Mocný rachot 27 motorů oživil Falcon Heavy

Dost možná jsme byli včera svědky události, která se zapíše do dějin kosmonautiky. To prokáže až budoucnost. Jisté je, že včera došlo ke statickému zážehu nejsilnější rakety současnosti. Vůbec poprvé se k životu probralo rovnou 27 motorů Merlin 1D, které při startu poženou k obloze těžkotonážní raketu Falcon Heavy z dílny SpaceX. Pojďme si v tomto článku připomenout cestu, která k tomuto milníku vedla a nakoukněme také do nejbližší budoucnosti. Start této rakety se totiž po včerejšku výrazně přiblížil.

První oficiální vizualizace Falconu Heavy

První oficiální vizualizace Falconu Heavy
Zdroj: http://www.spacesafetymagazine.com

O Falconu Heavy se veřejnost poprvé oficiálně dozvěděla v roce 2011, ačkoliv neoficiálně se o něm hovořilo už od roku 2005, tedy ještě před startem Falconu 1! Na tiskové konferenci, na které firma tuto raketu oznámila, byl představen termín startu v roce 2012. Další roky však ukázaly, že celý úkol je mnohonásobně složitější, než jen vzít tři první stupně „sešroubovat“ je dohromady a vypustit. Elon Musk ostatně sám přiznal, že vývoj této rakety byl výrazně náročnější, než se zdálo na začátku. Ostatně podívejte se na animaci, kterou nám SpaceX naservírovala na tiskové konferenci, kde byl Falcon Heavy oznámen.

S velkou pravděpodobností zde vidíme aerodynamickou špičku postranního urychlovacího bloku.

S velkou pravděpodobností zde vidíme aerodynamickou špičku postranního urychlovacího bloku.
Zdroj: https://i.redditmedia.com

Fanoušci SpaceX si v dalších letech zvykli na to, že Falcon Heavy se neustále odkládá – kromě zmíněných technických výzev musela SpaceX čelit i dvěma nehodám, po kterých se všechny projekty zpozdily, protože priorita byla někde jinde. V roce 2016 se začaly objevovat první fotky skutečného letového hardwaru – nejprve aerodynamických špiček pro boční stupně a před Vánoci se SpaceX pochlubila mezistupněm, který spojuje centrální stupeň se stupněm horním.

Tím, že se vývoj Falconu Heavy prodlužoval, sice trpěli fandové firmy, ale raketa samotná na tom vydělala. SpaceX totiž razí silně inovativní přístup, díky kterému postupně za chodu modernizuje své rakety, učí se z věcí, které nasbírá a implementuje je do svých raket. Když byl Falcon Heavy představený veřejnosti, měl mít nosnost okolo 54 tun na nízkou oběžnou dráhu a využívat takzvaný systém cross-feed. Tato metoda, kterou nepoužívá žádná raketa na světě, spočívá v tom, že nádrže bočních stupňů by nekrmily jen svých devět motorů, ale každý boční stupeň by dodával palivo a okysličovadlo do tří motorů ve stupni centrálním. Nádrže na prostředním stupni by tak živily jen tři motory a palivo by se spotřebovávalo pomaleji – centrální stupeň by po odhození bočních stupňů měl ještě hodně pohonných hmot a pokračoval by s devíti motory k obloze.

Rozdíly mezi raketami Falcon 9 v1.1 a Falcon 9 v1.2

Rozdíly mezi raketami Falcon 9 v1.1 a Falcon 9 v1.2
Zdroj: http://i.imgur.com/
Překlad: Autor

SpaceX však postupně od náročného systému cross-feed upustila, ale nosnost Falconu Heavy přesto vzrostla na zhruba 63 tun (pokud by se nic z rakety nezachraňovalo). Bylo to díky výše popsanému inovativnímu přístupu, který SpaceX razí. Od roku 2011 totiž Falcony 9 prošly hned několika významnými modernizacemi – prodloužily se jim nádrže, motory dosahují vyšších výkonů a začaly se používat podchlazené pohonné hmoty, takže se jich díky výhodnější hustotě vejde do nádrží více. To všechno mělo za následek navýšení nosnosti Falconu Heavy i při vynechání systému cross-feed.

Boční stupeň Falconu Heavy se vrací na Floridu

Boční stupeň Falconu Heavy se vrací na Floridu
Zdroj: https://i.imgur.com/

V roce 2017 se už daly události do pohybu mnohem viditelněji – na testovací zážehy na základnu McGregor v Texasu postupně zamířily oba boční stupně (oba pochází z prvních stupňů Falconu 9, které přistály) i zbrusu nový centrální stupeň. Raketa tedy byla po hardwarové stránce připravena, ale přípravy na start narazily na jiné úzké hrdlo. V září 2016 explodoval na rampě 40 Falcon 9 s družicí Amos 6 a prakticky ji kompletně zdemoloval. Hrozilo tedy, že SpaceX nebude schopna startovat z floridského kosmodromu.

Naštěstí ale v té době probíhaly přípravy na oživení rampy 39A. Z ní dříve startovaly lunární rakety Saturn V a následně raketoplány, po jejichž konci zůstala bez využití. SpaceX si ji tedy dlouhodobě pronajala a začala ji upravovat. Původní plán byl takový, že běžné mise budou létat z rampy 40, zatímco rampa 39A bude vyhrazena misím, které potřebují více času na přípravu – například Falconům Heavy nebo pilotovaným misím, aby jejich přípravy neblokovaly běžný provoz. Po nehodě se však karta obrátila – práce na rampě 39A se musely urychlit, aby odsud mohly létat běžné Falcony.

Zničená rampa SLC-40

Zničená rampa SLC-40
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com

Po zprovoznění rampy 39A se dělníci přesunuli na zničenou rampu 40 a začali ji opravovat. Jak to souvisí s premiérou Falconu Heavy? Velmi výrazně! Aby totiž byla rampa 39A hotová co nejdříve, byla nastavena tak, aby z ní mohly startovat Falcony 9. Pro kompatibilitu s Falconem Heavy byly potřeba práce o délce několika desítek dní. SpaceX nakonec většinu těchto úprav provedla v době mezi starty Falconů 9 a během nucených odstávek kvůli obsluze kosmodromu.

Bylo však jasné, že finální úpravy pro přijetí Falconu Heavy budou moci začít až poté, co se Falcony 9 přesunou na opravenou rampu 40. Původně to mělo být v srpnu, pak v září, pak na podzim a nakonec až v polovině prosince. Falcon Heavy tak musel čekat. Postupně bylo jasné, že se jeho start v roce 2017 nestihne a tak se Elon Musk před Vánoci s veřejností podělil alespoň o jeho fotografie. Bylo to poprvé, kdy jsme měli možnost vidět reálné snímky této rakety. Do té doby jsme byli odkázáni jen na vizualizace, animace a modely.

Falcon Heavy v hale HIF

Falcon Heavy v hale HIF
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Falcon Heavy při první misi ponese na dráhu kolem Slunce Muskův osobní elektromobil tesla Roadster.

Falcon Heavy při první misi ponese na dráhu kolem Slunce Muskův osobní elektromobil tesla Roadster.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

V prosinci loňského roku se zároveň ukázalo, co vlastně Falcon Heavy při své premiéře ponese. Elon Musk už dříve avizoval, že to bude to nejšílenější, co si dokážeme představit. Ukázalo se, že ani fantazie fanoušků není tak široká, aby vymyslela Tesla Roadster na oběžné dráze kolem Slunce, která dosahuje až k Marsu. Automobil má navíc „hrát“ skladbu Space Oddity. Právě fotky Roadsteru na adaptéru před uzavřením aerodynamického krytu byly pěkným předvánočním dárkem od SpaceX.

Při premiérových misích jde vždy o otestování nové rakety a riziko havárie je o něco vyšší než u x-tého startu, kdy už jsou mouchy (většinou) vychytané. Žádný komerční zákazník tak nechce riskovat zničení své družice a dvojnásob to platí o vědeckých misích, které bývají ještě dražší a vzácnější. Na prvních raketách tak většinou létá jen balastní zátěž. SpaceX ji pouze nahradila hezčím a mediálně atraktivnějším automobilem.

Oficiální fotka Falconu Heavy na rampě 39A během zkoušky kompatibility.

Oficiální fotka Falconu Heavy na rampě 39A během zkoušky kompatibility.
Zdroj: https://farm5.staticflickr.com

A po Vánocích přišel ještě další dárek – masivní raketa se vůbec poprvé vydala na startovní rampu – úkolem bylo otestovat kompatibilitu systémů na rampě s těmi na raketě. V lednu pak přišel více než 14 dní dlouhý maraton odkladů a zkoušek statického zážehu. Každá nová raketa si zaslouží mnohem citlivější a opatrnější přístup. Technici se teprve učí její chování, její vrtochy a projevy. Opatrnost je bezpochyby na místě, ostatně už dříve se hovořilo o tom, že SpaceX nejprve provede pouze zkoušku tankování rakety, pak palivo odčerpá a jestli budou všechny údaje v normě, tak až za několik dní přistoupí k samotnému statickému zážehu. Dokonce se uvažovalo o tom, že zážehů bude hned několik.

Noční sklápění Falconu Heavy.

Noční sklápění Falconu Heavy.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com

V uplynulých dvou týdnech proběhlo zkoušek tankování hned několik, Falcon Heavy byl dokonce několikrát sklopen a opět vztyčen. Bylo vidět, že SpaceX nikam nespěchá a preferuje bezpečnost a opatrný přístup. Po každé zkoušce tankování mohli pracovat s větším množstvím dat, porovnávat a analyzovat jednotlivé projevy. Ani v době počítačových simulací totiž nejde předem odhalit všechno. V mnoha případech je fyzická zkouška nutná. I když je Falcon Heavy sestavený z lehce upravených dílů, které se používají na Falconu 9, jde o úplně novou raketu a podle toho se k ní musí přistupovat.

Falcon Heavy vyfocený 10. ledna na startovní rampě.

Falcon Heavy vyfocený 10. ledna na startovní rampě.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Když se objevila informace o tom, že 24. ledna proběhne další zkouška, mnozí fandové už po zkušenostech z minulých dní příliš nevěřili. Zvlášť když se všude opakovalo, že hlavně půjde o zkoušku předstartovních příprav a tankování. Teprve pokud by všechno proběhlo bez problémů, přistoupí firma k historicky prvnímu statickému zážehu celé třítrupé rakety. Okno pro zážeh se ještě o půl hodiny posunulo na půl sedmou večer našeho času a svědci v okolí hlásili, že vidí, jak od rakety odchází obláčky zkondenzované vlhkosti. To byla jasná známka toho, že do nádrží Falconu proudí palivo.

A pak to přišlo. Sedmadvacet Merlinů na prvních třech stupních se zažehlo po dvojicích a trojicích s rozestupem v řádu desítek milisekund, takže lidskému oku to přišlo jako v jednu chvíli. Tento fígl má zamezit silnému mechanickému namáhání konstrukce a používal se i u raketoplánů. O zlomek sekundy později vyrazil z motorové sekce obří rakety rychlostí 2,6 km/s oblak spalin a do okolí se rychlostí zvuku začal šířit hromový hukot. Roky toužebně očekávaná raketa se poprvé probudila k životu. Testovací základna McGregor totiž není uzpůsobena k zážehům tří stupňů najednou a proto se tam stupně testovaly jeden po druhém. Historicky první zážeh tak přišel až včera. SpaceX tak mohla po prvotní analýze naměřených dat oznámit na sociálních sítích úspěšný zážeh a navíc přidala i video.

Menší nejasnost panuje kolem délky statického zážehu – zatímco běžné zážehy před startem Falconů 9 trvají 2 – 3 sekundy, při použití stupně, který už jednou letěl, to bývá 5 – 7 sekund, v tomto případě měl být zážeh podle neoficiálních informací dlouhý 12 sekund. Záběry však ukazují, že zřejmě trval kratší dobu, ale jednak se to z videí špatně odhaduje a navíc informace o dvanáctisekundovém zážehu nebyla z oficiálních zdrojů.

Oblak kouře po premiérovém zážehu Falconu Heavy.

Oblak kouře po premiérovém zážehu Falconu Heavy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Co nás tedy čeká v dalších dnech? To je zatím otázka. SpaceX vždy po zážehu oznámí jeho provedení a přidá informaci o plánovaném termínu startu. K tomu ale včera nedošlo. O něco sdílnější byl Elon Musk, který na svém Twitteru poznamenal, že by start mohl přijít zhruba za týden. Uvidíme také, kolik bude zapotřebí statických zážehů. Možná při této zkoušce inženýři nasbírali dostatek dat, aby mohli učinit potřebná rozhodnutí. Je ale potřeba počítat s tím, že může přijít i další zkušební statický zážeh a nebylo by to nic překvapivého. Neoznámení termínu startu ze strany SpaceX tak je logické – firma si tak nechává zadní vrátka pro případné další zkoušky.

Až si budou lidé ze SpaceX jistí, že je raketa připravena ke startu, oznámí jeho termín a my Vás s ním co nejdříve seznámíme. Start samotný pak pokryjeme v rámci živě a česky komentovaného přenosu. A že se máme na co těšit! Nejsilnější raketa současnosti, která ponese hned dva zachráněné první stupně, bude vynášet automobil mimo zemské gravitační pole. Aby toho nebylo málo, tak oba boční stupně přistanou na vybetonovaných rampách na floridské pevnině, zatímco centrální stupeň naběhne na plný tah až po jejich odhození a přistane na plovoucí plošině v Atlantském oceánu.

Falcon Heavy na rampě 39A

Falcon Heavy na rampě 39A
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Falcon Heavy bude raketou, která změní naše chápání kosmonautiky. Až doposud byla hlavním porovnávacím atributem raket nosnost na nízkou oběžnou dráhu, na kterou mnozí hleděli jako na svatý obrázek. Silné (a drahé) rakety vynášely velké a těžké družice, zatímco s malými družicemi létaly slabší a levnější rakety. Nikomu to nevadilo a dávalo to smysl. Falcon Heavy to ale změní – bude nejsilnější raketou současnosti, ale nikdy svou plnou sílu nevyužije – už jen kvůli tomu, že s největší pravděpodobností zdědí adaptér nákladu po Falconu 9. Tato konstrukce spojující náklad s horním stupněm unese ale jen zhruba deset tun. Ale ono to dává smysl, byť se to na první pohled nemusí zdát.

První exemplář rakety Falcon Heavy na rampě 39A

První exemplář rakety Falcon Heavy na rampě 39A
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Při zachraňování prvních stupňů raketa ztrácí svou nosnost. Je to logické, protože palivo, které by se dalo využít pro urychlení nákladu se musí schovat pro brzdící a přistávací zážehy. U Falconu 9 klesá nosnost zhruba o třetinu, u Falconu Heavy to bude minimálně stejná hodnota, spíše ještě více. Ale to vůbec nevadí, protože raketa má velké přebytky výkonu a navíc její tři stupně budou znovupoužitelné. Nikomu tak nebude divné vynášet na Falconu Heavy relativně lehkou družici, protože ve výsledku to bude levnější, než při použití slabších, ale dražších raket na jedno použití.

K čemu tedy Falcon Heavy bude sloužit? Jeho možnosti jsou široké – jistě si třeba pamatujete, že v loňském roce letěl několikrát Falcon 9 s telekomunikační družicí na dráhu přechodovou ke geostacionární a ani se nepokoušel přistávat. Družice byla moc těžká a k jejímu urychlení potřebovala raketa více paliva, kterého se pak nedostávalo pro záchranu stupně. Pro tyto mise bude Falcon Heavy ideální – jeho nosnost bude vyšší než u Falconu 9 a když se podaří zachránit všechny tři stupně, bude to i ekonomicky výhodné.

Falcon Heavy

Falcon Heavy
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Dalším důležitým cílem, kam může Falcon Heavy vynášet náklad, jsou místa mimo zemské gravitační pole – od Měsíce přes Mars až k Plutu a dále. Kupříkladu k této trpasličí planetě by Falcon Heavy dokázal vypustit náklad o hmotnosti 3,5 tuny, což je skoro 9× více, než kolik při startu vážila sonda New Horizons. K Marsu pak Falcon Heavy dopraví sedmnáct tun nákladu – vše pochopitelně ve verzi bez záchrany stupňů – při záchraně by to bylo opět méně, ale v případě Marsu by to nevadilo. Vždyť zatím nejtěžší náklad, který jsme na tuto planetu dostali, bylo tunové vozítko Curiosity.

Pohled na motorovou sekci prvního Falconu Heavy.

Pohled na motorovou sekci prvního Falconu Heavy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Rychlé tempo modernizace raket Falcon 9 ale udělalo SpaceX v případě premiérového Falconu Heavy tak trochu medvědí službu. Ano, o několik odstavců výše píšeme, že díky tomu získal Falcon Heavy mnohem vyšší nosnost, ale je tu i jedna slabina. Všechny tři stupně prvního Falconu Heavy jsou z výrobní verze Block 3, která se přestala používat v loňském roce. Tedy abychom byli přesní – centrální stupeň byl vyroben jako Block 3, zatímco oba boční stupně pochází z verze Block 2 a následně byly po přistání upraveny na Block 3. Momentálně je v provozu lehce upravená verze Block 4 a na jaře má začít na Falconech 9 létat i finální typ Block 5. Ten má kromě vyššího výkonu přinést i snazší a opravdu opakovanou znovupoužitelnost. Zatím totiž SpaceX jen sbírala s přistáváním a opakovaným používáním zkušenosti, které pak přetaví v Block 5.

Graf zobrazující vývoj odkladů premiérového startu Falconu Heavy.

Graf zobrazující vývoj odkladů premiérového startu Falconu Heavy.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Falcon Heavy si tak svou premiéru odbude v konfiguraci, ve které už zřejmě nikdy nepoletí. Všechny další mise už by měly obsloužit rakety složené ze stupňů vyrobených v rámci vývojové série Block 5. Ale to nijak nesnižuje význam první mise – SpaceX během ní získá neocenitelné informace z ostrého provozu a další mise se už budou připravovat výrazně snáz. Nezbývá tedy než popřát SpaceX mnoho úspěchů na cestě k premiérovému startu této rakety. Včera jsme byli svědky historického momentu a start se přiblížil. Ať už přijde za týden, za 14 dní nebo za měsíc, teď už je Falcon Heavy opravdu velmi blízko. Z hořce posměšného „start bude za půl roku“ jsme se dostali do fáze, kdy nás od startu dělí pouze dny. Nebudu asi mluvit za sebe, když řeknu, že je fascinující prožívat tyto okamžiky prakticky v přímém přenosu a radovat se z drobných i větších krůčků vpřed.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
http://www.elonx.cz/
http://www.elonx.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/2018/01/DUU5pZyVAAAZymp.jpg
http://www.spacesafetymagazine.com/wp-content/uploads/2012/05/Falcon-Heavy.jpg
https://i.redditmedia.com/…e96865821b6f1ca2b748c96038d5e748
http://i.imgur.com/wYjEfZh.jpg
https://i.imgur.com/ZuG6IVa.png
http://www.spaceflightinsider.com/…falcon_9_amos_6-carleton_bailie.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DRezf3EVAAAqm2s.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4643/27449864329_042d355dcc_k.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4645/38583830575_6d03f39ea5_k_d.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/i…dlattach;topic=44376.0;attach=1469743;image
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…db70515e4ce488c466e2f5a0e3c02648&oe=5AB4AB75
https://pbs.twimg.com/media/DUU5pZ0UQAAStTy.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DSK1c7GXcAUdzp4?format=jpg&name=large
https://c1.staticflickr.com/5/4682/38583829815_4e375ba0ce_k.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=40053.0;attach=1112356;image
https://pbs.twimg.com/media/DRezf3DUEAAubA3.jpg:large
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/…/SpaceX_Falcon_Heavy_schedule_delays.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

53 komentářů ke článku “Mocný rachot 27 motorů oživil Falcon Heavy”

  1. RoCho89 Redakce napsal:

    Na těch použitých prvních stupních, které jsou po stranách jsou i původní motory, nebo se osazuji nové?

  2. maro napsal:

    Stejně se nejvíc těším na to přistávání stupňů:
    „Left wing“… „Safe!“
    „Right wing“ … „Safe!“
    „Centre“ …. „Safe !“
    „Mission completed“ … screaming everybody …

  3. Petr Scheirich Redakce napsal:

    Vzhledem k rozvětvené diskuzi to přidávám jako samostatný komentář. Po Falconu Heavy, který zlevní lety meziplanetárních sond, už pokukují i planetologové:
    http://www.sciencemag.org/news/2018/01/successful-test-fire-massive-falcon-heavy-rocket-poised-boost-space-science

    Článek ale upozorňuje i na fakt, že vše nemusí být tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Zlevnění letů nemusí nutně znamenat, že se budou vynášet těžší a dražší sondy, ale kongres může NASA pouze snížit rozpočet na výzkum Sluneční soustavy, když to teď bude tak levné…

    • RobertR napsal:

      Ano je to tak. Len dodam ze sonda ktora je tazsia nemusi byt nevyhnutelne aj drahsia, kludne sa moze otvorit novy smer lacnych obyvanych stanic, kde moze byt pre sukromne firmy vyhodnejsie testovat napr. lieky v mikrogravitacii.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Já jsem to ani nemyslel jako implikaci těžší -> dražší. Jen prostě že v NASA nemusí nutně platit, že když ušetříme za start, můžeme postavit o to dražší sondu.

      • Honza napsal:

        Je pravda, že ve státní sféře je přístup „nesmíme ušetřit, příště bychom dostali o to míň, blíží se konec roku, honem utrácejte“ celkem běžný.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Ono se taky místo drahých lehkých material můžou použít levné, těžší a je to. Když si vzpomenu, jak se psalo, že u Nobileho letu ve vzducholodi Norge se předělávalo co šlo z oceli na dural, tak tady to můžeme brat tak, že se to udělá obráceně. 🙂

    • yamato napsal:

      lenze – ked je to teraz lacne, uz to nemusi byt len otazka co chce kongres. Komercny, lacny a silny nosic moze znamenat, ze sa k slovu dostanu ine vesmirne agentury. Konieckoncov, europa sa s americkymi sondami vezie pomerne casto…

      Druha vec je, ze pokial bude k dispozicii lacny a silny nosic, moze vzniknut nejaky unifikovany lander (napr. v style luna-glob alebo skycrane), podobne ako dnes telkom druzice vyuzivaju viacmenej unifikovane kostry. Lander s palivom je tazky naklad, a take nieco sa nebude unifikovat, pokial nie je nosic s ktorym by to mohlo lietat lacno a casto.

      Myslim si ze ta bezprecedentna cena (v tejto vahovej kategorii) bude mat vyznamny efekt

  4. yamato napsal:

    pokial Falcon Heavy splni svoje vykonnostne a financne ciele, kozmonautika zazije rovnaky pocit, ako ja ked som presadol zo Skody Felicia do VW Passat 😀 To bude uplne iny level – sondy budu vacsie, lepsie vybavene a do ciela doletia daleko rychlejsie. Zacneme smyrovat celu slnecnu sustavu! 😀 A v kombinacii s CrewDragonom sa ludsky akcny radius rozsiri do cislunarneho priestoru. Uz nebude otazka „cim“, ale kto a preco.

    • Adam Trhoň napsal:

      „Už nebude otázka čím, ale „kdo“ a „proč“.

      To je pěkný 🙂

    • Spytihněv napsal:

      Zní to hezky. Třeba Europa Clipper by mohl být u Jupitera cobydup (pokud se k tomu nemá SLS). Ale jinak samotný dopravní prostředek nestačí. Nemyslím si, že by se příliš zintenzivnila frekvence meziplanetárních letů. Ano, sondy budou moci být větší a lepší. Ale také budou dražší. A není důvod se domnívat, že když se peníze těžko hledají dnes, že by tomu v budoucnu mělo být jinak.

      • Vojta napsal:

        Přesně tak. U větších sond je jejich cena více než desetinásobkem ceny nosiče, který je pošle na cestu. Extrémní projekty jako JWST dosahují i padesátinásobku ceny už tak drahého nosiče, jakým je Ariane 5. Za takovýchto okolností nemá význam cenu nosiče moc řešit. U FH bude zajímavá spíš jeho síla.

  5. Adam Trhoň napsal:

    Z hořce posměšného „start bude za půl roku“ jsme se dostali do…

    … hořce posměšného „start bude zhruba za týden“ 😀

    • Dan napsal:

      Naštěstí už neplatí, že SF bude zítra. Také jsem zvědavý, kolik týdnů bude platit, že start proběhne za týden 🙂

    • Vladimír Todt napsal:

      Tak vycházejme z toho, že blokovat s tímhle kusem nemůžou tento launch pad věčně. 😀

      • peter napsal:

        taak, kedy to má letieť prvý crew dragon? ..myslím, že ešte majú pár mesiacov 😀

      • Racek napsal:

        Pánové, tak trochu musíme chápat pana Muska a zákruty amerických obchodních zvyků a nutnosti udržet své firmy v chodu, důvěru akcionářů a vygenerovat konečně nějaký zisk. K tomu jsou smělé sliby a plány potřebné. A jestli k tomu přidá to své snění, tak mu tedy odpusím vše … A je jen dobře, že na druhou stranu se nenechá moc tlačit. V americe mu to odpustí snáže než u nás. FH je velký projekt a moc potřebuje uspět.
        To víte, v Evropě by měl víc klidu na práci. Ale ty Tesly ani Falcony by tu sám nikdy nepostavil. Tohle je možné opravdu už jen v USA.

  6. Radoslav Karásek napsal:

    Pekný článok!
    Ale keďže je z mojho pohľadu trochu ako beletria, dovolím si aj ja pridať pár citovo zafarbených riadkov.
    Kozmonautika ako taká ma vždy fascinovala. I keď som sa k nej dostával len veľmi náhodne a nikdy som túto tématiku priamo nevyhľadával. Z takých najemotívnejších chvíľ pre mňa bolo, keď som videl Apollo v nejakom dokumente. Nechápal som, a to dodnes nechápem, ako do tej šopy niekto mohol dobrovoľne vliezť a vydať sa na tak dlhú cestu a tak ďaleko. Česť inžinierom, že to tí astronauti prežili.
    Ďalšia vec, ktorá ma priblížila ku kozmonautike bolo, keď som náhodou na HBO videl film Októbrové nebo (https://www.csfd.cz/film/17131-rijnove-nebe/prehled/) – mimochodom veľmi odporúčam, aj keď predpokladám, že vy ste to chlapi istotne už sto krát videli. A keďže to bolo na HBO, tak som ten film videl v reprízach za týždeň ešte asi 6x.
    Ten úplne TOP emotívny moment pre mňa bola smrť roveru Spirit a hlavne po zhliadnutí tohto komixu (https://xkcd.com/695/). Ja viem, taká blbosť, udalosť o ničom, len stroj..

    A potom prešlo pár rokov, kedy som len sem tam zachytil niečo o tom, že vznikajú súkromné spoločnosti, a nejaká spaceX, a nejaká raketa.. K informáciam som sa dostával len úplnou náhodou.

    A potom asi tak pred rokom, pozerám youtube a tam v navrhovaných videí mám start Falconu, záznam z komentovaného prenosu. Tak som to otvoril a nejako som nechápal, čo za blba sleduje štart rakety?? a prečo to ešte k tomu niekto komentuje?? (a máme tu ZÁŽEH!!! devět motorů merlin…). Ale youtube mi tieto videá začal ponúkať už stále a ja som nikdy neodolal a vždy som tam klikol. A neskutočne ma to baví. Za ten rok som sa z kosmonautixu dozvedel toľko zaujímavých informácií. Po takmer 30 rokoch svojho života som sa stal konečne aktívným fandom kozmonutiky a som z toho skutočne šťastný.
    A sledovať ako v priamom prenose vzniká nová raketa? To je niečo naozaj neuveriteľné. Máme sa na čo tešiť a to isté platí aj pre rakety electron. Ich živý prenos bol absolútne vymakaný zrejme po vzoru spaceX. Len škoda, že to s nami neprežíval i pán Majer, ale všetci chápeme jeho dovody.

    A posledná čerešnička na torte je to, že od minulého týždňa mám pri sledovaní videí parťáka a to svojho 3 ročného synka, ktorý je tým absolútne zaujatý. Najradšej sleduje Falcony, lebo tie aj pristávajú 🙂 Z lega nestaviame nič iné, len kozmodrom a rakety.

    Takže aby som sa dostal k pointe. Ďakujem celej redakcii kosmonautix za to, že ste ma teleportovali do detských čias a oživili vo mne moje dávne nadšenie. Ďakujem za skvelé články, komentované prenosy plné mimoriadne zaujímavých informácií a ďakujem za všetko ostatné, čo pre nás robíte vo svojom voľnom čase.

    A ospravedlňujem sa za tento neskutočný off topic. Odteraz už vždy len k veci.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Mnohokrát děkujeme, že jste si náš web oblíbil a že k němu přivádíte i novou generaci. 🙂
      Budeme se i nadále snažit pokračovat v započaté práci.

    • pepas87 napsal:

      Já jsem se ke kosmonautice také dostal čirou náhodou..
      Není to ani tak dlouho, kdy jsem na Streamu narazil na pořad dobývání vesmíru..
      Dříve jsem se o toto téma ani okrajově nezajímal, věděl jsem jen, že kdysi občas letěl nějaký raketoplán a že američané byli na měsíci..
      Pak se objevil Musk a jeho Tesla a SpaceX, a já začal tohoto vizionáře více vyhledávat a sledovat.
      Pak jsem jednou, ani nevím proč shlédl video z přednášky o kosmonautice, kterou vedl pan Majer a jeho vyprávění a popisování kosmonautiky mě naprosto chytlo za srdce. Během pár dní jsem shlédl všechna videa, která byla na streamu k nalezení. Neumím anglicky, takže počiny pana Majera a týmu kolem něj jsou pro mě skoro jediné zdroje informací, z kterých čerpám.
      Nyní už netrpělivě očekávám každé nové video, každý nový článek na Kosmonautix.cz, který se pro mě stává téměř nejčastěji navštívenou stránkou na internetu.

      O tom, jak jsem prožíval čekání na FH ani není třeba psát. 🙂
      Noční přenosy si tedy zatím nechávám s klidem ujít, ale dívám se na ně hned, jak mi to spánek dovolí.. 🙂

      Děkuji tímto panu Majerovi za jeho skvělou práci, která jistě přivede ke kosmonautice mnohem více lidí, než jenom mě.
      Skláním se před Vámi a přeji Vám i nadále takový zápal pro věc a mnoho a mnoho spokojených diváků

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Mnohokrát děkuji za krásná slova i Vám. Velice mne těší, že se Vám naše práce líbí. Budeme se snažit v ní pokračovat. 🙂

    • Jiří Kos napsal:

      Hezké vyznání! Přeju vám, abyste třeba jednou sledoval let svého synka na Mars …

  7. JaGa napsal:

    ,,Ukázalo se, že ani fantazie fanoušků není tak široká, aby vymyslela Tesla Roadster na oběžné dráze kolem Slunce, která dosahuje až k Marsu.“

    No tak s Teslou se samozřejmě počítalo. Jeno je divný do kosmu letět v kabriu.

    https://kosmonautix.cz/2017/11/nadeje-na-falcon-heavy-v-letosnim-roce-stale-zije/#comment-130517

  8. Rudolf Šíma napsal:

    Budou to nervy. 🙂 Díky za článek.

  9. Alois napsal:

    Každá superraketa trpí nedostatkem užitečných zařízení. Postavit 3 tun sondu k Plutu by trvalo 10 let, sondu 17 tun pro let k Marsu ani neodhaduji. Nehledě na obrovské náklady na jejich stavbu.
    Pro pilotovaný let, třeba k Měsíci je třeba certifikace jak nosiče, tak lodi a to potrvá léta. Takže zbývají komunikační satelity na GEO a ty rozhodně superraketu nepotřebují. Je tedy na místě otázka co bude Musk vozit a v jaké frekvenci.

    • David napsal:

      Dovolil bych si oponovat. Jde o rozetnutí začarovaného kruhu – těžší družice neexistují pouze proto, že zatím neexistuje adekvátní nosič. Pokud FH prokáže svou funkčnost a spolehlivost, družice vzniknou. Pochopitelně to potrvá několik let.
      Pokud jde o sondy do hlubšího vesmíru, je to to samé. Dejte jejich tvůrcům silnější nosič, a využijí ho do mrtě. Když na nic jiného, tak na palivo. Nebudou prostě čekat 5 let na ideální postavení planet a dalších 5 let, než se jejich sonda doplazí k cíli. Paliva není nikdy dost.
      Takže, pro FH platí: kdo si počká, ten se dočká.

      • Alois napsal:

        Souhlas, na možnost dát sondě velké množství paliva jsem nepomyslel, to je skvělý nápad.

      • maiden napsal:

        Dnešní sondy k vnějším planetám taky musí šetřit každý kilo – proto jsou taky tak drahý. A taky je můžou stavět jen naprostý machři.

        Jakmile budou konstruktéři vědět, že to nemusí všechno tak KOMPRIMOVAT, tak určitě tu sondu nebudou stavět 5 let, ale třeba jen 3 roky. Nebude vážit 4,5 tuny, ale třeba 5,5 tuny. A bude to víc na pohodu. Z horších, ale levnějších materiálů. A NEBUDE TO TAK VŠECHNO DRAHÝ.
        A budou si to moci dovolit i méně technologicky vyspělé státy, případně organizace.

        Úvahy o tom, jestli FH najde své využití jsou naprosto bezpředmětné…

        Kdyby se měl význam objevení Ameriky odvozovat podle těch tří necek, na kterých tam Kolumbus doplul, tak už o ní zase nevíme.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Dosavadní superrakety byly také superdrahé. Proto se šetřilo na užitečném nákladu, aby se cena za jeho vynesení vešla do nějakého limitu. Geostacionární družice z toho důvodu nemají ani palivo na deorbitaci a proto se místo toho posouvají na hřbitovní dráhu. Levné silné nosiče mohou umožnit nejen prodloužení životnosti družic, ale i jejich deorbitaci po skončení služby.

      • Vojta napsal:

        Deorbitace z GEO je docela problém. Je třeba nějakých 1500 m/s deltaV, což je skoro totéž jako z GEO mimo gravitační pole Země.
        V tomhle ve střednědobém výhledu věřím spíš iontovým motorům. kdyby se dosáhlo Isp kolem 10000, tak by se družice, u které palivo tvoří jen 10% hmotnosti dostala z LEO na GEO a zpět a ještě by jí zbyla spousta na manévrování v pracovním bodě. Vynášet to pak mohou rakety jako Vega nebo Epsilon.
        FH a další superrakety bude užitečný hlavně pro mise mimo gravitační pole Země, kde je třeba vynést hodně materiálu (vesmírné stanice) a pak takové, kde se hraje o čas – mise s posádkou a vojenské projekty.

      • gg napsal:

        „Deorbitace z GEO je docela problém. Je třeba nějakých 1500 m/s deltaV, což je skoro totéž jako z GEO mimo gravitační pole Země.“

        Tak mě napadá, jestli by nebylo nejlevnější s nimi praštit do Měsíce. 🙂

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Existuje i dráha, při které se družice trochu šťouchne směrem k Měsíci a ten ji odkopne směrem k Zemi.

    • yamato napsal:

      rad by som pripomenul dnesnu prax, ked sondy smerujuce do vonkajsej slnecnej sustavy najprv absolvuju niekolko gravitacnych manevrov okolo venuse a zeme. To je kvoli tomu, ze ich nosic je prilis slaby, a silnejsi nosic by bol prilis drahy. Vo vysledku trva let k cielu o niekolko rokov dlhsie. FH to bude vediet eliminovat a pritom bude lacnejsi nez tie dnesne slabsie nosice.

    • KarelTv napsal:

      Také jsem zvědavý jaké náklady bude FH nakonec vozit. Zajímavá by byla ještě jedna věc. SPACEX při rozhodování o vývoji asi vycházelo z nějaké ceny za tento vývoj, ten byl dle vyjádření Muska nakonec složitější než předpokládali, ještě není u konce a tudíž i cenově je jinde. Zdali by se do toho pouštěli, kdyby tehdy lépe odhadli kolik vývoj bude stát.

      • yamato napsal:

        na druhu stranu, prvotne plany nepocitali so znovupouzitelnostou boostrov. Ta sa vyvinula viacmenej v ramci programu F9, a FH sa iba „zvezie“.

        Recyklovane Falcony su dnes iba mierne lacnejsie oproti novym, pretoze aj novy F9 je velmi lacny a nie je konkurencny tlak ist s cenou este viac dolu. Pokial su naklady na recyklaciu tak nizke, ako SpX tvrdi, tak marza pri recyklovanych raketach musi byt celkom pekna a  vsetok vyvoj by sa mal pekne a rychlo splatit 🙂

      • Racek napsal:

        Samozřejmě, znovupoužiteností se značně sníží sériovost a využití kapacity. U Ariadne konstruktéři zatím mají zato, že by se znovupoužitelnost nevyplatila. Nevylučují ovšem zachrańovat některé části. Rusové zase začali naopak studovat systém Falconu. Takže uvidíme.
        No jo, ekonomika je někdy sviňa. Naopak, osobně se mi zdá, že z tohoto hlediska by F. Heavy mohl vycházet mnohem lépe, zachraňuje totiž tři části.

  10. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Boční stupně letí podruhé, třetí let se u nich už nepředpokládá. Centrální stupeň je však nový a podruhé by letět mohl.

  11. Michal napsal:

    Zdravím,
    úplně nerozumím tomu, že pokud má adaptér na 10 tun nákladu, tak přeci maximální současná hmotnost k Marsu je 10tun, nikoli 17 tun. Takže momentálně nebude plně využit ani k dráze na Mars. Třeba k Saturnu by maximální náklad mohl být 10tun, na to by adaptér stačil a využila by se plně.

    Nebo nelze náklad více urychlit na úkor jeho hmotnosti a tím pádem ji spíše využít k rychlejší cestě na mars?

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Nosnost 17 tun na Mars by byla bez pokusu o záchranu prvních stupňů. Z toho mi vychází reálná nosnost 10 tun se záchranou prvních stupňů.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        17 tun k Marsu bez záchrany prvních stupňů je teoretická nosnost Falconu Heavy s dosud neletivšími prvními stupni verze Block 5, s jiným, dosud neexistujícím horním stupněm a s jiným, dosud neletivším adaptérem.

    • Racek napsal:

      Mimochodem, již sonda Mars 3 před více jak 40 lety vážila cca 4,5 tuny. Uváděná nosnost 17 tun je samozřejmě nosnost k Marsu, v případě srovnání s Curiosity údaj pro měkké přistání značně poklesne, podle konstrukce landeru.

    • David napsal:

      S těmi deseti tunami bych to neviděl tak kriticky – není zas tak těžké zesílit konstrukce, když bude třeba. A mimochodem:
      Dragon 2 dry mass = 6400 kg, dry mass = bez paliva, pokud se nepletu
      Palivo = 1338 kg
      Payload = 3310 kg
      Celkem = 11089 kg
      Z toho usuzuji, že na F9 i FH lze asi posadit 11 tun a možná i více
      Na druhou stranu Red Dragon launch mass = 6,5 t + payload 1 t tedy celkem pouze 7,5 t zjevně ukazuje jaká je asi tak reálná nosnost FH k Marsu v „ekonomickém režimu“

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Nechci nijak popřít tyto údaje, jen dodávám, že podle StatistiXu byla k 31.12.2016 nejvyšší hmotnost nákladního Dragonu včetně paliva a nákladu 7336 kg.

      • JakubV napsal:

        A Dragon nepotřebuje adapter pro družice, ten se připojuje na druhý stupeň přes Trunk přímo.
        Ono to kouzlení s tou nosností na LEO je stále spíš teoretické a jak mnohokrát zaznělo, primárně se počítá se znovupoužitím a nejvíc se to využije na dopravu těžkých sond na GTO, kam jsou reálné rozumně těžké náklady a při přistání Block 5 zpět se to začne vyplácet

Napište komentář k peter

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.