Indie otestovala záchranný systém své lodi

Indové sice zatím nedisponují žádnou pilotovanou kosmickou lodí, ale zájem o ni evidentně mají, protože již několik let činí postupné kroky vstříc tomuto cíli. Jeden takový důležitý krok si připsali ve čtvrtek 5. července, když otestovali únikový systém, který by při závadě na raketě odnesl kabinu s posádkou pryč. Testovala se situace, kdy ještě nedošlo ke startu a raketa stále stojí na odpalovací rampě. Dvouhodinové okno se otevřelo v šest hodin ráno místního času, tedy ve 2:30 SELČ a celá zkouška trvající 259 sekund proběhla o hodinu později. Před polednem našeho času pak Indická kosmická agentura ISRO oficiálně potvrdila úspěšné provedení zkoušky.

Kabina CARE po přistání v Indickém oceánu

Kabina CARE po přistání v Indickém oceánu
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net

Příprava pilotované lodi nemá v indickém kosmickém programu nejvyšší prioritu, ale agentura postupně k tomuto cílí míří. Podle dosavadních plánů by měla být loď dvoumístná a o její vynesení by se měla starat raketa GSLV Mk.III. Zatím nejvýznamnější test proběhl před zhruba třemi a půl roky, kdy se na suborbitální dráhu dostal demonstrátor CARE (Crew Module Atmospheric Reentry Experiment). Ten vylétl při prvním testovacím letu rakety GSLV Mk.III do výšky 126 kilometrů a zkoušelo se hlavně, jak si poradí se vstupem do atmosféry. Let tehdy dopadl úspěšně a testovací kabina přistála ve vlnách Indického oceánu.

Kosmodrom Satish Dhawan Space Centre alias Šríharikota

Kosmodrom Satish Dhawan Space Centre alias Šríharikota
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Stejně tak byla i aktuální zkouška nepilotovaná a jejím úkolem bylo ověřit, jak zvládne záchranný systém odnést kabinu pro posádku v případě závady. Zkouška proběhla na kosmodromu Satish Dhawan Space Centre na ostrově Šríharikota, podle kterého se někdy nazývá celý kosmodrom. Nachází se zde hned několik ramp, přičemž tato zkouška proběhla na jedné, která slouží ke startům suborbitálních raket. Tato rampa leží pouze 200 metrů od pobřeží a a 2,5 kilometru jižně od rampy SLP (Second Launch Pad), ze které startují rakety PSLV a GSLV. Tři kilometry směrem na sever od rampy pro suborbitální rakety pak leží již vyřazená rampa, ze které létaly nosiče SLV a ASLV.

Záchranný systém indické lodi v akci.

Záchranný systém indické lodi v akci.
Zdroj: https://www.isro.gov.in

Okolí rampy pro suborbitální rakety disponuje několika pevnými body pro odpalování, ale i kolejnicemi, aby bylo možné pokrýt co nejširší spektrum nosičů. K samotné zkoušce došlo v severní části této oblasti, která byla ještě speciálně rozšířena. K testu mělo původně dojít už vloni, ale agentura jej postupně přesunula na 5. července. Dostupné zdroje neuvádí, na čem přesně byla kabina s hmotností 12,6 tuny před zkouškou umístěna. Dá se však předpokládat, že konstrukce pod kabinou disponovala nějakým oddělovacím mechanismem, aby bylo možné vyzkoušet i tuto část záchranného systému.

Po zážehu sedmi motorů na tuhé palivo na záchranné věžičce nabrala sestava směr kolmo k nebi a po chvíli začala nabírat směr k Bengálskému zálivu. Kabina dosáhla výšky téměř 2,7 kilometru a následně vystřelila padáky, na kterých přistála zhruba 2,9 kilometru daleko od rampy na kosmodromu Šríharikota. V kabině, která přistála do vody, bylo na 300 senzorů, které měřily různé podmínky ve všech fázích zkoušky. Hned po dosednutí na hladinu vyrazily ke kabině tři záchranné lodě, které následně naostro vyzkoušely procedury pro vylovení kabiny.

Kabina indické lodi se snáší na padácích po úspěšné zkoušce záchranného systému.

Kabina indické lodi se snáší na padácích po úspěšné zkoušce záchranného systému.
Zdroj: https://www.isro.gov.in

Během letu kabina odesílala živě aktuální data o výšce a poloze – výšku zajistil klasický výškoměr, pozici pak indický systém IRNSS společně s americkým GPS a dodatečnými vysílači GAGAN na indických družicích na geostacionární dráze. Telemetrie se posílala na pozemní stanici přímo, ale jako záloha fungovalo odesílání na družici GSAT-6 na geostacionární dráze.

Test měl ověřit, zda bude záchranný systém schopen odnést kabinu pryč od nebezpečné rakety ještě před startem, což je scénář, který se u záchranných systémů běžně testuje. Velmi podobný průběh měla i situace z roku 1983, kdy došlo k zatím jedinému použití záchranného systému v ostrém provozu.

Sojuz T-10 s kosmonauty Vladimirem Titovem a Gennadijem Strekalovem tehdy do vesmíru neodletěl, protože 90 sekund před startem začalo z jejich rakety unikat palivo, které se vznítilo. Podrobnější informace o této nervy drásající události najdete v našem seriálu Kritické momenty kosmonautiky od Ondřeje Šamárka.

Záchranné systémy však nejsou určeny jen pro záchranu na rampě, ale i v první fázi letu samotného. Stejně jako lodě Sojuz, Mercury, Apollo, Orion nebo Šenčou, využívá indická loď věžičku připojenou k vrcholu kabiny, na které jsou připojeny malé, ale silné motory. Jejich zážeh pak odtáhne kabinu pryč od rakety. Ve chvíli, kdy se start podaří a raketa se dostane mimo husté vrstvy atmosféry, je potřeba u úniku menší množství energie a tak se věžička odhazuje, protože již není potřebná a tvoří jen zbytečnou zátěž.

Loď Crew Dragon (stejně jako Starliner) sází na tlačné motory záchranného systému - zde na vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Loď Crew Dragon (stejně jako Starliner) sází na tlačné motory záchranného systému – zde na vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Loď by se pak zachránila s pomocí vlastních motorů – stejně, jako se to stalo při misi Sojuzu 18A. K aktivaci záchranného režimu došlo 295 sekund po startu a kosmonauti Vasilij Lazarev, a Oleg Makarov zažili krátkodobě až 21 G – opět doporučujeme článek ze seriálu Kritické momenty kosmonautiky věnovaný tomuto okamžiku. Prakticky každá pilotovaná kosmická loď musí disponovat záchranným systémem. Zatímco výše zmíněné lodě sází na věžičku, která loď odtáhne pryč, firmy SpaceX a Boeing při vývoji svých lodí Crew Dragon a Starliner sází na motory umístěné přímo na lodi, které loď od rakety odtlačí.

Ale zpět k indické lodi. Záchrana z „rakety“ stojící na rampě je však jen jedním ze dvou typů zkoušek záchranného systému. Ten druhý obnáší aktivaci záchranného systému na letící raketě. Je jasné, že v takové fázi jsou na záchranný systém kladeny mnohem větší požadavky. Indie zatím neoznámila, kdy by tento typ zkoušky chtěla provést.

Zdroje informací:
https://www.isro.gov.in/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://1.bp.blogspot.com/…/AAAAAAAAAO8/WDnTz3DjZ1I/s1600/isroOV.jpg
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/…1430770212_8008faf7c9046760c49304421fd77853
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-04-222943.jpg
https://www.isro.gov.in/sites/default/files/ces_lift_off.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-04-224605.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

12 komentářů ke článku “Indie otestovala záchranný systém své lodi”

  1. Jura napsal:

    Sekvence zážehu a startu jsou podle mě zpomalené.
    Co mě ale překvapilo byla výška, ve které došlo k odhození hlavních padáků. Obvykle dochází k odhození hlavních padáku až po kontaktu se zemí (hladinou moře). U Sojuzu nevím, jestli nedochází k odhozu padáku souběžně s raketovými tlumiči, což je ale nějaké 2m (?) nad zemí. Volný pád testované indické lodi byl dlouhý v řádu desítek metrů. Předpokládám, že chtěli otestovat deformační zóny lodi. Zajímalo by mě, kolik G naměřili.

  2. yamato napsal:

    india nie je chudobna krajina, v poslednej dobe zaziva ekonomicky boom. Zbedacenie obyvatelstva ma socio-kulturne dovody (stale este prezivajuci kastovny system), ktorych riesenie je otazkou politickej vole reformovat.

    Zrusenie narodneho kozmickeho programu s tymto nijako nepohne, rovnako ako zrusenie Apolla nevyriesilo socialne problemy v USA alebo zrusenie Buranu-Energije nezabranilo ekonomickemu kolapsu ruska v 90tych rokoch. Prinesie vsak odchod mladych ambicioznych mozgov do inych statov alebo inych odvetvi, a to uz ekonomika pociti.

  3. Alois napsal:

    Kosmonautika a zejména pilotovaná je vizitkou vyspělosti toho kterého národa nejen v oblasti techniky a vědy, ale i ekonomiky. V případě rozvojových a totalitních států to bohužel neplatí. Co je platná kosmonautika Indii, když převážná část obyvatelstva žije v podmínkách horších než ve středověku a populační nezvladatelná exploze stav geometricky zhoršuje.
    Kosmonautika realizovaná na úkor již tak zbídačelého obyvatelstva má poněkud hořkou příchuť, měla by být realizována z přebytků národního bohatství jak je tomu ve vyspělých státech západní civilizace.

  4. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Já sem z celého článku byl nejvíc u vytržení z toho obrázku In-flight abortu Crew Dragonu. Ten je opravdu nádherný.
    Taky sem si dokonce i procházel odkazy pod článkem, ale údaje o zrychlení či dosažené rychlosti jsem nikde nenašel. Ptám se proto, že mi přišlo, že kupříkladu proti pad abortu Orionu či Crew Dragonu, se odlepoval od rampy dost líně. Ale teď sem si pustil Mercury a přišlo mi to podobné. Možné taky je, že to je vše jen způsobem nasnímání a pozicí kamery. A jsem navíc pevně přesvědčený, že indové vědí dost dobře, co dělají.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.