AngoSat opět v problémech

Příběh první angolské družice AngoSat-1 začíná připomínat nekonečné seriály, ve kterých scénáristé pro udržení sledovanosti neustále vymýšlí dějové zvraty. V Rusku postavená družice se do vesmíru dostala 26. prosince loňského roku a nyní nejeví žádné známky orbitální aktivity. To znamená, že se na geostacionární dráze pozvolna posouvá ze své vyhrazené pozice, než bude možné vykonat další pokusy o její záchranu. Společnost Eněrgija, která družici postavila nyní oznámila, že plánuje pokračovat v činnosti v polovině dubna, kdy se družice posune do komunikační oblasti. 1647 kg těžká družice opustila minulý týden svou pozici a od dosažení oběžné dráhy neprovedla žádnou korekci.

Ke startu ukrajinsko-ruské rakety Zenit došlo 26. prosince ve 20:00 našeho času na kosmodromu Bajkonur.  Oba stupně nosné rakety pracovaly správně a dokonce i horní stupeň Fregat-SB, který měl za úkol dosáhnout s nákladem přímo geostacionární dráhy, nezaznamenal žádný problém. Družice se od horního stupně oddělila 8 hodin a 55 minu po startu a agentura Roskosmos oznámila úspěšné oddělení, což mělo znamenat začátek 15 let dlouhé služby při které měla družice šířit televizní signál po africkém kontinentu.

Start rakety Zenit s družicí AngoSat-1.

Start rakety Zenit s družicí AngoSat-1.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Tisková zpráva vydaná později 27. prosince obsahovala informaci, že kontakt s družicí se ztratil v době, kdy se vyklápěla dvojice solárních panelů. Situace byla kritická, protože nikdo nevěděl, jak je na tom družice z hlediska získávání energie, což je pro každý satelit jeden z klíčových parametrů. Podle deníku Izvestija se podařilo komunikaci obnovit po 42 minutách načež se ukázalo, že AngoSat během dané pasáže udržoval stabilní orientaci a vyklopil své solární panely. Pozemní týmy tak dostaly minimálně deset hodin na to, aby kompletně obnovili chod družice. Vše se tedy zdálo být na velmi dobré cestě ke šťastnému konci.

Předletová příprava družice AngoSat-1

Předletová příprava družice AngoSat-1
Zdroj: http://spaceflight101.com

Společnost Eněrgija navíc 29. prosince potvrdil, že komunikace s AngoSatem byla plně obnovena a všechny palubní parametry jsou v normě. Díky tomu bylo možné přikročit k dalším plánovaným krokům, které se dělají u každé komunikační družice a jejichž cílem je její uvedení do operačního provozu. Původní spekulace o tom, že se družici vybily baterie a ozvala se, až je dobila ze solárních panelů se ukázala jako nepotvrzená. Podle agentury Interfax byla chyba v nekompatibilitě mezi daty přicházejícími z francouzského dílu a mezi údaji v palubním kontrolním systému, který byl postaven v Rusku.

Údaje z Joint Space Operations Center, které se stará o monitorování objektů na oběžné dráze, ukázaly, že se družice nachází na dráze s naprosto běžnými parametry – 35,963 x 36,115 vysoko se sklonem 0,06° vůči rovníku. Tato dráha sice byla lehce nad úrovní geostacionární dráhy, ale stále šlo o běžný stav, kdy se družice posouvala každý den k západu o tři stupně. Plán počítal s tím, že družice bude pokračovat v tomto přesunu až do chvíle, než se dostane nad 14,5. stupeň východní délky, kde se měl usadit. O to se měly postarat zážehy iontových motorů, díky čemuž měla oběžná dráha klesnout o 252 kilometrů, čímž by se AngoSat dostal na stabilní geostacionární dráhu.

Iontové motory družice AngoSat-1

Iontové motory družice AngoSat-1
Zdroj: http://spaceflight101.com

Ještě pátého ledna prohlásil ruský velvyslanec v Angole, Vladimir Tararov, že všechny systémy na palubě družice pracují podle plánu. Ovšem už o čtyři dny později AngoSat prolétl přes 14.5. stupeň východní délky, kde měl původně „zastavit“. Místo toho se však v nezměněném tempu posouval dál. Nedošlo k žádnému manévru a podle pozemních měření se dráha družice vůbec nezměnila jako po oddělení od nosné rakety. Třináctého ledna AngoSat-1 prolétnul nad nultým poledníkem a nejnovější data z neděle 14. ledna ukazují, že se stále posouvá neměnným tempem 3,2 stupně za den. Během pouhého týdne se tak družice dostane mimo dosah ruských pozemních stanic.

V pondělí 15. ledna vydala společnost Eněrgija tiskovou zprávu, ve které bylo uvedeno, že její specialisté analyzovali telemetrii a podařilo se jim diagnostikovat závadu v elektrickém systému družice. Podle společnosti pokračují práce na záchraně družice velmi dobře – na AngoSatu již údajně proběhla série zkoušek. Odborníci se ale nakonec rozhodli, že bude lepší počkat, až družice výše zmíněným tempem lehce přes 3 stupně za den oběhne celou planetu. V dosahu ruských komunikačních stanic by se měl Angosat objevit v polovině dubna, což dá pozemním týmům dostatek času na řešení všech případných potíží. Daný postup je rozhodně méně riskantní než pokud by se pokoušeli o manévry na konci komunikačního okna, což by mohlo mít pro družici neblahé následky.

Geostacionární dráha vyznačena zeleně - modrá je ochranná oblast zasahující 200 km od geostacionární dráhy.

Geostacionární dráha vyznačena zeleně – modrá je ochranná oblast zasahující 200 km od geostacionární dráhy.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Eněrgija navíc podle svých slov respektuje, že v takovém případě by nehrozilo jen ohrožení samotného AngoSatu, ale i ostatních družic od jiných operátorů na geostacionární dráze. Ty by v případě problémů této družice musely provádět úhybné manévry aby předešly případné srážce. Výhodou vyčkávacího procesu je, že se AngoSat během cesty kolem světa nedostane do rizika kolize s jinými funkčními družicemi – obíhá totiž 177 – 329 nad ideální geostacionární drahou. Na jeho oběžné dráze nejsou žádné funkční družice, ale vzhledem k zemskému gravitačnímu poli bude bez korekčních manévrů postupně růst sklon družice vůči rovníku.

Družicová platforma UST, na které je postaven i AngoSat-1

Družicová platforma UST, na které je postaven i AngoSat-1
Zdroj: http://spaceflight101.com/

K tomu ostatně už došlo, protože pozorování ukazují, že sklon se od vypuštění zvýšil o tři setiny stupně. Jelikož je graf změny prakticky lineární, můžeme jej považovat za další známku toho, že AngoSat neprovádí žádné manévry. Horní stupeň Fregat SB, který AngoSat vynesl, se momentálně nachází na dráze 35,874 × 36,772 km se sklonem 0.21°. Po oddělení od družice provedl ještě dodatečný zážeh, který jej měl poslat na hřbitovní dráhu. Přesto jeho nejnižší bod dráhy zasahuje do ochranné oblasti nad geostacionární drahou.

Družice AngoSat-1 je postavena na platformě USP, kterou vyvinula společnost Eněrgija. Na tento základ byl připojen hybridní komunikační hardware postavený firmou Airbus Defence and Space. Ten je tvořen 16 transpondéry v pásmu C a šesti v pásmu Ku a bude zajišťovat šíření televizních a telekomunikačních služeb v Africe. Angola se tak stane první africkou zemí, která bude mít svůj vlastní satelit na geostacionární dráze.

Platforma USP byla úspěšně použita na čtyřech komerčních komunikačních satelitech Jamal vypuštěných mezi roky 1999 a 2003, aby následně podstoupila modernizaci. Její novější verze se uplatňuje třeba na družicích Tundra, které slouží k včasnému varování před nepřátelskou raketou. Družice Jamal-101, která v roce 1999 startovala na raketě Proton společně s družicí Jamal-102 zažila velmi podobnou situaci. Při vyklápění solárních panelů se objevila závada na elektrickém systému. Družice Jamal-201 vypuštěná roku 2003 pak z blíže nespecifikovaných důvodů selhala po deseti a půl letech provozu, tedy dva roky před skončením plánované životnosti. Podle agentury Tass byl AngoSat-1 pojištěn u dvou pojišťovacích institucí na částku 121 milionů amerických dolarů.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/200/2018/01/angosat1-46.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/200/2017/12/c4601674563.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/200/2018/01/photo_12-18-02.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/200/2018/01/angosat1-47.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/200/2018/01/idac-geo.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/200/2017/12/sostav1.jpg

AngoSat opět v problémech, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 3 926 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 3 926 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “AngoSat opět v problémech”

  1. Štěpán napsal:

    Ahoj Dušane, omlouvám se za OT, ale jak to vidíš s životností kosmonautixu? Myslíš že bude existovat, ikdyž z něj odejdeš? Nebo myslíš že tě třeba i přežije? 🙂

    • kawapavel napsal:

      Cože? Něco takového se plánuje? Nééééééééé

      • Štěpán napsal:

        Neplánuje 🙂 myslel jsem tak za 30-50 let. Hodně z vás už možná žít nebude, ale já jako student v té době asi budu mít děti a doufám že budou mít stejnou možnost jako já…

        • kawapavel napsal:

          🙂 no tak to mně uklidnilo…:)

        • Spytihněv napsal:

          No, jestli rozdíl mezi dobou za 30 let (tedy rokem 2048) a současností bude podobný jako rozdíl mezi současností a dobou před 30 lety (tedy rokem 1988), tak už budete dostávat aktuální info podle nastaveného výběru z Centrálního mozku lidstva (CML) přímo do mozku vašeho. Takže vše zajištěno 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      V první řadě chci potvrdit, že opravdu končit nehodlám. 😀
      Ale je pravda, že zítra můžu jít přes přechod a srazí mne auto, takže kdo ví. 🙂 Ale teď vážně. Myslím si, že i kdybych z jakéhokoliv důvodu přestal psát, tak že kosmonautix přežije. V redakci je dost šikovných lidí a v průběhu let se určitě přidají i další. Možná by třeba nějakou dobu nevycházely dva články denně, ale web by (doufám) přežil. Já klukům v redakci věřím.

  2. Jirka Hadač napsal:

    Mé první dojmy z článku. Četl jsem váhu družice 1647kg, říkám si cože? Tak málo na 15 let? Pak jsem si vzpomněl ABS – 2A a dohledal si detaily. Ejhle fakt, iontový pohon.
    Angolské družici držím palce.

    • Vojta napsal:

      Je to hodně málo. Kdyby šlapala, jak má, tak řeknu: výborná práce. Ale ještě je třeba vzít na vědomí, že družice byla umístěná přímo na GEO. SpaceX třeba vynáší družice jen na GTO, takže musejí mít samy dost paliva na zakulacení dráhy.

      • Jirka Hadač napsal:

        Souhlas, pokud se u některé rakety uvádí GEO i GTO, tak je tam jasně vidět, že v případě GEO je ta nosnost výrazně nižší.

  3. ldx napsal:

    Výborně jsem se u článku bavil, je vidět, že nejen na železnici, dějí se věci !

    A víc to komentovat raději nebudu, anžto by se sem pak slétli trolové všech zemí !

    Doufejme že se z toho nestane neřízená střela, která bude postupně vykopávat ostatní telekomunikační satelity. To by pak té legrace bylo až příliš !

Zanechte komentář