NASA možná prodlouží pobyt posádek na ISS

Práce Shanea se SPHERES je velmi fotogenická. NASA vymyslela chytrý akronym pro SPHERES - Synchronized Position Hold, Engage, Reorient, Experimental Satellites. Překládá se to dost složitě … abych to shrnul – jejich úkolem je vylepšit počítačové programy určené k likvidaci kosmického smetí, které zatěžuje zemskou oběžnou dráhu. A naše role v programu SPHERES? Tento experiment studuje dynamiku mezi zachyceným objektem a ovládaným satelitem, který plní roli tahače. Když si fotku zvětšíte, všimnete si, že obě koule jsou spojeny lankem. Kosmický odpad, který jsem už zmiňoval na svém blogu, představuje nebezpečí pro aktivní družice, nebo pro ISS a proto hledáme řešení k jeho zachycení a likvidaci. Je to velká technologická výzva a pozorování chování těchto malých koulí ve stavu beztíže uvnitř ISS je skvělou možností, jak ověřit proveditelnost různých metod.

Američané ve spolupráci s ruskými kolegy zvažují možnosti potenciálního prodloužení pobytů posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Před několika dny tuto možnost zmínil zastupující administrátor americké kosmické agentury, Robert Lightfoot a podle jeho slov by se mělo jednat o pojistku proti případným zpožděním ve vývoji a nasazení do provozu soukromých pilotovaných lodí od firem Boeing a SpaceX. Lightfoot uvedl, že NASA hledá cesty, které zajistí, aby američtí astronauti byli na ISS i v případě, že soukromé lodě nebudu schopné vstoupit do operačního provozu v době, kdy vyprší současný kontrakt s Ruskem, tedy na konci roku 2019.

Crew Dragon DM-2 po montáži radiálních přepážek

Crew Dragon DM-2 po montáži radiálních přepážek
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Jednou ze zvažovaných možností je prodloužení prvního pilotovaného testu soukromých lodí z dříve plánovaných pár dnů na půl roku. Právě tuto změnu začala NASA před pár dny začleňovat do kontraktu s firmou Boeing (viz náš článek), kde se uvažuje i o přidání třetího astronauta. Agentura přitom uvažuje o tom, že by podobný systém schválila i u SpaceX, pokud by o to firma zažádala pro svou misi DM-2.

Lightfoot, který na konci dubna odchází do penze, oznámil na zasedání komise pro rozpočtové položky, že NASA neočekává v přístupu astronautů na ISS mezeru mezi koncem domluvených misí lodí Sojuz a nasazením ostrého provozu soukromých lodí od SpaceX a Boeingu. Trochu jiný názor na celou věc však má Government Accountability Office (volně přeloženo Vládní úřad pro odpovědnost), který v lednu avizoval, že současné termíny se zřejmě posunou. Aktuálně se počítá s tím, že obě firmy provedou své pilotované testy nejpozději do jara 2019, ale úřad upozorňuje na možnost odkladu.

V pozadí Starliner Spacecraft-1, v popředí Starliner Spacecraft-2, 30.10.2017

V pozadí Starliner Spacecraft-1, v popředí Starliner Spacecraft-2, 30.10.2017
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Úřad uvádí, že certifikace Dragonu pro operační mise s výměnou posádek by mohla sklouznout až na prosinec 2019 a stejná závěrečná certifikace lodi Starliner by mohla být hotová až v únoru 2020! Lightfoot proto uvedl, že agentura pracuje na krocích, které by minimalizovaly případná zdržení soukromých lodí. Jednou z cest je prodloužení doby, kterou astronauti stráví na palubě stanice. „Se všemi partnery pracujeme na všech možnostech, ale momentálně víme, že máme pořád ještě rezervu,“ uvedl Lightfoot a dodal: „Jedna věc je, že máme s ruskými kolegy skvělé vztahy a druhá věc je, že hledáme alternativy v podobě případného prodloužení pobytu posádek.“ „Je to jedna z variant, se kterou NASA pracuje a která není rozpočtově nákladná,“ říká k návrhu na prodloužení pobytu posádek na ISS Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

50. dlouhodobá expedice na ISS.

50. dlouhodobá expedice na ISS.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Astronauti běžně stráví na stanici zhruba půl roku – někdy o pár týdnů méně, jindy trochu více. Těch, kteří zde byli výrazně déle, je však málo. Nejznámějšími jsou v tomto směru Scott Kelly a Michail Kornijenko, kteří na stanici pobývali 340 dní v letech 2015 a 2016. Delší pobyt měla i Američanka Peggy Whitson, která se vloni v září vrátila na Zemi po 288 dnech ve stavu mikrogravitace.

Vědci přitom stojí o to, aby astronauti zůstávali ve vesmíru na delších misích. Dlouhodobý pobyt přináší výzkumníkům důležité informace o tom, jaký vliv na lidské tělo mají mikrogravitace a kosmické záření při dlouhém působení. Joel Montalbano, programový manažer kosmické stanice, uvedl 1. dubna, že vědci požádali oficiální místa o nalezení 10 – 12 časových slotů pro roční pobyt posádky! Zatím ještě neexistují žádné konkrétní plány na to, že by astronauti trávili na ISS rok, ale podle Montalbana NASA stále hledá nejrůznější příležitosti, jak tuto výzvu splnit.

Sojuzy jsou stále jedinými loděmi, které dokážou vynést lidi k ISS

Sojuzy jsou stále jedinými loděmi, které dokážou vynést lidi k ISS
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Velmi zajímavě v tomto světle vypadá zpráva, kterou přinesl web Novinky kosmonautiky. Podle ní Rusko zvažuje, že by od roku 2019 prodloužilo pobyt astronautů ze 160 – 180 dní na 200. Rusové by tak místo čtyř Sojuzů ročně vypravili jen tři lodě a navíc by se zkrátila i doba, po kterou je na stanici nekompletní (tříčlenná) posádka.

NASA neplánuje, že by od Ruska nakoupila další křesla v Sojuzech, ale zástupci již dříve uvedli, že po zprovoznění komerčních lodí by při každém startu měl být na palubě nejméně jeden Američan a jeden Rus. Mělo by však jít o formu spolupráce bez finančních úhrad mezi agenturami. Lightfoot dále uvedl, že obě soukromé firmy předvádí významné pokroky, ale stejně jako NASA v případě rakety SLS a lodi Orion se dostávají do obtížných situací při stavbě prvního letového modelu daných lodí.

Starliner a Dragon 2 (Crew Dragon) souběžně připojené u ISS - zatím jen jako vizualizace.

Starliner a Dragon 2 (Crew Dragon) souběžně připojené u ISS – zatím jen jako vizualizace.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Aktuální veřejně dostupný harmonogram od NASA naznačuje, že by k prvním bezpilotním letům Crew Dragonu a Starlineru mělo dojít v srpnu. I tady je však potřeba pamatovat na možnost odkladu. Crew Dragon by s dvoučlennou posádkou mohl letět v listopadu a Starliner by mohl přijít na řadu v prosinci. Tyto termíny jsou však oficiálními místy považovány za „agresivní“. Realita tedy bude s velkou pravděpodobností mnohem volnější.

„Stále očekáváme, že od obou firem uvidíme v letošním roce první testovací lety,“ uvedl Lightfoot a dodal: „Půjde o nepilotované mise a na nich momentálně pracujeme.“ Ať už půjde o pilotovaný, nebo nepilotovaný testovací let, v obou případech se soukromá loď připojí k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew Dragon bude z Floridy vynášet raketa Falcon 9 a přistávat má na padácích do Atlantiku. Starliner bude létat na raketě Atlas V a pro jeho přistání na padácích a nafukovacích vacích je plánováno na pěti různých místech na západě USA – například v Novém Mexiku.

Testy přistání lodi Starliner na pevninu.

Testy přistání lodi Starliner na pevninu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Soukromé lodě mají v běžném stavu dopravit na ISS čtyřčlennou posádku a po připojení ke stanici vydrží 210 dní ve vesmíru, než se vrátí na Zemi. Ruské Sojuzy vozí tři astronauty a jejich výdrž ve vesmíru je srovnatelná. „Bez ohledu na to, co se děje ve světě, naše kosmická spolupráce s Rusy je velmi dobrá,“ sdělil Lightfoot a dodal: „Jsme ale připraveni přistoupit k pilotovaným startům z amerického území.“

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://novinkykosmonautiky.blogspot.cz/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/6/5513/31483391465_ca605d5e07_k.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/ccp_presentation_for_nac_public_session.pdf
https://pbs.twimg.com/media/DSuAHjtW0AEjx8v.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/118/2017/03/32462456382_02a135883a_k.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/03/ISS049-E-31842.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/11/NSF_20171127_162246-350×235.jpg
https://c1.staticflickr.com/9/8027/28919652650_b8f0327626_k.jpg

NASA možná prodlouží pobyt posádek na ISS, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 2 980 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 2 980 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “NASA možná prodlouží pobyt posádek na ISS”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Tomu teda říkám studená sprcha.
    Začněme, on byl zvolen před pár dny, acting už byl dlouho a opravdu na konci dubna odchází do důchodu? Čtu to na wiki, takže si to tu jen píšu, protože to je takové, no zvláštní.
    Podle předchozího plánu měl být start nejdřív Starlineru, a pak teprve Dragonu. Teď je to obráceně? Odkládáme odkládáme. Na druhou stranu, jsem pragmatik a chápu to.
    Tu éru ročního pobytu jsem moc nesledoval, to se přiznávám, ale tam kvůli tomu mám pocit probíhaly i krátkodobé pobyty že? Tuším Dán a Kazachstánec. Akorát asi se ten delší pobyt bude týkat Rusů a Amíku a nikoliv třebas Samanty, nic ve zlém, raději budu koukat na ni, než na Scotta Kellyho :-), fakt je hezčí. Už ať je tam to sedmé místo. A Nauka.
    Už Švejk říkal, na frontě se mění situace každým okamžikem.
    Jsem zvědav co nás čeká. Teda kromě blocku 5 🙂 ten mě zajímá nejvíc teď.

    • Jiří Hošek napsal:

      “Podle předchozího plánu měl být start nejdřív Starlineru, a pak teprve Dragonu. Teď je to obráceně?”

      Není to teď obráceně. V článku je převzata chyba ze zdrojového článku, uveřejněného na Spaceflightnow. Ten se odkazuje na aktuální veřejně dostupný harmonogram od NASA. Uvedený harmonogram je tady:
      https://www.nasa.gov/launchschedule/

    • tonda napsal:

      Jirko,ty sis spletl Lighfooda(ten zastupoval,a v dubnu jde do důchodu)s nově před pár dny zvoleným Jimem Bridestinem.Ji nak ty odklady jsou normální,jen doufejme,že nebudou další!

      • Jirka Hadač napsal:

        Tondo, a mě se zdálo, že ten jeho životopis inženýra NASA nesedí s tím, že je politik a senátor. Nebýt půl třetí, asi bych na to přišel taky 🙂 Pane Hošek, děkuju. Už je to jasné, předtím se mi to nezdálo.

  2. RoCho89 napsal:

    Je hezké, že mají s ruskými kolegy skvělé vztahy, ještě kdyby to tak bylo i mimo kosmonautiku. Jakou životnost ještě vlastně bude mít stanice ISS? Má ještě nějaký význam aby se připojoval lety opožděný modul Nauka, který má podle některých zdrojů startovat už v prosinci.

    • Dušan Majer napsal:

      Nauka to letos nestihne. A ISS má zajištěnou životnost do roku 2024, kdy má jisté, že ji agentury budou financovat. Už několikrát ale došlo k prodloužení její životnosti (vždy o 4 roky), kdy se agentury dohodly, že ji budou platit i nadále. Podobné prodloužení je možné i nyní. Stanice je certifikována tuším do roku 2032, ale pokud bude v dobrém stavu, je možné ji recertifikovat i na delší provoz.

      • Jiný Honza napsal:

        Jedna věc je financování a certifikace a druhá reálný “zdravotní stav” stanice.

        Ale třeba se ISS té Nauky ještě dožije.

    • Hawk napsal:

      Naklady na likvidaci by nebyly zanedbatelne. Takovy kolos by si asi nelajskli poslat jako celek do atmosfery. V kazdem pripade skoda, podobne velke stanice bychom se jen tak nedockali.

      Jen me napadlo, neslo by z ISS udelat technicky pomnik. Poslat ji na takovou drahu(nevim jak vysoko to je), kde uz nedochazi ke klesani vlivem treni o atmosferu Zeme.

      • Jirka Hadac napsal:

        Nerizene padal Saljut 7 s kosmosem, relativne rizene Skylab, rizene skoncil Mir, a z toho co sem znovu poslouchal jednu prednasku, tak kazdej bude zodpovedny a eventuelne bude platit za to svoje na ISS. Rozhodne by to byla velika skoda. Ikdyz, v te prednasce se uvadelo, ze uz ted je tam zarizeni, kde stravi vic casu udrzbou a opravou, nez pouzivanim. A lepsi to nebude.
        Dokud bude prinosem a porad tam co delat, tak at funguje, urcite souhlas.

        • Pár věcí vyžadujících větší než předpokládanou pozornost při údržbě na ISS je, ale nejsou to systémy spojené s fungováním stanice. To je výrazný rozdíl oproti situaci v pozdějších letech provozu Miru. Nevím kde jste dané informace slyšel, můžou pocházet z některé mé přednášky, ale tam jsem vždy hovořil o konkrétním vybavení (např. Biolab) a ne stanici jako celku. Ta je ve více než dobré kondici.

        • Jirka Hadač napsal:

          Mluvil jsem v jednotném čísle, a že jde o biolab, na jsem si v době psaní komentáře nevzpomněl, proto jsem hovořil o zařízení a ne o ničem konkrétním, pokud to vyznělo jinak, tak má chyba za nevhodnou formulaci (slovo zařízení má naneštěstí stejný tvar v jednotném I množném čísle). Samozřejmě, mluvil jste o něm vy, je to z vaší přednášky, a jsem osobně rád, opravdu rád, že to tak je, považuju ISS za úžasnou laboratoř, za kterou jsem moc rád.

        • Ivo napsal:

          No ten Skylab nevím nevím, spíš bych řekl, že vůbec neměli páru kam to spadne natož aby to nějak řídili, ale možná se pletu. Zatím jsem tento projekt takto do detailu nestudoval.

        • Jirka Hadač napsal:

          https://www.kosmonautix.cz/2016/09/skylab-laborator-na-nebesich-10-dil/
          Ivo, netvrdím, že to bylo bůhví co, samozřejmě to nebyl zážeh trysek, po kterém následuje sestup po přesné trajektorii, ale nebyl to ani pád neřízeného tělesa jako v případě TG-1 či Saljutu 7. Přeci jen, relativně úspěšně se podařilo Skylab vhodně navést do atmosféry.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak Skylab se pokoušeli do poslední chvíle “řídit”, netrefili se o mnoho tisíc kilometrů a jen díky velkému štěstí trosky nikoho nezabily.

      • Počítá se s 1 až 3 Progressy (podle stavu paliva na ISS a aktuální dráze) pro zajištění bezpečného zániku. Bude muset dojít také k úpravě stávajících motorů KTDU80.

      • Jiný Honza napsal:

        Kolos to je, ale Pacifik je velký dost. Osobně si myslím, že to klidně pošlou do atmosféry vcelku.

        S tím technickým památníkem jste mě pobavil. Jako že by se tam pak létalo na školní exkurze? 🙂 Ale asi by to s nějakým pořádným iontovým motorem zvednout šlo. Elektřiny je na ISS dost. Byl by z toho na na té vysoké dráze prakticky nekonečný zdroj bordelu.

        • Hawk napsal:

          Krome mikrometeoritu by v podstate k zadnemu kontinualnimu poskozovani nedochazelo. Na vyssich drahach riziko srazky s jinym sateltem je tez nizsi. Z venku vakuum , po zakonzervovani i zevnitr vakuum, riziko koroze 0. Netusim jak velkou roli hraje tepelne namahani slunecni svit/stin pri obehu kolem Zeme.

          Hypoteticky po tom co se stane letani do vesmiru cenove dostupne, tak jako turisticka atrakce na okouknuti exterieru lakavy cil. Prijde mi proste skoda to znicit, je za tim spousta prace, penez, energie.Je to zaroven i  historicky mylnik kosmonautiky, stejne jako Apollo 11.

        • Jiný Honza napsal:

          To záleží, jestli by ISS začala rotovat. Na to stačí únik nějakého provozního plynu / kapaliny. A pak odstředivou silou uvolněný kus FV panelu který zůstane na kabelu a zahraje si na řemdih…

          Osobně si myslím, že doprava z gravitační studny jménem Země nikdy tak levná nebude. A tajně doufám, že se pletu. 🙂

  3. Kamil napsal:

    A co pobyt na 18 měsíců? Ten byl taky kdysi v plánů. A ještě roční pobyt přerušený 2 až 3 týdenním pobytem na Zemi, jako stimulace letu na Mars.

  4. Tomáš Kratochvíl napsal:

    K tomu SpaceX. Oni budou potřebovat co nejdříve certifikovat Falcon 9 Block 5 pro lety s posádkou. K tomu je mimo jiné nutné ukončit a zmrazit vývoj rakety, aby potenciální iterace nezpůsobily ohrožení bezpečnosti. SpaceX od teď bude létat výhradně na Blocku 5 a tudíž by měli mít jeho vývoj ukončený, pokud chtějí tu certifikaci v dohledné době. Je tedy možná s podivem, když Elon nedávno oznámil, že chtějí zachraňovat 2.stupeň. Možná to však znamená, že potřebný hardware je již na palubě a při první misi Blocku 5 nás bude čekat překvapení…

    • Honza napsal:

      Nebo budou zatím používat jen obyčejné druhé stupně a po ukončení certifikace si při nepilotovaných startech začnou hrát se zachraňováním.

    • Jiný Honza napsal:

      Tak hlavně by musel mít druhý stupeň tepelný štít. To by opravdu překvapení bylo. Do doby, než ho bude mít jsou to celé jenom marketingové kecy.

  5. Miroslav Pospíšil napsal:

    “Government Accountability Office (volně přeloženo Vládní úřad pro odpovědnost)”

    Upřesním, že americký GAO je obdobou našeho NKÚ (Nejvyšší Kontrolní Úřad), tedy je to úřad, zodpovídající za kontrolu vynakládání veřejných prostředků státními institucemi, agenturami, a pod. GAO se zodpovídá hlavně Kongresu, ne jen federální vládě.

Zanechte komentář