Ceres OPRAVDU zblízka

Promiňte nám velká písmena v nadpisu, ale tohle je naprosto mimořádná paráda. Jak již víte z minulých článků, sonda Dawn klesla na zatím nejnižší dráhu, po které se kdy pohybovala. A nyní máme k dispozici i fotografie povrchu trpasličí planety Ceres, které se na této extrémně nízké dráze podařilo pořídit. Snímky svou kvalitou a množstvím detailů jednoznačně překonávají vše, co tato sonda v minulosti nafotila. Kráter Occator jsme ještě nikdy dříve neviděli tak podrobně. Ostatně škoda slov, která stejně nedokáží popsat zaslané fotky, podívejte se sami a kochejte se.

Originální snímky (viz odkazy ve zdrojích informací na konci článku) ještě lehce doostřil uživatel našeho fóra s nickem marekS. Jinou metodu doostření těchto snímků použil Jan Dryák.

Okraj kráteru Occator vyfocený 9. června z výšky 48 kilometrů.

Okraj kráteru Occator vyfocený 9. června z výšky 48 kilometrů.
Zdroj: https://i.imgur.com

Snímek z výšky 44 kilometrů zachycuje sesuv materiálu na stěně kráteru Occator.

Snímek z výšky 44 kilometrů zachycuje sesuv materiálu na stěně kráteru Occator.
Zdroj: https://i.imgur.com

Zdroje informací:
https://photojournal.jpl.nasa.gov/
https://photojournal.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://singularityhub.com/wp-content/uploads/2015/06/nasa-dawn-ceres-flyover-2.jpg
https://i.imgur.com/6390u9R.jpg
https://i.imgur.com/6390u9R.jpg

Ceres OPRAVDU zblízka, 5.0 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 3 316 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (29 votes cast)
(Visited 3 316 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


21 komentářů ke článku “Ceres OPRAVDU zblízka”

  1. Dan napsal:

    Super detaily! Díky za zprostředkování.

    • pbpitko napsal:

      Na tom svahu sú asi zachytené balvany, pod nimi smerom dole svahom sú tmavšie prúdy, to by mohli byť „suťové tiene” kam sa zosúvajúci štrk nedostane a „obteká” tie balvany – svetlejšie pozadie.
      Zaujímalo by ma asi aký strmý je ten svah, dalo by sa z toho niečo vypočítať. Svah vyzerá hodne strmý, ale to bude asi iba klam spôsobený uhlom pohľadu.
      pb 🙂

  2. Hawk napsal:

    Pokud nepocitam misi k asteroidu, tak Ceres by teoreticky mohl byt 3. logicky cil pro pilotovanou misi vcetne vybudovani zakladny, pak toho moc nezbyva(pokud pominu podobne objekty v pasmu planetek), povrchy mesicu Jupiteru jsou vystaveny silne radiaci, Saturnovy mesice jsou uz v tomto smer pohode, ale je to jako 3.meta trochu z ruky.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Proč až třetí?

    • Anton napsal:

      Ak schváli niekto zasa misiu k Ceresu tak to bude asi robotická misia podobná autičkam vysadeným na Marse.
      Také misie sú desať a viac krát lacnejšie ako ľudské misie. Nemusíte tam s nimi vynášať ľudskú biosféru, potraviny, vodu, bezpečnosť, zálohovanie. Robotické misie nemusia byť návratove. Nemusia odpočívať, spať, môžu tam byť roky.
      Ak chcete presadiť vybudovať základňu tak ďaleko, musíte uviesť riadny dôvod prečo. Zatiaľ žiadny parlament neschválil vybudovanie základne na Mesiaci, Marse. Mesiac je najbližšie k Zemi, teda najmenej nákladov na zásobovanie, servis, záchranné misie. Keď sa na Mesiaci našla voda, šance na vybudovanie základne sa zvýšili, lebo tu vodu tam nemusíme vynášať.
      Mars má slabú atmosféru a najprijateľnejšie podmienky pre ľudí.Voda sa tam tiež potvrdila. Dokonca už boli navrhnuté projekty ťažiť tam metán ako palivo pre návratové misie.
      Na Cerese zatiaľ nehovorili, že tam je dostatok ťažiteľnej vody, ani atraktívne palivo na cestu späť na Zem. Zo snímkov povrchu Ceresu ešte príliš nevieme, či by tam niečo prínosneho šlo ťažiť. Nie je tam ani dostatok Slnečnej energie.
      3 základňa na telese mimo Zem a obežnú dráhu Zeme bude asi niekde, kde je dostatok vody, atmosféra, vzácne kovy a podobne.
      Alebo smerom k Slnku. Na Venuši síce extrémne teploty. Ale teoretický by sa dala nejako ochladiť zásahom do atmosféry. Teplo sa dá premeniť na energiu. Alebo k Merkuru. Kovov na Merkure je veľa. Výroba zo Slnečnej energie tiež atraktívna. Ľudia pôjdu v budúcnosti asi tam kde je dostatok atraktívnej energie a tie biosféry si tam poľahky vytvoria.
      Preto by som bol opatrný pri vyjadreniach o exoplanétach, že tam život nie je pretože tam panujú vysoké teploty.

      • pbpitko napsal:

        „Také misie sú „desať-TISÍC a viac” x…
        A na vozítko podobné ako na Marse môžeme zabudnúť. Na Marse je gravitačné zrýchlenie 3,7 m/s2 na Ceres je 0,029 m/s2 !
        To ak by kolieska trochu zabrali vozítko by sa vznieslo a odspokčilo zopár metrov ďalej a nevie sa vopred kam,
        a asi by sa zopárkrát prekotúľalo a možno by zostalo hore kolesami.
        Ak sa tam bude vôbec niečo pohybovať, tak to určite nebude vozítko ako na Marse.
        pb 🙁

      • pbpitko napsal:

        „a tie biosféry si tam poľahky vytvoria.” MOŽNO už za 100-200-miliónov rokov.
        pb 🙁

      • Jan Dryák napsal:

        V dlouhodobých vizích čínské kosmonautiky, pokud vím, figuruje sample-return mise z Ceres.

        • ptpc napsal:

          Misia sample-return je v plánoch Číny. Ale pôjde o misiu týkajúcu sa Marsu.
          Čo sa týka misie k asteroidu, plánuje sa pristátie landeru na Apophis-e.

  3. Jirka napsal:

    Tak ono doby, kdy “palcové” titulky v novinách se používaly pouze v mimořádných situacích, jsou dávno pryč. Dnes na titulní straně vídáme denně mnohapalcové titulky. Takže proč nejít s dobou 😉

    • Petr napsal:

      Protože je to trapné, bulvární, jednoduché a pro opice…
      A jít s dobou je nejhloupější věc na světě…1939…

      • Tomáš Vodička napsal:

        Petr: Mýlíte se ve všech bodech: autor článku hned v první větě omluvil a vysvětlil použití velkých písmen, takže to není trapné, ani bulvární, atd.
        A tvrzení, že “jít s dobou je nejhloupější věc” je samo o sobě hloupé až hanba.
        Nebylo by lépe nechat autorovi prostor pro vlastní, třeba trochu kreativní, formální provedení nadpisu a věnovat se spíš obsahu a podstatě článku?

    • Jiří Brunner napsal:

      Snímky jsou OPRAVDU zblízka a pěkné. Titulek sedí.

      • Petr napsal:

        OK, OPRAVDU chápu. Že je ale je ten vesmír OPRAVDU VELKÝ co?

        OPRAVDU se o něj zajímám, ta VELIKOST je úžasná…

        P.S.: VŠE napsané v tomto příspěvku sedí…

        • Jiří Brunner napsal:

          Jste OPRAVDU VELKÝ.

        • Tomáš Vodička napsal:

          Petr: Máte pravdu, vše ve vašem příspěvku “sedí”. Nikdo vám tu ale nejspíš nebude vyčítat použití velkých písmen. Co se však vašemu příspěvku vyčíst dá, je onen jízlivý a kousavý tón. A také fakt, že nijak konstruktivně nepřispívá k diskuzi.

  4. Zbyněk napsal:

    U fotek z Ceresu mi pokaždé trvá, než si můj mozek uvědomí, jakým směrem se krátery sesouvají. Když je pohled na celý kráter, tak to nevidím jako kráter, ale jako vybouleninu. 🙂

  5. Petr napsal:

    Neochota přijmout vlastní omyl kompenzovaná levným sarkasmem? Ale no tak 🙂

  6. Jiří Kos napsal:

    Trochu to připomíná snímky z Marsu…

Napište komentář k Petr