Musk představil nástroj pro výrobu obří rakety

Elon Musk dnes potěšil své fanoušky na Instagramu, když jim naservíroval fotografii, na které zachytil zařízení, které má sloužit k výrobě hlavního těla systému BFR. Aby si lidé dokázali lépe představit rozměry celého zařízení, je vedle něj přistavený i osobní automobil Tesla Model 3. Vše se nachází uvnitř bílého stanu, jehož umístění neznáme, ale velmi často se skloňuje možnost, že se nachází v přístavu San Pedro Port. Mezi fanoušky se i na našem fóru rozjely spekulace, k čemu a jak přesně má být toto zařízení využito. Odpověď zatím neznáme, ale jisté je, že Musk to s výrobou obří rakety myslí opravdu vážně.

Zařízení pro výrobu rakety BFR.

Zařízení pro výrobu rakety BFR.
Zdroj: https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Zdroje informací:
https://www.instagram.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://1.bp.blogspot.com/…spaceship%2BBFS%2Blanding%2Bon%2BMars%2B3.jpg

Musk představil nástroj pro výrobu obří rakety, 5.0 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 6 077 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (29 votes cast)
(Visited 6 077 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


33 komentářů ke článku “Musk představil nástroj pro výrobu obří rakety”

  1. Jan Grohmann napsal:

    Budou se na to namotávat křížový způsobem kompozitní uhlíková vlákna a pak se to celá nechá vytvrdit v autoklávu. Je to dobře zvládnutá technologie.

    • Amper napsal:

      tazke pozitivni forma. To jsem necekal ale proc vymejslet kolo

      • RobertR napsal:

        teraz neviem ci pozitivne alebo negativne ale jedno je jadro, na to sa navinie prepreg a na to ide paska ktora sa navinie nasponovana a tvori druhu cast formy. Vypali sa to, a stiahne sa to z valca dole a mate ruru kompozitovu.

  2. vladimir napsal:

    Tak toto je pecka. Myslim ze toto je najkratsi clanok na tomto webe z ktoreho mam hned zimomriavky. Uz sa len teleportovat o par rokov dopredu. Taka otazka, je este nejaka technologia ktoru nemaju vyvinutu? Motory su, nadrze su, trup podla videa v komente vyssie uz asi tiez maju, know how na kolme pristatie tiez… Uz to len dat dokopy.

    • kopapaka napsal:

      Ne, na videu byl Dreamliner, letadlo.

      • vladimir napsal:

        Ano, ale ja som myslel technologiu, ktora bude pravdepodobne rovnaka. Samozrejme je to len moj dohad.

    • jregent napsal:

      zimomriavka
      to je přesné 🙂

    • tyčka napsal:

      A teď ještě zajistit, aby to jako celek spolehlivě fungovalo a bylo to především ekonomické.

    • Tomáš Novák napsal:

      Návrat do atmosféry ve vysoké rychlosti. To může být celkem oříšek.

      • Jirka Hadač napsal:

        Vůbec to nemusí být oříšek. BFR bude mít křídla, tj. vztlak. U toho tepelného namáhání při průchodu atmosférou je fakt zajímavé, jak hodně klesá se vztlakem přetížení a tj I namáhání a tepelný tok na konstrukci. A taky se dá používat skip-reentry, což taky sníží nápor na konstrukci. Na youtube je na tohle téma zajímavá přednáška.

        • tyčka napsal:

          Předpokládám, že na náročnost údržby po průletu atmosférou dojel právě i raketoplán. Stejně jako na náklady údržby jeho motorů. Takže jde všechno – jen možné ne bohužel zatím dostatečně ekonomicky, aby se to vyplatilo. A též je stejně jako u raketoplánu otázka spolehlivosti. Ta se ovšem naštěstí dá vyřešit postavením jen bezpilotní verze – pokud bude její provoz ekonomický.

        • Jirka Hadač napsal:

          Tak co se týká té tepelné ochrany shuttle, jak doslovně uvádí autor přednášky, na tu si se škaredě podíval a už se rozpadala.
          Shuttle dojel na poletovou údržbu a kontrolu, to je pravda. Na druhou stranu, tuto raketu staví soukromí sector, a soukromí sector ji chce provozovat. Soukromý sector stavěl I STS, ale jako kontraktoři. Technika pokročila, výzkum pokročil, mají zkušenosti se znovupoužíváním. Jsou jinde než když před 45 lety navrhovali shuttle.

        • Tomáš Novák napsal:

          Je to věc, kterou SX nemá vyzkoušenou a tedy může narazit na problém. Tepelné namáhání při pomalejším průletu je jiné – nižší teplota po delší dobu. Konstrukce lodi může být ve výsledku namáhána více (vedení tepla mezi štítem a konstrukcí) než při prudším ale kratším namáhání. Zmrzlinu lze 10 s smažit, ale ne nechat 20 min při pokojové teplotě. 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Tomáši, máš pravdu, včera jsem tu přednášku sledoval znovu a mluvil o tom I předášející Jaroslav Kousal, když se věnoval waveriderům a u reentry při rychlostech vyšších, než je orbitální. Bude to zajímavé a bude si to muset SpaceX hodně odzkoušet. Koncept už mají určitě promyšlený, I základní trajektorie. A přeju jim, aby měli taky štěstí jako STS a nekteré části byly silně předimenzované – hydraulika atd.

    • boris napsal:

      maju motory a to odkedy?
      nemaju takto nahodou len tretinove oproti tomu co potrebuju na bfr? ono zvacsit ich 3x bude ta najtazsia vec na tom vyvoji motorov, lebo tam sa pridaju uplne ine problemy ktore sa pri zmensenej verzii nemusia javit ako podstatne, ale po zvacseni uz problemom budu

      • lukasss napsal:

        Pokiaľ viem tak zväčšenie motorov nebude 3-násobné ale iba 1,7x testovanej verzie ktorá mala ťah 1MN výsledná má mať ťah 1,7MN možno si to pletiete ešte z konceptom motorov na ITS tie mali mať ťah 3MN. Ale zväčšiť ich bude aj tak náročne ale nič čo by nezvládli.

        • boris napsal:

          ano splietol som si to s povodnymi hodnotami, ale aj tak zvacsit to 2x nebude sranda a urcite nie za taku dobu aby stihol avizovane terminy startu, to by uz dnes musel mat ten motor vyrobeny podrobovat ho skuskam

        • gg napsal:

          Pokud jde čistě o rozměry, finální motory by snad měly být lineárně větší pouze o 15%. Ono se to nezdá, ale to je 30% průřez hrdla navíc a protože testovací motory mají být na 20 MPa a finální na 25 MPa, tak 1 MN x 1.3 * 1.25 = skoro těch 1.7 MN, které to nakonec má mít.

      • gg napsal:

        “maju motory a to odkedy?”

        Prakticky od předminulého roku (ale zatím jen testovací).

  3. Jirka napsal:

    Oproti původním plánům průměr 9 m a výška 106 m je méně než Saturn V (10 m a 110 m)….

    • gg napsal:

      Ale zase ta větší průměrná hustota palivové směsi… Kdyby to stavěli na způsob S-V, tak to bude mít pekelnou nosnost (ale zase to bude ekonomicky naprd, takže to za to nestojí.)

    • Petr Čása napsal:

      Nelze to v podstatě srovnávat.
      S-V měl tři stupně + modul(dvě části) + záchranný motor = celkem vlastně 6 různých částí.
      Tohle bude BFR+BFS – dvě části, obě 9m průměr, kompozit na trup i nádrže místo kovu.
      Myslím, že neskutečný zážitek bude už poskakování samotného boosteru po Texasu 🙂

      • Jiný Honza napsal:

        Jsem zvědavý, kdy budou nacvičovat opravdový přistávací manévr. Loď letící/padající nadzvukovou rychlostí špičkou dopředu se nějak (asi motoricky) otočí “zadkem” dopředu vyklopí nohy a přistane na pětníku.

        Jednak to bude další obrovský skok pro kosmonautiku, ale zároveň i pro letectví. Tenhle manévr předvedl naposled před šedesáti Convair XFY Pogo.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Convair_XFY_Pogo. Možná nás čeká éra letadlových lodí velikosti vhodné pro provoz a Vltavě a Labi. 🙂

        • gg napsal:

          “Loď letící/padající nadzvukovou rychlostí špičkou dopředu…”

          To asi nebude BFS, BFS bude přeci padat “bokem napřed”. U Země asi tak, jako v té marsovské simulaci: https://youtu.be/tdUX3ypDVwI?t=2130 – nevidím moc důvody, proč by to mělo probíhat u Země nějak jinak.

        • Jiný Honza napsal:

          No tak třeba proto, že je na Zemi stokrát hustší atmosféra. 🙂

          Ale to video ukazuje přesně to, co jsem chtěl neobratně vyjádřil slovy. BFS vstupuje do atmosféry bokem, ale těsně nad povrchem se otočí nosem dopředu s velkým úhlem náběhu a udělá “svíčku”. Pak už padá stejně jako první stupeň F9 motory napřed a přistává. Celé ta pokročilá akrobacie s padesátimetrovou “rourou” při několikanásobcích rychlosti zvuku bude docela výzva.

          Na Zemi to budou muset zkoušet o dost výše, ale i tak by to mohla být pěkná podívaná.

        • gg napsal:

          Hustota by neměla nijak ovlivnit skutečnost, že tepelný štít je na boku, takže jen obtížně by bylo možné letět “čumákem napřed”, přinejmenším tedy do značného zpomalení. Samozřejmě finální fáze u Země bude jiná, ale myslím, že BFS ze bude mít výhodu – pokud se jí podaří padat vodorovně po dost dlouhou dobu, bude mít nízkou terminální rychlost, takže na přistání by mělo být zapotřebí velmi málo paliva – je sice 4x těžší než F9 při přistání, ale má také asi 35x větší průřez.

        • Jirka Hadač napsal:

          gg: slovo padat bych nepoužil, já bych spíš řekl klouzavým letem brzdit o atmosféru, ale jinak souhlas. A žeby mělo nad povrchem několik machů,jak píše Honza, to už asi ne. Její výhoda bude v tom velkém vztlaku a velkém průměru trupu.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak na tom videu má BFS 5km nad Marsem rychlost ještě 2 km/s. Po tom, co udělá “svíčku” a vystoupá do cca 10km se rychlost sníží na 2,5 Machu a tu si pak drží celou dobu co padá motorama napřed až do finálního přistávacího zážehu.

          Pokud by to dělali ve stejné výšce na Zemi, rychlosti budou samozřejmě o něco nižší, ale nadzvuková rychlost to podle mě bude. Tohle není kluzák, je to roura s křidýlkama s mnohem nižším vztlakem než měl třeba raketoplán.

          Ale spíš bych čekal, že tu akrobacii budou provozovat o dost výš za podobných podmínek jako na Marsu, tedy tak 30-40km nad zemí.

          No uvidíme, každopádně to nuda nebude. 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Ty si předtím psal o Marsu, aha, tam samozřejmě půjde o nadzvukový sestup. Beru svá slova zpět. Já komentoval hlavně tu cast o sestupu zemskou atmosférou.
          U Země to asi určitě bude jiné. Tam moc kolmý sestup nepůjde, nebyl by to moc dobrý nápad, odvolávám se v tomto tvrzení na přednášku J. Kousala o tepelných štítech. Určitě to bude mít menší vztlak, není to kluzák, respective je to hodně špatný kluzák, ale ten sestup, I u Falconu 9 block5 chtějí zkoušet co nejvíc brzdit o atmosféru, a dle mého to zkouší I pro BFS.
          Souhlas, uvidíme, určitě nebude nuda. Nejšílenejší představa je to přistání primo zpět na odpalovací rampu 😀

  4. Ataman napsal:

    Jen taková drobná, věcná – tepelný štít je na boku nebo na spodku(břiše) lodi?

Zanechte komentář