (CANSAT).

Koncept CANSATu

Koncept CANSATu
Zdroj: http://www.xovian.co.in/

Zástupci SatSure Analytics při přebírání ceny Better Satellite World

Zástupci SatSure Analytics při přebírání ceny Better Satellite World
Zdroj: http://satsure.co

SatSure Analytics – byly založeny v roce 2016 bývalým inženýrem ISRO Prateepem Basu. V červnu 2018 jejich zástupci podepsali Memorandum of Understanding (MoU) s Antrix Corporation (komerční odnož indické kosmické agentury ISRO). SatSure Analytics se zabývá analýzou velkých území na základě satelitních dat a na jejich základě pak poskytuje řešení pro různé udržitelné iniciativy. Při své činnosti kombinuje velké objemy satelitních dat a dat z dronů s internetem věcí (IoT) a strojovým učením. V roce 2017 za dosažené výsledky obdrželi výroční cenu Space & Satellite Professionals International (SSPI) nazvanou “Better Satellite World Award“.

Zdroje informací:
http://astropreneurs.space/
https://en.wikipedia.org/wiki/TeamIndus
http://www.earth2orbit.com/
https://twitter.com/dhruvaspace?lang=cs
https://twitter.com/astrometech?lang=cs
https://www.f6s.com/astrometechnologiespvt.ltd
http://www.bellatrixaerospace.com/
http://www.xovian.co.in/
http://satsure.co/

Zdroje obrázků:
http://media5.picsearch.com/…&height=255
http://media4.picsearch.com/…&height=244
https://www.asianscientist.com/…2qap4jxg3zh8n49ohyhp8g.jpg
https://ukamsat.files.wordpress.com/2012/10/vusat-oscar-52_hamsat.jpg
https://d2gn4xht817m0g.cloudfront.net/…2a0148d22d.jpg?1461330034
http://www.bellatrixaerospace.com/assets/images/short.jpg
http://www.xovian.co.in/wp-content/uploads/2016/10/cnst.jpg
http://satsure.co/wp-content/uploads/2018/01/img1.png

Indické vesmírné start-upy, 4.8 out of 5 based on 10 ratings
Pin It
(Visited 1 559 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (10 votes cast)
(Visited 1 559 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


10 komentářů ke článku “Indické vesmírné start-upy”

  1. Ten úvod článku se mi teda vůbec nezdá. Můžete tu vysvětlit/vypočítat, jak jste dospěl k tomu, že podíl Indie je 0,01 % na 400miliardovém (v USD) globálním kosmickém trhu? Díky

    • vedator napsal:

      Autorovi zrejme usla desatina ciarka. Podla tohto zdroja https://brycetech.com/downloads/Global_Space_Industry_Dynamics_2017.pdf, strana 5, to pre Indiu vychadza cca 1%. No treba si uvedomit co vsetko je zahrnute v celkovom sucte vesmirnej ekonomiky.

      • Roman Vyhnánek napsal:

        Pravda je, že jsem to neověřoval, je to převzaté z citovaného zdroje:
        “Still, India’s share of the global $400 billion space market is less than 0.01%”.
        Člověk nikdy neví z jakých zdrojů to je a co všechno je zahrnuto (či nikoli). Autor chtěl upozornit na to, že podíl Indie je nicotný – a podle mne je jedno, jestli to je 1%, 0,1% nebo 0,01%.

        • sam napsal:

          1% je 4mld dolaru, to uz bylo celkem slusne. Zajimave bylo srovnani z pohledu EU, tam to tez nebude zadna slava.

        • Racek napsal:

          Samozřejmě, zdá se malý. Ovšem předpokládám, že do toho čísla jsou zahrnuty i vojenské aplikace, které jsou zejména v řípadě uSA enormní. Indie totiž nemá zrovna potřebu prosazovat své zájmy po celém světě.

        • Zde si dovolím nesouhlasit. Rozdíl o dva řády na úrovni stovek milionů, resp.
          jednotek miliard rozhodně není něco, co by néstálo za povšimnutí 🙂 A vzhledem k tomu co Indie dělá právě těch 0.01 % očividně byla do očí. Proto je dobré údaje ověřovat z více zdrojů, případně se nad nimi zamyslet.

      • Roman Vyhnánek napsal:

        Díval jsem se na citovanou zprávu pro Australskou agenturu a ta pro rok 21016 uvádí hodnotu celé globální “vesmírné” ekonomiky na cca 345 miliard USD, z toho asi 2/3 jsou komerční sektor a asi 1/3 státní.
        To, co bych považoval za trh zahrnuje i část státního sektoru, protože zadává některé dodávky a služby po soutěži externím dodavatelům. Část státního sektoru bych ale do trhu nezahrnoval, protože jde o přímé financování agentur a jejich činností nebo předem jasných (většinou státních) dodavatelů.
        Tím chci říci, že, i když z 345 miliard je 4,3 miliardy uvedeno u Indie, neznamená to, že má více než 1% podíl na tomto trhu (ale na této ekonomice ano).
        V této souvislosti je zajímavější čerstvý údaj o výdělcích ISRO na komerčních aktivitách (většinou prostřednictvím své komerční odnože Antrixu), které uveřejnil indický státní ministr Dr Jitendra Singh:
        2015-2016: USD 261.23m (INR 1794.93 Crore)
        2016-2017: USD 272.58m (INR 1872.93 Crores)
        2017-2018: USD 281.22m (INR 1932.27 Crores)
        To by korespondovalo s cca 0,1% globálního trhu r. 2016.

        Chci zopakovat, že článek nebyl o tržním podílu Indie a dohledávání toho, co tím autor myslel a z čeho čerpal (a jestli se nespletl) nemělo podle mne smysl. Je pravda, že jsem to mohl vynechat – ale zas by to ztratilo určitou autenticitu.

  2. Radim napsal:

    Taky pozor na to porovnávání “velikostí” ekonomik.

    Předpokládám, že porovnáváte HDP. Tak jako růst HDP v % sám o sobě nic moc neříká (+3% českého HDP je v absolutní hodnotě pořád míň než případných 0,5% Německého nebo USA), tak ani ta “velikost ekonomiky” nevypovídá o její kvalitě. Indie sice předstihla Francii, ale pořád nedokáže vyrábět TGV, Mirage nebo Renaulty. Zjednodušeně řečeno.

    • Racek napsal:

      No, rychlovlaky nevím, i když předpokládám že je vyvíjí, ale osobních aut vyrábí Indie asi více jak 2 milony ročně několika značek a stíhačky Tejas se posledním verzím Mirage už minimálně vyrovnají (první nadzvukové stíhačky Marut již stavěla koncem 50tých let) . Dnešní Indie je schopna vyrobit prakticky cokoliv, ovšem proč to vyvíjet když to mohu levněji koupit?

Zanechte komentář