Electron poskočil na vyšší hladinu

Ne, nebojte se, nebudeme zde probírat částicovou fyziku. Zůstaneme věrni naší oblíbené kosmonautice a podíváme se na nedávný start z Nového Zélandu, odkud lehká raketa Electron vynesla do kosmu tři cubesaty. O úspěšném uvedení první „elektrické“ rakety do provozu jsme psali v Kosmotýdeníku, kde můžete zhlédnout i záznam startu. Záhy po něm oba zákaznící (Planet a Spire Global) potvrdili navázání komunikace se svými satelity a tím se zdálo být hotovo. Společnost Rocket Lab však pod aerodynamickým krytem Electronu měla schované jedno překvapení.

Electron startující z poloostrova Māhia

Electron startující z poloostrova Māhia
Zdroj: https://www.rocketlabusa.com

Jakoby už start nebyl zajímavý sám o sobě: Po předchozím neúspěchu se nad oceánem ošlehanými útesy Nového Zélandu znovu tyčí sedmnáctimetrová raketa z uhlíkových kompozitů, jejíž osobitou černou barvu narušuje kontrastně bílá námraza na podchlazených nádržích. Tekutý kyslík se odpařuje a odpočet se blíží k nule. Nabité lithium-polymerové baterie roztáčí elektrická čerpadla, která nasycují spalovací komory devíti doslova vytisknutých Ruthefordů tekutou pohonnou směsí. Zážeh! Raketa se vznáší k obloze, poloostrov Māhia se začíná zmenšovat a obzor se pomalu zakulacuje. Pak první stupeň dokončí svou práci a oddělí se, aby poskytl prostor jedinému upravenému motoru Rutheford na stupni druhém. Jeho prodloužená tryska se rozžhaví do ruda, zatímco všeobjímající obloha definitivně zčerná, jak se raketa vymaňuje z posledních zbytků atmosféry. Odhozený aerodynamický kryt následují dvě ze zbývajících baterií, aby byla sestava co nejlehčí. Po pár minutách je dosažena oběžná dráha a motor se vypíná. Mise je prohlášena za úspěšnou a Electron se stává ověřenou nosnou raketou. Záhy se však ukazuje, že po startu ve vesmíru přibylo více objektů, než se obecně očekávalo, a to dokonce na dvou různých orbitálních hladinách. Zakladatel a šéf Rocket Labu Peter Beck potvrzuje, že na Electronu letěl také jakýsi neoznámený náklad, ale podrobnosti si zatím nechává pro sebe. Až dva dny po startu společnost Rocket Lab odhaluje, co že se to skrývalo na špičce jejich rakety.

Kick Stage - přídavný třetí stupeň pro raketu Electron

Kick Stage – přídavný třetí stupeň pro raketu Electron
Zdroj: https://hips.hearstapps.com/

Ačkoli se o tom firma Rocket Lab až doposud nikde nezmínila, vyvíjela pro raketu Electron v tichosti třetí přídavný stupeň. Zařízení, které nazývají Kick Stage („nakopávací stupeň“), disponuje vlastní avionikou i komunikačními a napájecími systémy a hlavně restartovatelným motorem Curie s tahem 120 N, který je schopen doručit několik nákladů na různé oběžné dráhy a nakonec provést deorbitační zážeh, aby ve vesmíru nezůstávalo zbytečné smetí. Při nedělním startu se nejdříve na polární eliptické dráze dosažené druhým stupněm (přibližně 530×290 km) uvolnil cubesat Dove Pioneer začleňující se do sítě Zemi sledujících družic, kterou buduje společnost Planet. Pak se Kick Stage osamostatnil a po čtyřiceti minutách zážehem motoru Curie vytáhl nejnižší bod své dráhy k pěti stům kilometrů, čímž oběžnou dráhu téměř zakulatil. Tehdy došlo k oddělení zbylých dvou cubesatů Lemur-2 společnosti Spire Global určených k měření atmosféry a sledování lodní přepravy. Krátké video zachycující oddělení „nakopávacího stupně“ naleznete zde.

Cubesaty série Lemur-2 v čisté místnosti

Cubesaty série Lemur-2 v čisté místnosti
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Díky přídavnému stupni získává raketa Electron při doručování malých nákladů na oběžnou dráhu ještě větší flexibilitu. Cubesaty se stávají stále využívanější satelitní platformou a s neustále se rozvíjející miniaturizací a s vývojem stále kompaktnějších technologických řešení bude tento trend jistě pokračovat. Možnost doručit cubesaty na konkrétní dráhy je v současné době téměř bezkonkurenční, jelikož malé satelity doposud létaly jen jako sekundární náklady větších misí a musely se hlavnímu nákladu přizpůsobit. Doufejme, že úspěšná inaugurace rakety Electron povzbudí trh s lehkými nosiči a zároveň že společnost Rocket Lab snadno zaplní avizovaných 50 startů ročně.

Aby těch překvapení nebylo málo, máme tady na závěr ještě jedno. Po odhalení potajmu vyvinutého Kick Stage už totiž nikdo moc nevěnoval pozornost šestému objektu, který byl po startu Electronu na oběžné dráze evidován. Firma Rocket Lab se k němu však ve středu večer přihlásila a vůbec se nejedná o nějaký zanedbatelný kus kosmického odpadu. Někteří z našich čtenářů si možná vybavují neúspěšný pokus s „blikající“ družicí Majak. Tohle je jeho sofistikovanější varianta. Seznamte se s Hvězdou lidstva:

The Humanity Star - pasivní satelit pokrytý odrazivými plochami

The Humanity Star – pasivní satelit pokrytý odrazivými plochami
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Tato koule pokrytá 65 vysoce odrazivými panely vydrží na oběžné dráze zhruba devět měsíců a měla by být viditelná pouhým okem jako nepravidelně blikající pohybující se hvězda. Princip je stejný jako u pozorovatelům oblohy dobře známých záblesků družic Iridium. Jakmile se satelit natočí vhodným směrem, odrazí sluneční světlo a my tak můžeme pozorovat jasný záblesk. Díky tomu, že Humanity Star je reflektivními plochami pokrytá celá a na orbitě rychle rotuje, měla by na rozdíl od sporadických záblesků Iridií blikat prakticky neustále (pokud zrovna nebude v zemském stínu). Satelit vytvořil zakladatel a výkonný ředitel společnosti Rocket Lab Peter Beck. Chce tím přimět lidi zvednout hlavu k obloze a zamyslet se nad naším místem ve Vesmíru a nad důležitými věcmi v našich životech jakožto jednotlivců i celého lidského pokolení. Aktuální polohu Hvězdy lidstva a další informace naleznete na oficiálních stránkách projektu.

Zdroje informací:
https://www.tvnz.co.nz/
https://spaceflightnow.com/

https://www.rocketlabusa.com/
http://www.popularmechanics.com/

Zdroje obrázků:
https://www.rocketlabusa.com/../Electron-Still-Testing.jpg
https://www.rocketlabusa.com/../Rocket-Lab-Still-Testing-launch-21-January-2018.jpg

https://hips.hearstapps.com/../rocket-lab-kick-stage-image-1516726319.jpeg
http://spaceflight101.com/../043-IMG_4563_original.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DUUoG9ZXkAExSSk.jpg

Electron poskočil na vyšší hladinu, 5.0 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 4 766 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (29 votes cast)
(Visited 4 766 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


62 komentářů ke článku “Electron poskočil na vyšší hladinu”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Ta Humanity Star mě úplně nadchla, vypadá nádherně. Můj zrak z pochopitelných důvodů k obloze neobrátila, ale na jinověrce (ne-příznivce kosmonautiky) by zapůsobit mohla. 🙂 fakt překrásná.

  2. Marek napsal:

    Velmi sa mi paci praca rocketlab a tymito prekvapeniami ma fakt dostali. Vesmir sa stale viac spristupnuje aj beznejsim ludom.

  3. Štěpán napsal:

    Moc se mi článek líbí. Krásně napsané 🙂

  4. Honza M napsal:

    Jen je škoda, že (aspoň podle serveru heavens-above) nebudou viditelné noční přelety nad ČR do března. Ale i tak se těším.

  5. MilAN napsal:

    Jaký je zhruba průměr tohoto objektu ?

  6. marian napsal:

    “Někteří z našich čtenářů si možná vybavují neúspěšný pokus s „blikající“ družicí Majak. Tohle je jeho sofistikovanější varianta. Seznamte se s Hvězdou lidstva.”

    Článok je vcelku dobrý, ale s touto vetou sa nedá súhlasiť. Z technického hľadiska bol sofistikovanjším satelitom práveže Majak a to bolo vlastne aj príčinou jeho neúspechu. Humanity Star je v podstate len pasívnou odrazivou guľou, ktorá je k relatívne dobrej pozorovatelnosti “odsúdená” už od vypustenia. Naopak Majak si mal zabezpečiť dobrú viditeľnosť práve vďaka sofistikovanému rozkladaciemu mechanizmu, ktorý ale zlyhal. Takže sofistikovanejšia varianta určite nie, ale zas na druhej strane – menej je niekedy viac, to je pravda. Cubesat Majak na oblohe žiadne divadlo nepredviedol, kdežto Humanity Star bude pár mesiacov pekne viditeľným satelitom pre každého. 🙂

    • MilAN napsal:

      Tak vzhledem k velikosti ( pokud tedy porovnáme na fotce s velikostí člověka ( a není to trpaslík) , tak ten objekt také nebyl pod krytem v téhle definitivní velikosti a musel se alespoň nafouknout. Což zatím nevíme, jestli se už povedlo.

    • Jan Dryák napsal:

      Ano, „sofistikovaný“ většinou evokuje význam „technologicky složitý“, ale může se vztahovat také na „promyšlený“ či „důmyslný“. V kontextu to asi není úplně nejšťastněji zvolené slovo, ale jak sám píšete, Majak právě na svoji sofistikovanost doplatil. A trvám na tom, že pro daný účel je koncepce Humanity Star skutečně sofistikovanějším řešením, protože rozvinutá plachta v daném okamžiku „hodí prasátko“ vždy jen jedním směrem, zatímco množství odrazivých ploch pod různým úhlem zajistí viditelnost z více míst současně a ke správně směrovaným odleskům bude docházet mnohem častěji.

      Majak by v případě rozložení plachty fungoval jako Iridia – jeden jasný záblesk během obzvláště vhodného přeletu. Oproti tomu Humanity Star by skutečně mohla způsobit blikající efekt. Asi dvakrát v životě jsem na obloze viděl objekt, který během přeletu měnil jasnost – někdy se rozsvítil skoro jako to nejjasnější Iridium, pak zas pohasl, že úplně zmizel. A ne, nevletěl do stínu, protože o pár stupňů dál se zase rozsvítil. Ani to nebyl meteor, jelikož přeletěl celou oblohu rychlostí odpovídající jiným běžně viditelným satelitům. Zkoušel jsem ho zpětně identifikovat přes Heavens-Above, sic neúspěšně.

      Všehovšudy jsem hodně zvědav, co Hvězda lidstva předvede. Nutno podotknout, že jsem zatím žádné hlášení o jejím pozorování nezaznamenal…

    • ventYl napsal:

      Ze je nieco sofistikovane este stale to neznamena, ze to musi byt aj mechanicky komplikovane. Dost casto vedie sofistikovany design prave k mechanicky jednoduchsiemu, odolnejsiemu a spolahlivejsiemu zariadeniu.

      Nikdy ste sa neprichytili pri tom, ako ste od nuly vymyslali ako nieco urobit (to uz je jedno, ci v dielni mechanicke, elektricke, programove alebo procesne), prisli ste na funkcny, ale znacne neohrabany sposob a potom vas osvietilo, ze “aha”, cele ste to zosekali na 1/4, eliminovali duplicitne a zbytocne komponenty/prvky/suciastky a cele to zariadenie/obvod/program/postup bol jednoduchsi, spolahlivejsi, lacnejsi (rychlejsi) ale plnil danu ulohu rovnako, alebo lepsie? To je podla mna definicia sofistikovaneho objektu.

  7. Kupka napsal:

    Pěkně napsaný…

  8. KarelTv napsal:

    Pěkný článek !
    Jen mi zatím příjde, že pouze na cubesaty je Electronu škoda, přecijen jsou zase moc mini. Doufejme že se po několika testovacích letech brzy dočkáme i trochu větších družic.

    • Jan Dryák napsal:

      Děkuji : )

      Však Electron není „jen“ na cubesaty (Humanity Star budiž příkladem).
      Jeho nosnost se udává 225 kg na nízkou oběžnou dráhu. Ještě letos by na něm mohl startovat třeba měsíční lander společnosti Moon Express.
      Mimoto, cubesaty hrají skoro s každým dalším startem stále významnější roli. Viz třeba sbírka unikátních konkrétně zaměřených malých satelitů z posledního startu indické rakety PSLV: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=42&t=2486 (PicSat pro pozorování exoplanety, ICEYE-X1 pro radarové snímkování, CARBONITE-2 pro 4k videa z vesmíru, CNUSail-1 pro ozkoušení solární plachetnice, ARKYD-6 pro ověření technologií směřujících k těžbě asteroidů, …) Veřejnost o těchto projektech moc neví, ale právě jimi se posouvají hranice…

  9. pbpitko napsal:

    Falcon 1 bola tiež len mrňavá raketa a to dopracoval. Electron je stále ešte vo fáze Falconu 1 a zdá sa že je na tom lepšie, Falcon 1 bol úspešný až na 4. pokus, Electron už na 2., pričom ten prvý bol už takmer úspešný. Verím, že o pár rokov (skôr ako Falcon 9 bede mať aj Electron )svoj vlastný „Electron 9”. 🙂

    • ventYl napsal:

      Rozdiel medzi Falconom a Electronom je v tom, ze pred Falconom bolo viac menej 50 rokov fungovania disposable rakiet z drahych materialov so sialene komplikovanymi vyrobnymi procesmi. Pred Electronom uz je Falcon. Obavam sa, ze az sa poriadne rozbehnu s Blockom 5 a znovupouzitelnopstou tak ekonomicky nedokaze Electron rodine Falconov konkurovat na trhu standardnych druzic.

      Zato zacielenie na trh malych druzic, ktore boli doteraz iba pridruzenym nakladom im moze otvorit trh na ktorom budu mat rovnaku konkurencnu vyhodu ako si buduje Falcon na trhu velkych nakladov. Tam moze byt sic vyssia cena za start, ale vyhoda presneho umiestnenia na drahu lepsia ako jazda “skoro zadarmo” ale bud na nevhodnu drahu, alebo v nevhodny cas. Navyse mnoho cubesatov sa vypusta vo svorkach, takze ked sa prepocita startovne na jednotlivy satelit ani pri cene $5m to pri smecke niekolkych desiatok satelitov nebude neekonomicke.

    • Q napsal:

      Problém bude spíš v penězích. Čím těžší raketa, tím vyšší cena za vývoj. SpaceX bude reálně konkurovat Blue Origin, protože Jeff Bezos může do vývoje sypat doslova miliardy dolarů, a možná ještě ULA (pokud bude mít rentabilní koncepci). Pochybuji, že tvůrci Elektronu mají takové možnosti. Při pokusu o vývoj větší rakety by navíc museli začít od nuly.
      Falcon 1 byl poháněn jedním motorem merlin. Elektron má motorů devět – čili zhruba – pro konstrukci ekvivalentu F9 by Elektron potřeboval asi 81 (!!) motorů na prvním stupni! Toho se měl dožít Vasilij Mišin:-D.

      SpaceX navíc vývoj Falconu 1 (který nakonec posloužil hlavně k vývoji technologií pro F9, což ušetřilo asi čtvrtinu nákladů na vývoj, tedy cca 90-100 mil.$) vzdala s vizí takového zlevnění dopravy na orbitu, že se lehké rakety vůbec nevyplatí..

  10. maro napsal:

    Přestože se i na originálním webu píše, že “Humanity star” má 65 odrazných ploch, není to samozřejmě pravda. Těch trojúhelníků je opravdu o dost víc.
    Takže otázka za jednoho bludišťáka. Kolik tam těch odrazných trojúhelníkových panelů ve skutečnosti je?

    • Jan Dryák napsal:

      Mně teda těch 65 přijde adekvátní. Podle čeho soudíte, že jich je víc?

      • maro napsal:

        Dvě hemisféry. Horní a dolní. Každá z těch dvou hemisfér je složená z 6 pětiúhelníků, mezi kterými je rozmístěno 10 jednoduchých trojúhelníků. Každý pětiúhelník je ještě dále složen z 5 trojúhelníků. Pokud by tedy nebylo nic vynecháno, bude celkový počet trojúhelníků 2 x (6 x 5 + 10) = 80. Podle fotek to ale vypadá, že spodní pětiúhelník je “servisní” a tedy už není rozdělen na dalších 5 trojúhelníků jako ty ostatní. Pokud navíc není ani odrazný, bude těch reflexních ploch 80 -5 = 75. Pokud by sice byl servisní, ale i odrazný, bylo by těch reflexních ploch 76.

      • RYAN napsal:

        … zakladateľ Rocket Lab a CEO Peter Beck uvádza, že reflexných plôch je 65 …

        … ,,maro,, na kosmonautix … přestože se i na originálním webu píše, že „Humanity star“ má 65 odrazných ploch, není to samozřejmě pravda. Těch trojúhelníků je opravdu o dost víc … … ? … koniec …

        • maro napsal:

          A dokážete i použít vlastní mozek, na základě toho co vidíte na fotkách a videích, nebo umíte jen slepě věřit kravaťákovi, pro kterého je to jen jedno divné číslo z jeho PR oddělení, které je příliš nepodstatné, aby mu musel rozumět? Dokázal byste aspoň načrtnout rozbalený plášť toho tělesa s těmi jejich 65 ploškami? Já vám mohu přímo odpovědět. Nezvládnete to tak aby po slepení vypadalo jako to co je na fotkách. Vám opravdu nezbývá než slepě věřit.

        • RYAN napsal:

          … does someone need a Hug ? … of course I still love you …

        • maro napsal:

          Stop believing start thinking 🙂

        • maro napsal:

          Mimochodem tou zmínkou CEO chlapíka v souvislosti s “asi” znalostí technického detailu jste mi připomněl neuvěřitelně skvělý film “Margin Call” z roku 2011. Je o startu finanční krize 2008. Přichází to finanční zemětřesení, o kterém zatím tuší jenom několik analytiků obrovské finanční společnosti. Zalarmují celou hierarchii nad sebou a když se v půlce noci sejdou na kritické poradě s nejvyšším šéfem, majitelem celého toho kolosu, tak ten toho analytika, nejnižšího z nejnižších, ale znalého situace, jen zcela vážně požádá: “Vysvětlete mi, prosím, podstatu toho problému tak jednoduše, jakoby jste ji vysvětloval svému psovi, aby ji pochopil.”
          Mimochodem, v tom filmu je i jen jeden z nejlepších výkonů Kevina Spaceyho. To se musí vidět.

        • Honza napsal:

          A co když jsou ty servisní pětiúhelníky tři, třeba pro pevné uchycení při nízké hmotnosti (lehčí vnitřní struktura, méně vzpěr a tak)? Tak se krásně dostanete na 65 odrazných ploch. Podezírat CEO relativně mladé a malé technologické společnosti, že neví, co mluví, a jen mu něco napsalo PR oddělení, je celkem odvážné. CEO takové společnosti totiž velmi pravděpodobně jednak bude sám technik, jednak se pravděpodobně blíže podílel na přípravách. Takové společnosti ještě nemají na ouřady místo a peníze. Další varianta je, že se prostě spletl a místo 75 řekl 65, což je málo pravděpodobné.

        • ptpc napsal:

          To maro: Ten film je fakt pecka a tiež ho vrelo odporúčam každému!

      • MilAN napsal:

        Pokud na to půjdeme z jiné strany, tak z rovnostranných trojúhelníků lze vytvořit 20-ti stěn.A protože do každého rovnostranného trojúhelníku lze vepsat 4 rovnostranné , vychází i zde počet na 80. Jak se dostat na 65 – mi nějak nejde 🙂

    • kawapavel napsal:

      no určitě…stačí se podívat na ten samostatnej obrázek, kde vidím jednu “polokouli” a spočítat si kolik je tam trojúhelníčků, mně to teda spíš vychází míň (60), ale to je jen co oko vidí krát 2. Spíš je mi divný, kde přišli na lichý počet…ten objekt se mi jeví jako dělěný jakoby rovníkem na dvě stejné poloviny, severní a jižní polokouli a tady mi je divný ten lichý počet…:))

      • maro napsal:

        No vidíte. Už vidíte polokoule. Zbystřete zrak a řekněte, kolik je v těch polokoulích pravidelných pětiúhelníků (každý samozřejmě dále složen z 5 trojúhelníků). Až to dokážete určit, pustíme se dál. Žádné dohady.

  11. maro napsal:

    Je vidět, že moje provokativní otázka zaujala. Takže. Celé to těleso jsou dvě pentagonal rotundy “slepené” základnami k sobě (horní a dolní hemisféra):
    https://en.wikipedia.org/wiki/Pentagonal_rotunda
    Každý pětiúhelník v každé v té rotundě je ještě rozdělen na 5 trojúhelníků (“trčících” do prostoru a tvořících pětiboký jehlan).
    Jedna rotunda tedy obsahuje 6 pětiúhelníků (dále dělených na trojúhelníky) a 10 trojúhelníků, celkem tedy 40 trojúhelníků na jednu rotundu. Dvě rotundy – 80 trojúhelníků. Pokud ale spodní (servisní) pětiúhelník už není dělen na trojúhelníky, je těch ploch jen 76.

    • Jan Dryák napsal:

      Když do toho netahám žádné pětiúhelníky a spočítám trojúhelníky, které vidím (29), vynásobím dvěma a doplním 3×2 trojúhelníků na zaplnění mezer +1 rovnou spodní plochu na které to stojí, vychází mi 65. Peter Beck říká 65. Nikde jinde jsem neviděl nikoho jiného kromě Vás se tomu číslu divit => věřím v 65 🙂

      • maro napsal:

        Problém je v tom, že to co vidíte zepředu není celá polovina. To právě nejlíp vidíte na těch dvou horních pětiúhelnících dobře viditelných na té krásně symetrické fotce. Když si pak pustíte video, tak jasně vidíte, že těch pravidelných horních pětiúhelníků je tam dokola horizontálně pět, okolo horního centrálního pětiúhelníku, který drží shora ten chlapík. Tedy přesně ta pentagonální rotunda.

        • Jan Dryák napsal:

          Třeba ta sféra není až tak pravidelná jak předpokládáme? Nebo je, ale některé plochy nejsou reflektivní, ale jsou na nich třeba úchyty pro upevnění pod aerodynamickým krytem, či pro nasazení nákladu nad ní? Přece Beck ví, co vyrobil? A proč by kecal?

        • maro napsal:

          Té pravidelnosti odpovídá i ten sklon ploch (alá fotbalový míč, samozřejmě s 12 pětiúhelníky). Navíc v tom videu se to i otáčí, takže sklony přesně sedí. Vidím to tak, že PR oddělení prostě sebralo číslo od techniků a místo 75 (spodní, servisní, pětiúhelník není na trojúhelníky rozdělen a ani není reflexní) udělali chybu v desítkách a plácli tam 65.

        • RYAN napsal:

          … vyhľadajte si termín ,,geodesic polyhedron,, & ,,principal polyhedral triangles frequency,, …

        • maro napsal:

          RYAN. Nechtěl jsem vám to komplikovat, ale když už lezeme do těch cizích slov. Ta družice je Pentakis icosidodecahedron, který má jen horní a spodní část pootočenou vůči sobě o jednu hranu, takže pravidelné pětiboké jehlany z horní části sousedí celou jednou hranou s pravidelnými pětibokými jehlany ve spodní části. V každém případě je tam těch trojúhelníků (pokud není ten spodní pravidelný pětiboký jehlan vynechán) přesně 80. Po vynechání toho spodního pětiboký jehlanu pak 75.
          https://en.wikipedia.org/wiki/Pentakis_icosidodecahedron

    • bohyn napsal:

      Už to nepijte. Jsou to šestiúhelníky, dle mého odhadu je jich 12 z čehož je 11 z nich rozděleno na 6 trojúhelníků = 67 ploch. Tím už se přibližujeme k těm 65. Kam se ztratily 2 plochhy je otázka

      • maro napsal:

        Pokud tam opravdu všude vidíte jen šestiúhelníky, tak byste měl tu marjánku trošku omezit. A pro cvičení vašeho zraku tady mám takový hezký obrázek:
        https://en.wikipedia.org/wiki/Pentakis_icosidodecahedron#/media/File:Pentakis_icosidodecahedron.png
        Pěkně si ho prohlédněte, spočítejte si trojúhelníčky, které vidíte a pak odhadněte, kolik jich má to těleso celkem. Pokud nevěříte, že jich je 80, tak si laskavě otevřete tuto stránku:

        • Dušan Majer napsal:

          Prosím bez narážek na ostatní diskutující, děkuji.

        • maro napsal:

          Dušan Majer. Opravdu nemůžu uvěřit, že jste přehlédl tu narážku u příspěvku na který reaguji. Nechcete to napomenutí směřovat raději na “startéra”?

        • Dušan Majer napsal:

          Je to mířené obecně na celé vlákno, ve kterém to postupně eskaluje.

        • maro napsal:

          K eskalaci nedochází. Jen držím “laťku”.

        • Dušan Majer napsal:

          Tak ji snižte, stejné platí i pro ostatní.

        • bohyn napsal:

          @maro i na druhý pohled vidím jen šetiúhelníky.

        • Honza napsal:

          Což o to, šestiúhelníky tam jsou. Problém je v tom, že se překrývají, případně nepřekrývající se šestiúhelníky musíte doplnit nepříliš pravidelně trojúhelníky. Když se podíváte na místa, kde k sobě dobře nepasují, zjistíte, že na těch místech lépe sedí pětiúhelníky, které jsou doplněné trojúhelníky velmi pravidelně.

        • maro napsal:

          @bohyn. Tady jsem vám zvýraznil ty nejviditelnější pětiúhelníky. Ve skutečnosti se celé těleso skládá z 12 takových pětiúhelníků. I ta špička nahoře je zrovna takový pětiúhelník. Všechny ty pětiúhelníky se potkávají v rozích, jen na “rovníku” se pětiúhelníky potkávají celými hranami (na obrázku jsou vidět dvě potkávající se dvojice za “severní” a “jižní” části):
          https://imgur.com/a/yJl2g

  12. Štěpán napsal:

    Výborný název článku! jakoby tady vznikal foton

  13. B.E.A.M napsal:

    Uz sa tesim na prelety , skoda ze ten Mayak nevysiel:D

  14. Jirka napsal:

    Takový haló okolo diskotėkový koule. Až poletí Tesla, to bude mazec!

  15. Miro M4 napsal:

    Na jednu stranu je fajn, ze sa do vesmiru dostava stale viac subjektov, vypustit si satelit dokaze kdejake zaujmove zdruzenie s par sponzormi, na druhu stranu sa desim toho ake kraviny tam v blizkej buducnosti sialeni nadsenci v mene “pozdvihnutia ludstva” dopravia.

Zanechte komentář