Přesnější sledování lodí z vesmíru

Evropská kosmická agentura pomohla pobřežní stráži sledovat o 70% více lodí a díky sledování z vesmíru nasbírala trojnásobek údajů o pozicích plavidel než bylo dříve možné. Velké nákladní i turistické lodě musí používat systém Automatic Identification System, který vysílá údaje o jejich kurzu, rychlosti, identifikaci a poloze. Tyto údaje pak přijímají nejen okolní lodě, ale i pobřežní střediska. Systém původně vznikl kvůli prevenci kolizí, ale nyní je díky němu možné předcházet znečištění cenných lokalit nebo sledovat pohyb nebezpečných nákladů či zlepšit běžný provoz.

Pokročilý přijímač zpráv systému AIS použitý na družicích NorSat

Pokročilý přijímač zpráv systému AIS použitý na družicích NorSat
Zdroj: http://www.esa.int

Norská pobřežní správa používá tyto údaje ke správě výsostných vod za účelem bezpečnosti, plánování i mimořádných situací. Pokročilé přijímače vyvinuté norskou firmou Kongsberg Seatex s podporou Evropské kosmické agentury letěly vloni na dvou družicích NorSat (na úvodním obrázku). Po čtyřech měsících provozu je čas vyhodnotit jejich výsledky – ukázalo se, že s pomocí družic došlo k výraznému zlepšení detekce a identifikace signálů.

Družice mají výhodu v mnohem větším dohledu – zatímco z úrovně moře zachytíte zprávy od lodí ze vzdálenosti maximálně 74 kilometrů, na nízké oběžné dráze už je to 2500 kilometrů. Najednou je tak možné přijímat údaje od více lodí. V oblastech s intenzivním lodním provozem může dojít k situaci, kdy počet přijatých zpráv jednoduše zahltí přijímač na družici. Řešením je nový typ zpráv, který družice snáze zachytí a u kterého hrozí menší riziko rušení jinými zprávami.

Lodě, které v Severním moři zaznamenaly družice AISSat-1 a 2 (vlevo) a NorSat-1 a 2 (vpravo).

Lodě, které v Severním moři zaznamenaly družice AISSat-1 a 2 (vlevo) a NorSat-1 a 2 (vpravo).
Zdroj: http://www.esa.int

Carsten Tobehn, vedoucí skupiny z ESA, která se projektu podílela, řekl: „Pokročilý přijímač jsme vyvinuli s použitím nejnovějších komerčních běžně dostupných komponent. Komplexní hardware dovoluje sofistikovanější softwarové zpracování, což přináší značné zlepšení ve sběru zpráv.“ Obě družice, které nesou tyto přijímače, vlastní Norské kosmické středisko a o jejich provoz se stará firma Statsat. Její ředitel Ivar Spydevold řekl: „Celkové množství zpráv z družic NorSat dosahuje každý den hodnoty zhruba dva a půl milionu. To je téměř třikrát více, než minulé přijímače na družicích AISSat-1 a 2, které dohromady dosahovaly zhruba 900 000 zpráv denně.“

V roce 2010 vypustilo norské kosmické středisko družici AISSat-1, která měla vyzkoušet příjem zpráv systému AIS. Obrázek ukazuje sběr dat za 24 hodin – V oblastech s hustým lodím provozem byl počet zpráv od lodí tak velký, že zahltil přijímač.

V roce 2010 vypustilo norské kosmické středisko družici AISSat-1, která měla vyzkoušet příjem zpráv systému AIS. Obrázek ukazuje sběr dat za 24 hodin – V oblastech s hustým lodím provozem byl počet zpráv od lodí tak velký, že zahltil přijímač.
Zdroj: http://www.esa.int

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
https://www.romsenter.no/…/NorSat-1-forsideversjon_full_site.jpg
http://www.esa.int/…/15511908-1-eng-GB/Novel_SAT-AIS_Receiver.jpg
http://www.esa.int/…/Tracking_more_ships_by_satellite.png
http://www.esa.int/…/Ships_detected_by_AISSat-1.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

12 komentářů ke článku “Přesnější sledování lodí z vesmíru”

  1. RYAN napsal:

    … ESA … dnes prvý ,,hot firing,, #Ariane 6’ Vulcain 2.1 motora …

  2. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Je potřeba si uvědomit, že cca 90-92% světového obchodu probíhá lodní dopravou. Nedávno mě fascinoval pan Romancov, když ve své přednášce uváděl kolik se ropy převeze Perským zálivem a kolik ropovodem Družba (17 krát míň). Takže sledování lodní dopravy je extrémně důležité. Malinko sem odběhl od kosmonautiky, přiznávám, ale držím se v mezích článku. 🙂

    • Štěpán napsal:

      Já jsem uvažoval, zda by nebylo vhodné udělat síť družic, které by mapovaly všechny lodě a letadla, hlavně tam kde není široko daleko pevnina. Trochu to řeší Iridium, ale není to nějak dokonalé. Tak snad ten Muskův internet, nebo i jiné společnosti…

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Málem bych zapomněl. Taktéž mě zaujal tím, jak tvrdil, že je na světě pár užin, kde doslova stačí, aby se několik lodí potopilo, a jako civilizace máme obrovský problém.
      Čili asi ano, Štěpáne, hodilo by se to. Ale řekl bych, že na širém moři problémy nejsou, tam se lodi vyhnou. A pořád mě fascinuje to jejich brzdění (pěkných pár kilometrů). Jinak s tím mapováním, to se dá dělat snad i z GEO, protože až zas tak na sever či na jih lodě nejezdí tolik. A myslím, že i Dušan při některých přenosech zmiňoval, že některé družíce (tuším Inmarsat) slouží pro datové připojení a pro různé služby letadlům a lodím (když tak mě opraví). Spíš se mi zdá, že pokud někdo řeší celoplanetární pokrytí, tak je to Iridium.
      Mě hodně fascinuje, co a kolik odpovědí a kolik nových otázek před nás staví dálkový průzkum Země. Postavíme dokonalejší družici, a spíš zjistíme víc nových problémů, než vyřešíme ty staré 😀

    • Štěpán napsal:

      Na druhou stranu, na pólech potřebujete přesnou polohu lodi kvůli ledovcům a na oceánech kvůli tropickým bouřím a tak. Ale jinak s vámi souhlasím

    • efax napsal:

      Asi Romancov nepostrehol, že ropovod Družba nejde cez Perský záliv.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        O tom přeci nikdo nemluvil. Díky že si ten komentář četl.

      • efax napsal:

        OK

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Ať to uzavřem v přátelském duchu, doporučuji jeho přednášky z youtube, jsou opravdu skvělé, umí přednášet. Ať si vybereš tuto nebo tamtu, jsou opravdu hodně poutavé.

Napište komentář k RYAN

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.