Možnosti letu s prvním dílem stanice u Měsíce

Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.

Americká kosmická agentura již rozdělila několik kontraktů pro specializované firmy, které mají vytvořit detailní studii modulu PPE, který poslouží jako první díl stanice v cislunárním prostoru. Suma okolo 2,4 milionu dolarů se rozdělila mezi kosmonautickými výzvami ostřílené společnosti Boeing, Lockheed Martin, Orbital ATK, Sierra Nevada Corporation a Space Systems/Loral.

Možné podoby modulu PPE

Možné podoby modulu PPE
Zdroj: https://www.nasa.gov

V prezentaci, kterou 30. listopadu představila Poradní radě NASA pro pilotovaný výzkum a operačnímu výboru programová ředitelka PPE Michele Gates z Glennova střediska v Clevelandu vyplývá, že úvodní jednání mezi NASA a danými firmami začaly v posledním listopadovém týdnu a budou pokračovat i v prvním týdnu prosincovém. Po těchto úvodních jednáních začne 120 dní dlouhé období pro vytvoření studie. Každá zainteresovaná firma poskytne NASA základní informování o stavu už po 45 dnech, což by mohlo být v lednu. Za 90 dní od začátku pak předloží výsledky návrhové studie a konečně 120 dní od zahájení přinesou výsledky finální studie.

Kontraktoři byli vybráni poté, co v létě byla k projektu přidána nová příloha do programu NextSTEP-2 (Next Space Technologies for Exploration Partnerships). NextSTEP-2 spustila NASA na konci roku 2014 v rámci Divize pokročilých výzkumných systémů, která spadá pod Ředitelství pilotovaného výzkumu a řízení misí (HEOMD). Úkolem tohoto programu bylo vytvořit příležitosti pro výzkum a vývoj spolupráce s firmami v kosmickém průmyslu pro vývoj kosmických technologií, které by mohly být následně objednány v rámci obchodních vztahů jako součást budoucích programů NASA pro pilotované vesmírné lety. Pro téma dnešního článku je důležitá příloha C, tedy „Power and Propulsion Element Studies“, která vznikla v srpnu a obsahuje celou řadu požadavků. Následovala výzva potenciálním zájemcům, zda by měli ke studii nějaké detaily.

Aktuální 120 dní dlouhá návrhová fáze má tři hlavní úkoly, které sice mohou působit vágně a neurčitě, ale právě tyto na první pohled nezajíamvé základy jsou pro další vývoj nezbytné.

  • Identifikovat a porozumět možným důležitým synergiím mezi specifickými vlastnostmi PPE a současnými a / nebo budoucími komerčně dostupnými schopnostmi.
  • Vyhodnotit technické rozdíly a pochopit důsledky mezi předchozími koncepty a přístupy, které vznikly pro dříve plánovanou nepilotovanou misi Asteroid Redirect Robotic Mission (ARRM).
  • Získat data, která podpoří schopnost NASA definovat, odvozovat a ověřovat požadavky pro modul PPE a utvořit základní koncepci mise
Další možná podoba modulu PPE.

Další možná podoba modulu PPE.
Zdroj: https://www.nasa.gov

„Výstupem z této studie budou brífingy a zprávy, které poskytnou důležité výsledky pro 23 tématických okruhů,“ dodávají Michele Gates a projektový manažer Mike Barrett. Současný koncept modulu PPE, především pak použití iontového pohonu SEP (Solar Electric Propulsion), byl totiž výrazně odvozen z návrhů pro dnes již zrušenou misi ARRM. Vývoj tohoto elektrického pohonu pokračoval pod hlavičkou Ředitelství kosmických technologií (STMD) jakožto technologické demonstrátory a i zde hrálo významnou roli Glennovo středisko.

Dosavadní plány počítají s využitím SEP pro manévrování a s tradičními tryskami na hypergolické palivo pro udržování orientace. Důležité je, že nádrže s xenonem pro SEP i nádrže na hypergolické látky by měly být doplňovatelné. Zároveň už víme, že modul PPE ponese dva dokovací porty IDSS (International Docking System Standard) – na každém konci bude umístěný jeden. Jak již z názvu modulu vypovídá, ponese jak zařízení pro výrobu elektrické energie i pro komunikaci celé budoucí stanice.

Možná podoba stanice DSG

Možná podoba stanice DSG
Zdroj: https://www.nasa.gov

Kontrolní hmotnost modulu PPE při startu mise EM-2 je stanovena na 7 500 kilogramů, do čehož by se započítal i hardware pro připojení nákladu a minimálně 1 200 kg xenonu v nádrži, která jej může pojmout až dvě tuny. „Množství xenonu na palubě zatím není jisté,“ poznamenal Mike Barrett s tím, že vše bude vycházet z hmotnosti zbytku modulu PPE i z výkonu rakety SLS v konfiguraci Block 1B – tyto parametry budou upřesněny v další fázi vývoje a podle toho se následně upraví množství neseného xenonu.

Již zmíněných 23 tématických okruhů pokrývá výše zmíněné oblasti a přidává k nim další podrobnosti včetně využití komerčních družicových platforem, které již využívají SEP. Další možností je využít avioniku, softwarovou integraci, nebo systémy pro setkávání a spojování s jinými objekty. „Tyto studie jsou velmi přesně zaměřené na porozumění technickým detailům a také důsledkům předchozích konceptů pro využití tohoto pokročilého systému SEP, který je zatím ve Strategii pilotovaného průzkumu ve Fázi 1,“ vysvětlila Michele Gates.

Iontový (též solárně-elektrický) pohon

Iontový (též solárně-elektrický) pohon
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

O samotné stanici DSG se sice hovořilo již delší dobu, ale projekt byl oficiálně představen v březnu letošního roku. Úkolem této stanice je posloužit pilotovaným výpravám jako základna pro průzkumné mise v cislunárním prostoru a dále. Ve srovnání s ISS, které má rozměry fotbalového hřiště, bude DSG mnohem menší – tvořit ji má jen několik modulů. V budoucnu ale má posloužit ke vzniku většího samostatného systému Deep Space Transport, který má zajistit dopravu lidských posádek k Marsu a zase zpět.

Od ISS se má DSG lišit i tím, že se u ní nepočítá s nepřerušenou lidskou přítomností. Po připojení lodi Orion by měla umožnit 42 dní dlouhé pobyty, což je dvojnásobek času, který by zvládl Orion se čtyřčlennou posádkou bez připojení ke stanici. V současné době je DSG stále ještě koncept, který se nedočkal překlopení do fáze nového programu, ale vše k tomu postupně směřuje. Je pravda, že NASA zatím DSG oficiálně nezahrnula do každoročního rozpočtového cyklu federálních agentur a na dosavadní koncepční studie se vynakládají jen poměrně malé prostředky ve srovnání s mnohamiliardovými projekty.

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Financování návrhu DSG tak začne nejdříve ve fiskálním roce 2019, který začíná v říjnu 2018. Tímto krokem budeme moci celý projekt považovat formálně za zahájený. Ačkoli návrh ještě nemá schválené financování, byl mu letos v březnu udělen mandát od nového kongresu a prezidenta. Šlo o přijetí zákona NASA Transition and Authorization Act of 2017, jehož úkolem bylo zdůraznit průzkum vesmíru jako jeden z cílů programu lidských vesmírných letů NASA. Do tohoto rámce patří kosmická loď Orion a raketa SLS, které jsou již ve vývoji.

Sonda ARRM byla určená k dopravě asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce

Sonda ARRM byla určená k dopravě asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

Výše zmíněný program ARRM pochází ještě z doby prezidenta Obamy a měl posloužit pro první mise rakety SLS. Projekt po dobu několika let spolykal relativně nízké objemy peněz a na začátku letošního roku byl zrušen. Ředitelství pilotovaného výzkumu a řízení misí (HEOMD) pod vedením Billa Gerstenmaiera zahájilo aktivity vedoucí ke studiu a definování alternativních konceptů systému Deep Space Gateway and Transport (DSG&T).

Aktuální návrh tedy počítá s tím, že by základní modul PPE letěl společně s lodí Orion při premiérové pilotované premiéře sestavy Orion/SLS. Při další misi (EM-3 by se pak měl k modulu PPE připojit obytný modul. Návrh zároveň počítá i s dalším rozvojem stanice – v rámci mise EM-5 má letět k DSG přechodová komora a zásobování má být obslouženo kombinací komerčních služeb a dalších misí lodí Orion, které by létaly na raketách SLS. Ačkoliv plány na stanici počítají s budoucím využitím systému Deep Space Transport, má mít i další využití. Může sloužit jako základna pro výpravy k lunárnímu povrchu nebo pro další sondy, které mohou operovat v cislunárním prostoru.

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 1 (do roku 2026) prezentovaný v březnu roku 2017

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 1 (do roku 2026) prezentovaný v březnu roku 2017
Zdroj: http://images.spaceref.com

Zatímco plány na misi ARRM počítaly s usazením sestavy na vzdálené retrográdní dráze DRO – Distant Retrograde Orbit), na kterou zamíří Orion při svém premiérovém letu, tedy misi EM-1, analýza ukazuje, že pro stanici DSG by byla výhodnější téměř přímá halo orbita (NRHO – Near-Rectilinear Halo Orbits). Obě možnosti jsou v dosahu lodi Orion a obě mají jen nízké požadavky na spotřebu paliva pro udržování polohy. Ovšem přes póly vedoucí NRHO má méně eliptických period než rovníková DRO. Přechod z NRHO na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, což je manévr, který by využil třeba lunární lander, by vyžadoval méně práce a času než při přechodu z DRO.

Průřez horní částí rakety SLS při misi EM-2 - pod záchrannou věžičkou vidíme loď Orion, níže pak modul PPE, dole pak horní část stupně EUS.

Průřez horní částí rakety SLS při misi EM-2 – pod záchrannou věžičkou vidíme loď Orion, níže pak modul PPE, dole pak horní část stupně EUS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Americká astronautická společnost (AAS) nedávno představila analýzu startu a vypuštění modulu PPE, kterou prezentovala na setkání označeném „Nízký tah pro cislunární přesuny s použitím lodi vybavené 40 kW solárně-elektrickým pohonem.“ Modul PPE má být vypuštěn v rámci mise EM-2, která využije jednu z prvních raket SLS v konfiguraci 1B. Modul samotný bude uložen mezi horním stupněm EUS a lodí Orion, přičemž kolem něj bude Universal Stage Adapter.

Samotná mise EM-2 by měla využívat nový scénář, který se označuje jako Multi Translunar Injection (MTLI) Free. Jeho výhodou je vysoká bezpečnost pro posádku, protože stále je potřeba počítat s tím, že půjde o první pilotovanou misi Orionu. Tento scénář počítá s tím, že se krátce po startu mise rozdělí na dvě samostatné větve – Jednu bude tvořit Orion a druhou PPE, který je vybaven pohonným systémem a proto mu nebude dělat problémy manévrovat samostatně.  Aktuálně platný scénář začne tím, že horní stupeň EUS s lodí Orion a modulem PPE dosáhne parkovací oběžné dráhy kolem Země.

Zde EUS provede druhý zážeh, čímž dráhu výrazně protáhne do eliptického tvaru. Tato nová dráha s vysokým apogeem by měla mít oběžnou dobu 24 hodin. Zde se Orion oddělí od sestavy EUS/PPE a posádka se bude věnovat podrobným zkouškám palubních systémů lodi. Po jednom dni na oběžné dráze provede Orion odletový zážeh, který bude mířit na dráhu volného návratu, loď se prosmýkne kolem Měsíce a vrátí se na Zemi, kde přistane do oceánu.

Ale vraťme se ještě k modulu PPE do chvíle, kdy se od sestavy oddělil Orion. Horní stupeň EUS krátce po oddělení provede finální zážeh, který pošle sestavu k Měsíci. Krátce po tomto zážehu se od stupně EUS oddělí modul PPE, který následně s pomocí vlastního pohonu dosáhne plánované oběžné dráhy. Zatímco Orion bude na oběžné dráze Země kontrolovat systémy, EUS poletí vstříc lunárnímu pólu. Zhruba o šest dní později stupeň proletí nad jedním z lunárních pólů ve výšce zhruba 500 kilometrů a gravitace jej vyvede mimo gravitační systém Země-Měsíc.

„Abychom zabránili tomu, že PPE unikne ze systému Země-Měsíc jako EUS, bude muset PPE krátce po oddělení provést malý zážeh,“ udává studie a dále se píše: „Půjde o velmi malý zážeh, který může provést jako SEP, tak i primární systém korekčních trysek RCS.“ Tento zážeh by měl být realizován 12 hodin po oddělení PPE od stupně EUS a změna rychlosti by byla jen o 4,2 m/s.

Pokud by se k zážehu použily tradiční korekční trysky na hypergolické palivo, zbylo by více času na kontrolu nového systému, kterým je SEP. Tento totiž bude potřeba k přesnému usazení modulu na správnou dráhu. O 14 dní později má právě SEP vykonat zážeh pro usazení na oběžné dráze, který bude trvat 22 dní. O cílové dráze hovoříme jako o NRHO, ale konkrétní označení je „L2 Southern 9:2 lunar synodic resonant NRHO“ – jde o silně protáhlou elipsu, jejíž aposelenium se nachází nad jižní pólem. Oběžná doba je stanovena následovně – devět oběhů stanice odpovídá přesně dvěma lunárním měsícům, což udává, že jeden oběh bude trvat 6,7 dne. Tato dráha je vhodná i z toho důvodu, že je velmi stabilní.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.fbo.gov/
https://ntrs.nasa.gov/
https://ntrs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/atoms/files/20171130-nac-heoc-ppe_final2.pdf
https://www.nasaspaceflight.com/…/12/NSF_20171204_185915-350×243.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/20150326/asteroid20150326-16.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

30 komentářů ke článku “Možnosti letu s prvním dílem stanice u Měsíce”

  1. Yokotashi napsal:

    Nechapu jednu vec. Proc tu celou stanici nepostavi na LEO i s nadrzemi a se vsim. Pekne z velkych kusu, ktere tam dokaze levne dostat F9 reusable, nebo z jeste vetsich kusu vynesenych SLS. Pak tam nejlevnesi raketou (asi F9 reusable) dopravi dostatek paliva. Klidne to muze byt 3. – 5. start Block 4, nebo 10.-15. start Block 5. kdyz to bouchne, ztrati se jenom levne palivo.

    Jo jeste by to chtelo nejaky motor. Jenomze tam nahore uz staci i velmi maly motor, ktery bude horet dlouho. Navic tim bude male zrychleni a nebude se tomuto rezimu provozu muset prizpusobovat cela stanice. Nejlepsi by byl nejaky iontovy. Na druhou stranu neni problem ziskat tam zadarmo nekolik Merlinu 1D vacuum – na kazdem druhem stupni F9 je jeden, co shori v atmosfere. I kdyby se ten stupen pouzil cely, tak by to asi bylo efektivnejsi, nez tam vozit jiny motor.

    Po smontovani na LEO stanice provede zazeh a premisti se tam, kam bude potreba. Treba na tu NRHO 9:2.

    Pripada mi to mnohem levnejsi a jednodussi, nez vynaset to po malych kouskach drahou superraketou.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Raketa SLS bude od svého druhého startu létat ve verzi 1B, která bude mít pod Orionem adaptér s velkým nákladovým prostorem. Ve Vámi zmiňovaném scénáři by tedy zbytečně létala s tímto nákladovým prostorem prázdným. Je to podobné tomu, jako kdyby Saturn V letěl s Apollem, ale přestože měl nosnou kapacitu i na vynesení lunárního modulu, ten byl by k Měsíci vynesen jinou raketou, což ve výsledku vyjde dráž.

    • 3,14ranha napsal:

      Ono jde spíš o využití volné kapacity

      Jediná brzy dostupná volba – raketa SLS – dostane k měsíci 20 tunový Orion (když to dobře půjde tak za pár let se lidstvo vrátí k měsíci) a ještě jí cca 10+ tun nosnosti přebývá, tak se to využije k montáži stanice

      Je totiž za dnešních podmínek naprosto nereálné, aby se moduly stanice postavily všechny naráz a RYCHLE (buď by se musel vyčerpat obrovský kapitál finanční a lidský, nebo by to trvalo dlouho – a to se bavíme o NASA, ostatní agentury jsou mnohem chudší). A to byl hardwar samotné stanice – jak rychle by vědecké týmy byly schopné dodat vědecký hardware – tedy skutečný náklad stanice ??

      Kolik let by se tedy muselo čekat než by stanice byla hotová a připravená k odeslání k Měsíci ??

  2. Jarda napsal:

    Jak mam chapat to, ze PPE bude mit dva dokovaci porty? jeden v ose modulu, jasne, a kde je ten druhy?

  3. Kamil napsal:

    Stejně mě ta DSG přijde malá, chtělo by to jeden rozkládací modul od Bigelowa.
    No uvidíme za pár let kam kosmonautika posune s novými soukromými raketami, možná za 10 let se těmto plánům budeme smát.

    • 3,14ranha napsal:

      Ten nafukovací modul by vypotřeboval jednu nákladní SLS (nic menšího ho Měsíci nedopraví, modul B330 váží 20 tun !). Jako bylo by to pěkné, a kosmonautům bych ten prostor přál, ale za současných podmínek, zvlášť když hodně lidí rýpe do SLS že jde o drahý nosič, to není ospravedlnitelné, nafukovací moduly zjednodušeně přináší opravdu jen komfort pro posádku, „nic víc“, vědecké přístroje, potraviny, palivo a jiné zásoby nafukovací nejsou (rozuměj že by nevážily nic) a vynést je MUSÍTE.

      Navíc už by bylo ekonomičtější vyvinout (podle studie kterou NASA vytvořila cca okolo roku 2010) Skylab II – to by byla 37 tunová, 500m3 stanice, která by plus minus už skutečně byla samostatná i na orbitě kolem Měsíce (u pouhého bigelow modulu lze o samostatnosti pochybovat, ten by potřeboval k provozu ještě nějaké další moduly)

  4. Re- Nejsem zcela téhož názoru, naopak vícero problémů by mohlo být řešeno touto možností. Není potřeba tolik tlačit na pilu, Mars neunikne.

  5. Řešení nové stanice u Měsíce je podle mého názoru polovičatost- tak zvaný kočkopes. Stanici bych řešil budovat přímo na povrchu Měsíce již s perspektivou dalších potřeb kosmonautiky.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Taková stanice by vám ale nepomohla připravit se na let k Marsu.

      • Jiný Honza napsal:

        Na let k Marsu moc ne, ale na pobyt a práci na Marsu určitě ano.
        Bez zkušeností s aspoň částečně soběstačnou dlouhodobě obydlenou základnou na Měsíci můžeme na Mars dneska tak leda dovézt a zapíchnout vlajku. A pak zase dalších padesát let poslouchat, že to nafilmovali ve studiu…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ty řeči přijdou i v případě trvalé základny. 😉

    • Skudlik napsal:

      S nepilotovanými sondami k povrchu Měsíce (vypouštěnými z DSG) se počítá. Stavět cokoli velkého na povrchu by znamenalo řádově větší požadavky na palivo/techniku. Žádná sranda .. i Apollo řešilo každý kilogram nákladu. Zvolená strategie postavit základnu na orbitě je myslím vhodný kompromis. Nejen pro přípravu letu k Marsu, ale i pro přípravu potřebných technologii pro budoucí pilotované výlety na povrch (či v delším horizontu třeba i tu stálou základnu s lidskou posádkou na povrchu Měsíce).

    • 3,14ranha napsal:

      To bude další krok, který stejně bude 10x náročnější na finanční, průmyslový i lidský kapitál… takže náklady na stavbu lunární orbitální stanice se v tom lehce ztratí.

      To je samozřejmě podmíněno politickou a společenskou vůlí se na Měsíc opravdu a vážně vrátit. Tady na kosmonautixu to tak nevypadá, všichni hltáme novinky o vesmíru atd. ale lidi venku spíš zajímají televizní seriály, než dobývání Měsíce. (úplně stejně to bylo při programu Apollo – poslední mise snad už ani nevysílala televize, jak byl slabý zájem)

  6. Jirka4000 napsal:

    Je to všechno pěkné, ale za použití Falconu Heavy by to bylo rychlejší a 10 x levnější než s SLS. NASA by se měla věnovat tomu, co soukromý sektor nezvládne, dělat základní výzkum, vyvíjet perspektivní pohony atd. Cesta lidstva zpět na Měsíc, na Mars a do hlubokého vesmíru by se tak podstatně zrychlila a zlevnila.

    • Samo napsal:

      Problém je že FH nieje dosť silný resp. nemá horný stupeň ktorý zvládne dostať niečo priamo na orbitu mesiaca pri PPE by to problém nebol no pri EM-2 by tak nebol využitý plný potenciál SLS 1B, ostatné navrhované moduly nemajú žiaden pohonný systém a potrebujú Orion zo servisným modulom ako ťahač. Taká BFR by to zvládla určite prípadne trojstupňový New Glenn no to sú nosiče ktoré sú stále v podstate na papieri.

    • 3,14ranha napsal:

      Upřímně řečeno, nebylo. Falcon Heavy (který mimochodem stejně jako SLS dosud ještě neletěl) je výkonem střední nosič, vhodný ještě tak na GEO, případně pro robotické sondy…

      Ale na pilotované lety, nebo dokonce stavbu stanice u Měsíci je příliš slabý. Tím hůř pokud skutečně mluvíte o levné variantě = se záchranou prvních stupňů – tam klesá nosnost cca na jednu třetinu ! (s méně než pěti tunami u Měsíce moc srandy nenaděláte).

      • Jirka4000 napsal:

        FH má nosnost 17 tun na Mars. Moduly které má SLS dopravovat k Měsíci mají kolem 10 tun. FH má schopnost dostat se k Měsíci (viz připravovaný oblet Měsíce) a stačil by nějaký modifikovaný Centaur, který by usadil užitečné zatížení na lunární orbitu. Celé by se to do 17. tun vešlo. A myslím, že FH bude v poslední variantě schopen dopravit na translunární dráhu určitě přes 20 tun. Nebo ne?

      • Jirka4000 napsal:

        A FH má problém s restartem 2. stupně kvůli použitému palivu. Metan a Raptor tento problém vyřeší, pak bude stačit prodloužit 2. stupeň Falcona a bude to měsíční raketa jedna radost!

      • 3,14ranha napsal:

        To se bavíme o expendable variantě Falconu Heavy, kdy se celá raketa zahodí a tím urychlíme cca 16 tun k měsíci, nebo marsu (tam už je rozdíl asi jen tuna). Do toho se ovšem nepočítá brždění a manévry (palivo k tomu nutné).

        SLS je schopná urychlit k Měsíci přes 40 tun, proto ten nápad že lunární orbitální stanice se bude stavět z cca 10 tun modulů – ona tam SLS dopraví pokaždé i posádku s cca 20 tunovým orionem takže s bržděním a manévry u měsíce to pěkně využije celou nosnost SLS a zajistí přítomnost posádky při montáži stanice a zamezí prodlevám u případných experimentů.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        NASA se musí řídit platným zákonem NASA Transition and Authorization Act of 2017, který je v článku zmíněný.
        Zákon v SEC. 421. f 4 říká, že NASA musí pokračovat ve vývoji deep space habitatu společně s SLS a Orionem.

      • 3,14ranha napsal:

        PS: umím si představit, že SpaceX zahodí komplet celý FH (třeba i nově vyrobený) kvůli nějaké prémiové misi (třeba nějaká supervědecká sonda, teleskop ala hubble atd.)…

        ale pochybuji že by to praktikovali rutinně (což se u měsíční stanice předpokládá, že lety budou pravidelné)

        ono by jim to dělalo i špatnou reklamu typu : „vidíte, ani Elon se nedostane k Měsíci bez zahození celé rakety“

        Ono pak bude záležet, jestli se v příští dekádě podaří skutečně postavit BFR nosič, ten by samozřejmě všechny falcony (i většinu konkurenčních raket) odsunul na vedlejší kolej (rozuměj na LEO a GEO)

  7. pbpitko napsal:

    Dúfajme že sa to rozbehne a nezastane to na pol ceste ako mnoho iných projektov.
    DRŽME PALCE
    pb 🙂
    P.S.
    Predpokladám, že bude potrebná aaj náhrada za ISS,
    je značný dopyt pre vedecké aj tehnologické výskumy pre kroré by plne vyhovovala aj stanica na LEO. Na čo sa ťahať s takými experimentami až až k Mesiacu, keď bude stačiť aj tu za rohom.
    To by mohol byť flek pre súkromných špeditérov.

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Co si pamatuju, bude na DSG probíhat výzkum, který jinde nejde udělat. Ta hlavní cast bude spočívat ve studiu vlivu radiace, a to vliv na člověka, případně materiálové experimenty. Ikdyž už tam je odhad, že to stačí strčit na satelit na nějaké vysoké oběžné dráze, vyjde to tam určitě levněji.
      Naprosto s tebou souhlasím, že to co jde dělat na ISS, se tam určitě dělat bude, bylo by mrhání peněz to dělat jinde.
      A nástupce ISS, pořád se udává, že zatím ISS nemá neřešitelný problem a minimální životnost udávaji zasvěcení pánové v přednáškách na 2032 či ještě dál. Vždyť jen Zarja jako nejstarší modul je momentálně certifikován do roku 2028.
      Jinak určitě, držme palce.

      • ventyl napsal:

        Hlavne 2028 je viac ako 10 rokov v buducnosti, dovtedy by snad nemal byt problem aby sukromny sektor technicky zvladol stavbu orbitalnej stanice po vlastnej ose.

      • Michal Václavík VIP napsal:

        Co přesně myslíte těmi materialovymi experimenty?

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Představuju si za tím vystavení vzorků na povrchu stanice a ponechání je kombinaci vlivu záření, mikrogravitace a teplot, například. Pokud chci zjistit dlouhodobé a společné účinky těchto vlivů, nenapadá mě moc jiná možnost.
        Nemyslím tím teď výrobu různých slitin, krystalů atd, pokud nejde o radiaci, většina těchto experimentů se dá již provádět na ISS.
        Z vaší přednášky si pamatuju, že ste zmiňoval možnost stavby různých továren či podobných zařízení na orbitu, kde se budou a dají dělat experimenty, u kterých není nutná přítomnost člověka, anebo je jeho přítomnost nežádoucí (například kvůli daleko komplikovanějším bezpečnostním opatřením).

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.