Supertajnou Zumu zřejmě zničila chyba adaptéru

Logo mise Zuma

Kolem mimořádně tajného projektu Zuma, který odstartoval 7. ledna letošního roku na raketě Falcon 9, je vzhledem k jeho utajení jen velmi málo informací. Krátce po startu se začalo spekulovat o tom, že mise selhala. Nikdo však nevěděl, zda se nejedná jen o zakrývací manévr. SpaceX vydala záhy prohlášení, že na její straně bylo vše v pořádku a pozornost se začala zaměřovat na společnost Northrop Grumman, která byla dodavatelem této mimořádně tajné družice. Nyní se na webu Wall Street Journal objevil další posun v této citlivé otázce. Článek má však zpoplatněný přístup a jeho kratší verzi najdete zde. Je ale na místě poznamenat, že vzhledem k utajení celé mise, musíme ke všem informacím přistupovat s určitou rezervou. Jistý trend se však vysledovat dá.

Start Falconu 9 na misi Zuma.

Start Falconu 9 na misi Zuma. Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Společnost Northrop Grumman opravdu nevyužila adaptér nákladu od SpaceX, ale zakoupila jej od třetí strany. Tento hardware následně prošel výraznou modifikací, aby byl kompatibilní s družicí Zuma. Firma provedla trojici zkoušek upraveného adaptéru a všechny skončily dobře. Testovalo se však pouze v pozemských podmínkách. V prostředí mikrogravitace však upravený adaptér nezafungoval správně a neoddělil náklad. Selhal i senzor, který měl ohlásit správné oddělení nákladu a tak horní stupeň (i s připojenou družicí) provedl zážeh, kterým se stáhl z oběžné dráhy.

K těmto výsledkům měly dojít hned dva nezávislé vyšetřovací týmy – jeden vládní a druhý z průmyslu. Oba výsledky se shodují, že za ztrátu nákladu nese zodpovědnost společnost Northrop Grumman. Za zmínku stojí i cena vývoje celého projektu, kterou vyšetřovací týmy zmiňují – 3,5 miliardy dolarů. Dříve se o misi Zuma hovořilo v souvislosti s cenou okolo miliardy dolarů a i to je na poměry kosmonautiky hodně. Pokud však byl projekt ještě 3,5× dražší, pak by jeho cena atakovala nejdražší armádní projekty historie. Rekord drží průzkumné satelity KeyHole, které by při dnešních cenách vyšly na zhruba 5 miliard dolarů.

Zdroje informací:
https://research.tdameritrade.com/
https://www.wsj.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DSjv7UdWsAAQdE_.jpg:large
https://c1.staticflickr.com/5/4607/39585580001_4b1d3972b9_k.jpg

Supertajnou Zumu zřejmě zničila chyba adaptéru, 5.0 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 4 938 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (24 votes cast)
(Visited 4 938 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


73 komentářů ke článku “Supertajnou Zumu zřejmě zničila chyba adaptéru”

  1. entes napsal:

    chtel bych se zeptat zda je muj predpoklad spravny ze pokud je vyvoj ukoncen tak vyrobit novou stejnou druzici by nemelo stat tolik.

    Zajima mne to hlavne z pohledu teleskopu Jamese Weba. Pokud by tento telescop take nahodou treba shorel pri startu, tak zda by se dal rychle a relativne levne postavit novy, nebo jestli by to byl pro tento projekt konec.

    • Dušan Majer napsal:

      To je samozřejmě otázka. Předpokládám, že náhradní exemplář by byl o něco levnější, ale myslím si, že pod polovinu původních nákladů bychom se asi nedostali. Hlavně jde ale o to, zda by politici našli shodu v přiklepnutí dalších peněz na stavbu nového exempláře.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Myslím si, že by to levnější bylo. Neletové kusy jsou hotové, testovací zařízení také, technologie výroby zrcadel, přípravky, software, slepé uličky vývoje, transportní technika, … Možná i za třetinu.

    • Petr Šída napsal:

      Tady hraje velkou roli složitost celé věci, jistě, pokud víš co mám dělat, pak se staví už levněji, jenže webu je tak složitý a stejně by bylo nutné vše znovu testovat, že se bojím, že by ty náklady byly obrovské

      Radši vůbec nepřivolá ať něco takového, ono by úplně stačil problém, co měla sekané letos, a už by byl průšvih hotový

    • Jiný Honza napsal:

      Nevím jak u WEBa, ale u jiných sond se vyrobí některé komponenty ve více kusech. Někdy má dokonce celá sonda dvojče. A pokud se ty zbylé díly dají použít, samotná výroby je mnohem levnější. A náklady na vývoj by samozřejmě měly odpadnout úplně.

      Jenže WEB už není normální sonda, ale ikona, politická záležitost. Tam bych si netroufal odhadovat nic.

    • pbpitko napsal:

      Na čo by nám bol stejný teleskop ? Ten súčasný „dokončený” sa začal projektovať a stavať pred viac ako 20 rokmi, takže je na ňom množstvo HW a know-how beznádejne zastaralých.
      Odkiaľ by si nabral peniaze na stavbu zastaralého nesmierne drahého projektu ? Kongres USA by určite to zmietol zo stola, a právom.
      Je to daň za prudký exponenciálny rozvoj vedy a techniky. Ak sa dokončí nejaký veľký projekt je na ňom hromada „starožitností” a aby to malo zmysel začne sa nový projektovať na základe najnovších technológii a poznatkov – teda vlastne na „zelenej lúke”, všetko od začiatku vrátane vývoja, testov atď. atď.
      Starý projekt bude dobrý iba na to, aby sme sa vyvarovali chýb a slepých uličiek v predošlom projekte.
      Nové materály, technológie a poznatky vždy znamenajú vyššie náklady, takže cena určite by nebola nižšia.
      pb : 🙂

      • frank napsal:

        No měl jsem dojem, že většinu principů teleskopu(ů) už známe docela dlouho 🙂
        Jistě pokrok v obslužné části je asi velký jakož i ve vyhodnocení dat ( vím že se běžně projíždí data ze starých sond když se objeví nové metody, brzdou pak je když už je neumí načíst 🙂

        Typický je příklad Palomarského teleskopu projektovaného roku 1928, 8 let jim trvalo vyrobit první 200 palcové zrcadlo z Pyrexu . První fotka leden 1949 atd …

        No a od té doby se mění obslužné prvky, kamery, čidla atd. V roce 1999 byl osazen adaptivní optikou, opět ji upgadovali v roce 2009 čím předčil citlivost Hubbla…. nu a pořád je to ten ” kus skla dle projektu starého 90 roků” 🙂

        • Magy napsal:

          frank, ty ale miesas hrusky s jablkami. zakladne opticke zakony platili pred 100 rokmi, platia dnes a budu platit aj za dalsich 100 rokov. Rozdiel je v tom, co pred 100 rokmi k dispozicii nebolo – vypoctova technika, procesory, lasery, citlivost a dostupnost roznych senzorov atd. Na to zakladne zrkadlo mozes nadstavovat adaptery a senzory poslednej generacie v podstate dovtedy, kym nepraskne. Co ale na satelite poletujucom kdesi vysoko nad hlavami celkom dobre mozne nie je (ak neratame tych par upgradov Hubbla).
          Pozemne teleskopy sa projektuju uplne inak ako tie, ktore idu hore a preto to, co plati u pozemnych teleskopov, neplati u vesmirnych. Tam je to naozaj tak, ako pise pbpitko. Kazdy teleskop sa vyvija od nuly na zaklade specifikacii a potrieb konkretneho projektu a ked po dlhych rokoch vyvoja a stavby nestastnou nahodou pri nejakej havarii ten kus techniky umrie, nema cenu vytiahnut existujuce plany a stvorit “dvojnika”, lebo usetrene peniaze nie su vyvazene tym, ze novsi nastupca by bol podstatne vykonnejsi, citlivejsi atd. Technika ide naozaj milovymi skokmi, takze je naozaj lepsie v takom pripade radsej zacat od nuly a postavit uplne novy unikatny kus.

        • Samo2 napsal:

          Tak ale zasa myslím že technika ako segmentové pozlátené beríliové zrkadlo so systémom “kalibrácie” jednotlivých segmentov a chladenie IR kamery MIRI uzatvoreným héliovým systémom na 7K vo vesmíre ešte nebola a na ďalšom veľkom vesmírom IR teleskope sa tieto veci uplatnia aj keď budú určite upravené.

  2. Vladimir Todt napsal:

    To uz vypada, ze to bylo tak moc utajene az to bylo na skodu. Asi ani nemohli mit ani kameru smerem na sondu.

  3. Jirka Hadač napsal:

    Mě by spíš tak v žertu zajímalo, jestli by se dala dohledal Zuma v rozpočtech USA anebo to tam někde bude hluboko zasekané v kapitolách pro jednotlivá ministerstva, neřkuli až někde v položkách pro občerstvení a reprezentaci.
    Jinak, těch 3,5 miliard je fakt neuvěřitelné číslo, to si ani představit nejde. Ono hodně byla už ta první miliarda. Neskutečné. Mám pocit, že toto se směle může zařadit mezi nejhorší kosmické katastrofy lidstva.

  4. Petr K napsal:

    Pozitivní na tom je, že už tolik věří ve spolehlivost SpaceX, že jí svěřili tak drahou misi.

  5. Petr K napsal:

    Nebo už jim došly peníze a chtěli ušetřit za každou cenu – tomu by nasvědčovalo i to splácání adaptéru….

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Tak to není – cena za vynesení nákladu nebyla hlavním faktorem při výběru dodavatele nosné rakety.
      Pro zákazníka byla důležitá rychlost od objednávky po realizaci startu, což bylo u SpX pravděpodobně kratší, než u jejich konkurence (ULA).
      Ohledně speciálního adaptéru, který dodal NG šlo zase o utajení nákladu. Pokud by speciální adaptér mělo připravovat SpaceX, museli by dostat relativně hodně utajovaných informací o nákladu, což nebylo žádoucí. Proto náklad i adaptér dodával jeden dodavatel, který je desítky let pro tyto typy tajných zařízení certifikován a u vládních zákazníků zaveden.

  6. Svihak Lazensky napsal:

    Jen me tak napada, jestli teda ten druhy stupen provedl de-orbit zazeh s pripojenou Zumou, tak to preci muselo byt sakra znat na jeho trajektorii, ne? Nevim, skoly na to nemam 🙂

    • 3,14ranha napsal:

      Prázdný horní stupeň s adaptérem klidně může být těžší než náklad a pokud to byla automatika, tak tam se počítá s rezervou a zážeh trvá tak dlouho dokud automatika “neusoudí”, že dosáhla požadovaného parametru (zrychlení x brždění), stejné platí pro orientaci v prostoru.

      Velmi výživné je přečíst si zdejší seriál, nebo tištěnou knihu “kritické momenty kosmonautiky”, automatika se totiž používá už od dob, kdy největším rizikovým faktorem s nadsázkou byly poruchy té automatiky samotné (nebylo jich málo)

      Že zážeh byl nestandartní se s určitostí zjistí až při vyšetřování anomálie/havárie (pokud daná firma poctivě sleduje a uchovává telemetrii)

    • Vojta napsal:

      Muselo, ale co s tím má řídící počítač dělat? Pokud dostal informaci o oddělení od vadného senzoru, tak se s tou neznámou silou prostě zkusí poprat, co mu palivo stačí. Na analýzu telemetrie je pak dost času na Zemi.

  7. tonda napsal:

    A Bolyvood může začít točit film,jak nejmenované rybářské trawlery začaly lovit v oblasti dopadu 2.st!To už tady bylo,ale teď se vyměnily role!Škoda že už sešrotovali tu speciální loď,myslím,že se jmenovala Glomar Chalenger,mohli náklad vyzvednout sami američané.

  8. Honza napsal:

    Je docela překvapivé že jsme se vůbec něco dověděli, já jsem tak trochu očekával že teď bude pár let ticho po pěšině.
    Ale pořád mám jistou pochybnost jestli tohle není nějaké mlžení a mise byla ve skutečnosti úspěšná, ale nesmí se zveřejnit aby nevyšla najevo její povaha (například proto že by byla v rozporu s mezinárodními dohodami o nezbrojení ve vesmíru, nebo že soupeři nesmějí vědět o co jde, aby nemohli zavést protiopatření). Navíc cena programu 3,5 miliardy dolarů je opravdu šílená částka na jednu družici, třeba budou v rámci programu vypuštěny i další, i když u nich by už asi bylo obtížnější nahrát nehodu. Ono vlastně ani o družici jednat nemusí a může to být nějaký miniraketoplán, hlavice, hypersonický kluzák, roj miniaturních satelitů, protisatelitní zbraň, obří krteček, meziplanetární sonda nebo třeba něco co by nás v životě nenapadlo.
    Toto jsou jen moje spekulace, ohledně Zumy ostatně nic moc jiného dělat nemůžeme 😀

  9. ldx napsal:

    Tak to je síla.

    Pokud bych byl americkým daňovým poplatníkem, musel bych se velmi hlasitě ptát, do čeho vláda investuje naše daně, do jakých projektů a odtajnění těchto projektů, aby bylo možné kontrolovat například jejich ekonomičnost!

    Celkově to vidím to na takové to tunelování po americku, kdy se “národní bezpečností” zdůvodní leccos.

  10. Time napsal:

    Viem si dobre predstaviť, že celý supertajný projekt Zuma bolo tunel.
    DARPA, NSA, CIA, vláda USA vynakladajú na tajné projekty a rozsiahle špehovanie miliárdy $ z rozpočtu. Sem tam sa projekty predražia, zlýhaju, ukážu ako slepá ulička,$ skončia v súkromných kapsach, použijú na voľby, či prevraty. Napríklad aféra Irangate. Predali nenávidenému a embargovanému Iránu zbrane a zo zisku financovali kongresom zakázaný kontras v Nikaragui.
    aj ldx napsal…
    Pokud vím, tak za minulý rok to bylo CIA 14 mld, NRO a NSA po 10 miliardách, GDIP 6 mld a ostatní 4 mld USD. Nejspíše teda Ostatní, případně NRO a rozpuštěné na několik let. Bez podrobného studia rozpočtu je to asi bez šance…

    Nuž zostroja supertajnú družicu za pár miliónov a fingujú jej zlyhanie.
    Odpíšu si ale 3,5 miliárd $.
    Nemusia veľa a zložito vysvetľovať kongresu, rôznym kontrolám a podobne.
    Veď kozmických zlýhani už bolo toľko, že je to celkom uveriteľné. Ak by to aj niekto vyšetroval, nebude mať riadny prístup, kvôli supertajnej misii.
    Aj výber SpaceX by mohol danej teórii nahrávať, veď nováčik SpaceX mohol aj zlyhať.
    Ak nie zvali sa to napríklad na adaptér.
    Teórii o tunelu nahráva aj navýšenie škôd zo zlyhania supertajnej Zumy na 3,5 miliárd.
    V USA vedia dobre blafovať. Napríklad majú schodok v rozpočte okolo 20 biliónov $ a popritom celkom dobre prosperujú. Stále je mnoho konšpirácii ako je to s krytím $ zlatom. Na vojnách si vedeli vždy lukratívne zarobiť.
    V minulosti vypustili družicu a fingovali jej haváriu. Po druhej strane obežnej dráhe sa ale rozbehol stealth satelit, ktorý špehoval Rusko.
    V Ruskej Dume už padala ostrá kritika, že predávajú pod cenu svoje raketové motory typu RD do USA, ktoré im potom vynášajú satelity, ktoré špehujú samotné Rusko!

  11. MIKA napsal:

    Při čtení článku mě napadla otázka, jak vlastně probíhá taková montáž supertajného nákladu na soukromou raketu? Napadá mně jedině, že Northorp dostal od SpaceX aerodynamické kryty, do kterých náklad sám uzavřel a následně odeslal na kosmodrom. Nezdá se mi aby byla takhle delkátní družice ukládána do krytů přímo v hale SpaceX. Důvěra v prověřenost pracovníků soukromého subjektu určitě není tak vysoká.

    Také mně napadlo, když tady v diskuzi někdo porovnával Webbův teleskop se Zumou, jestli není náhodou vztah Webb-Zuma podobný jako byl vztah satelitů KeyHole-Hubbeleův teleskop. A sice jestli nebyla Zuma vlastně prototypem vojenské aplikace technologie Webbova teleskopu. Ostatně hovoří pro to nejen stejné jméno dodavatele a také fakt že krátce po krachu Zumy došlo k zásadnímu posunutí data startu Webbova teleskopu z technických důvodu je zajímavá náhoda. 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      O tom, že NG dodal SpaceX již zkompletovaný aerodynamický kryt, jsem někde četl, ale jistý si nejsem.

      To si myslím, že reálné není hned z několika důvodů:
      1) JWST je tak velký, že by se nevešel pod kryt Falconu. Při příslušném zmenšení je otázka, zda by měla konstrukce ve stylu JWST význam.
      2) JWST má pozorovat vesmír v infraspektru, které se sice hodí i pro armádní průzkum, ale nikoliv z nízké oběžné dráhy, kam Falcon s největší pravděpodobností letěl.
      3) NG nestaví celý JWST. Zodpovídá jen za výrobu slunečního štítu. Samotnou konstrukci zrcadel a přístrojů dělala NASA.
      4) Oznámené problémy, které způsobily odklady JWST souvisí s roztržením slunečního štítu a špatnou funkcí některých ventilů. Je otázka, zda by něco z toho mohlo způsobit problémy Zumy, kterou zničil problém adaptéru.

    • jakubv napsal:

      Ad integrace s již nasazeným aerodynamickým krytem, moc si to nedokážu u horizontální integrace představit, když kryt není nosný a družice je uvnitř. Ale asi to nějak proběhlo s velkým utajením.
      Ostatně kuli fungování aerodynamického krytu se to o měsíc odložilo, pokud si pamatuji dobře.

      ad hubble a keyhole, údajně základ je stejný, ostatně, viz dvě předané platformy pro KH od NRO pro NASA, jen s tím rozdílem, že KH se dívá dolu a má širší úhel pohledu a Hubble se dívá od nás s delším ohniskem 😉
      To, že je základ Hubble stejný se říkalo už dávno 😉

      • Vojta napsal:

        Pokud se nepletu, tak integrace s nasazeným krytem probíhá i normálně, aby bylo možné náklad rychle připojit po předstartovním statickém zážehu. Kdyby museli nasazovat i kryt, byla by procedura mnohem složitější, protože nejde jen o to ho zaklapnout, ale náklad musí po zavření krytu projít docela důkladným testováním. Jak přesně to probíhá, nemám tušení, ale Rusové to se Sojuzem dělají podobně – zavřou loď do krytu, připojí horní stupeň a pak to celé nasadí na centrální stupeň spodní části.

  12. Vladimír Todt napsal:

    KH-11 Kennen / Crystal novější generace.

Napište komentář k Honza

You must be logged in to post a comment.