Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.

Misi Luna-Glob, která má za úkol přistát u jižního pólu Měsíce v Boguslawského kráteru, se někdy říká také Luna-25. Rusové tím chtějí dát najevo návaznost tohoto projektu na dřívější velmi úspěšný program Luna. Ten se svého zatím posledního článku dočkal v srpnu 1976, kdy Luna 24 dopravila na Zemi vzorky měsíčního materiálu. Start Luny-25 byl původně plánován na rok 2016, ale kvůli nedostatku financí byl přesunut na rok 2019. V dubnu 2016 přidělil Roskosmos Lavočkinově kanceláři, která misi Luna-Glob staví, rozpočet ve výši 4,6 miliardy rublů (cca. 1,6 miliardy českých korun). Od té doby šlo prakticky všechno podle plánu a zdálo se, že realizace míří k úspěšnému finále … tedy, až na jednu skvrnu na kráse.

Nákres sondy Luna-Glob (Luna-25) s vyznačeným přístrojem BIB.

Nákres sondy Luna-Glob (Luna-25) s vyznačeným přístrojem BIB.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Problémy dělal inženýrům jediný systém označovaný zkratkou BIB. Bohužel je však právě BIB jednou z klíčových součástí celé mise – jedná se totiž o inerciální měřící jednotku. Jejím dodavatelem je ruská společnost NPO IT, která se nachází v Koroljovu u Moskvy – nedaleko od ruského řídícího střediska ISS. Úkolem BIB je dodávat palubnímu počítači informace nezbytné k zajištění řízení dráhy mezi Zemí a Měsícem. NPO IT provedla zkoušky systému BIB a výsledky byly nepřesvědčivé, protože obsahovaly nečekané hodnoty. Jinými slovy – jednotka poskytovala nesprávné údaje, což znamená, že v ní něco nefungovalo správně.

Zástupci NPO IT oznámili, že jejich systém nebude připraven pro startovní okno v roce 2019. Na tuto překvapivou zprávu reagovali zástupci Lavočkinovy kanceláře oznámením, že se pokusí ruský BIB nahradit evropským ekvivalentem ASTRIX, který vyvíjí společnost Airbus Defence & Space. Do hry však vstoupily sankce vůči Rusku, které začaly platit po ukrajinské krizi. Tyto sankce znemožnily realizaci tohoto obchodu.

Existuje však ještě jedno řešení – je jím systém BIUS-L, který vyvinula NPT AP z Moskvy a který by dokázal BIB nahradit. Jenže tato možnost v sobě skrývá další nevýhodu – nebude k dispozici dříve než v únoru 2020. Technické problémy vedoucí ke zpoždění mise však dominovým efektem spustí i další komplikace. Pro  přelet mezi Zemí a Měsícem má totiž Luna-Glob provést zážeh hlavního motoru. Konkrétně má dojít k jejímu urychlení, přičemž celková změna rychlosti tohoto manévru nesmí být větší než 846 m/s – právě tohle je totiž limit, který hlavní motor dokáže po příletu k Měsíci anulovat.

Graf potřebné změny rychlosti pro let k Měsíci v průběhu dalších let.

Graf potřebné změny rychlosti pro let k Měsíci v průběhu dalších let.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Měsíc však kolem Země neobíhá po ideální kružnici, což znamená, že potřebná změna rychlosti k výše popsanému zážehu záleží na termínu startu. Existuje však pouze několik oken, kdy je celková změna rychlosti pod limitem 846 m/s. Nejbližší okno se otevírá v listopadu 2019 a zavře se v lednu 2020. Právě v tomto okně měla Luna-25 původně letět. Další okno se otevře v září 2020, ovšem potřebná změna rychlosti bude během něj velmi blízko limitní hodnoty. Pokud bychom tedy hledali okno, které poskytne pohodlnou rezervu, musíme se podívat až na květen 2021.

Testovací exemplář sondy Luna-Glob (Luna-25).

Testovací exemplář sondy Luna-Glob (Luna-25).
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

V květnu letošního roku doporučila Rada pro vesmír Ruské akademie věd agentuře Roskosmos, odložit start na okno v roce 2021. Ovšem Michail Chajlov, zástupce ředitele Roskosmosu pro nepilotované mise, se k tomuto odkladu projevil nesouhlasně. V současné době stále probíhají jednání a zatím nejsou známy žádné výsledky, ani termíny. Jenže čekání nemůže trvat moc dlouho a ani odklady nejsou příliš vhodné. Na rozhodnutí čeká mnoho lidí zapojených do projektu, mezi kterými je i Švédský institut vesmírné fyziky (IRF), který má dodat jeden z klíčových vědeckých přístrojů.

Švédský přístroj LINA-XSAN (eXtra Small Analyzer for Neutrals).

Švédský přístroj LINA-XSAN (eXtra Small Analyzer for Neutrals).
Zdroj: http://www.rmki.kfki.hu

Zařízení LINA-XSAN (eXtra Small Analyzer for Neutrals) má studovat interakci vesmírného plasmatu s měsíčním povrchem. Velmi podobný úkol bude mít i ruský přístroj ARIES-L, takže data z obou zdrojů by se mohla zkombinovat. Některé díly pro LINA-XSAN byly vyrobeny už v roce 2012 a pomalu se blíží konec jejich životnosti – nemohou tedy čekat další tři roky na start. Vyrobit nové exempláře není prakticky možné, protože zástupci IRF jsou momentálně vytíženi prací na evropské misi JUICE, pro kterou vyrábí přístroj PEP (Particle Environment Package). Švédové dostali vloni nabídku od Čínské kosmické agentury, že by jejich přístroj LINA-XSAN mohl letět na čínské sondě Chang’e 4. Zástupci IRN se rozhodli tuto nabídku využít a informovali ruskou stranu o tom, že jejich LINA-XSAN nepoletí na ruské, ale na čínské sondě. Od té doby nejsou k dispozici další údaje či výsledky jednání. Není tedy jisté, jak rusové na toto oznámení reagovali, tedy zda Luna-25 poletí se švédským přístrojem nebo bez něj, Roskosmos stále oddaluje rozhodnutí o přesunu termínu startu.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.iki.rssi.ru/
http://www.iki.rssi.ru/
http://all.true-news.info/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-25-184833.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-25-185723.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/3.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-25-185404.jpg
http://www.rmki.kfki.hu/~szalai/Publications/4ms3_abstract_Barabash2.pdf

Ruská lunární mise čelí problémům, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 4 322 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 4 322 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


47 komentářů ke článku “Ruská lunární mise čelí problémům”

  1. Alois napsal:

    S tím, že sovětský program Luna byl velmi úspěšný bych si dovolil trochu polemizovat. Beze sporu dosáhl mnoha prvenství. V tomto smyslu bezpochyby velmi úspěšný byl, ale z inženýrského hlediska ani náhodou tomu tak nebylo a dnes už se dávno na nějaká prvenství a politiku ” nejede”. Úspěchů bylo dosahováno za cenu neuvěřitelného množství neúspěchů, které byly v duchu propagandy tajeny a pokud to nešlo bylo mlženo. Bylo to v dobách, kdy státní pokladnice byla ” bezedná” a tak se mohlo vesle létat ” na náhodu ” s filozofií ono to musí jednou vyjít.
    Tato strategie se dnes použít nedá a programy do vzdáleného kosmu, byť ojedinělé, končí od 90 let m.s., kdy se přívod peněz přiškrtil, pravidelně ostudou.
    Zkrátka : Ruské sondy si bohužel zachovaly typické rysy z dob Sovětů, jsou těžké, málo výkonné a nespolehlivé. V tomto ohledu je již jak zdá podle výsledků, předstihla Čína a snad i Indie !
    Proto považuji spojenectví ESA a Roskosmosu v projektu Exo Mars za čirý hazard s nejistým výsledkem a vůbec se nedivím těm Švédů, že raději letí s Číňany.

    • Robertix napsal:

      Čo sa týka EXO MARS, tak tam je hazard paradoxne zo strany ESA, že sa nepodarí pristáť..Rusi v EXO MARS majú za úlohu dostať náklad k Marsu, s tým nemajú problém.

      • Spytihněv napsal:

        Rusko staví samotnou přistávací plošinu, na které bude trůnit rover, takže jde nejen o dopravu k Marsu. I když asi dělají spíše hardware, software má na starosti ESA včetně třeba padáku.

      • Radim napsal:

        No, sekvence Fobos-1, Fobos-2, Mars 96 a Fobos-Grunt moc nadějí nato, že s dostáním nákladu k Marsu nemají problém … nedava…
        R.

        • Spytihněv napsal:

          Oni Rusové paradoxně v posledních 30 letech mají sice problém s dopravou nákladu, ale jen toho svého. Cizí sondy dopravují v pořádku. Třeba Venus Express, Mars Express, TGO… Proč je tomu tak, to vědí snad jen oni sami.

          A pokud jde o TGO, tak se o ní někdy mluví jako o evropsko-ruské. To asi nebude správně. Je to mise pouze ESA. Nějaké umístěné přístroje nerozhodují, třeba o InSight se také nemluví jako o americko-francouzsko-německé. Až teprve ExoMars 2020 bude jednoznačně evropsko-ruský.

        • Spytihněv napsal:

          Ono je to asi subjektivní, ale já bych samotné použití cizí rakety nebral jako důvod. Kolem Marsu také nekrouží velmi úspěšný evropsko-ruský Mars Express. Totéž v případě již zaniklé Venus Express. Podle mého názoru tohle vzniklo z ExoMars jako celku. ExoMars jako celek se tak označit dá.

          • Dušan Majer napsal:

            Jasně, ale součet ruská raketa + 2 ruské přístroje z celkových 4, to už je poměrně významná forma spolupráce.

        • Spytihněv napsal:

          Může být. Záleží na úhlu pohledu. Já mám tendenci “národnost” chápat podle hardware samotné konstrukce. Ale ano, ta ruská účast je v tomto případě výrazná.

    • maro napsal:

      Aloisi, jste komik. Luna byl zatraceně úspěšný projekt. Ta robotická doprava vzorků z Měsíce na Zemi byla pecka a ani k tomu nepotřebovali takové miliardy dolarů jak Američani s projektem Apollo. Měsíc byl vždycky hlavně politické téma, proto ty hromady peněz za přistání člověka na obou stranách. A pak už bylo třeba hledat zdůvodnění, proč je tam vlastně nutné i dál posílat lidi. Ne fakt to není nutné.

      • Dušan Majer napsal:

        Pan Alois to přehnal, to je bez debat, ale musím poopravit i Váš názor – robotický průzkum neodkáže plně nahradit člověka. A navíc pilotované výpravy mají významný technologický přesah i do dalších oborů, byť za vyšší cenu. Tím ale nechci snižovat význam Lun, což byly perfektní sondy.

      • Vítek napsal:

        Pecka? No nevím … Z kolika lokalit na Měsíci přinesly Luny vzorky? Ze tří, pokud se nepletu, Apollo řádově ze stovek. Navíc lokality odběru měli možnost zvolit a zvážit v geologii školení astronauti v pohybu, kdežto Luna pouze, když to přeženu, hrábla kde dosedla a letěla domů. Odpovězte si sám, co z toho mělo větší vědecký význam.
        I dnes existují studie o tom, že přítomnost lidských průzkumníků je asi tisíckrát efektivnější oproti sondám, bohužel je na druhou stranu dražší, náročnější a nebezpečnější.

        • maro napsal:

          Tak s tím tisícinásobně větším přínosem to nebude úplně pravda. A v přepočtu na nutný přenesený náklad už vůbec ne. Na Mars člověk ještě 30 let nepoletí a přesto už o něm za těch třicet let budeme vědět opravdu hodně.

      • Spytihněv napsal:

        Luna byl určitě úspěšný projekt, ale faktem je, že za cenu velkého množství ztracených (a utajených) sond, jak správně uvádí Alois. Třeba první úspěšně přistávající Luně 9 (typ E-6) předcházelo 11 zničených E-6, z nich 5 se nedostalo ani na oběžnou dráhu Země. Pak přišly návratové E-8-5. Těch bylo vysláno 11, z toho se 6 nějak dostalo na povrch Měsíce a jen 3 se vrátily se vzorky. Lunochody byly 3, z nich se dokonce celé 2 na Měsíc dostaly a excelovaly. To je v porovnání se zbytkem programu Luna velmi dobrý výsledek. Jinak byl Měsíc pod intenzivní sovětskou palbou 🙂 Tím nechci program dehonestovat, mám ho rád, ale čísla hovoří jasně.

        • maro napsal:

          Tak jasně hovoří především finanční čísla. I pokud vypálím 15 raket a jen tři dosáhnou cíle, může to být úspěšnější projekt, než když vypustím jednu raketu, která uspěje, ovšem po několika letech simulací, pomocných pozemních pokusů a nekonečných testů. Vždy je to o množství spotřebovaného lidského času a energií. Počet raket, které můžou mít různou míru složitosti, není vůbec určující. Důležité je celkové množství vynaložené energie na daný cíl.

  2. Anton napsal:

    Rusi budú asi musieť reformovať svoje kozmické aktivity, podobne ako v USA.
    Oddeliť armádu, Rozkozmos a aktivity súkromínkov.
    To nejde všetko efektívne riadiť centrálne. To bola asi najšťastnejšia reforma Obamovcov. Asi jediná, ktorú nechce rušiť ani Trump.

    Aj keď Rusi mali iné vychodiskové podmienky. Predovšetkým zažili revolúciu a každá revolúcia prináša zo začiatku ekonomický prepad. Zažili rozpad ZSSR a delenie. A to tiež prináša zo začiatku ekonomický prepad. Zmenu priorít. Začali stavať teda aj nový kozmodron, ako Vostočnýj. Nezávisly od Bajkonuru v Kazakstane.
    Aj keď ich armáda má tiež nejaké kozmodrony ako Pleseck.
    (V USA stavajú už svoje kozmodróny súkromníci alebo oprašujú staré. Aj na Novom Zélande pre americkú spločnosť Rocket Lab a rakety Electron ide považovať za americký.)
    Vesmírne aktivity im pribrzdila tiež kríza s Ukrajinou. Všeličo sa vyrábalo spoločne s Ukrajinou a tie väzby sa pretrhali.
    Koniec koncov aj tie embarga Západu na Rusko. Do toho nečakane veľký pokles svetových cien ropy. Ruská armáda a kozmické aktivity boli veľmi závisle na dotáciách zo zisku z ropy.
    V raketových nosičoch až tak nezaostavajú, napríklad stále predávajú do USA svoje raketové motory typu RD. Stále vynašaju kozmonautov a tovar na ISS a niečo sa ešte čaká na vynášanie na novú kozmickú stanicu pri Mesiaci. Pre armádu vyvinuli nové Hyperrsonické rakety ktoré dosahujú rýchlosti cez mach5. Tieto rakety vážne ohrozujú aj tú dominanciu amerických lietadlových lodí v oceánoch. Napríklad na linku
    https://echo24.cz/a/S497F/rusko-ma-raketu-na-jaderny-pohon-s-neomezenym-doletem-chlubi-se-putin
    Těžká mezikontinentální balistická raketa Sarmat má prakticky neomezený dolet, nese větší množství jaderných hlavic a je vybavena systémy pro průnik jakoukoliv nepřátelskou protiraketovou obranou. Její startovní hmotnost je 200 tun a má být náhradou dnes používané, ale již zastaralé rakety Vojevoda, které dali Američané ve svém kódovém systému označení „Satan“. „Nikdo ve světě takové rakety nemá,“ zdůraznil prezident Putin.
    „Hypersonický letecký raketový systém Kinžal je raketa, kterou nese nadzvuková stíhačka MiG-31. Dá se vypustit proti cílům ve vzdálenosti až 2000 km a může nést klasickou nebo nukleární hlavici. Je to vlastně ze vzduchu odpalovaná balistická raketa, schopná za letu manévrovat a dosahovat rychlostí údajně až Mach 10, tedy až desetinásobku rychlosti zvuku (cca 12 000 km/h),“ popsal systém Visingr.

    Druhým hypersonickým zbraňovým systémem, o kterém Putin mluvil, je systém Avangard. „To je v podstatě okřídlená jaderná hlavice, která je vynášena mezikontinetální raketou, ale neletí po balistické křivce, místo toho se pohybuje klouzavým letem ve vyšších vrstvách atmosféry rychlostí až Mach 20, při čemž může i manévrovat, takže pro jakoukoliv protiraketovou obranu je zcela nezasažitelná,“ uvedl Visingr.

    Posledním zmíněným typem je laserový zbraňový systém, o němž ale nebyly žádné další informace uvolněny.

    Počul som už zanariekať Putina, že Rusko nedobehne USA vo vesmírnych aktivitách v počte vynaložených mimiárd do vesmírnych technológii.
    Nuž asi museli ísť so stále zmenšujúcim rozpočtom na problém asymetrickí. Vsadiť na niektoré smery, ako vesmírne nosiče. Veď tie nosiče môže použiť aj ich armáda. Zdokonaliť svoj navigačný systém GLONASS. Ten tiež potrebuje armáda.
    Rusi teda zdokonaľujú svoje vesmírne aktivity dvojitého určenia, ktoré môžu poslúžiť aj armáde.
    Museli nie spraviť v Rusku s poľnohospodárstvom, keď už v odvetných embargách sankcionovali západ cez potraviny.
    Rusi proste nemôžu stíhať všetko. A svetové ceny ropy už pomaly stúpajú.
    Blíži sa sumit Trumpa a Putina. Aj možnosť zrušenia embárg USA na Rusko. Môžeme hádať na čom sa dohodnú a čo bude utajené.
    Možné obchodné vojny medzi USA a Činou, alebo medzi USA a EU Rusku dávaju dobré šance na nielen zrušenie hospodárských embárg na Rusko.

    • Radim napsal:

      Dost nechutná trollovina…

      • Anton napsal:

        Máš aj vlastný názor? Slova o trollovaniu bežia na internete až veľmi často, ako súčasť nenávistnej, protiruskej propagandy. Maju znevažovať akykoľvek názor, hoc aj nezávislé úvahy na Rusko.
        Neponúkať vlastný názor. Iba ak názory, že všetko Ruské bolo, je a bude zlé.
        Aj tvoje názory možno ľahko označiť za trollovanie bez rozumnej argumentácii, alternatívy.
        Môžeš teda ponúknuť vlastný názor. Sem s ním!
        Alebo ti tvoji páni a sponzori vlastný názor vygumovali?

        • Dušan Majer napsal:

          Důrazně vás vyzývám, abyste toho nechal. Už delší dobu sleduju vaše příspěvky, ale nikdy jsem se neozval. Teď už jste ale překročil hranici, kterou nehodlám tolerovat. Důrazně vás vyzývám, abyste se za poslední větu Radimovi omluvil, protože na nic podobného tu zvyklí nejsme a ani si na to zvykat nechceme.

        • Radim napsal:

          Občas sem přispívám články většinou zaměřenými na ruský kosmický výzkum. Jmenuji se Radim Pretsch. V nich se můžete seznámit s mými vlastními názory, uveřejněnými pod mým jménem a obhajovanými v následných diskuzích.

          S tímto kreditem směle označuji vaše příspěvky za trolling.

        • igi napsal:

          prvá a posledná veta sú ako z velkej knihy o trollovaní, viac mi netreba…
          (p.s. vážne ten váš tábor nedokáže vymyslieť ani originálnejšie osobné urážky? stále recyklujete to isté, je to nuda)

      • rhronza napsal:

        Já jsem vydržel jen první dvě věty…. :-)))

      • Miloš napsal:

        My máme na Slovensku časopis s názvom Zem a vek. Tí z nás, ktorí vedia o čo ide ho nazývame Zjem aj vlek. Neodporúčam čítať tento časopis s plným žalúdkom, lebo výdatnú večeru alebo obed budete mať opäť pred sebou v oveľa nechutnejsej podobe. Vlastné v ňom neodporúčam ani len listovať.
        No a Anton v tomto časopise nielen listujem ale asi do neho aj prispieva.

    • zargos napsal:

      K Sarmatu,neproniknutelná protiraketová obrana neexistuje,jde jen o to,kolik prostředků donutím protivníka vyplýtvat na to,aby ji prolomil.

      Jinak odkladu lunární mise je škoda,ale lepší než havárie.

    • jozef napsal:

      Dost nechutná trollovina…

      aj ja si to myslím

      • Racek napsal:

        Za trollovinu bych to přímo neoznačil. Jen je to mimo dané téma. Ona kosmonautika k tomu hodně svádí, zvláště proto že je vyživovaná do značné části politikou a armádními zájmy. Jsem ovšem rád, když nás občas pan Majer usměrní a nenechá nás v těchto diskusích řešit něco co rozhodně patří jinam.
        Holt to máme pořád v hlavě, média to do nás cpou dnes a denně. Bohužel.

    • pbpitko napsal:

      Áno, bezpochyby ide z toho hrôza !
      A vesmírne ciele ?, Áno, ale len pokiaľ sa dajú využiť aj v armáde.

  3. Spytihněv napsal:

    Já bych v článku ještě přitlačil. Žádná ruská nebo sovětská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety nikoliv 20 let, ale dokonce už 30 let. Za 10 dní bude právě toto slavné výročí startu Fobosu 2 🙂

    • xxxyyy napsal:

      Mylis sa. Fobos 2 opustil obeznu drahu Zeme a obiehal (mozno este obieha) okolo Marsu. K strate komunikacie doslo na obeznej drahe Marsu cca. 10 dni pred planovanym pristatim.

      • Spytihněv napsal:

        Úplně se mi zastavilo srdce 🙂 V čem se mýlím? Píšu, že za 10 dní bude 30. výročí startu Fobos 2, co jako poslední odletěl od Země.

    • maro napsal:

      30 let je úplné nic. Já vám klidně řeknu, že ještě dalších 30 let nestane na Marsu noha člověka. A světu to ani nebude moc vadit.

      • Spytihněv napsal:

        Je vidět, že dokážete obhájit na straně Ruska úplně vše. A klidně i zcela absurdně. Gratuluji 🙂 Myslím, že tady na kosmonautixu by asi každému (tedy zřejmě kromě vás) vadilo, kdyby za posledních 30 let nevyslala NASA, ESA, JAXA a další díky své neschopnosti žádnou meziplanetární sondu a ani k Měsíci by se nepodívali.

  4. Spytihněv napsal:

    Velmi zapeklitá situace. BIB blbne, náhradou by byl ASTRIX, ale sankce ho zakazují, reálná náhrada by se našla v BIUS-L, ale ten se nestihne připravit tak, aby se Rusové vešli do okna k Měsíci, jenž ale obvykle není na termíny startů příliš náročný. To by Ejzenštejn nevymyslel 🙂

    Já tedy jsem zastáncem sankcí a to klidně na věčné časy, ale konkrétní zařízení na konkrétní věci, které poslouží všem (a výzkum Měsíce do toho určitě spadá)-tady bych asi udělal výjimku.

    • BlackSheepOI2 napsal:

      Vieš mi ozrejmiť nepoliticky význam sakncií? Ja v tom vidím len podporu pašovateľov a obchádzateľov blokád ako stále pri ľubovoľných sankciách. Reálny prínos je len v obmedzení výskumných aktivít a zdražovaní hmotných vecí pre koncového užívateľa prípadne výrobcu, čo môže byť stymulom pre lokálneho poskytovateľa, výrobu alebo aj výskum na účelom náhrady nedostatkového tovaru.

      Btw. Taká Čína kopírovala a kopíruje, kradne, skupuje výsledné registrované produkty a výsledkom je len slovná prestrelka mocností…

      Takže áno, sú to politické hry, nie, nemajú reálne opodstatnenie, kedže znevýhodňujú obe strany. (a to nerátam odvetné reštrikcie…)

      • Spytihněv napsal:

        Jen jsem to nadhodil, protože se to článku týkalo a nechtěl jsem téma sankcí nijak rozvádět. Tak jen krátce. Myslím, že všichni víme, proč byly sankce zavedeny. Jako donucovací prostředek. Což moc nevyšlo, i když na Rusko dopadly celkem citelně, ale to si z toho moc nedělá, chování nemění a holt ořízne své občany, jako vděk za nehynoucí podporu straně a vládě 🙂

        To je vše, tím na toto téma končím.

        • Robertix napsal:

          Treba si uvedomiť, že Rusko je jedna z veľmocí na svete a svoj názor, prístup a stratégiu nebudú meniť na základe nejakých sankcií. Preto sa takej zemi hovorí veľmoc. Napríklad taká Severná Korea dostala sankcie a hneď je poslušná, pretože nemá na to sa s tým vysporiadať. Sankcie uložené na Rusko rozvíjajú pašeráctvo, špekulanstvo, pozrite si to v číslach, napríklad vzájomný obchod USA a Ruska stúpol o niekoľko percent od zavedení sankcií, čo je paradox.

          Osobne ma na tom najviac mrzí, že kvôli tomu trpí samotná veda. Prajem veľa síl do Roskozmosu, nech sa im podarí s touto “zacyklenou” situáciou nejako vysporiadať, aby sme my, ako fanúšikovia kozmonautiky, mali čo obdivovať 🙂

          Mier všetkým.

        • BlackSheepOI2 napsal:

          Bol by som zvedavý, ako radový občan spozoroval nejaké EU alebo USA sankcie voči Rusku. Nechcem byť skeptik, ale mám obavy, že papierové a reálne dopady sú o dosť odlišné.

        • maro napsal:

          Dopady sankcí jsou asi takové, že ruský spotřebitelský časopis testuje, jestli jsou chutnější Krušovice vyráběné v České republice, nebo Krušovice vařené v Petrohradě. Heinekenu, jakožto globální značce je to samozřejmě zcela šumák. Stejně jako nějaké sankce.

  5. BlackSheepOI2 napsal:

    Negatívne ani pozitívne reakcie problém s podfinancovaním vesmírneho výskumu nevyriešia. Bojujú s tým všetci. USA, Rusko, Čína aj ESA. Nie je to proste v trende. Pokiaľ sa z toho nestane trend a politická orientácia, či závodenie, môžme si len nahovárať, že to bude lepšie. Prezentovať súkromné spoločnosti ako nositeľov vesmírneho objavovania je krátkozraké a klamlivé. Súkromá spoločnosť rieši v prvom rade zisk. Národná agentúra je aparát platený z daní… so všetkými pre a proti, ktoré to so sebou prináša.

    Nevidím ani dôvod dehonestovať Luna projekt. Každý projekt, ktorý sa uskutoční a prinesie reálne nové dáta je prínosom. To či je efektívny, ekonomický alebo technicky dokonalý je už otázka pre niekoho kto rieši vyšie uvedený spôsob financovania.

  6. JanHonnza napsal:

    Poděkování panu Dušanu Majerovi za příspěvek z 11:18. Ufff….

  7. Pepa napsal:

    Zajímalo by mě, jaký má Rusko vztah k DSG. Přijde mi (i vzhledem ke kalibrům objektivů), že na ISS upřednostňuje špionáž před vědou. Ta u Měsíce ztrácí smysl. Kosmická věda na tom v Rusku i vzhledem k neexistenci funkčních kosmických sond bude dost bídně. Pro spoluúčast na DSG asi bude hrát roli jistá prestiž (vhodná pro domácí propagandu) a hlavně peníze.

    • Dušan Majer napsal:

      V první řadě je potřeba říct, že na ISS neprobíhá špionáž. Američané, Evropané i Rusové fotí Zemi, ale spíše k propagačním a vědeckým účelům. Na špionážní snímky jsou mnohem lepší nepilotované družice, které obíhají níže a mají lepší stabilizaci.
      Rusko o účast na DSG stojí – chtěli by tam létat s lodí Federacija, která je zatím ve vývoji. Možná by tam mohli postavit přechodovou komoru. Ale nedá se od nich čekat nic dominantního. Cislunární prostor je pro jejich současnou techniku moc daleko a musí tedy vyvíjet systémy nové.

      • Doprava posádky je dost dominantní prvek.

        • Dušan Majer napsal:

          To je samozřejmě pravda, ale beru to pragmaticky – Federacija je oproti Orionu dost pozadu a zatím se ani neupřesnilo, na jaké raketě by měla startovat. Respektive upřesnilo, ale nyní jsou zase informace o změně. Proto se dá předpokládat, že minimálně v prvních letech provozu DSG bude hlavní tíha ležet na Orionu. Samozřejmě, až se Federacija stane provozuschopnou a bude létat pravidelně, pak se není o čem bavit, pak to bude jednoznačně významný přínos. Ale zatím mám pocit, že se dost plácá na místě.

  8. Roman napsal:

    Díky Dušane za článek. No dalo se asi očekávat, že nějaký zvrat zase příjde, ale vůbec by mě nenapadlo, že budou mít rusové takový problém s tím vůbec vyslat raketu k měsíci. Něco co dokázali, před 40ti lety nedokážou dnes s moderní technologii? A to chtěji létat k DSG?

    • Dušan Majer napsal:

      Ono je to s jejich vztahem k DSG ještě složitější – současnými raketami se tam nedá prakticky nic rozumně velkého vynést, takže Rusové sami vědí, že pro lety k DSG potřebují silnější raketu. No a vzhledem k tomu, jak dlouho tam všechno trvá, tak jsem k jejich účasti na dopravě astronautů poměrně skeptický.

Zanechte komentář