Návrat aerodynamického krytu s uměleckým nádechem

SpaceX již několik let úspěšně přistává s prvními stupni svých raket a recykluje také kosmické lodě Dragon. Nejnovějším příspěvkem do snah o znovupoužitelnost jsou pokusy o záchranu aerodynamických krytů. Ty jsou mimo atmosféru orientovány pomocí trysek se stlačeným plynem a v atmosféře pak přichází čas na řiditelný padák. Až do dneška jsme ale neměli k dispozici žádnou fotografii krytu ve vzduchu. Dočkali jsme se jen fotek, kde kryt přistál ve vodě. Elon Musk se však dnes na svém Instagramu podělil o fotku, na které je vidět, jak se kryt na padáku při neupřesněné misi snáší k Zemi. Fotografie vypadá opravdu krásně díky Slunci, které ozařuje mraky i siluetu klesající sestavy.

Aerodynamický kryt Falconu klesající na padáku.

Aerodynamický kryt Falconu klesající na padáku.
Zdroj: https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Zdroje informací:
https://www.instagram.com/

Zdroje obrázků:
https://echo24.cz/…sig=qHpae4th9Kx3b0W3bjGJ3V_lmy5ShvFxvo_GX7GWQ1c
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…164427757566288_2666001116772171776_n.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

40 komentářů ke článku “Návrat aerodynamického krytu s uměleckým nádechem”

  1. Jaroslav Jansa napsal:

    04.5.2018 – 15:51 – Martin Kostera

    Rychlá reakce Muska na zprávu GAO. Tak uvidíme…

    https://www.inverse.com/article/44496-elon-musk-spacex-crew-dragon-schedule

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      V originálním zdroji (zpráva GAO) je na straně 46 uvedeno, že Boeing má zpoždění 17 měsíců a SpaceX 22 měsíců OD POČÁTEČNÍHO HARMONOGRAMU. V počátečním harmonogramu z prosince 2014 byly tyto termíny pro Certification Review (CR) : Boeing 8/2017, SpaceX 4/2017. Podle GAO tedy současný stav vede k termínům CR pro Boeing 1/2019 a pro SpaceX 2/2019. Ale to přece víme, v našem diskusním fóru to je uvedeno v tématu Crew Dragon v příspěvku Mirka Pospíšila z 26.3.2018 v tomto aktuálním harmonogramu:
      https://pbs.twimg.com/media/DZO7uGTVwAADsOZ?format=jpg
      V tomto harmonogramu je pilotovaný let Starlineru v 11/2018 a Crew Dragonu v 12/2018. Milníky CR následují po těchto pilotovaných misích.
      Na serveru inverse.com je chybně uvedeno, že těch 17, resp. 24 měsíců je od současnosti.

      • Jaroslav Jansa napsal:

        Pane Hošku s celého srdce se omlouvám za zkreslené a neopodstatněné obavy ale vím že má neznalost světového jazyka mě neomlouvá. A děkuji za překlad, já fandím Elonu Muskovi že nejen sní jako Jules Verne ale že dokáže své sny i plnit. Já bych Vám přál a věřím že zažijete tu euforii s přistání člověka na Měsíci i na Marsu jako já ze Sputníku a Gagarina. To co se chystá ve vědě je fantastické ale co naplat život běží dál a tak Vám přeji hodně úspěchů a hodně zdraví. Váš J.Jansa

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Není nutné se omlouvat, chyba byla v tom popularizačním článku. Jinak, GAO naznačuje rizika dalších skluzů, a ta rizika vidí větší u Boeingu než u SpaceX.
        Rozhodně si nemyslím, pokud bude Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM1 připravený dříve než CST-100 pro obdobnou misi OFT, že by jeho start NASA záměrně blokovala.
        Přeji i Vám hodně zdraví a radosti z dalšího dění v kosmonautice.

  2. Jaroslav Jansa napsal:

    To nevypadá dobře, všechno se odkládá o dva roky. A tak se musí počkat na Boeing ten v NASA je ale SpX není v NASA a tak není brána jako partner ani jako konkurent ale jakoby Elon Musk byl někde v Gronsku a ne v USA. Správně by měli kopat za jeden tým a ne kopat do Elona jako do nepřítele.

  3. Vencour napsal:

    Takovej nápad …

    Loď chce ulovit něco, co padne seshora. Potřebuje to usměrnit. Kdyby poslala tomu, co padá, něco naproti, aby to jen usměrnilo, třeba hexagonální síť nesenou 6 dronama, stačilo by, aby to zpomalilo kryt. Zpomalilo a nasměrovalo na drapáky na lodi.

    Drony bejvaj rychlejší než loď a ta síť by mohla mít třeba půl kilometru v průměru . Jsou drony, co maj nosnost „stovky kg“, tak by mohly ten aerodynamický štít postrčit na loď … mohly?

  4. Roman napsal:

    Nevíte jak dlouho může z té výšky klesat? Je možné, že ta loď za tu dobu dokáže nějak lépe vytipovat místo dopadu?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Viděl bych to jen na pár minut – víc než čtvrt hodiny od oddělení do rakety to asi nebude.

      • pbpitko napsal:

        To by mohlo sedieť, voľný pád zo 100 km výšky bez odporu vzduchu by trval 23,5 minút, s odporom to bude o niečo viac, ja by som typoval tak asi 1,5x, teda cca 35.5-45 min.
        pb 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Elon Musk po jednom startu tweetoval, že Mr Steven se právě snaží zachytit kryt. Ale už nevím, jak dlouho po startu to bylo.

      • Dan napsal:

        Těch 23,5 minut mi nesedí, když první stupeň Falconu 9 přistává po 8-9 minutách po startu. t = sqrt(2s / a) | s = 100000, a=~10 | t = 100 x sqrt(2), což je nějakých 141 sekund. Ve vakuu. 🙂

    • Jiný Honza napsal:

      To záleží na tom, jak vysoko se ten padák otevírá.

      Ale jestli jsem to správně pochopil, je to nějaký komerčně vyráběný automatický padák, který by měl podle GPS přistát s přesností +- pár metrů. Té lodi by asi mělo stačit „držet pozici“. Problém je zřejmě s nestabilitou celé sestavy kryt-padák, takže to nelítá kam má. Kdyby chytali místo třináctimetrové skořápky bednu, tak nemají problém.

      • Přemek napsal:

        Souhlas. Při lehčích misích by pomohl nějaký balast a větší padák, ale to asi SX testovat zatím nechce..

  5. pbpitko napsal:

    Ak by to dopadlo na plochu náraz by bol príliš prudký, skúste skočiť do vody na bruchu.
    Ak je pedná polovica nižšie, ponor sa zväššuje postupne a tlmí tak náraz na hladinu. Predná časť je navyše vyššia (vidieť to dobre keď to pláva) a bráni natečeniu voody do vnútra, zadná strana je nižšia a aby to nenabralo vody tak trčí nad hladinou vyššie ako keby to bolo na plocho.
    Je to precízne vymakané, možno by to mohlo bez poškodenia pristávať na vode a nie do siete, ale tá slaná voda !
    Možno keby to pristávalo do sladkovodného jazera, ale to asi nedovolia, pretože by to prelietavalo nad obývanými oblasťami.
    pb 🙂 :O

    • pbpitko napsal:

      Asi to v takej polohe aj brzdí o atmosféru, nie priamo nosom dopredu ale nosom trochu nahor.Aerodynamika tak bude udržiavať stabilnú polohu a kryt sa nebude prevracať. Zadná časť je vytvarovaná trochu nahor čo tiež pritláča zadnú časť smerom dole a prednú nahor.

    • Racek napsal:

      Kryt je z laminátu či kompozitů, ty jsou korozi dosti odolné. A zámky a po. se stejně musí vyměnit.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Budu souhlasit s pbpitko, slana voda je zverstvo, vis, z jedne strany ho ochranis, ale budes li mit skelna vlakna, tak jsou orientovana a nekde zacinaji, nekde konci, a pokud to misto neni chraneno, dochazi rozrusovani struktury z tech koncu. Proste bych to v te slane vode nemacel, neni v prirode moc agresivnejsi cinidlo nez je toto.

      • boris napsal:

        nechce sa mi verit, ze v dnesnej dobe neexistuju kompozity, alebo povrchove upravy kompozitov ktore su odolne slanej vode

        ved sa vyrabaju kompozitne lode a aj ked su povrchovo chranene naterom tak nemoze sa stat, ze by po poskodeni nateru sa mali nejak rychlo rozpadnut, ved pod hladinou ponoru sa musi pocitat s poskodenim lakovania a zas nekontroluje sa to kazdy den

        takze samotnej kompozitnej skrupine toho krytu by slana voda az tak vadit nemala

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jen tak zbůhdarma to SpaceX nedělá. 🙂
        Nátěr by mohl kryt zbytečně zatěžovat, nebo by mohl komplikovat něco jiného. napadá mne třeba odolnost proti vibracím při startu a podobně. Možností je mnoho.
        Přijde mi humorné, jak se snad všude, kde se mluví o záchraně krytů objeví diskutující, kteří si myslí, že slaná voda by tomu přece neublížila, nebo že by nebyl problém proti ní kryty ochránit. Věřte, že kdyby byla jednodušší cesta, tak se po ní SpaceX vydá.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Boris ma naopak dobry postreh. Zavodni plachetnice napriklad jsou cele z kompozitu a vesele brazdi oceany. V pripade zachrany krytu tam bude zrejme jiny problem. Lide proste nevedi, tak spekuluji. Ne ze bych mel spekulace v lasce. Nicmene ja se zase musim smat vetam typu „kdyby to slo, tak je to davno vymysleny“ apod. To je prece absurdni. Jak by potom mohl nekdo vymyslet neco noveho? A ani Elon nema patent na rozum…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Berte to tak, že ve SpaceX pracuje více než pět tisíc lidí, kteří jsou špičkovými odborníky ve svých profesích. Myslíte si, že nepromýšleli všechny možnosti? Myslíte si, že by si dobrovolně záchranu krytů (šest milionů dolarů za jeden) záměrně zbytečně komplikovali a nesáhli by po jednodušší variantě, která napadne desítky internetových diskutujících?

      • Racek napsal:

        Souhlas, Borisi, Důvody proč je SX nepoužívá mohou být jiné, třeba pevnostní, hmotnostní či cenové pro zvolený druh kompozitu. No, zachraňovaly se i boostery raketoplánu a to byly poněkud složitější záležitosti.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        myslíte ty ocelové trubky? Protože vše ostatní se po koupeli ve vodě měnilo.

        A ke krytům

        jednak to není jenom o kompozitu samotném, ale o hliníkové voštině, která v něm je a s tou se nedá mnoho udělat, slaná voda si s ní pohraje, druhak tam jsou i další věci, jako zámky, pevně s kompozitem spojené, když skorodují, co s nimi?

        a pak rána při přistání a další od vln

        a jsitě se najde 1000 dalších důvodů

        a pak to máte celé certifikovat pro další start s vědomím, že cokoli špatně může znamenat ztrátu nákladu, a co hůř, jména

        prostě berte v úvahu fakt, že několik set odborníků, co na tom dělá z jistě dobrých důvodů řeklo, že to nejde, od stolu bez informací se vám může zdát, že jsou blbí, ale je to právě proto, že ten pohled je od stolu a bez informací ….

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Pánové, já jen uvedu, že jsem vystudoval výrobu a zpracování plastů, a měli sme tam předměty jako plastikářská technologie, kompozitní materiály, dimenzování výrobků atd., tedy nemluvím úplně z pozice laika v oboru.
        Boris, Tomáš Kratochvíl: neříkám, že nebrázdí oceány závodní lodě z kompozitů, jenže jde i o to, že vždy návrh výrobku přizpůsobíte jeho použití. A pokud je použitím lodě plavat oceánem, finální úprava je zaměřená tímto směrem, pokud vynášet náklad do vesmíru a chránit náklad před průletem atmosférou, vibracemi atd, tak to taky přizpůsobíte účelu. Je možné, že by tyto navrhované úpravy, napříklád, velmi zdvihli váhu krytu a zároveň snížili nosnost rakety. Jen dodám, že se to nedávno řešilo na elonx.cz s podobnými výsledky. Shrnuli je do jedné věty, bude to to, že koupel v moři krytům hodně nesvědčí. Čili souhlas s Petrem Šídou a Dušanem Majerem.

      • Racek napsal:

        Samozřejmě, máte jistě pravdu, já taky tvrdím že důvody mohou být různé. Jenom připomínám, že právě plasty a jiné látky z tzv. umělých hmot jsou v oceánu prakticky nezničitelné, což asi potvrdí každý návštěvník tropických moří.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Jasne, ja s tebou souuhlasim, vsimni si ovsem, jak si to nazval, plasty, my se tu bavime o hodne hi-tech pouziti. To ze bude kryt nepouzitelny z hlediska kryti nakladu neznamena, ze se rozpadne behem tydne. Jen se na nej nebudou moct klast takove naroky. Kdyz budem rikat plastum ci umelym hmotam polymery, tak pripomenu, ze drevo je taky polymer, jen biopolymer a ta celuoza v nem je rozlozitelna. Proste ta problematika je hodne siroka. Zkratka, shodneme se na tom, ze krytum slana voda nesvedci. 🙂

      • pbpitko napsal:

        Určite to nerobia preto že sa nudia a nemajú čo robiť,
        a nevedia čo s dolárikmi.
        pb 🙂

  6. Fantasta napsal:

    No, v životě by mě nenapadlo, že kryt je pod padákem tak nějak napříč. Čekal bych hezky podélně, špičkou napřed, lehký dotek a zpěněná voda… Ono to asi bude nějak jinak :-). Až bude rybička v síti, taky jistě bude fotka krásná …

Napište komentář k Přemek

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.