Pohled do zákulisí znovupoužitelnosti

Když dnes v kosmonautice zazní slovo znovupoužitelnost, téměř každý si vybaví soukromou společnost SpaceX. Někomu přitom stávají vlasy na hlavě, jiní zase pějí oslavné ódy nebo mají „husí kůži“ při představě přistávajícího raketového stupně. Současný souboj vesmírných dopravců má, tedy jak se zdá, jasného vítěze, anebo ne? Jak je to tedy se znovupoužitelností doopravdy? Rozhodl jsem se, že se bez zbytečných příkras pokusím podívat do zákulisí současné kosmonautiky. To přitom nebyl úkol vůbec jednoduchý, proto hned v úvodu článku raději podotýkám, že bych nerad někoho zklamal. Je to však cena za objektivitu a obzvlášť v tomto směru je opravdu těžké být nohama na zemi. To, co však nakonec zůstává jsou fakta, a právě ty jsem se snažil dát v co nejhojnější míře dohromady. Tak tedy pojďme na to.

Všudypřítomná znovupoužitelnost

Společnost SpaceX se 16 let usilovně zabývá myšlenkou zlevnění dopravy do kosmu. Příběh je to poměrně známý a nám postačí, když si řekneme, že největší inspirací v tomto snažení je planeta Mars – Rudý, pustý, neobydlený, a přesto lákavý natolik, že sníme o osídlení jeho povrchu. Cestou má být nasazení znovupoužitelné vesmírné techniky. Myslet si však, že za tímto nápadem stojí Elon Musk, by byla velká chyba.

Onen sen o znovupoužitelném kosmickém prostředku doprovází Američany totiž prakticky už od vzniku vesmírného programu. Naopak, pozornost se na začátku vesmírné éry věnovala více vývoji kosmického letounu, který by šel bez větších potíží mnohonásobně použít. Proslýchá se, že i toto je jeden z důvodu, proč nebyli Američané schopni vyslat prvního člověka do vesmíru ještě před Sověty. (O pilotovaných letech s pomocí kosmické rakety se toho tehdy vědělo jen opravdu velmi málo a byli i tací, kteří nechtěli o něčem podobném ani slyšet).

North American X-15 byl nadčasový raketový letoun, který je považován za první raketoplán vůbec, protože létal až na hranici vesmíru.

North American X-15 byl nadčasový raketový letoun, který je považován za první raketoplán vůbec, protože létal až na hranici vesmíru. Zdroj:
https://airandspace.si.edu

Za tímto účelem vznikaly nejrůznější programy. Některé byly velmi úspěšné a jiné naopak upadly téměř v úplné zapomnění. Každopádně vrcholem všech těchto počinů se později stal americký raketoplán, který se díky těmto programům podařilo vyvinout.  Popírat tento fakt nelze, stejně jako nelze popřít, že raketoplán se měl neustále vyvíjet dál, až v jakýsi univerzálně použitelný vesmírný tahač, který měl pravidelně, bezpečně a znovupoužitelně létat do kosmu. Realita byla nakonec jiná a my dnes známe výsledek. Nicméně program vesmírných raketoplánu STS nás v tomto směru mnohému naučil. Například víme, že znovupoužitelnost kosmického systému sama o sobě nestačí k zlevnění letů do vesmíru. Naopak, může podobné snažení pěkně prodražit a to i dnes, kdy je znovupoužitelnost snad nejvíce skloňované slovo soudobé kosmonautiky a nezmění to ani fakt, že je pro některé fanoušky tento výraz doslova magickou formulí.

Skutečnost je totiž mnohem komplexnější. Ke snížení cen letů do vesmíru opravdu nestačí „jenom“ návrat hardwaru zpět na Zemi. Tento hardware musíte být schopni také levně a kvalitně vyrobit. Pokud se tedy v současnosti společnosti SpaceX daří nabízet levnější lety do vesmíru, pak je právě toto jeden z hlavních důvodů. Tuto skutečnost si v současnosti už uvědomují nejen ve SpaceX, ale ví to i ostatní kosmičtí dopravci jako ULA, Blue Origin nebo ArianeGroup.

Ariane 5 versus Ariane 6

Evropa na snížení cen SpaceX reaguje modulární raketou Ariane 6, která se v budoucnu může stát částečně znovupoužitelnou. Co se týká její nosnosti, tak ta bude téměř srovnatelná se současnou raketou Ariane 5. Pak se nabízí otázka. Proč raketě Falcon 9 společnosti SpaceX nemůže alespoň částečně konkurovat již spolehlivá Ariane 5, když nový evropský nosič nebude minimálně v první fázi ani částečně znovupoužitelný? Odpověď je celkem snadná – výrobní postupy.  Evropa se rozhodla lépe zorganizovat výrobu nové rakety a nebála se ani částečně restrukturalizovat raketový průmysl. Výsledkem má být nosič, který bude stát až o polovinu méně než současná Ariane 5. Vizí je plné využití současného průmyslu 4.0. Počítá se s 3D tiskem některých součástek a automatizací výroby. Inovací je například i použití laserového zážehového systému, který si světovou premiéru odbude poprvé právě na raketě Ariane 6. Dalším důležitým krokem by měl být nový raketový motor na metan zvaný prozatím Prometheus, který by měl později nahradit motor Vulcain 2 na prvním stupni Ariane 6 a tím umožní snížit náklady. Dosavadní informace hovoří o tom, že by mohl jít použít dokonce více než pětkrát.

Znovupoužitelný testovací systém Callisto je koncept na kterém společně pracuje CNES a DLR. První let je zatím plánován na rok 2020.

Znovupoužitelný testovací systém Callisto je koncept na kterém společně pracuje CNES a DLR. První let je zatím plánován na rok 2020. Zdroj: http://spacenews.com/

Motor je součástí iniciativy Ariane NEXT, která slibuje vývoj znovupoužitelných prvků v budoucnu. Součástí je například i raketa Callisto či spekulativní systém Adeline. Tyto prvky by v ArianeGroup později rádi převedli na rakety Vega či Ariane 6 nebo je zde i možnost, že postupně vznikne nosič zcela nový, který zaplní mezeru na trhu. Další zlevnění přinesou ale i nové pomocné motory na tuhé palivo nebo sdílené pracovní postupy.

Očekávaná cena startu rakety Ariane 6 leží zatím někde mezi 75 a 90 miliony dolarů, v závislosti na konfiguraci a druhu nákladu. Kritici programu však stále upozorňují na to, že i tak je tato cena za start oproti SpaceX vysoká a s nasazením se nepočítá dříve než v roce 2020. Když si však uvědomíme, že start Ariane 5 nyní stojí okolo 200 milionů dolarů, tak už ta čísla vypadají daleko zajímavěji. Pokud Vás zajímá, proč stojí jeden start rakety Ariane 5 v dnešní době tolik, musíme na chvilku odbočit do minulosti.

Ariane 5 byla totiž primárně vyvíjená jako nosič pro pilotovaný raketoplán Hermes a tedy i zamýšlena pro lety s posádkou už od samého začátku. To si samozřejmě vybralo krutou daň v podobě nákladů na raketu, která nakonec s posádkou nepoletí ani jednou. Na druhou stranu je i díky tomu Ariane 5 považovaná za jednu z nejspolehlivějších raket současnosti.

Záměrně jsem vynechal ještě jeden důležitý fakt, který v současnosti hýbe kosmonautikou. Kadence startů. Ariane 6 bude oproti Ariane 5 startovat do kosmu častěji. Počítá se až s 12 starty za rok a právě zde se ukazuje jedna zásadní věc. Schopnost více letů za rok úzce souvisí také s cenou za start. Proto dnes pozorujeme snahu SpaceX o co největší počet startů za rok. Ani to však není zcela nová informace. Pokud se totiž opět vrátíme k americkým raketoplánům, tak snadno zjistíme, že již tehdy bylo v plánu, aby každý postavený orbiter letěl do kosmu nejméně stokrát.  Na začátku bylo v plánu až 50 startů za rok a provoz raketoplánů měl v mnohém připomínat fungování komerčních aerolinek! Dokonce bylo předpovězeno, že za pár let nebudou již klasické rakety třeba.  A výsledek? Raketoplány se původním plánům ani nepřiblížily. Celkem v rámci programu STS proběhlo 135 misí a nesmíme opomenout 2 fatální havárie, které proměnily kosmonautiku navždy. Vývoj raketoplánů se v podstatě zastavil. Navíc se nepotvrdil předpokládaný zájem komerční sféry. Ta dala nakonec přednost klasickým raketám, které byly sice drahé, ale přesto stále mnohem levnější než let raketoplánem. Svět si na tu „pravou“ revoluci musel přece jen ještě počkat.

Kosmonautika po raketoplánech

Po vyřazení raketoplánů a ukončení programu STS se iniciativa americké kosmonautiky začala stáčet dosud neznámým směrem. Poprvé v historii se státem podporované instituce rozhodly masivně podpořit soukromý sektor, který měl nejen zajišťovat dopravu nákladu do kosmu, ale i vrátit Američany zpět do hry, tedy do kosmu. Od ukončení programu STS totiž Amerika přišla o svůj jediný aktivní pilotovaný kosmický prostředek a poprvé v historii se musela v tomto ohledu plně spolehnout pouze na ruskou techniku.

Zažili jsme doslova vzestup komerční sféry, ze které jako vítěz zatím vychází společnost SpaceX. Do té doby víceméně stagnující trh s kosmickými dopravci zažívá v současnosti revoluci, která tu ještě nebyla. Ceny startů jsou rekordně nízké a ke slovu se dostávají potřebné inovace. Přitom situace se má i nadále zlepšovat.  Nutno říct, že takto rychlý posun nikdo nečekal a velké konglomeráty až příliš spoléhaly na své předešlé úspěchy. Evropa měla svou spolehlivou raketu Ariane 5, společnost ULA zase legendární Atlas V…  Ceny společnosti SpaceX však nakonec donutily ostatní dopravce myslet více do budoucnosti. Nově vznikající nosiče jako Ariane 6, Vulcan, New Glenn nebo například připravovaná čínská raketa Dlouhý pochod jsou toho nejlepším důkazem. Ona cenová politika SpaceX je v současnosti tak trochu fenomén, který se nebojí ostatní i kritizovat. Někdy je z těchto prohlášení cítit zášť z ušlých zisků, jindy konkurenční boj, ale je zde i konstruktivní kritika, kterou se vyplatí úplně neignorovat.

Novodobý trojský kůň?

Ukázali jsme si, že znovupoužitelnost raket Falcon 9 není rozhodně tím jediným a v podstatě zatím ani zásadním faktorem v trendu snižování cen startů do vesmíru. Jednou to může být jinak a osobně si myslím, že tato doba přijde velmi brzy, ale zatím je potřeba brát fakta tak, jak jsou.

Ostrá, avšak celkem konstruktivní kritika cenové politiky SpaceX se ozývá například z Německa či Francie. Upozorňuje se především na to, že starty SpaceX jsou masivně podporovány americkými státními institucemi, které platí za starty více peněz než komerční zákazníci. Například NASA s ministerstvem obrany mají prý momentálně u společnosti předplaceno už celkem 30 startů a z toho jeden na raketě Falcon Heavy. Celkově se jedná o kontrakty v hodnotě přesahující 4,5 miliardy dolarů, což podle kritiků SpaceX také umožňuje držet ceny takto nízko a poukazují nato, že doposud nejsou úplně zřejmé skutečné náklady na jeden start Falconu 9. Doposud jsou známé jen přibližné ceny.

Umělecká představa nejpropracovanější í verze rakety Falcon 9 Block 5. Kredit: Nathaniel Koga

Umělecká představa nejpropracovanější í verze rakety Falcon 9 Block 5. Kredit: Nathaniel Koga
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Pozoruhodný je ještě jeden fakt, že jinak zcela otevřená společnost SpaceX své skutečné obchodní výsledky udržuje v tajnosti. Pravdou ale je, že společnost není v žádném případě povinná tyto výsledky sdělovat. Na druhou stranu tento přístup budí určitou nedůvěru a díky tomu mají kritici v podstatě „munici zadarmo“.

Některá kritika jde však ještě dál a považuje SpaceX dokonce za Francise Drakea moderní doby. Ten byl například velmi obdivován, ale také silně nenáviděn a někteří se dokonce obávají, že je soukromá společnost SpaceX v podstatě novodobým trojským koněm, který má zničit konkurenci na trhu. Na první pohled se to zdá možná až příliš přehnané, ale pokud si uvědomíme, že by na trhu nebyla dobrá či žádná konkurence, společnosti SpaceX by v podstatě nic nebránilo diktovat si jakékoliv ceny. Za sebe si však myslím, že obavy v tomto směru nejsou úplně na místě. Na trhu bude totiž vždy potřeba rozmanitost kosmických nosičů a Falcon 9, ať už v jakékoliv verzi, není schopen tento trh pokrýt sám. Navíc také trendy se neustále mění, posouvají a nelze stoprocentně odhadnout, jaká bude kosmonautika třeba za 20 – 30 let. Pravda je taková, že SpaceX s sebou přináší inovace a „nutí“ konkurenci dělat v podstatě to samé a v tom vidím velký přínos, možná vůbec ten největší.

Po dosaženém úspěchu společnosti SpaceX se dala přitom podobná kritika očekávat. Z vyjadřování konkurence je znát i částečný strach a také to, že se jim současný stav moc nelíbí. Nicméně, ne každé negativní prohlášení na adresu SpaceX je vyloženě špatné a určitě se vyplatí vyslyšet všechny zainteresované hlasy. Na komerčním trhu je cítit napětí, zejména pak mezi Spacex a ArianeGroup, je tu však jeden velmi zásadní rozdíl, který si dovolím zmínit. Totiž vedení ArianeGroup se dlouhodobě zaměřuje především na byznys a nikoli na inovace. Dalo by se říci, že společnost sází na jistotu, a to je také v podstatě celé know-how této organizace. Zatímco SpaceX se naopak více soustředí na inovace, a to i za cenu neúspěchu. Podle slov Alaina Charmeau (ředitel ArianeGroup) není pro ArianeGroup znovupoužitelnost zatím výhodná, a to například kvůli plánované, byť o něco větší, ale stále malé kadenci 10-12 startů za rok. Společnost si za současného stavu prý nemůže dovolit vyrobit například pouze jednu znovupoužitelnou raketu za rok a doslova k tomu dodává „Nemohu říci svým týmům: Sbohem, uvidíme se zase v příštím roce!“  Pokud by se však situace změnila, dokáže si představit nasazení znovupoužitelnosti, pokud se povede dosáhnout kadence okolo 30 startů za rok.

Záměrně jsem také po celou dobu nezmínil Rusko, protože jak se zdá, v tomto směru jim začíná ujíždět vlak. Stačí se podívat na statistiky, kde je vidět stále klesající podíl na trhu. Přitom ještě v roce 2013 Rusku patřilo první místo a polovina všech startů do kosmu. Letos už to však bude jen okolo 10 procent. Nedávno se sice objevila zajímavá informace pokusit se oživit starý projekt Bajkal. Nicméně podobných prohlášení Roskosmosu je poslední dobou „víc než ryb v rybníku“.

Sledovat, jak Elon Musk naučil přistávat své rakety je opravdu strhující, nicméně to zatím nemá příliš velký vliv na konečné ceny současných startů kosmických nosičů. Pravdou zůstává, že znovupoužitelnost je teprve na začátku, a přestože se toto slovo poměrně často skloňuje ve spojení se slovy levný nebo levnější, na skutečné ceny má dnes daleko větší vliv inovativní přístup k výrobě kosmických nosičů, které se už snaží zavádět i ostatní hráči na trhu, jak se ukazuje například při vývoji rakety Ariane 6. Také to, že se hlavní konkurence v první řadě zaměřila právě na tento postup a prozatím ustoupila nasazení znovupoužitelnosti, může o něčem svědčit… Určitě bychom neměli nadmíru podceňovat konkurenční společnosti. Zejména pak ArianeGroup, ULA, Blue Origin nebo také čínskou kosmonautiku. Naopak, měli bychom být vděčni za zdravou konkurenci, která je velmi, ale opravdu velmi důležitá.

Zdroje informací:
https://advanced-television.com/
http://blogs.esa.int/
http://www.euronews.com/
http://www.thespacereview.com/
http://www.spiegel.de/
Benno Lewuwa: Ein Kommentar – Der Fall Spacex, RC-Meinung

Zdroje obrázků:
https://en.wikipedia.org/…Shuttle_Atlantis_launches_from_KSC_on_STS-132_side_view.jpg
https://airandspace.si.edu/…/public/images/callouts/2008-5559h.jpg?itok=gs4FvQs3
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/01/Callisto-879×485.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/Block52.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

135 komentářů ke článku “Pohled do zákulisí znovupoužitelnosti”

  1. Honza napsal:

    Díky za opravdu skvělý článek.

  2. tyčka napsal:

    Předně u X-37 netušíme nic o nákladech na nové použití. Možná, že ty z něho dělají naopak velmi drahý stroj.
    Krom toho, že je velmi malý. Vojákům může vyhovovat, že přistává velmi šetrně jako raketoplán a tudíž tak nedojde k poškození citlivých zařízení instalovaných uvnitř.

  3. Petr Svoboda napsal:

    Tak to je bouřlivá diskuze:-)
    Vždy čtu s radostí a úžasem všechny zdejší články i diskuze – paráda!
    Omlouvám se tedy za laický dotaz.
    Kromě X-15 a STS se tu nehovořilo o znovupoužitelnosti kosmických lodí.
    Dlouho přemýšlím nad tím, proč se trochu neupraví např. miniraketoplán X-37B a nezačne se používat komerčně? Nebo ještě lépe, proč se nepostaví obdobný pro lidskou posádku? Ve službě je neuvěřitelně dlouho a kdyby to bylo k ničemu, tak by už nelétal. Proč se „znovu“ pracuje na Orionech, Crew Dragonech a Starlinerech, když tu už léta funguje znovupoužitelný stroj?
    Děkuji za odpověď, za Kosmonautix i všechny diskutéry:-)

    • Karel Zvoník Redakce napsal:

      V článku není uvedeno hodně stojů. To by bylo na daleko obsáhlejší článek. X-37B je armádní projekt a popravdě řečeno moc se toho o něm neví a to i přesto, že nějaký ten pátek už léta. Ostatně celý program X je zahalen rouškou tajemství a jednotlivé detaily se derou na veřejnost až mnoho let později. Není také divu. Jedná se především o demonstrátory a zkoušky nových technologií. X-37B je na tom podobně. Jedno je však jisté. Na palubě mu chybí systém podpory života, který by bylo nutné vyvinout a integrovat. Tomuto raketoplánu také zcela chybí kabina a manuální ovladací prvky atd. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale byl by to hodně náročný úkol. Bylo by zapotřebí postavit téměř úplně jiný stroj. Navíc si myslím, že to není účelem X-37B.

  4. Aurelius napsal:

    Ja si myslím, že pravá revolúcia by boli motory Sabre a nosič Skylon, už len z hľadiska dopravy na Zemi, kde by mohla zrýchliť leteckú dopravu, pre mňa je to niečo také skokové ako keď prišiel piestový, prúdový a raketový motor

  5. lvy napsal:

    „Podle slov Alaina Charmeau (ředitel ArianeGroup) není pro ArianeGroup znovupoužitelnost zatím výhodná, a to například kvůli plánované, byť o něco větší, ale stále malé kadenci 10-12 startů za rok. Společnost si za současného stavu prý nemůže dovolit vyrobit například pouze jednu znovupoužitelnou raketu za rok a doslova k tomu dodává „Nemohu říci svým týmům: Sbohem, uvidíme se zase v příštím roce!““

    Tak toto může říct jen totální hlupák, který má zaslepený mozek eurosocialsmem a ideály komunismu. Jinými slovy, raději zkrachujeme jen abychom lidem neřekli, že už nejsou potřeba. Nejhorší na tom však je něco jiného. V praxi je to totiž tak, že pokud by to udělali, tak by těm lidem nemuseli říct, že mají přijít za rok, ale ti lidé by ten rok mohli makat na tom, aby za ten rok mohli postavit ještě lepší, výkonnější a levnější raketu. Tomu se říká vývoj. Jenže pokud jste dotování ze státních peněz, tak je důležitější si chránit svoje teplé místečko a nechat se pěkně vydržovat od daňových poplatníků.

    • Vojta napsal:

      Přečtěte si, co jsem psal výše. Buď to mohou zabalit celé nebo nepropustit nikoho (bez zásadní změny ve složitosti technologie). Specializovanou partu, která za měsíc vyrobí jeden motor a zbytek roku nemá do čeho píchnout, nikdo živit nebude. A ne, bez mnoha měsíců školení nemůžou jít dělat něco podobně složitého. Nehledě na stroje, na které bude 11 měsíců v roce sedat prach. Elon Musk to taky ví, proto plánuje pálit o sto šest, jinak se mu znovupoužitelnost taky nebude vyplácet.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        A pokud cena 40. Startu bude 1 milion, tak pohlti i trh malych nakladu. A to uz bude cena za start druzice, u tech velkych. Jojo, Vojto, mas pravdu v tom svem rozboru.

      • Tovy napsal:

        Ovšem náklad musí být. Ano, cubesaty se staví rychle a levně.
        Ale větší náklady? komunikační družice, teleskopy… i ty součásti orbitální stanice. Měsíce, roky.
        Toto bude velká brzda rozvoje.

      • Honza napsal:

        Nejspíš bude potřeba sériová výroba. A pro tu bude potřeba nějaký dostatečně významný zájem mimo Zemi. Pro začátek Starlink a podobné konstelace, časem ideálně rozsáhlá doprava materiálu a lidí, když se trochu zasním.
        Mimochodem tohle je přesně důvod, proč mi přijde padlý na hlavu nápad, aby Evropa nezávisle vyvíjela vlastní obytný modul pro DSG, místo aby přihodila peníze a postavili s USA stejný dvakrát.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        O tom jak a proč navýšit počet startů jsem se rozepsal už v tomto dílu Vesmírné architektury, kde jsou informace také o nutnosti rozvoje transportních systémů. 😉
        https://kosmonautix.cz/2016/10/vesmirna-architektura-3-dil/

      • tyčka napsal:

        Jediná možnost by byla, kdyby dělali pak něco jiného. I specialista ve firmě na něco – musí občas dělat i něco jiného – byť za stejné platové ohodnocení. Myslím tím ty techniky, co to staví – nikoliv vývojáře.
        Jediná možnost by byla, kdyby dělali pak něco jiného. I specialista ve firmě na něco – musí občas dělat i něco jiného – byť za stejné platové ohodnocení. Myslím tím ty techniky co to staví – nikoliv vývojáře.
        A též se běžně stává, že byli v jedné firmě tři specialisté – po redukci z důvodu nedostatku práce tam zbyli jen dva. Ten třetí si musel hledat práci jinde a to nejspíš jen mnohem méně specializovanou a tedy i podstatně hůř placenou.

  6. Kobo napsal:

    Ja som za to aby sa ta znovupouzitelnost skusala, hoci iba po malych krokoch. Je jedno co si kto mysli, ci je to inovacia alebo iba poskladanie starych veci inym sposobom.
    Konecny vysledok celeho snazenia sa o znovupouzitelnost vidim velmi podobny tomu ako sa Han Solo prehana na Millenium Falcone z planenty na planetu a tu svoju „rachotinu“ pouziva znovu a znovu.. 🙂

  7. Anton napsal:

    Určite rozhoduje o cene vynesenia tovaru do vesmíru aj kadencia štartov.
    Ariane 5 a 12 štartov ročne?
    To mysleli vážne s touto stratégiou do budúcnosti?
    Určite počet zákazníkov na vynesenie tovaru do vesmíru bude neustále narastať. Ak mali zámer dlhodobo do budúcnosti s približne 12 misiami Ariane 5 ročne chovali sa monopolisticky a zneužívali situáciu. Zákazníci stojaci v rade boli prinúteni čo najviac platiť.
    Koľko misii s toho bolo často s toho armádnych a pre tajných?
    Elon Musk pochopil po jednaniach s NASA a v Rusku, že vesmírne štátne agentúru sú predražené korumpované molochy. NASA mala nanútených dodávateľov za ktorých často lobovali senátori. Dodávatelia sa nesnažili znižovať ceny veď mali štátne zákazky, s minimálnou konkurenciou. To by sa vlastne sami okrádali.Od 1960 nedošlo k nejakej podstatnej zmene v technológiach vynášania tovaru do vesmíru. A pritom tehcnika a technológie od tej doby výrazne pokročili.
    Treba tiež vidieť že vo všeličom pomohla Elonovi a SpaceX americká DARPA a NASA.
    Mnohé veci nemuseli vyvíjať.
    Elonovi a SpaceX veľmi pomohla aj Obamova reforma vesmírnych programov. Rozdeliť vesmírne aktivity medzi armádu, NASA a súkromníkov.
    V pozadí je ekonomicke zvyhodňovanie SpaceX cez štátne a armádne zákazky na vynášanie tovaru do vesmíru, ktoré ktorý má zničiť konkurenciu na trhu. Určite geostratégom v USA,Obamovcom a DARPE vadila silná konkurencia vo vesmírnom vynášaniu z Ruska. Veď spomeňte si onedlho prevraty a občianské vojny v Sýrii, Iraku, Ukrajine a Lybii. To všetko boli spojenci Ruska, alebo naklonení Rusku. Budovanie protiraketového štítu v Europe. Sankcie na Rusko. Ropná hra a prepad svetových cien ropy, ktoré devastujú Rusko dodnes. Zabránili Putinovcom a Ruskej armáde v ambicióznych plánoch na rozsiahlu modernizáciu armády a vesmírnych aktivitách.
    Keď riadne škrtali Putinovci v armáde, museli aj vo vesmírnych aktivitach.
    Aj bridlicová ťažba ropy plynu v USA znižovala svetové ceny ropy na dol. A povstalci či Asádovci, ISIL, v Libyí a podobne stlačovali svetové ceny ropy na dol lebo museli pašovať ropu na chod svojich armád. Pád svetových cien ropy zároveň devastoval aj veľkých nepriateľov USA ako Irán a Venezuelu. Aká to náhoda?
    Vrátim sa ešte k Rusku. Rusko je už v zoskupeniach s Čínov napríklad v BRICS a Šanghajskom vojenskom spolku. BRICS sú 3 miliárdový trh a lacna pracovná sila. India, Čína, Rusko vojenské a vesmírne veľmoci. Rusko rozsiahla zem plná nerastov a energii.Tieto zoskupenia rozsiahle modernizujú a doťahujú sa technickí na Západ a USA, alebo aj technológie odšpehujú. Stavajú aj prielplavy v Nikarague, Thajsku a podobne. To sa musí časom prejaviť a USA stratia dominanciu, ohrozený je aj $.
    Iba ak získajú v USA dominanciu vo vesmíre. V blízkych asteroidoch sú napríklad vzácne kovy ako platina ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku cez 150 biliónov $.
    Na Mesiaci napríklad He3 pre termonukleárne elektrárne na Zemi vzácne. Niektorí spočítali, že 6 kg He3 by postačilo na vyrobu elektrickej energie pre celú EU a USA na celý rok. A podobne. Nuž americkej vláde a elitám, NASA, DARPE sa veľmi oplatí výrazne pomôcť americkym vesmírnyn súkromníkom. Potrebujú získať monopol na vynášanie tovaru do vesmíru. Podobne ako sa im to podarilo v podobe internetových gigantoch a výpočtovej technike. Tie peniaze na podporu súkromníkom sa im mnoho krát vrátia späť v rozpočte, lebo súkromníci budú armáde a tajným oveľa lacnejšie vynášať.
    Aj americký geostratég G.Friedman hovoril…Dominancia na oceánoch a v blízkom vesmíre je základom našej moci. Umožňuje nám napadať a nebyť napadnutý.

    • tyčka napsal:

      „iektorí spočítali, že 6 kg He3 by postačilo na vyrobu elektrickej energie pre celú EU a USA na celý rok. “
      Takovýto reaktor není záležitost velmi blízké doby – takž nemá, smyl to zatím brát v úvahu. Stejně jako
      A jinak – raketa funguje na stejném fyzikálním principu – proto vypadá stále stejně.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        To ale přeci neznamená, že zde není prostor pro inovace. Opak je pravdou.

      • Tovy napsal:

        Bohužel je to pravda. Těším se na dobu, kdy budeme vyrábět energii z He3 a studovat na těžaře asteroidů, ale termojaderná energie je pořád stejně daleko (před 20 lety jsem četl, ze tu bude nejpozději za 20 let a ani teď není komerční výroba blíže).
        O těžbě slyšíme dost, ale zatím ne o tom, jak bude prakticky probíhat (stahování asteroidů na Zemi? Továrna na oběžné dráze? Nebo jinde? Testy technologií? Kolik kamenů má opravdu těžitelný obsah?). Jak by řekl Dušan, zatím jen PR prezentace.
        Nehledě na rychlý pokles cen surovin – přitáhneme tunu zlata, co to asi udělá s cenou.
        Ač jsme fandové a optimisté, musíme být i realisté. Ale chci se toho dožít 🙂

      • Anton napsal:

        Je jasné že nemusia vešať na nos konkurencii, hlavné biznis plány USA v blízkom vesmíre. Môžu zverejniť zavádzajúcu informáciu napríklad s He3, aby konkurencia najmä z Ruska, Číny, EU, Japonska, Indie včas nezavetrila. Aj Trump je veľký biznismen a preto ho zvolili v USA, aby niečo urobil s 20 biliónový dlhom v štátnom rozpočte. Počas volebnej kampane hovoril o obchode storočia. Rusko im ale už novú Aliašku, ťažko predá. Napada ma akurat iba nejaký biznis v blízkom vesmíre.
        USA hrozí aj pád $. Už veľmi dávno nedali nahliadnuť do krytia svojej meny. Veľa štátov prestalo obchodovať v $. Čína zavádza vlastnú svetovú menu.Potom nebudú mať ani tie stovky miliárd pre armádu a tajných. Čína sa silno doťahuje ekonomickí. Už v niektorých ukázateľoch predbehla USA. Trecie plochy medzi USA a Čínou budú stále narastať. Hrozí aj obchodná vojna s Čínou, dokonca aj medzi USA a EU.
        V USA ale vedeli vždy rozbehnúť rôzne biznis plány a zarobiť dokonca na konfliktov, či obidvoch svetových vojnach. Preto sa stali ekonomická a vojenská veľmoc číslo 1.
        Nevidím inú alternatívu. Iba ak rozšíria svoje aktivity a monopol v blízkom vesmíre. Aj Putin zanariekal že Rusko neutiahne súboje s USA vo vesmírnych aktivitach a v počte vynaložených miliárd do vesmírnych technológii. Ak by aj v USA plány s ťažbou na blízkych asteroidov, či Mesiaci nevyšla, naznačil som, že aj tak výrazne zarobia na monopole vo vynášaniu tovaru do blízkeho vesmíru a miliárdy ušetria v rozpočte. Vesmírny súkromníci budu vynášať riadne lacnejšie satelity a iné pre armádu a tajných.
        Pomocou enviromentálnych satelitov môžu lepšie predpovedať budúce problémy ich konkurencie a nepriateľov, včas sa pripraviť ako danú situáciu využiť.
        V internetových gigantoch a výpočtovej technike už pomaly strácajú dominanciu, objavuje sa silná konkurencia. Čína ma už v súčasnosti najviac TOP superpočítačov. Dodnes prepukajú špehovacie megaškandály. Tam je jasne vidieť ako dokonale využili svoju dominanciu. Snowden uviedol že iba NSA monitorovala a archivovala v roku 2013 6 miliárd mobiloch denne a miliárdy aktivit na Internete mesačne. Aj Číne prepuklo, Amnesty uvádzala, že iba na špehovanie na internetu majú vyčlenených cez 2 milióny pracovníkov. Ak by k takému niečomu pristupili naše štáty, zmizla by nám nezamestnanosť,získali by sme aj tajomstvá vyspelých technologii, možnosť prinútiť k spolupráci mnoho skorumpovaných, obchodné, vojenské tajomstva. Zarobiť vo vesmíre sa dá rôzne.
        Čína ale tiež zvýšila svoje aktivity na Mesiaci. Aký je ich hlavný zámer zatiaľ netušíme.
        Veď aj Elon Musk chce onedlho rozbehnúť internetovu satelitnú sieť Starlink na nízkej obežnej dráhe. Mysli niekto, že ho neprinutia k spolupráci ako Microsoft, Windows, Google, Facebook? Možno aj tam je tajná dohoda že SpaceX bude spolupracovať s vládou, armádou a tajnými výmenou za pomoc s technologiami, s tučnými, umelo predraženými štátnymi zákazkami.(Forma tajného úveru) Určite sa im niečo do štátneho rozpočtu vráti cez dane.
        Aj ESA uvádzala, že ročne im zarábajú vesmírne aktivity cez 50 miliárd €.

      • Samo2 napsal:

        Tak najnovšie je výrazne TOP americký super PC Summmit nedávno spustený v ORNL Čínsky Sunway 125 petaflops vs 200 petaflops a pre špecálne UI aplikácie to je vďaka hromade akcelerátorov Nvidia Tesla V100 až 3,3 exaflops. Teda až tak by som USA ako lídra IT nepodceňoval. ospravedlňujem sa za OT.

      • Racek napsal:

        Moc pěkný rozbor, pane Anton. Řekl bych, že by to možná chtělo spíš samostatný článek. Je to sice částečně mimo téma článku, ale k pochopení souvislosti to jistě pomůže. Asi tak z 99% s Vámi souhlasím..
        P. Musk je fakticky nadšenec a člověk mu musí fandit. Zejména v umění dát dohromady známé technologie tak, že dokáže splnit daný cíl relativně velmi levně a z inženýrského hlediska vtipně. Vývoj samostatný celého systému, jak chtěla použít konkurence, vychází totiž tak draho, že je od toho vždy odradil. Prostě měl správný prostředek v pravou chvíli a době a schopnosti a chuť to udělat. Tak jsme znali velké americké vynálezce a podnikatele, Edisona, Thompsona, Northropa, Sikorského a pod. Dlouho už tu takový nebyl.
        Samozřejmě, ten jeho způsob znovupoužitelnosti je spojen s vývojem řídících systémů vč. softwaru, na který který ještě před několika lety nebylo ani pomyšlení.
        Ovšem, pořád jsem skeptik, co se týče budoucnosti. Tesla je … no … A její problémy by se mohly objevit v důvěře v ostatní činnosti. Pan Musk jede na hranici únosnosti a rizika. O tom je zpráv dostatek. A nedávno jsem četl nějaký článek, kde odhadovali faktickou úsporu znovupoužitelnosti méně jak 10%. Jak jsem koupil tak prodávám. Navíc prudké snížení sériovosti bude spojeno s nutností držet spoustu tzv. studených kapacit a specialistů. No, věřím že ví co dělá.
        Jinak moc rád čtu co je u p. Muska nového, je to vždy inspirativní a napínavé 🙂 a tak jsem si zase pěkně početl. Jako skoro vždy.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        V něčem s Vámi souhlasím, jde vidět, že jste v obraze.

  8. Rudolf Šíma napsal:

    Skvělý článek na zajímavé téma, skvělá diskuze. Díky všem.

  9. Vlada napsal:

    Pěkně napsaný článek. S čím nesouhlasím je hodnocení praktik SpaceX jako trojského koně. Argumentace že SpaceX dotuje ceny pro komerční sektor ze zakázek pro státní sektor se těžko hodnotí, pokud neznáme data. Známé je však to, že státní sektor má nasmlouvané zakázky i u jiných soukromých společností a mnohdy platí za stejnou službu více peněz.
    Co já považuji za největší rozdíl mezi SpaceX a ostatními společnostmi je cíl podnikání. Hlavním cílem Elona Muska není zisk z podnikání, ale uskutečnění jeho snu o kolonizaci Marsu a to v mých očích staví tuto společnost na první stupínek v oblibě. Mám s Elonem totiž stejný sen. :))

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Druhý D. D. Harriman :-). Ten se jen malinko lišil v cíli, jeho cíl bylo postavit Luna City. Jinak to byl taktéž šílenec do raket a plánoval a uskutečnil mezikonetinentální raketovou dopravu. Prostě chlap, co prodal Měsíc.

    • tyčka napsal:

      „snu o kolonizaci Marsu“
      Jako PR to funguje velmi dobře. Jeho cílem je stát se možná tak dopravní společností na Mars – nic jiného totiž neplánuje ani nestaví.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Nejde přeci jen o PR. Kdyby jste dobře znal příběh Elona Muska a SpaceX, tak nemůžete něco takového vůbec říct.

      • tyčka napsal:

        A jak jako mám vědět, že je pravdivý ?
        Tvrdit, že chci kolonizovat Mars, bych také možná použil, kdybych chtěl vybudovat velkou společnost na vynášení nákladů na oběžnou dráhu. Prostě je to dobrý nápad jak zakrýt, že chci něco takového udělat. A navíc řada zaměstnanců z řad kosmo fanoušků pracuje jistě s větším zápalem, když jim budu říkat, že cílem je Mars.
        Nebylo by to rozhodně poprvé, kdyby se nějaká firma tak chovala – taky tvrdila, že jejím hlavním cílem není zisk. Prostě podle mne chce vydělávat na dopravě nákladů a turistických letů na oběžnou dráhu či kolem Měsíce.
        Já si totiž vůbec nedovedu představit, že za situace, když se tak chrání případný život na Marsu – mi tam někdo povolí letět s lidmi. Je to stejný, jako bych chtěl postavit zábavní areál v místě, kde žijí dosud neznámý živočichové a rostliny. Prostě Mars je biologická rezervace.

      • Štěpán napsal:

        V tomto prostě Muskovi věřím

      • Tovy napsal:

        To tyčka: vidím to podobně 🙂
        I když taky toužím o vizi kolonizace Marsu, je třeba se na to dívat i z druhé strany – důležité budou aktivity kolem Země, ty budou generovat zisk. a o peníze jde vždy až v první řadě.
        Otázka sterilizace raket, přistávacích oblastí se moc nezmiňuje, ale bude klíčová a pěkně drahá.
        A v případě objevu života na Marsu – třeba se trvalá kolonizace zcela zakáže…
        Chlapi upřímně, všichni chceme být u dobývání vesmíru, ale konečné slovo může mít byrokrat, politik a jako na Zemi nakonec i ten aktivista…

      • David R napsal:

        Nic jiného než dopravce …. to je dost kruté tvrzení. Já vidím na seznamu úkolů SpaceX mimo jiné tyto nezbytné maličkosti, s funkcí dopravce související:
        1. těžbu vody ve velkém
        2. instalaci nemalých elektrických zdrojů
        3. výrobu paliva
        4. skafandry pro Mars
        5. rovery (Tesla?)
        6. podzemní práce na Marsu (Boring company?)
        Pokud SpaceX toto vše zvládne, tak te další přidají.

      • quardok Redakce napsal:

        Zapomněl jsi ještě:

        8. retranslační družicový systém pro kapacitní spojení se zemí
        9. hyperloop – rychlý transportní systém dělaný pro nízké hodnoty atm. tlaku
        10. solární panely, jako hlavní zdroj energie
        11. management prostředí (kyslík, potraviny, živiny, recyklace) za použití umělé inteligence – Neuralink

        a myslím, že i další by mohli pokračovat 🙂 třeba bonusem – plamenomet pro spékání regolitu do izolační vrstvy habitatů 🙂

  10. Jiný Honza napsal:

    To že menší soukromá firma řízená schopným majitelem vyrobí něco mnohem levněji než zkostnatělé, byrokracií a politikou řízené molochy je celkem přirozené. F9 je levnější i bez znovupoužitelnosti. A ze stejného důvodu budou vyvíjené rakety Vulcan a Ariane 6 opět předražené a bez politických rozhodnutí nekonkurenceschopné.

    Ale podstatnou zásluhou SpaceX je prostě to motorické přistání prvního stupně a jeho následné použití. Tím prošlapali úplně novou cestu pro celou kosmonautiku. Teď už všichni ví, že to jde. Stejně jako po X-15 už všichni věděli, že to jde s křídly.

    • KarelTv napsal:

      Ano, ale časem se i ze SpaceX může stát moloch. Koneckonců ta politika je u nich taky. Je otázka jak by získali potřebné finance na F9 nebýt státní zakázky na dopravu k ISS. Je škoda že nesehnali soukromého investora už po F1. Dragony jsou 100% politika, to je čistě státní zakázka. Uvidíme jak to bude s BFR, do toho by zatím politika neměla zasahovat, NASA má svou SLS. Jestli jej tedy nakonec opravdu postaví a budou provozovat bez státní podpory, tak to bude velký palec nahoru. U BO je situace jiná, tam žádnou státní podporu nevidím.

  11. Radim Redakce napsal:

    Přijde mi pokrytecké, když evropské firmy a státní organizace kritizují americkou soukromou firmu za to, že uspěla v tvrdé konkurenci o státní zakázky…
    A že tento úspěch dokáže zhodnotit v cenové politice, či spíše vlastní ekonomice.
    Navíc bych se ohradil profit tvrzení, že americké státní instituce SpaceX „masivně podporují“. Platí jim stejné, možná dokonce nižší, ceny jako ULA.

    To že SpaceX nikoho nenechá „koukat do kuchyně“ mi taky přijde normální. Neznám firmu, která by to dělala. Na důvěře ve firmu se to to určitě nepodepisuje a munici to dodává akorát těm méně schopným.

    • Hawk napsal:

      S miliardovou(?) dotaci to tvrda konkurence zas tolik asi nebyla.

      Myslim ze az Falcon Heavy byl vyvinut bez dotaci(i kdyz pravdepoodbne spousta veci byla prevzata z F9), bohuzel pro nej neni tolik prace kolik si asi Musk predstavoval. A pokud pro nej nevymysli praci, pujde tento skvely projekt pravdepodobne do kopru. A nic realneho nez oprasit pilotovane oblety Mesice pomoc FH+Dragon me nenapada. Co jineho s timto nakladakem v soucasne dobe chcete delat, kdyz neni po nem poptavka.

      • Amper napsal:

        je potreba si uvedomit ze ty dotace dostavaji i jine firmy. A nektere, napr. Boeing je dostali vetsi nez SpX. Akorat ze SpX za ty penize udelalo F9 ktery umi pristat a to vcetne Dragonu co umi pristat.

        Orbital udelal Antares/Cygnus o neco levneji ale prakticky nic neinovovali. Motory jsou ruske, prvni stupen ukrajinsky, druhe stupne jsou Castory. Cygnus je poskladany z casti od Alenie a standardni satelitni platformy o Orbitalu.

        Jiste, bylo to levnejsi nez SpX ale zase az ne o tolik a SpX umi naklad i na zem.

        To same s pilotovanyma letama – SpX dostane 2.2 miliardy, Boeing 3.2 miliardy. A nevsiml jsem si ze by nekdo rejpal do toho ze Boeing je soucasti ULA a dostal o miliardu vic nez SpX

      • Peva napsal:

        Tak Elon od začátku počítá s tím, že nízká cena startů bude stimulovat trh, který příjde s novými aplikacemi, jako jsou hotely na orbitech, lety kolem měsíce a podobně….bohužel, se to zatím moc neděje….taky ten pokles cen ještě nebyl dostatečně razantní…

      • Jiný Honza napsal:

        Pokud je obvyklá cena vynášeného nákladu několikrát vyšší než cena rakety, další zlevnění už žádný extra rozvoj trhu nepřinese.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Myslím, že se zde pleteš.
        Zkus se mrknout na tenhle článek, přijde mi, že to v něm Petr popsal dobře, a není třeba to moc měnit.
        http://www.elonx.cz/jak-znovupouzitelnost-zacina-ovlivnovat-satelitni-prumysl/

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Prostor pro posun a rozvoj tu bude vždy. Vše je v podstatě otázkou priorit.

      • Jiný Honza napsal:

        Jirka Hadač:

        Pokud by uměli to co v tom článku tvrdí, tedy vyrobit desetkrát levnější a dvakrát lehčí satelit s poloviční životností, tak už to dávno dělají. A posílají to na Ariane 5 klidně po čtyřech kouskách místo po dvou. Pořád by to vyšlo o dost levněji.

        Aby se kosmonautika pohnula, musí nastat revoluce i ve výrobě satelitů a kosmických lodí, ne jen raket.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Jiný Honza: S tím posledním odstavcem souhlas. Ale pořád je tu potenciál trhu menších satelitů. Ty nestojí majland a jejich provozovatelům už může záležet na ceně za vynesení, než se vzpamatuje trh telekomunikačních družic na GEO.
        Jsme ve fázi, kdy se začala objevovat znovupoužitelnost, rukavice je na straně výrobců družic a vůbec všech korporací, které chtějí mít svůj satelit na oběžné dráze. Jaký ho chtějí mít, jestli zatlačí nějak na výrobce.
        jinak bych ale řekl, že i v satelitním průmyslu, stejně jako ve všem existuje setrvačnost, když se mrkneš, kdy nebo s jakým předstihem jsou někdy objednávané satelity, 2-3 roky tam jsou vždy, minimálně. Takže existuje doba, kdy se s tím prostě nedá nic dělat. A musí se dojet, co je, než se vůbec něco bude moct pohnout kupředu.

      • Radim Redakce napsal:

        On někdo Muskovi dotoval vývoj Falconu?

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        NASA, dotovala Falcon 9 a Dragon v rámci projektu COTS a malé peníze nešlo.
        Pokud si se ptal na Falcon 1, ten jel ve vlastní režii, tedy hlavně, ale je tam malý příspěvěk i DARPA, když pomineme, že si zaplatila i vynesení družic v prvním dvou startech.
        https://en.wikipedia.org/wiki/DARPA_Falcon_Project

      • Samo2 napsal:

        Jirka Hadač no dotácia to ani tak v pravom zmysle nebola išlo skôr o súťaž ktorej a mohli zúčastniť viacerý. Vyhrali najlepšie koncepty ktoré mali za sebou už nejakú vlastné milníky, tie peniaze nedostali len tak po splnení podmienok (ako pri klasickej dotácii) museli si to vysúťažiť.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Samo2: V pořádku, co se týká podrobnosti programu Falcon od agentury DARPA, tak vím jen to, že prostě přispěla určitým obolusem, uvádí se na wiki 350-500 K$. Není to částka závratná, ale Elon o ni zjevně stál, když se do programu přihlásil, zapojil atd. Jak se říká, penízky z nebe nepadaji. Zkrátka ti budu věřit, že máš pravdu. Prostě jsem jen chtěl zmínit, že na oba Falcony někdo přispěl, tedy někdo kromě lidí okolo Elona.

      • Samo2 napsal:

        Jirka Hadač Samozrejme v poriadku ja len toľko že dotácia nieje úplne správne slovo čo sa týka minimálne F9 a Dragonu pri F1 neviem.

      • lvy napsal:

        Pokud tvrdíte, že je to za dotace, pak je ale potřeba říci i to, že evropské firmy by za danou dotaci sotva nakreslily plány rakety, dál by se už nedostaly, protože by jim došly peníze. Toto je smutná realita eurosocialismu v Evropě.

        Jinak já osobně si nemyslím, že se to dá nazvat jako dotace, protože za ty peníze NASA něco dostala zpátky. Je to spíš zadání zakázky bez výběrového řízení.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Tak slo o plneni cilu, po kterem vzdy nekdo z kola vypadl. Ve finale zustal RPK a SpaceX a pak RPK nahradil O. ATK. A dostala NASA moznost s nimi podepsat CRS. Cili prispela a dostala rakety a lode. A zatimco Northop Grumman zatim nikam jinam neleta, ta druha parta se snazi ovladnout trh.

  12. Peva napsal:

    Tak já v efektivitě vidim stále velké rezervy. I F9 se přesouvá z mista na místo. Cena za přepravu nebude malá…. A to zachraňování stupňů bude stát taky hodně peněz, jen Elon o tom raději mlčí….Tady je třeba jít cestou koncentrace výroby, údržby, podpory startu a přistání z jednoho místa i za cenu předimenzování rakety….BFR už po cestě nepřevezete…

  13. RYAN napsal:

    …Rusko / Roskosmos / Putin dlhodobo, cielene utlmuje raketový vývoj. V rámci novej evolučnej vlny miniaturizácie sa satelitná technika nemusí nutne zväčšovať, čo znamená, že Sojuz ustojí 99% toho, čo Rusko reálne vyprodukuje najbližších 1001 rokov. Voloďa nepotrebuje SLS resp. súkromný TESFALCON99. Potrebuje Jaseň-M „Kazaň“ a Bulava…NASA-USA nech vynáša/financuje zvyšné 1% na ,,mesačnej,, báze…

    • igi napsal:

      a preto rusko nikdy nebude tou mocnostou, aku by Voloda chcel. Pretoze na to nestaci len vsetkym naokolo mierit raketami do cela.

      • RYAN napsal:

        … trošku sme odbočili, pointa iste neunikla, písať názor na tému efektívnosti znovupoužiteľnosti by zabralo asi toľko ako autorovi, ktorému inak ďakujem za vďačný výber témy 🙂 …

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Není zač. Těší mě, že Vás téma oslovilo.

    • Marw napsal:

      Áno, Rusko v zásade dokáže vo vlastnej réžii vyniesť prakticky všetko nevyhnutné pre svoje vojenské aj civilné potreby. Ale či je ďalšie využívanie Soyuzov a Protonov z dlhodobého hľadiska to pravé orechové, by som si tvrdiť nedovolil.

      SLS je svojou nosnosťou mimo „bežné“ aplikácie, myslím ale že nikto netvrdí že SLS vyvíjajú preto, lebo ju nutne potrebujú. SLS sa stavia práve preto, že USA majú ambície nad rámec bežného a majú prostriedky na to aby ju zaplatili (teraz nechajme stranou debatu o efektívnosti tejto investície).

      Pointa je ale inde – aj napriek miniaturizácii je iluzórne si myslieť, že úplne odpadne nutnosť vynášať ťažké družice (napríklad spravodajské, vojenské, komunikačné). A v situácii, keď USA/EU/Cina dokáže vďaka pokroku v raketovej technike stlačiť cenu za štart pod úroveň Ruska a zároveň majú k dispozícii X-násobný rozpočet, znamená to že dokážu hore vyniesť násobne viac užitočného nákladu, čo im môže poskytnúť obrovskú strategickú výhodu, a to vo vojenskej aj komerčnej sfére. A práve tá miniaturizácia to ešte umocní.

      Môžeme sa samozrejme tváriť, že ten marazmus v ktorom sa momentálne Ruský kozmický segment nachádza je pre nich vlastne dobrý, lebo viac nepotrebujú a je to v skutočnosti plánované. Aj to je názor. Len silne pochybujem, že v samotnom Rusku sú kto vie ako nadšený zo situácie, kedy im v blízkej dobe skončí viacero výhodných kšeftov (letenky na ISS, motory, komerčné vynášky pre EU/ESA) a  komerčné vynášky im klesli o 50 %. Tieto aktivity im totiž dosť citeľne prispievali práve na tie vojenské a projekty, ktoré teraz budú musieť zatiahnuť z čoraz napätejšieho štátneho rozpočtu.

      Osobne si myslím, že práve neinvestovanie do technológií aspoň trošku konkurencieschopných tým v USA/EU/Japonsku a postupne aj v Číne a Indii, ich v konečnom dôsledku vyjde pekne draho.

      • RYAN napsal:

        … aj to je názor … koľko ,,ťažkých družíc vyniesla/vynáša Nemecko, Veľká Británia … silné ekonomiky európy/sveta ? … že by na to nejak zvlášť ,,doplatili,, nevidieť … ROSKOSMOS ako ekvivalent NASA raketovú techniku i stavia, NASA si v zásade nakupuje …

      • Marw napsal:

        Nemecko a ostatne velke krajiny EU na komercnych vynaskach zarabaju prostrednictvom ArianeGroup. Komercne aktivity potom ulahcuju financovanie vyvoja, tak aby si tieto krajiny (potazmo EU ako celok) vedela zabezpecit vlastnymi silami pristup do vesmiru ako pre vojenske, tak pre civilne aplikacie.

        Rusko donedavna na komercnych vynaskach velmi slusne zarabalo, este nejakych 5-6 rokov dozadu mali aj 12 komercnych startov rocne. Teraz sa to scvrklo na menej ako polovicu. Dovod je jednoduchy – boli prakticky najlacnejsi. To uz dnes neplati a konkurencia sa drasticky pritvrdzuje.

        Kym ostatny velky hraci ceny dost drasticky tlacia dole. Realita v Rusku je taka, ze „novy“ Soyuz 2.1 sa predava hadam o polovicu drahsie ako Soyuz FG a zatial nelietajuca Angara je tak o 10 milionov drahsia ako Proton.

        Tak ze este raz, aku ze to ma vyhodu Rusko z pouzivania „starych“ Soyuzov? Aj keby nakrasne dokazali zmensit vsetky satelity tak, ze na ich vynasku bude stacit Soyuz, tak stale ich to bude v konecnom dosledku stat minimalne porovnatelne, ale skor viac ako dnes. Len s tym rozdielom, ze im uz na to nebudu prispievat komercne aktivity, kedze na komercnom trhu budu prakticky nekonkurencie schopny + pri znizenej kadencii startov sa prejavi narast nakladov koli nizsej seriovosti.

        A celkovo, ked ako vravis, nema pre nich vyssia nosnost a nove nosice vyznam, nerozumiem celkom preco sa teda zapodievaju niecim takym ako nova pilotovana lod, Soyuz 5, Energia 5 a podobne (aj ked posledne menovana podla mojho skromneho nazoru je len koncepcne cvicenie a vystupom bude maximalne tak sada peknych ppt prezentacii).

      • RYAN napsal:

        … na margo dlhodobosti … dnes i bežný drak bežného lietadla slúži 20+ rokov pri troch prehliadkach počas životnosti, lietadlová loď sa stavia 5+ rokov.
        Ak si dá Rusko finančnú pauzu ( plne zaslúženú ) myslím, že vedia, čo v najbližších rokoch potrebujú vynášať ….

      • RYAN napsal:

        … dokonca na ISS nelieta ani posledná verzia Sojuz 2.1 (s posádkou), ale FG, takže stále inovujú … zrejme nosnosť nie je na programe dňa …

      • Samo2 napsal:

        Tu ťa ochladím Soyuz FG pôjde relatívne o nedlho do výslužby ale samozrejme nejde o nosnosť iba inovujú na ISS netreba ťahať slona… Len toľko že Rusko sa napríklad bez silnejšieho nosiča k stanici LOP-G (DSG) nedostane na ktorej by sa radi podieľali.

      • RYAN napsal:

        … ? ? pointa … nahradia FG verziou 2.1 i pre posádky … som napísal … tak samozrejme, že ho vyradia, ako SX block4 … zrejme vedia lepšie ako my dvaja, či pre 2-3 štarty v rozpätí 15 rokov, potrebujú dnes novú silnú raketu k mesiacu … stanica ešte reálne nie je na ,,schválenom papieri,, a teda nie je, čo vynášať … viď modul k ISS …

  14. Hawk napsal:

    Nechci to rikat, ale rikal jsem to:

    Hledá se využití pro největší raketu Falcon Heavy
    https://technet.idnes.cz/falcon-heavy-falcon-9-heavy-spacex-space-x-elon-musk-f81-/tec_technika.aspx?c=A180611_141924_tec_technika_mla

    Je hezke ze vznika plejada nosicu, ale co se na tom vsem bude vynaset. Pokud pomineme prirozenou obnovu meteorologickych, komunikacnich, navigacnich, vojenskych druzic atd., tak co se bude vynaset bude dal? 5-10 vedeckych druzic za rok? To nepocitam , ze jeden nosic zvladne vynest nekolik druzic najednou. ISS ma sve stale nosice pro zasobovaci a pilotovane lodi. Dalsi stanici na obezne draze krome Ciny nikdo neplanuje a ta pote zamestna svoje rakety. Nabidka bez poptavky bude ve vysledku demotivacni.
    Znovupouzitelnost v teto podobe moc neusetri, ceny budou stale v desitkach milionu za start, nemluve o neflexibilite celeho ritualu pripravy na start, narocnych kontrol, a pripadneho nasledneho odchytavani znovupouzitelnych casti. Dokud se kosmicka doprava nezacne vyrazne podobat letecke doprave tak vyraznejsi pokrok nenastane. Pokud by nebyl vynalezen spalovaci motor, tak by automobilismus s parnim pohonem tez diru do sveta neudelal, tady to je v bledemodrem to same. Bez revolucnich novych technologii(material, pohon) se kosmonautika nepohne dopredu. To co dela SpaceX a nasledovnici je jen mirny pokrok v mezich zakona. Hlavni vysledek v pusobeni SpaceX nevidim ve znovupouzitelnosti, ale v tom, ze po STS bude mit NASA konecne k dispocizi relativne levny pilotovany system.

    • Peva napsal:

      Srovnaní s leteckou dopravou je tu ale opravdu na místě. Jeden A380 stoji vice než Falcon Heavy. A380 je určitě i složitejší, a přesto jej po každém staru nevyhodí ani nerozmutují do posledního šroubku, aby si byli jistí, že vše funguje….Po letu se letadlo jen natankuje a letí dál….hloubková revize se dělá až třeba po 100 startech….porč by to nešlo takhle dělat u rakety.

    • Jiný Honza napsal:

      Souhlasím s tím, že pro další rozvoj kosmonautiky bude klíčový růst poptávky. A na oběžné dráze Země už se moc dalších věcí vymyslet nedá. Bez kolonizace Měsíce nebo Marsu ten rozvoj vlastně ani nemá smysl. To mohou všichni v klidu zůstat u klasických raket bez znovupoužitelnosti.

      • Hawk napsal:

        SpaceX ma ted idealni prilezitost potavku samo vytvorit. Nabidnout turisticke oblety Mesice, na par let a mozna i vice by melo v tomto smeru monopol. V soucasne dobe je to jedinecne, atraktivni a v principu to bude bezpecnejsi nez let na ISS, kde je nejake teoreticky vyssi riziko pri dokovani u ISS. A hlavne atestovat FH na human rated nosic bude levnejsi a rychlejsi nez dobrodrustvi s vyvojem BFR.
        A pokud se oblety kolem Mesice ukazi atraktivni, tak muze nasledovat dalsi krok, t.j. vyvoj BFR a mezitim muze krouzeni kolem Luny generovat dalsi penize pro SpaceX.

      • Tovy napsal:

        FH pro lety s lidskou posádkou nebude. Ale svou logiku to má. Je fakt, že výhodnější je certifikace F9 (oběžná dráha) + v budoucnu BFR (zbytek).
        Na co je taky let dvou lidí FH kolem Měsíce, když potřebujeme nízkou cenu letenky, aby šly nalákat davy, které budou generovat poptávku (to se mi říká dost těžce). Milionáři to nevytrhnou.
        Ani ta A380 by se neprodala, kdyby byla jen pro 10 lidí.
        Poptávka a byznys se musí točit. Jinak i sebelépe vymyšlená raketa bude na nic, nehledě na znovupoužitelnost.
        BFR se navíc MUSÍ povést, stejně jako technika konkurence. Jinak se revoluce nedočkáme.

        Dále je potřeba maximální spolehlivost (vybalancovaný mix inovace a ověřené technologie). Ale stejně nebude kosmický průmysl porovnatelný např. s leteckým, přece jen jsou tam kladeny zcela jiné nároky (zrychlení/zpomalení, únava materiálu, nebezpečné prostředí mimo kabinu, radiace…), jako ten není porovnatelný např. s automobilismem.

        Pravidelné masové lety mimo gravitační pole Země budou navíc podle mne extrémně vzácné (hrozně rád bych se mýlil).

      • David R napsal:

        Naprosto chápu obavy, že nebude dost kšeftů pro nové nosiče, ale zas tak velký pesimista nejsem. Pokusím se nastínit, co by mohlo časem „nakopnout byznys“:
        1. Další megakonstelace jako Starlink
        2. Masivní rozvoj vesmírné turistiky, včetně stavby hotelů
        3. Rozjede se Kesslerův syndrom – spousta družic zahyne, bude nutné vynášet nové, zodolněné nebo na extra nízké oběžné dráhy, a sundávat smetí
        4. Rozjede se těžba a další podnikání ve vesmíru – nová zlatá horečka, nejbohatší těžařské firmy budou závodit, a ty mají hodně peněz
        5. Kolonizace Marsu
        Dá se říci, že je to pouze otázkou času. Věřím, že dříve nebo později budou starty raket asi totéž, jako když na letišti sledujete tabuli s odlety spojů.
        Nicméně, je třeba si říct po pravdě, že když dnes komunikační staelit stojí půl miliardy dolarů, tak zlevnění jeho dopravy tam nahoru, dejme tomu ze 100 na 50 milionů, velký vítr na trhu se satelity neudělá. Je třeba udělat ještě hodně práce.

  15. Alois napsal:

    Je třeba vidět, že konečná rozhodnutí v kosmonautice nedělají vědci, či inženýři ale politici kteří zcela jistě a zdaleka nejsou v oboru odborníky. Následkem toho kosmonautika trpí, strádá, či získává. Nejvíce kosmonautika získala když byla prostředkem politického boje a národní prestiže. Koncem “ Studené války a “ zmezinárodněním “ byly tyto steroidy vyřazeny. Pohonem vývoje se stává fenomén “ zlevnění „. Již jednou naprosto zkrachoval při vizi raketoplánu – výsledkem byl pravý opak. Z článku vyplývá , pokud to dobře chápu, že cestou zatím není znovupoužitelnost, ale výrobní náklady, historie se opět opakuje, i v kosmonautice je potřeba Ford, nebo Baťa.

  16. Josef K. napsal:

    Moc děkuji za tento ucelený článek, který hezky shrnuje dosavadní stav vývoje v oblasti kosmických nosičů (za poslední roky). Byť se považuji za fanouška SpaceX, tak rád čtu i objektivní fakta 🙂 Proto také Váš portál pravidelně sleduji už mnoho let.
    Těším se, až si za pár let najdu tento můj komentář a uvidím tu realitu kam se dopracoval trh komerční dopravy do vesmíru. Já mám totiž už několik let svůj docela jasný názor, kam se to celé vyvíjí. Na rozdíl od některých škarohlídů a také managerů z ArianeGroup a ULA vidím ty postupné kroky měnící realitu. Jistě zde na Kosmonautix v budoucnu budeme číst články o tom, jak základy současné konstrukce nosičů SpaceX umožnily pravidelně se opakující lety raketových nosičů. Tyto nosiče budou vyráběny v nevelkém množství ročně a o to kvalitněji. To vše je důsledkem chytrého postupu při vývoji technologií ve SpaceX, který stále směřuje za konkrétním technickým cílem. Vše je zasazeno do mantinelů, které jsou určeny ekonomikou trhu. Zákazníci ať už komerční či státní si tu sami platí vývoj techniky a díky tomu těží z následných benefitů.
    Těším se jednou na tu shrnující statistiku počtu startů a podílu na trhu kosmické dopravy (včetně Starlinku). A znovu se jako už několikrát za poslední roky zasměji při vzpomínce na komentáře těch zasvěcených škarohlídů co dnes vědí jak je znovu-použitelnost nadbytečná (dříve nemožná 🙂

  17. Jiří napsal:

    30 startů za 4,5 miliardy je 150 milionů na jeden start, Ariane 5 dostává 200 milionů za start, tak jakápak kritika. Navíc ty požadavky NASA opravdu nejsou na pár hodin a za pár korun oproti standardnímu vynesení nákladu. Nebýt vysokých nároků, mohli už jsme mít let s posádkou u SpaceX za sebou. Jak psal Musk o NASA: „they can be a pain in the ass“.

    • Karel Zvoník Redakce napsal:

      Ono to není tak jednoduché. Nedávno například SpaceX vynášela německou armádní družici za úplně jinou cenu. 😉

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Pořád sem nevěděl, kterou družici máte na mysli, už vím. Jo, jasné, Paz. Já mám podobný příklad.
        Vím, že na podzim má letět SARah-1 a příští rok mají letět 2-3. Ale proto mi to přijde i malinko schizofrení od Němců. Na jednu stranu kritizují, na druhou stranu si u nich objedná Bundeswehr start družic. A to si to objednali už v roce 2013.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Líbí se mi, že takto patráš Jirko. 🙂 Měl jsem samozřejmě na mysli PAZ. Nutno dodat, že se podobné jednéní ArianeGroup nelíbí.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Zapomněl jsem říct, že to byl velmi hezký a zajímavý článek. Dky za něj. Pěkně tu rozvířil vody.
        Jinak, já tak nějak nepátrám. Je to malinko jinak. Díky tomu, že jsem sepsal profily na všechny minulé mise SpaceX, které neměl Petr Melechin hotové, a pak se posunul na ty budoucí, tak jsem se už v přípravách dostal do podzimu 2018, takže mám to teď poměrně dost v hlavě. 🙂 a co nevím ihned, narychlo okouknu u guntera. 🙂 A po SARah sem dost pátral,a protože je to vojenská družice, tak se to dost špatně hledá. A jsou to spíš takové odhady, na čem bude založená 🙂 Samozřejmě základní věci se sehnat dají. Ale nejsou to žádné sáhodlouhé publikace a weby jako o radarsatu 🙂

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Nemáš vůbec zač, rádo se stalo!

    • Vojta napsal:

      Ariane 5 je zase silnější. Běžně tahá na GTO dvě družice naráz, což Falcon 9 nezvládne.
      Ale problém je jinde: Když státní aparát platí SpaceX tolik, je možné s komerčními lety jít pod náklady a to se ostatním nelíbí.
      Podobná situace v menším se řešila i na našem domácím písečku, kdy jedna dopravní společnost měla velké zisky z určitých tras a na jiné prodávala jízdenky hluboko pod cenou, aby zlikvidovala konkurenci. A pak samozřejmě zdražila. Ale to je prostě byznys, výchozí pozici mělo podobnou víc společností.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Ano, přesně tak. 😉

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Ne není to tak, vizte níže

      • JaGa napsal:

        ,,Ariane 5 je zase silnější. Běžně tahá na GTO dvě družice naráz“

        To není výhoda ale nevýhoda.
        Musíte mít dvě přibližně stejně těžké družice co letí na přibližně stejnou dráhu (sklon dráhy). A to je málo kdy. Ty družice se musí navíc vejít pod hlavní aerodynamický kryt, a ta co cestuje vespod ještě pod kryt ,,sekundární“.
        Navíc při případné havárii ztrácíte dvě družice místo jedné.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        z ekonomického hlediska je to určitě výhoda. Platící zákazníci se o cenu za start mohou podělit.

      • JaGa napsal:

        ,,z ekonomického hlediska je to určitě výhoda. Platící zákazníci se o cenu za start mohou podělit.“

        Ano tak za předpokladu, že jeden či dva zákazníci mají dvě vhodné družice (nebo násobky dvou) které splňují to co jsem psal víš a mnoho dalšího, a pokud cena za vynesení dvou družic najednou jednou raketou není vyšší než cena za vynesení každé družice zvlášť jinou raketou, tak pak se to pro zákazníka vyplatí.

        Třeba v případě, že máte tři družice už je to ale dost otázka ne?
        Můžete dvě poslat spolu, a tu třetí na jiné raketě. Ale to se nevyplatí protože kuli tomu nepůjde použít na všech družicích stejný adaptér. Takže ji pošlete samotnou na raketě pro dvě družice a to se taky nevyplatí. Nebo budete hledat někoho kdo poletí s vámi…

        No každopádně těch případů kdy se to vyplatí (a kdy je to vůbec možné) je jen velmi omezené množství a proto se to možná zákazníkovy vyplatit může ale Arianespace ne. Ty mají díky tomu podstatně méně startů než by mohli mít.

        Myslím, že ve chvíli kdy cena duálního startu bude stejná jako cena dvou startů separátně tak se většina zákazníků rozhodne pro separátní starty.

      • JaGa napsal:

        Tady je to docela hezky napsané. Je pravda, že se plány od těch dob výrazně změnili.

        https://kosmonautix.cz/2013/07/ariane-6-nova-raketa-pre-europu/

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Aktuálně se hledají zákazníci pro novou raketu Ariane 6. Pokud vím zatím jsem předplaceny dva starty, zatímco ArianeGroup potřebuje nejméně 6 zákazníku. Nová raketa bude mít také možnost dualních startů, takže věřím, že svůj smysl to má. To, kolikrát se poletí záleží mnohdy i na tom kolik raket za rok jste schopni vyrobit. V současném stavu nelze jen tak začít vyrabět 10 nebo 20 raket Ariane V ročně. Na to nejsou výrobní kapacity.

    • Petr Šída Redakce napsal:

      Pozor, nezaměňujte start F9 za start F9 s dragonem

      Pokud start pro NASA stojí u SpaceX 150 mega, tak to není o tom, že by se na něm finančně hojili, ale o tom, že vedle startu zajišťují ještě dopravní prostředek, a i dopravu dolů

      nemůžete start Dragonu finančně srovnávat se startem nějaké soukromé družice

      U armády zase hrají roli dodatečné nároky na přípravu nákladů a opatření na startu

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Chtěl jsem napsat totéž. Že při misích CRS je nutno počítat cenu za Falcon a Dragon. Samozřejmě při znovupoužití něco ušetří, ale tam myslím padla i celkové cena za vynesení, aby na to NASA přistoupila. Že by dragon stál 60M$, no, možné to je.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Nu já bych řekl, že 60 milionů za celý Dragon, tedy kabinu, operace při startu, operace při letu a přistání s vyzvednutím není vůbec moc

        srovnejte to s cenou jednoho sedadla v sojuzu

      • Yokotashi napsal:

        NASA musela take nabidnout cenu, za kterou se da nejen zaridit 1 start, ale i vyvinout kabina Dragonu za predpokladany pocet startu. Nebo alespon zaplatit cast vyvoje + vsechny certifikace a papirovani, ktere NASA chce. Jinak by do toho SpaceX asi nesla, protoze by na to nemela a nikomu jinemu ty dragony asi neproda.

  18. David R. napsal:

    Inovace, inovace, inovace. Mantra dnešních manažerů. Napíšu něco, za co mně asi fanoušci SpaceX rozcupují. Tak ať je zábava 🙂 Jedinou opravdovou inovací na F9 je motorické přistání tohoto kolosu. Jinak je to naprosto tradiční raketa, princip prověřený desítkami let fungování. Elonovi konstruktéři měli ale to štěstí, že mohli s čistým stolem navrhnout tuto „klasiku“ od A do Z znovu, aniž by se museli ohlížet na skladové zásoby 20 let starých motorů apod. Díky tomu udělali raketu optimálně, a tedy i levněji.
    Elon ve skutečnosti neriskoval až zas tak moc, jak se zdá. Stavěl prověřenou věc, a i kdyby se mu sen o motorickém přistání nepodařilo realizovat, stejně by byl o kus levnější, než konkurence. To je dáno velikostí firmy SpaceX a stylem její práce. A navíc, všechna ta nezdařená přistání vlastně zaplatili zákazníci – skrze úspěšně vynesený náklad. Tím ale nechci jeho výsledky nějak deklasovat. Jeho genialita je právě v tom, že podstoupil právě jen to nezbytné riziko. Kdyby si dal laťku o kousek výš, SpaceX už by dnes možná neexistovala.
    Inovace, inovace, inovace… Záleží na tom, co se komu do toho slova vejde. V případě Ariane bych zlevnění z 200 na 75 mil. nenazýval inovací, ale spíš bych řekl, že z velké části ušetří tím, že zatnou konečně tipec zbytečnému plýtvání a neefektivním postupům. Neboli: z pohledu managementu to jsou „inovace“, z technického pohledu ale moc ne. A pokud jde o znovupoužitelnost, jedna věc je jistá: Elon mohl, ostatní musí.

    • Tomach napsal:

      Nadherny a nezaujaty clanek, fakta. Diky moc!
      Davide R. – potrefena husa se vzdycky ozve, tak se ozyvam 🙂 Jsme priznivec Space-X resp Elona Muska, ale rozhodne ne nekdo kdo nevidi i zaporne stranky jeho osoby ci businessu.
      Co se riskovani Muska tyce – myslim si ze riskoval hodne. Pokud se nepletu byla to prvni soukroma raketa na kapalne palivo ktera dosahla orbitalni drahy. Krome toho mu hrozil bankrot.
      A ne nadarmo se v anglictine se slozitost veci prirovnava rcenim „it’s not rocket science“
      Psat ze nezdarena pristani zaplatili zakaznici … To je docela ucelove… A muzu se s Vami „hadat“. Zaplatili to investori. Pokud by se pristani zdarila meli by o to vetsi zisk. Obecne – kam jdou penize soukrome firmy (pokud se nejedna o monopol) muze byt zakaznikovi uplne sumak. I kdyby si s nima Elon zapaloval cigara ci je pouzival na toalete je to ciste jeho vec. Zakaznik si muze vybrat s kym a za kolik pujde. Zakaznik by se mel zajimat kam jdou jeho penize u statnich firem a monopolu 🙂
      Osobne si myslim ze Elon vzal risk obrovsky. Predstava ze by predstoupil a rekl ze za rok poleti na Mars s warpovym pohonem je sice hezka, ale nesmyslna.
      Inovace – vraceni prvniho stupne je docela inovace. Lecktere jeho vyrobni postupy jsou inovace. Motor na methan bude inovace. A to nemluvim o Tesle, ktera nema se Space X moc spolecneho.
      Fandim i konkurenotvi Bezosovi ci male rakete Electron. Ale pristup „nemuzu delat znovupouzitelnost, bych musel poslat lidi domu“ se mi opravdu nelibi. Takovy evropsky socialismus.

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Děkuji za pozitivní ohlas.

      • jregent napsal:

        Take dekuji 🙂

      • Vojta napsal:

        V tom, co říká, ten socialismus není, jde o manažersko-technologický problém. Není možné vyhodit 3/4 zaměstnanců, protože v podstatě každý je specialistou na něco jiného a tak je potřebujete všechny. Nemůžete konstruktéra po smontování motoru přeřadit na výrobu nádrže nebo avioniky. Proto se Arianespace chlubila tím, že Ariane 6 bude složena z mnohem menšího počtu dílů. Právě tím si totiž zajistili možnost propouštění. A nejde jen o lidi, ale i o stojící montážní linky.
        Jak správně popisuje článek, tak i SpaceX se snaží o co největší kadenci právě kvůli udržení výrobních kapacit nebo alespoň jejich vytížení údržbou, či jejich využitím na BFR/BFS a podle mě to má hodně komplikované z manažerského hlediska.
        Vyrobit jednu raketu ročně a s ní odlétat sezónu, se prostě nevyplatí nikomu. Kosmický průmysl není sběr ovoce, kde si můžete najmout nekvalifikované sezónní pracovníky na pár týdnů. Socialismus v tom samozřejmě hraje roli také, ale na jiné úrovni. Globálně by totiž mohlo být výhodné ten cirkus kolem Ariane rozpustit úplně, ale to tu snad nechce nikdo.

      • tyčka napsal:

        Havárie letadla by podle vás taky zaplatili zákazníci – v realitě o to letecká společnost vykáže nižší zisk anebo přímo ztrátu jak se to údajně stalo i SpaceX.

      • David R napsal:

        Nezlobte se, ale takto nelze argumentovat.

      • David R. napsal:

        Myslím, že se skoro ve všem shodneme, i když věci říkáme jinými slovy.
        Jsem také velký fanoušek Elona a obdivuji jeho geniální schopnost zužitkovat věci, které ostatní nechávají bez užitku. Nicméně si dovolím polemizovat: investoři nejsou pitomci, museli počítat t tím, že se přistání X-krát nepovede. A zákazníci zaplatili raketu, v době, kdy ještě nikdo nevěřil, že bude znovu použitá. A s ní – tedy v podstatě již s „odpadem“ – se pak pokusně přistávalo. Čili, abychom byli přesní – cena za 1 pokus o přistání jakožto bonus k vynesení nákladu se pžibližně rovnala ceně nohou, roštových kormidel atd. To je na tom právě geniální. Blue Origin dělá pokusné lety, a platí to komplet, žádný jiný užitek. V tom je ten podstatný rozdíl. Elon zužitkuje všechno do mrtě – Falcon Heavy udělal reklamu Tesle, atd atd.

      • Jaroslav Zelený napsal:

        „Falcon Heavy udělal reklamu Tesle“ – Nejen ojetý Tesle. Ale taky Davidu Bowiemu a knize Stopařův průvodce po galaxii 😀 Jak jsem psal výše, vše je jenom otázka úhlu pohledu a některý, zdá se, bývá příkřejší a bez rozhledu… Vážený pane.

    • Malky napsal:

      Zadny rozumny a veci znaly fanousek SpaceX vas za prohlaseni ze Falcon 9 je „obycejna, az nudna“ raketa neodsoudi. Ja sam jsem to na tomto foru i jinych mnohokrat psal. Naopak, toto je „modus operandi“ Elona Muska a podle me hlavni klic k jeho uspechu.

      Zatimco vsichni v raketovem prumyslu predpokladali – a mnozi s neuspechem testovali – revolucni technologie k dosazeni znovupouzitelnosti, Musk vsadil na obycejne rakety.

      Zatimco vsichni v automobilovem prumyslu cekali, az se objevi nejaka prevratna technologie baterii ktera umozni vyrabet a prodavat elektromobily, Musk vsadil na nudne li-ion baterie.

      To same SolarCity, Boring Company, Neuralink…

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        Aneb v jednoduchosti je síla.

      • tyčka napsal:

        „Musk vsadil na nudne li-ion baterie.“
        Jenže ti ostatní měli v podstatě pravdu – zkuste elektromobil používat jako normální auto, když bydlíte v bytovém domě a chcete dojet v létě do Chorvatska a v zimě na lyže do Alp. Už jen cenou to prostě není auto pro každého.

        Boring Company – nevšiml jsem si, že by něčeho již dosáhli.

      • malky napsal:

        Ze elektromobil neni pro vhodny pro vas usercase, nebo pro vetsinu lidi, je jedna vec. Ale stejnym zpusobem se da argumentovat proti beznym autum (no zkuste si pouzivat bezne auto, kdyz nemate penize na benzin nebo u vas nejsou silnice – no nejde to, co?). Jenze to jestli je elektromobil vhodny pro vas nebo vetsinu lidi neni podstatne. Ma Tesla nedostatek zakazniku? Nerekl bych.

      • malky napsal:

        Ad Boring Company – ve svem puvodnim prispevku take nepisi nic o tom, jestli neceho dosahli nebo ne. Rikam, ze Elonuv bezny postup je sazet na obycejne technologie. Ani nehodnotim, jestli je to dobry postup (podle meho nazoru ano) ani jestli vsechny ukazkove pripady jiz „neco dokazaly“. Pouze popisuji co Elon dela a Boring Company muzeme tedy klidne uvest jako priklad, i kdyby vubec nic nedelali.

        Jinak ziskali par zakazek tu a tam na stavbu nejakych tunelu, ale moc se o nich neiformuje. Asi lidem diry v zemi nepripadaj tak khul jako rakety nebo auta, coz nechapu.

      • tyčka napsal:

        Test elektromobilu:

        Pokud jsme jeli klidnou jízdou, nevyužívali výrazné dynamiky vozu a nepřekračovali povolené rychlosti (na dálnici jeli spíše o něco pomaleji), využívali klimatizaci (v teplotách minulých týdnů to jinak nešlo) a s nočním přesunem (svítila i potkávací a dálková světla), dostali jsme se na 195 kilometrů, přičemž jsme dali vozidlo nabíjet s asi 30 kilometry dojezdu. Testovací cesta obsahovala průjezd městy (Praha, Pardubice), dálnici, silnice prvních a druhých tříd i okresky mezi vesnicemi.

        Lze říci, že s přiměřeně lehkou nohou, ale bez zdržování provozu, lze s leafem ujet zhruba 210 kilometrů.

        Tedy každých 200 km zastavit.

        Pokud je k dispozici rychlodobíječka (o nabíjení budeme podrobněji povídat o kousek níž), vozidlo dobijete i jen za tři čtvrti hodiny.

        Tedy na 200 km stát dalších 3/4 hodiny a to za předpokladu, že je nabíječka volná – jinak ta doba stání bude mnohem delší.

        Zdroj: https://auto.idnes.cz/novy-elektromobil-nissan-leaf-recenze-dhd-/auto_testy.aspx?c=A180530_082635_tec_technika_nyv

      • Karel Zvoník Redakce napsal:

        To je už dost off topic. Článek není o automobilech. Držme se prosím tématu. Podobné recenze sem nepatří. Hodí se spíše na nějaké auto fórum. Díky za pochopení. 😉

    • yamato napsal:

      podla informacii od Muska stalo vyvinutie znovupouzitelnosti asi miliardu. Takze rozhodne to nezaplatili cele zakaznici. To je aj dovod, preco cena zatial moc neklesa – ta investicia sa musi najprv vratit.

      Inak suhlasim ze F9 je az na par detailov uplne bezna raketa. Ale v tom je prave ta genialita – ziadne kridla v hypersonickych rychlostiach, ziadne klzanie na miesto startu, ziadne ultrahyper materialy a desatrocia vyvoja. Len chytry software a par ton paliva navyse. Tomu sa povie smart engineering 🙂

      • Jiný Honza napsal:

        Chápu jak to myslíte, ale vývoj přistání prvního stupně F9 zabral taky mnoho let a ani dnes to není úplná „rutina“. A provázelo ho tolik nehod a chyb, že kdyby to nebyl „vedlejšák“ skoro zadarmo, tak to nikdy nedokončili.

        A myslím že technologicky je třeba zapalování motoru v protisměru při vysoce nadzvukové rychlosti nebo konstrukce přistávacích nohou malý zázrak.

      • malky napsal:

        Pletete jablka s hruskami. To, ze vyvoj znovupouzitelnosti u F9 nebyl zrovna snadny neznamena, ze vyvoj plne znovupouzitelneho SSTO pilotovaneho hypersonickeho kluzaku z uhlikovych nanotrubicek by byl snazsi. Spise naopak.

      • Jiný Honza napsal:

        Nevím, proč do toho motáte pilotované SSTO a nanotrubičky. U F9 se snad zachraňuje první stupeň. A výšky a rychlosti jsou srovnatelné s X-15 a SpaceShipOne.

        Nevím proč se ve SpaceX rozhodli jít tou méně prošlapanou cestou motorického přistání. Možná nemají v oceánu dost vhodných letišť. 🙂
        Každopádně teď u zachraňování krytů testují i to „křídlo“.

      • lvy napsal:

        Tak no, máte pravdu, chyb byla spousta, ale na rozdíl od NASA se testovalo na hardware, který splnil svoji funkci a již neměl další využití. Takže cena byla pouze to, co stálo samotné testování a nikoliv cena celé rakety. Pokud u SpaceX byly náklady 1 miliard USD, pak v případě NASA by to vyšlo na 10 miliard USD.

      • malky napsal:

        Pletu do toho pilotovana SSTO a podobne nesmysly protoze to je prave cesta, kterou se rozhodla jit rada spolecnosti pred SpaceX, a dokonce i nektere dnes (Reaction Engines kuprikladu). Zde na kosmonaurixu je o tom moc pekny clanek. Cim jsou vsechny tyto spolecnosti zajimave je, ze neuspeli. To je neco, co si spousta lidi neuvedomuje ci nepripousti, kdyz argumentuji jak je reseni SpaceX hloupe a suboptimalni. Reseni SpaceX totiz jako jedine funguje.

        A porovnavat prvni stupen s X15 ci SSO take neni prilis presne. Byt dosahuji stejne vysky, vyska je pro orbitalni let pomerne nedulezity parametr. Prvni stupen F9 dosahuje predevsim vyrazne horizontalni rychlosti (prinejmensim pri nekterych misich) a navic vynasi druhy stupen a naklad, tedy naroky na hmotnost jsou uplne nekde jinde nez u suborbitalniho stroje.

    • Amper napsal:

      Podle mne se neda rict ze by F9 byla obycejna raketa. SpX vzali stavajici pristup, rozebrali ho na prvocisla a ty snazili optimalizovat.

      Par typickych prikladu

      – misto pouziti hardened procesuru pouzili obycejne ale nechali pocitace hlasovat o tom co je spravne
      – misto nadrzi z isogridu pouzili stringer ala dopravni letadla
      – misto dvou vetsich motoru pouzili 9 mensich ktere se daj jednoduseji vyvinout a rychleji vyrobit a navic prinasi redundanci a moznost pristani
      – misto pyropatron ktere se nedaj testovat se pouziva heliovy system ktery se da lepe overovat

      Takze bych nerekl ze F9 je raketa bez inovaci a nudna. Teda pokud se na to nekoukate z venku a nevidite jen bile natrenou rouru

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já s tím souhlasím. Dokonce bych řekl, že ve SpaceX vzali naprosto běžné výrobní procesy, které nejsou ničím výjimečné a pokusili se z nich vymáčknout maximum. Viz třeba to, že Merliny mají nejlepší poměr tahu vůči váze mezi všemi motory na kapalné palivo. Samotná technologie není ničím extra super inovativní, ale velmi dobrou optimalizací z ní mohli vymačkat maximální tah.

      • Samo2 napsal:

        Tak Merlin by som asi ako príklad optimalizácie technológie nepoužil aj ked je to klasický otvorený cyklus motor používa pintle injector namiesto kopy ventilov a klasického „sprchového“ vstrekovača čo je technológia ktorá sa nepoužívala na tak výkonnom motore nikdy okrem zostupového motoru lunárneho modulu Apolla (45.04 kN) a malých RCS motorčekov (pár N). No chápem ako to bolo myslené 🙂

      • PaRi napsal:

        Doplním také svařovaný plášť rakety. Konkurence stále nýtuje.

        Svařování rotačním třením:
        https://youtu.be/EaguF5K9I-Q?t=1m40s

    • maro napsal:

      Píšete úplné kraviny. To „jenom“ přistávání není žádná „jakási funkce navíc“. To je důvod, proč úplně celá raketa je úplně jiná. Kde jinde vidíte tak skvělý soulad běhu devíti motorů prvního stupně současně a pak regulaci při přistání. Už jen to, že se ty motory musí opakovaně zapalovat a taky seškrtit až snad až na třetinu tahu. Pak systém dusíkových trysek a roštových kormidel, super přesná navigace pro přistání, kompozitní nádrže. Ta raketa je úplně něco jiného. Jste jako člověk, který vidí monopost formule 1 z roku 1970 a z roku 2018 a řekne, že je to vlastně totéž.

      • Jiný Honza napsal:

        Co že tak ostře? 🙂

        Motorické přistání F9 evidentně je funkce navíc. U prvních F9 nebylo, dokonce se testovalo přistání prvního stupně na padáku. Samozřejmě, že už při vývoji doufali v nějakou možnost znovupoužití,

        Jestli by ta technologie šla relativně jednoduše přendat na nějakou starou vícemotorovou raketu už nikdo nezjistí, protože to nikdo dělat nebude.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Prosím, uberte trochu na důrazu (kraviny). I když máte odlišné názory, tak byste měli diskutovat slušně. Pokuste se o to, děkuji.

    • Yokotashi napsal:

      Tak vas jdu rozcupovat, kdyz chcete :-).

      F9 v zasade neni zadna prevratna technologie, ale tech inovaci tam je preci jen o neco vice:
      – pristani (to jste zminoval)
      – motor s nejvetsim thrust to weight ratio na svete
      – masivni pouziti kompozitnich materialu (obcas se nepovede – viz. Amos 6)
      – svarovane dily tam, kde maji ostatni obrabene. To treci svarovani techto materialu v pozadovane kvalite pokud vim vyvinuli ve SpaceX.
      – obycejne pocitace misto radiation hardened

      A pak je v tom hodne evoluce – podchlazene palivo a dalsi veci, kde dotahli stavajici technologii dal, nez jejich predchudci.

      Kdyz chcete udelat neco prevratneho, tak je nejlepsi zmenit jenom jednu vec a ty ostatni nechat stare, vyzkousene a optimalizovane. Po uspechu muzete menit dalsi. Treba prejit na metan a na uzavreny cyklus (motor Raptor), na mix ruznych motoru na pristavajicim stupni (BFR) a dalsi vylepseni.

      • David R napsal:

        Ještě nejsem rozcupován úplně na kousky:-)
        Prohlásit použití běžných součástek místo kosmických za inovaci, se mi moc nezdá. Úspora to je, ano, ale inovace? Když si místo Mišelinek pořídím nejlevnější Matadorky, bude to taky inovace?
        Některí další body sice více či méně inovativní jsou, ale přistát by se beze sporu dalo i bez toho, aby měl motor nejlepší poměr tahu a hmotnosti na světě, nebo snad ne?
        Nebo, prohlásit za inovaci fakt, že soukromá firma zvládla něco, co před tím zvládly jen mocnosti? Je to sice veliký kus práce, ale platí snad pro soukromé firmy nejaké jiné fyzikální zákony, které vužadují zvolit inovativní přístup?
        Já tam vidím nádhernou evoluci, důslednou optimalizaci nákladů, řadu prvenství, klaním se k zemi a smekám, ale se slovem inovace šetřím. A abych se vrátil k meritu věci, tak to, zo mně osobně trochu vytočilo, je hovořit o inovacích u Ariane. Nazývejme věci pravými jmény. Úspora, konec plýtvání, nezí tak hezky, ale ať udělají aspoň to, a bude líp.

      • lvy napsal:

        No já nevím, ale k těm pneu snad jen to, že ušetříte, ale to další bych raději nerozebíral. Jinak revoluce je znovupoužitelnost, to ostatní je evoluce.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Znovupoužitelnost jsme tu už měli u raketoplánů. Revolucí je udržitelná znovupoužitelnost. NASA přišla o dva raketoplány z pěti, zahynulo přitom 14 lidí a znamenalo to ukončení provozu. Když bouchne F9, tak to lidé přežijí a raketa není tak drahá, aby se nedala postavit znovu. Revolucí je i to, že raketoplán musel po každém návratu být prakticky rozebrán, zkontrolován a složen, aby mohl letět znovu. Toho se u F9 zatím nedocílilo, ale je k tomu nakročeno. Opakovaný start po dvou týdnech vidím jako další metu. Pokud se nosiče budou střídat, limitujícím prvkem se stane počet odpalovacích ramp.

      • Honza napsal:

        Pro srovnatelnější přirovnání řekněme, že ty Vaše Mišelinky vydrží déle, než Matadorky (jako radiačně odolné počítače vydrží víc, než normální). Pokud si na každé kolo namontujete ty Matadorky dvě, aby vydržely to, co Mišelinky, díky rozložení námahy, bude Vaše auto vypadat dost divně, ale rozhodně bych to za inovaci označil, pokud to bude praktické a vyplatí se to. Navíc SpaceX muselo vyřešit koordinaci počítačů, jejich hlasování v případě chyby a tak. Ty postupy už dost možná byly plus mínus vyvinuté, ale rozhodně ne použité v tomhle kontextu. Za mě to inovace rozhodně je.
        Tím pádem mě napadá otázka: jak byste Vy definoval inovaci?

    • Jaroslav Zelený napsal:

      Záleží na úhlu pohledu hlavně na fanouška SpaceX. Pokud se jedná o fotbalový zápas, tak jste to trefil naprosto přesně. Otázka je, jestli jsou fanoušci takoví všichni… V případě fotbalu určitě, ale v případě kosmonautiky, si myslím, že ne.

Napište komentář k Josef K.

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.