Stavba Orionu pro první ostrou misi

Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.

Montážní hala, kde se připravuje návratová kabina lodi Orion.

Montážní hala, kde se připravuje návratová kabina lodi Orion.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Návratová kabina lodi Orion.

Návratová kabina lodi Orion.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/

Kolem Orionu je pořád živo.

Kolem Orionu je pořád živo.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Konstrukce tepelného štítu a panely tepelné ochrany pro stěny lodi.

Konstrukce tepelného štítu a panely tepelné ochrany pro stěny lodi.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Panely tepelné ochrany.

Panely tepelné ochrany.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Povedený pohled na vnitřní kostru tepelného štítu.

Povedený pohled na vnitřní kostru tepelného štítu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Detailní pohled na panel tepelné ochrany určený pro sekci kabiny s okny.

Detailní pohled na panel tepelné ochrany určený pro sekci kabiny s okny.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Panel tepelné ochrany pro vnější stěnu lodi Orion.

Panel tepelné ochrany pro vnější stěnu lodi Orion.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

V německých Brémách byl do servisního modulu nainstalován hlavní motor, který dříve sloužil jako systém Orbital Manoeuvre System (OMS-E) na amerických raketoplánech a absolvoval 19 misí.

V německých Brémách byl do servisního modulu nainstalován hlavní motor, který dříve sloužil jako systém Orbital Manoeuvre System (OMS-E) na amerických raketoplánech a absolvoval 19 misí.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/02/Orion-SM-performing-burn.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1730/41443863235_5ac9c852d9_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1756/41443862455_da23bc4b25_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/897/41443859175_d654bfcd85_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1734/41443857835_53a4766aaf_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1736/41443856905_e0359542f9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/874/41443854845_a8823d9521_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1750/28472726408_c0e5d7e434_k.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…f29bdc795893b04c8efbbc28e9a37204&oe=5B800BA4

Stavba Orionu pro první ostrou misi, 4.9 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 3 389 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (26 votes cast)
(Visited 3 389 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


36 komentářů ke článku “Stavba Orionu pro první ostrou misi”

  1. Lukas napsal:

    Zial to tempo je velmi pomale.myslim ze zakladny koncept lode orion siaha az do roku 2004 kedy bush vyhlasil projekt constelation.ak to mam porovnat s programom apollo tak je to bieda.je to ako cakanie na godota

    • Vojta Nesi napsal:

      Jak už se tu na webu v souvislosti s Orionem psalo milionkrát, s programem Apollo se to nedá vůbec srovnávat. Určitě dělají co můžou, s tím co mají.

      • Jirka Hadač napsal:

        Přesně, stačí porovnat rozpočet NASA tenkrát, jak na celkové částky, tak procenta z federálního rozpočtu. A na ty částky z dob Apolla si NASA zatím od té ještě nesáhla. O 4% rozpočtu si už dávno může nechat jen zdát.

      • Jiný Honza napsal:

        S Apollem se to opravdu už moc srovnávat nedá. Ale docela se nabízí srovnání Dragonem a Starlinerem. Stejná doba, stejná země, ale dost podstatně jiná cena a doba realizace.

  2. Jaroslav Jansa napsal:

    Aspoň něco. NASA dostal k činosti J.Gagarin a teď Elon Musk.

    • Jiný Honza napsal:

      NASA kvůli Gagarinovy vznikla. Tedy v básnické nadsázce samozřejmě. 🙂
      Ale změnit její současnou zkostnatělou byrokratickou podobu půjde jen těžko. Jeden Elon Musk na to nejspíš stačit nebude.

    • Bohumil Boruvka napsal:

      Docela bi me zajimalo srovnani rozdilu mezi Dragonem2 a orionem nemate nekdo nejakou prehlednou tabulku nebo tak?

      • pbpitko napsal:

        Orion na rozmer je cca 2x väčší, na objem teda cca 8x.

        • hotovson napsal:

          dovolil bych si upozornit, ze objem hermeticke casti Orionu je mensi nez objem hermeticke casti Crew Dragonu

          a ani vnejsi rozmery ci kubatura Orionu neni 2x ci 8x vetsi nez u Crew Dragonu

        • Jiří Hošek napsal:

          Tlaková kabina Orionu má větší objem. Tady je srovnání:
          https://www.reddit.com/r/spacex/comments/4peg1t/how_difficult_would_it_be_to_upgrade_the_dragon/

          • Pavel Kralicek napsal:

            Vyborna diskuse pod tímto odkazem, díky! Take jsme si vsiml, ze NASA verejnosti “prodava” Orion jako neco co nas “privede k Marsu”…pokud se zamyslime nad vyuzitim Orionu v souvislosti s Marsem, k cemu by nam realne byl? Prelet ne, pristani ne, takze skutecne zbyva je rendevous s vetsi preletovou lodi pri startu od Zeme a pristani Orionu na Zemi? Nezvladnul by to stejne upraveny Crew Dragon? Diky

          • Dušan Majer napsal:

            Orion má sloužit k letům na stanici DSG. Tam posádka přestoupí do planetoletu. Co se Crew Dragonu týče, tak u něj zatím moc nevíme, jak se bude vyvíjet z hlediska ochrany před kosmickým zářením.

        • Jiný Honza napsal:

          Ono se to blbě porovnává, každý ten “obytný objem” udává jinak. Ale vypadá to, že rozdíl mezi Orionem a Starlinerem/Dragonem nebude zas tak moc velký.
          V souvislosti s tím mě překvapilo, že Shenzhou má mít objem 6+8 m3, což je o hodně víc než Sojuz a v podstatě to je a dlouho bude největší kosmická loď v aktivní službě.

        • Jiří Hošek napsal:

          Pavel Kralicek:
          V posledních měsících bylo rozhodnuto o dvou zásadních změnách:
          1) NASA sice loni v březnu představila záměr vývoje planetoletu Deep Space Transport (vynesení k DSG 2027, natankování 2028, zkušební roční samostatná mise v blízkosti Měsíce s odletem z DSG a zpětným příletem 2028/2029, po dalším natankování mise s obletem Marsu 2033), ale po prosincovém rozhodnutí prezidenta o návratu na Měsíc byl tento záměr pozastaven ve prospěch vývoje pilotovaného lunárního landeru.
          2) Dne 5.2.2018 Elon Musk oznámil zastavení prací na systému Falcon Heavy / Crew Dragon ve prospěch vývoje BFR/BFS.

        • Hawk napsal:

          Jiri Hosek:
          “Dne 5.2.2018 Elon Musk oznámil zastavení prací na systému Falcon Heavy / Crew Dragon ve prospěch vývoje BFR/BFS”

          Velka skoda, oblety Mesice s turisty mohly znamenat praci pro Falcon Heavy, ktera pro ni zatim zjevne neni, zatim jasne planovany jeden start za cely rok(rijen 2018)je tristni.
          https://spaceflightnow.com/launch-schedule/

          Pro poradek, je tam i druhy start pro FH s Arabsatem ale s vagnim uvedenim “late 2018”, nemusim byt delfsky vestec, abych to cetl rovnou jako rok 2019.

          A ve vyhledu je jeste vojensky satelit pro vojenske letectvo, ale bez upresneni.

  3. Pavel Kralicek napsal:

    Vzdycky me prekvapi jak maly Orion je…pro me je to stale jeste jen “kapsle”. Skutecna vesmirna lod jeste nebyla postavena a doufam, ze uz se brzy dockame BFS…ta uz si to oznaceni “lod” konecne zaslouzi!;-)

    • Jiný Honza napsal:

      Bohužel jsme se narodili na dně hluboké gravitační studny a naši teoretičtí fyzici řeší místo pohonu kosmických lodí to, kolik andělů se vejde na jednu desetirozměrnou strunu. Tedy pardon, jestli jsem se v tématu o nějakou stovku let spletl. 🙂

      Za stávajícího stavu techniky bude kosmická loď (pro start a přistání na Zemi) buď minimalistická kapsle, nebo předražená větší kapsle. A to bude bohužel platit i pro BFS. Samozřejmě nějaké zlepšení proti Sojuzu nebo Orionu bude, ale zázraky neumí ani Elon.

      • pbpitko napsal:

        Úlohou teoretických aj experimentálnych fyzikou sú celkom iné problémy ako riešiť raketové pohony.
        To treba prenechať technikom. Rakety s obrovským ťahom budú ešte veľmi dlho rovnaké ako teraz. Na obrovské ťahy stále máme iba chemický pohon, a dlho to tak ešte zostane. Čítaš príliš Sci-Fi, drž sa u Zemi, ináč budeš permanentne frustrovaný.

      • Hawk napsal:

        To jsem se zde snazil vysvetlit tez a bez valneho uspechu, ze se zadna revoluce i pres uspechy SpaceX nekona, aplikovane technologie v letecke doprave a kosmonautice jsou zalozeny na poznatcich 2.svetove valky a starsich. Od te doby se udelalo par pokusu se scramjetem, ale bez aplikace v praxi. Pokud budou ekonomiky bohatnout, tak cena sama o sobe nemusi byt problem. Problem je nefexibilita, vysoka mira rizika, a neprakticnost samotneho systemu kosmicke dopravy, dobra pripravy, start a prubeh letu, kdy se sedite na hromade vybusne smesi a po startu se jako bonus odhazuji casti dopravniho systemu. A vychodisko, treba v podobe orbitalniho vytahu, v nedohlednu.

        • Honza napsal:

          Jasně, a první rakety s reaktivním pohonem založeným na expanzi spalin používala Čína už nejmíň ve 13. století. V principu je to stále totéž. Porovnání s SRB je to asi stejně kvalitní, jako Vaše tvrzení o poznatcích z první poloviny 20. století. Jasně, žádný další průlom jsme v praxi neviděli, na to prostě zatím technologie nestačí. Ovšem stávající metoda se neustále vylepšuje, zejména v posledních letech, podle zájmu. Dokud nebudou dlouhé průmyslově vyráběné nanotrubičky nebo něco obdobného, tak výtah prostě nebude. Což ovšem neznamená, že se na tom nepracuje.

    • Jirka Hadac napsal:

      Jojo, kazde kilo lodi se pri pristani pozna. A kazde to kilo se musi ubrzdit a pri vstupu do atmosfery se musi zbavit sve obrovske energie, ktera by ohrala strasnou spoustu vody, tusim ze sou to desitky kilo vody, jak uvadi J. Kousal v prednasce o tepelnych stitech. Az mi to vyrazilo dech, kdyz sem to poslouchal. Nedivim se tem rozmerum, ani tomu, ze jsou male

      • pbpitko napsal:

        Desiatky kilo vody ? Jedno vedro ?

        • Jirka Hadač napsal:

          Budu teď citovat z přednášky J. Kousala:
          1kg tělesa na oběžné dráze má vůči Zemi energii 32 MJ/kg. To by ohřálo 74kg vody z 0 na 100 °C, nebo 37kg Titanu z 0°C na 1650°C (teplota tání). Této energie se musí těleso zbavit.

        • gg napsal:

          Naštěstí se většina toho tepla přenáší do okolní atmosféry, resp. to teplo se generuje stlačováním vzduchu před plavidlem. A kdyby snad třeba někdy mělo dojít na aktivní chlazení, tak včetně vypaření a následného ohřevu řekněme třeba na 600 stupňů to dá už jen asi pět kilo. Což ve spojení s tím, že tepelný štít absorbuje pouze část celkové energie, může dokonce znamenat praktickou možnost aktivního chlazení tepelného štítu (třeba perspiračně).

        • Jirka Hadač napsal:

          gg: Přesně tak. Prostě ten modul má správný tvar tupého tělesa. Až sem v té přednášce zíral, jaká je to věda. 🙂 Už jsem to psal kdesi, ale napíšu to znovu, do té přednášky jsem si myslel, že vím hodně, a zjistil jsem opak.

    • pbpitko napsal:

      cca o 20 r.

  4. Jiří Hošek napsal:

    Trochu mě u těchto starých fotografií chybí údaj o datu pořízení. “Nahráno 25. května 2018” je zavádějící údaj.
    Takto vypadal Orion pro misi EM-1 před čtyřmi měsíci:
    https://c1.staticflickr.com/5/4627/38766725600_bb2656a00e_b_d.jpg

  5. Matouš Klugar napsal:

    “Detailní pohled na panel tepelné ochrany určený pro sekci kabiny s okny.”
    Hned se mně vybavil film Transformers 🙂

Zanechte komentář