Dostal se na oběžnou dráhu tajný Topaz?

Raketa Delta IV vyrazila na tajnou misi NROL-47 před pár desítkami minut – 12. ledna ve 23:11 našeho času. Ke startu došlo po několika odkladech kvůli počasí i z technických důvodů – předevčírem zlobil mechanismus odklopného obslužného ramene a včera zase byly komplikace s heliovou nádrží, která ukrývá tlakovací médium. Nakonec však Delta vyrazila k obloze a tak nastává chvíle, kdy se tajnému nákladu podíváme na zoubek a z nepřímých náznaků se pokusíme zjistit, jaký může být jeho účel. Co tedy obnáší mise s působivým logem, kterému dominuje rytíř bojující s drakem a latinský nápis „Zlí nikdy nezvítězí“? Je velmi pravděpodobné, že se na oběžnou dráhu dostal další zástupce radarových průzkumných družic označovaných krycím jménem Topaz. Jako vždy při tomto typu článků však musíme mít stále na paměti, že skutečnost může být jiná, než jak se nám může zdát – však je to také utajená družice.

Pojďme si ale říct, co je předmětem mise s kódovým označením NROL-47. Jak již název napovídá, provozovatelem této družice bude americký Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office), takže o ní máme jen velmi málo oficiálních informací. Přímý přenos jako obvykle skončil ve chvíli, kdy raketa odhodila svůj aerodynamický kryt, aby někdo náhodou na rozostřeném záběru ze vzdálenosti několika desítek kilometrů v ani ne jednom obrazovém bodě nemohl zahlédnout obrys družice.

Usazování aerodynamického krytu pro misi NROL-47 na raketu Delta IV.

Usazování aerodynamického krytu pro misi NROL-47 na raketu Delta IV.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Zatímco Zuma byla kompletně obehnána nejistotou ohledně jejího účelu, u NROL-47 se můžeme pustit do poměrně přesných odhadů. Již několik dní před startem totiž byly k dispozici údaje, které můžeme považovat za výrazné nápovědy. Jedním z nich je vytyčení nebezpečné oblasti, což nám říká, kterým směrem raketa poletí. Ze zveřejněných údajů je jasné, že mise míří na retrográdní oběžnou dráhu – tedy proti směru otáčení Země.

Družic, které by letěly na dráhu skloněnou o více než 100° není mnoho, takže můžeme s poměrně velkou jistotou ukázat na sestavu družic určených k radarovému průzkumu. Ta je pod palcem NRO a zatím zaznamenala čtyři starty. Radarový průzkum se stal jedním z důležitých prvků moderního sběru informací s využitím družic. Jeho výhodou je, že může provádět snímkování ve dne i v noci, dokonce i skrz oblačnost. Nevadí mu ani listy stromů, takže může odhalit i věci, které družice pracující v optickém spektru nikdy najít nemohou.

Usazování aerodynamického krytu mise NROL-47 na horní stupeň rakety Delta IV.

Usazování aerodynamického krytu mise NROL-47 na horní stupeň rakety Delta IV.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Spojené státy začaly v sedmdesátých letech vypouštět velké radarové družice a mezi roky 1988 a 2005 došlo k vypuštění pěti družic v rámci programu Lacrosse, které se do vesmíru podívaly díky raketoplánům i raketám Titan IV.

Aktuální série s označením Topaz vznikla poměrně složitým způsobem jako odkaz původního projektu FIA (Future Imagery Architecture), který byl spuštěn v roce 1999. Jeho úkolem bylo sloučit dohromady programy optického a radarového průzkumu, přičemž první start měl přijít během pěti let. Projekt však provázely značné potíže, které vyústily ve výrazné zpoždění a navýšení rozpočtu. Projekt tak byl v roce 2005 zrušen a na jeho základech vznikla upravená verze. Podle ní měla být optická část průzkumu ze společného programu vyškrtnuta, čímž získaly na významu čistě opticky zaměřené družice třídy Keyhole od firmy Lockheed Martin. Ve vývoji radarových družic měla pokračovat společnost Boeing.

Dráha rakety Delta IV při misi NROL-45 je jednoznačně retrográdní (úhel vůči rovníku 123°)

Dráha rakety Delta IV při misi NROL-45 je jednoznačně retrográdní (úhel vůči rovníku 123°)
Zdroj: spaceflight101.com

K prvnímu vypuštění družice z upraveného projektu FIA došlo v roce 2010 v rámci mise NROL-41, kdy se letělo na Atlasu V v konfiguraci 501. Další dvě družice následovaly v letech 2012 a 2013 jako NROL-25 a NROL-39 – o jejich vynesení se postaraly rakety Delta IV M+(5,2) a Atlas V 501. Zatím poslední pomocník této sestavy vzlétl v roce 2016 v rámci mise NROL-45 na raketě Delta IV M+(5,2).

Data od lovců družic ukazují, že družice systému Topaz létají po téměř kruhové dráze ve výškách 1100 – 1105 kilometrů, které jsou vůči rovníku skloněny o 123°, přičemž jejich vzestupné uzly jsou vůči sobě otočené o zhruba 90°. Zajímavé je, že Vandenbergova základna se ve čtvrtek ve 22:15 (kdy se mělo startovat) dostala přesně pod dráhu družice Topaz 1 (startovala při misi NROL-41, pak získala označení USA-215). I to můžeme považovat za důkaz toho, že by se mělo v rámci aktuální mise jednat o náhradu nejstaršího člena celého systému Topaz.

Tajná družice USA-215 (vypuštěna v rámci mise NROL-41) prolétávala na začátku startovního okna nad Vandenbergovou základnou.

Tajná družice USA-215 (vypuštěna v rámci mise NROL-41) prolétávala na začátku startovního okna nad Vandenbergovou základnou.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, je tu jedno velké ALE. Vytyčená bezpečnostní zóna pro aktuální start totiž neodpovídá sklonu dráhy 123°, na které létají Topazy, ale sklonu 109°. Když vzali lovci družic tuto informaci v potaz a zohlednili přitom i plánovanou dopadovou oblast pro druhý stupeň, vyšlo jim, že NROL-47 by měl letět i na vyšší oběžnou dráhu – zhruba o 400 kilometrů výše, než kde fungují Topazy.

Porovnání uzavřených oblastí pro aktuální misi NROL-47 (červeně) a NROL-45 z roku 2016 (žlutě)

Porovnání uzavřených oblastí pro aktuální misi NROL-47 (červeně) a NROL-45 z roku 2016 (žlutě)
Zdroj: http://spaceflight101.com

Nabízí se tedy prakticky dvě možnosti – buďto v rámci mise NROL-47 můžeme pochybovat o identitě v podobě Topaz-5, nebo může o tuto družici jít, ale z jakéhokoliv důvodu letí na jinou dráhu, než její předchůdci. Ale i tady nám mohou pomoci několik let staré uniklé informace. Podle nich mělo dojít k výrobě pěti družic první generace systému Topaz a právě NROL-47 je jediným kandidátem, který by tomu odpovídal.

Jde totiž o poslední start Delty IV M+(5,2) ze západního pobřeží a Atlas V 501 má v nejbližší době nasmlouvanou pouze jedinou zakázku a to je vynesení miniraketoplánu X-37B na misi OTV-6 v blíže neupřesněném termínu. Pro pátý vyrobený Topaz tedy v nejbližších letech nepřipadá v úvahu žádný start kromě aktuálního NROL-47.

Start Delty IV byl jako obvykle plný působivého ohně.

Start Delty IV byl jako obvykle plný působivého ohně.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Přípravy na tuto misi začaly 6. dubna loňského roku, kdy loď Delta Mariner dopravila na Vandenbergovu základnu díly pro raketu Delta IV. Start byl v té době plánován na 13. prosince, ale firma ULA se rozhodla vypuštění odložit, aby mohla „vykonat dodatečnou kontrolu softwaru, který souvisí s avionickými systémy“. S největší pravděpodobností jde o nový systém, který za účelem snížení nákladů kombinuje systémy letové avioniky, softwaru a pozemního vybavení raket Atlas a Delta, aby tyto systémy mohly sloužit na obou typech raket.

Páteční start byl poslední misí, na kterou z Vandenbergovy základny odstartovala klasická „jednoduchá“ Delta IV. Postupně má obě rodiny Delta i Atlas nahradit nová raketa Vulcan – jelikož jsou Delty drahé, budou ukončeny jako první. Během letošního roku bychom se měli dočkat celkově posledního startu rakety Delta IV verze Medium. V dalších letech už budou z této rodiny startovat pouze těžkotonážní verze Heavy. Ty mají být v provozu do roku 2023 a počítá se s nimi pro vynesení šesti tajných družic pro úřad NRO a kromě toho letos v létě jedna Delta IV Heavy vynese vědeckou sondu Parker Solar Probe.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/201/2018/01/NROL47Patch.png
http://spaceflight101.com/…/201/2018/01/div_nrol47_m31221201772101PM63.jpg
http://spaceflight101.com/…/2018/01/div_nrol47_m71221201772206PM63.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/02/NROL45path.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/2018/01/NROL47-FIA-Plane.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/2018/01/NROL47-Track.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…f31cc8ceaae4026d8e30e66c92d6995f&oe=5AFBAF61

Dostal se na oběžnou dráhu tajný Topaz?, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 3 886 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 3 886 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Dostal se na oběžnou dráhu tajný Topaz?”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Už jsem to psal do krátké zprávy, nebýt toho, že jsem byl z předchozích startů od našich moderátorů upozorněn, že bude nejdřív start vypadat jako požár, tak jsem se fakt vyděsil. 🙂 ale hezký start, jen tomu kameramanovi to ke konci utíkalo z obrazu.

  2. Alois napsal:

    Plameny řádně olízly první stupeň, určitě odnesl nátěr.

    • Vojta napsal:

      Dnes to bylo extra ohnivé a nátěr pěkně zčernal. ULA by si mohli Deltu registrovat jako největší opalovací pistoli na světě.

    • Dan napsal:

      To oranžové nebude nátěr, ale izolace samotná. Ale ano, blaflo to slušně. Někdy i GEMy hoří (tedy jejich nátěr) i prvnich pár sekund letu. Delta IV je záruka ohnivé show.

  3. Dan napsal:

    Zajímalo by mě, proč je Delta IV tak drahá, mělo jít o jednoduchý moderní nosič s nízkými finančními náklady.
    I když v éře STS tomu asi tak bylo.

    • Samo napsal:

      Prečo? Odpoveď je v celku jednoduchá používa dráhe LH2/LOX motory, veľké izolované isogrid nádrže, LH2/LOX palivo je výrazne drahšie ako Kero/LOX a v neposlednom rade Delta IV nemá takú sériovosť výroby ako Atlas V.

      • Jiný Honza napsal:

        Souhlas. Motory pro Deltu IV měly být mnohem jednodušší a levnější a jen o trochu horší než motory pro raketoplán. Nakonec jsou mnohem horší a jen o trochu levnější. Nádrže na kapalný vodík jsou z principu velké, těžké a drahé.

        A netechnicky založený člověk by mohl přidat nedostatek konkurence, drahou pracovní sílu, státní zakázky a lobbing.

        • JakubV napsal:

          Hlavní problém je, že ty Delty se dělají v malém množství a prakticky záhy po uvedení byly staženy z komerčního trhu a lítají jen pro vládu/vojáky.
          Delta IV uvedená na trh 2002, v roce 2003 ji stáhli z nabídek mimo vládu/vojáky, ULA vznikla 2006.
          Jak už zaznělo, LH2/LOX je drahá technologie, motory RS-68 jsou sice nejvýkonnější na LH2/LOX, ale mají výrazně horší specifický impuls než RS-25,
          navíc raketa je velká, 5m průměr tomu také nepomáhá, atd.

          Ale vojáci a NRO to mají rádi, velký aerodynamický kryt, vejde se tam velký těžký satelit, takže ideální na věci jako KH-11, radarové antény atd…

  4. vencour napsal:

    :nadsázka:

    Ve Spaceballs se říká … “Lone Stare, teď vidíš, že zlo vždycky vítězí, protože dobro je hloupý.”

    Tolik k tomu drakovi 😉

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Otázkou je, kdo z té dvojice drak vs. rytíř je dobrý a kdo zlý.

      • vencour napsal:

        Jak tak přemýšlím o nejlepší odpovědi, došlo mi, že není vůbec jisté, že musí rytíř bojovat s drakem. Co když bojují oba spolu proti někomu třetímu?

        Nejsme tu už dost off topic?

        • Jirka Hadač napsal:

          Bavíte se o logu mise, mě to přijde hezké, a k věci 🙂

        • Jiný Honza napsal:

          Kdyby u Zumy řekli dopředu termín startu, nakreslili pěkné logo a oficiálně přiznali neúspěch, mohli mít klid… Ani pes by po ní neštěkl.

Zanechte komentář