Derniéra Zenitu, nebo začátek nové éry?

Rusko-ukrajinská raketa Zenit se v neděli vydala na startovní rampu kosmodromu Bajkonur, kde na ni čeká první start po více než dvou letech! Nosič stojí na prahu nové možnosti, která slibuje oživení jeho provozu, stejně jako se pomalu oteplují i dříve přerušené vztahy mezi průmyslovými partnery, kterým zasadila závažné trhliny krize mezi Ruskem a Ukrajinou. V současné době se již rány začínají velmi pomalu zacelovat a to by mohlo hrát Zenitu do karet. Jak to ale bude, to zatím nikdo neví. Jisté však je, že ještě letos bychom se měli dočkat startu této rakety s angolskou družicí. Start z rampy 45/1 je naplánován na úterý ve 20:00 SEČ, přičemž Zenit vybavený horním stupněm Fregat SB bude čekat několikahodinová mise, než bude moci usadit první angolský komunikační satelit přímo na geostacionární dráhu.

Raketa Zenit na odpalovací plošině Odyssey - v pozadí podpůrná loď Sea Launch Commander - hlavní prvky systému SeaLauch.

Raketa Zenit na odpalovací plošině Odyssey – v pozadí podpůrná loď Sea Launch Commander – hlavní prvky systému SeaLauch.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Rakety zenit jsou součástí kosmonautiky již tři desítky let a na svém kontě mají více než 80 misí. Doplácí však na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, který se rozhořel v roce 2014 kvůli Krymskému poloostrovu. Zenit totiž využívá ukrajinské stupně a ruské motory, takže výroba byla v reakci na vztahy obou zemí zastavena. Dalším hřebíčkem do rakve byly finanční problémy mezinárodního projektu Sea Launch, které nastaly ještě před Krymskou krizí. Právě z plovoucího kosmodromu totiž rakety Zenit kromě jiného startovaly.

Ve chvíli největší krize na přelomu let 2014 a 2015 byly na kosmodromu Bajkonur díly pro dvě, maximálně tři rakety Zenit. Ve stejné době byla infrastruktura Sea Launch vyřazena z provozu. V roce 2015 se dosáhlo první dohody, která však narážela na politické problémy kvůli cestám ukrajinských inženýrů na Bajkonur. Jejich úkolem bylo připravit jeden ze zdejších Zenitů na start s meteorologickou družicí Elektro-L 2. Motor RD-171M na kazašském kosmodromu zaburácel 11. prosince 2015 a v té době se čekalo, že jde o labutí píseň Zenitu.

V dalších měsících se situace začala postupně zlepšovat. V roce 2016 skupina S7 (vlastnící např. aerolinky S7 Airlines) oznámila, že koupila Sea Launch i s veškerým příslušenstvím včetně obslužné lodi. V říjnu téhož roku se uskutečnilo setkání mezi zástupci ruského a ukrajinského kosmického průmyslu. Jeho úkolem bylo jediné – oživit produkci raket Zenit. Hlavním výsledkem byla nezávazná dohoda, podle které mělo Rusko objednat až dvanáct raket. Tato objednávka však zatím stále čeká na oficiální schválení od politických reprezentantů obou zemí.

AngoSat 1

AngoSat 1
Zdroj: http://spaceflight101.com

Dalším výsledkem jednání bylo rozhodnutí, že raketa Zenit vynese komunikační družici AngoSat 1, jejíž start byl v té době plánován na polovinu roku 2017. Znovu se opakovala politická jednání ohledně cesty ukrajinských odborníků na Bajkonur, což ve výsledku zpozdilo termín startu o několik měsíců. Jakmile byly všechny politické překážky překonány, mohli Ukrajinci vyrazit do Kazachstánu, kde na ně čekala raketa, která již překročila svou záruční dobu. Jejich úkolem tedy bylo zkontrolovat všechny systémy a připravit nosič ke startu.

Samotná družice AngoSat 1 sice bude patřit Angole, ale vznikla v Rusku. Jejím výrobcem byla konstrukční kancelář Eněrgija, která byla majoritním vlastníkem dnes již zaniklého projektu Sea Launch. Družice dorazila v listopadu na kosmodrom, kde podstoupila závěrečnou várku kontrol a zkoušek, než mohla být posazena na špičku rakety Zenit. Družice o hmotnosti 1 647 kilogramů ukrývá hybridní komunikační vybavení, o jehož dodávku se postarala firma Airbus Defence and Space. Konkrétně jde o 16 transpondérů v pásmu C a 6 pro pásmo Ku, s jejichž pomocí má družice šířit televizní signál a telekomunikační služby na území Angoly. Za zmínku stojí, že se tato země stane prvním africkým státem, který bude vlastnit geostacionární družici.

Instalace aerodynamického krytu na družici AngoSat 1

Instalace aerodynamického krytu na družici AngoSat 1
Zdroj: http://spaceflight101.com

Úterní start by měl zakončit osm let dlouhou cestu lemovanou samými „příjemnými“ okolnostmi – od finančních problémů a komplikací s projektem Sea Launch, přes přesun na druhý let rakety Anagra A5 (který zatím stále čeká na termín) až k vrácení zpět na Zenit, který však odstartuje z Bajkonuru. AngoSat by se měl usadit nad 14. stupněm východní délky, kde bude sloužit 15 – 18 let.

Start se musel odložit ze 7. na 26. prosince kvůli problémům s palivovým ventilem na horním stupni Fregat SB, do kterého bylo palivo natankováno ve druhé polovině listopadu. Selhání rakety Sojuz s horním stupněm Fregat při startu s družicí Meteor-M 2-1 a skupinu mezinárodních cubesatů z 28. listopadu tuto misi neovlivnil, protože softwarová chyba byla rychle objevena v navigačním algoritmu a ukázalo se, že se může projevit pouze při startu z kosmodromu Vostočnyj.

Spojování prvního a druhého stupně Zenitu s horní částí rakety

Spojování prvního a druhého stupně Zenitu s horní částí rakety.
Zdroj: https://imgur.com

Jak se pomalu chýlil rok ke konci, předstartovní přípravy pomalu finišovaly. V pondělí 18. prosince byl horní stupeň s vynášenou družicí zahalen aerodynamickým krytem a o den později se celá sestava připojila k druhému stupni rakety Zenit. Sestavená raketa s kompletním označením Zenit-3SLBF, což se zkracuje na Zenit-3F, byla v neděli 24. prosince vyvezena na zasněženou rampu kosmodromu Bajkonur, čímž začala klasická dvoudenní přípravná předstartovní fáze spojená s nezbytnými kontrolami a ověřováním, zda je vše připraveno ke startu.

Na Bajkonuru je v těchto dnech opravdu zima.

Na Bajkonuru je v těchto dnech opravdu zima.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Pokud raketa dostane od ruské státní komise zelenou ke startu, začne se 150 minut před startem tankovat okysličovadlo. Konkrétně půjde o 296 tun kapalného kyslíku a o hodinu později se začne do palivových nádrží napouštět 113 tun leteckého petroleje.

Další milník přijde čtvrt hodiny před startem, kdy bude podpůrná a vztyčovací konstrukce sklopena a odsunuta pryč, čímž Zenit vstoupí do závěrečné předstartovní fáze. Během posledních dvou minut na pevné zemi ještě raketa natlakuje své nádrže na letovou úroveň a přepne se na vnitřní zdroje energie.

RD-171M - nejsilnější motor světa na kapalné palivo

RD-171M – nejsilnější motor světa na kapalné palivo
Zdroj: http://spaceflight101.com

Celá 54 metrů vysoká raketa se startovní hmotností 457 tun bude při startu spoléhat na světového rekordmana – nejsilnější motor na kapalné palivo. Čtyři komory motoru RD-171M vygenerují úctyhodný tah 7,55 MN. Motor samotný ožije tři a půl sekundy před startem a postupně začne zvyšovat svůj výkon. Na sekundu přesně ve 20:00:00 našeho času by se měl nosič odlepit od rampy.

Diváci by se měli dočkat představení, které je pro tyto rakety typické – jasně oranžová barva spalin přechází místy do namodralého nádechu, což je tím, že motor používá palivovou směs s přebytkem okysličovadla a navíc dosahuje velmi vysokého tlaku ve spalovací komoře. Každá ze čtyř trysek je schopna samostatného naklánění, díky čemuž může raketa manévrovat. Po startu nabere zenit směr k severovýchodu vstříc rusko-kazašské hranici.

První stupeň spálí 327 tun paliva a okysličovadla během dvou a půl minuty – motor RD-171M se vypne přesně 2 minuty a 25 sekund po startu. V té době už bude hořet vernierův motor RD-8 na druhém stupni, jehož úkolem bude odtlačit horní stupeň od 33 metrů dlouhého stupně prvního. V dostatečné vzdálenosti pak druhý stupeň zapálí svůj motor RD-120 s tahem 912 kN a bude pokračovat v cestě na oběžnou dráhu.

Raketa Zenit-3F s družicí AngoSat 1.

Raketa Zenit-3F s družicí AngoSat 1.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Odhození aerodynamického krytu je naplánováno na čas 5 minut po startu a dalším bodem programu bude vypnutí druhého stupně v čase 7:15. Ještě 80 sekund však bude hořet vernierův motor RD-8 s tahem 78,5 kN, aby dotlačil sestavu na dočasnou parkovací dráhu na nízké oběžné dráze Země. Osm a půl minuty od startu se od druhého stupně oddělí horní stupeň Fregat SB.

Jde o největšího člena rodiny horních stupňů Fregat, který má k dispozici přídavnou palivovou nádrž ve tvaru torusu. Tento stupeň měří na délku 3,9 metru a jeho průměr činí 2,4 metru. V plně natankovaném stavu váží 11 780 kg a pohání jej jediný motor S5.92 s tahem 14 – 19,85 kN. Agentura Roskosmos sice zatím nevydala letový profil pro tuto misi, ale vzhledem k hmotnosti družice a cílové dráze je poměrně pravděpodobné, že půjde o tradiční třízážehový profil. Vše začne přeletovou fází na nízké oběžné dráze, která začne po dosažení parkovací dráhy a bude trvat 74 minut. Po tomto pasivním období přijde zhruba osm a půl minuty dlouhý zážeh, který vyprázdní přídavnou palivovou nádrž a z téměř kruhové dráhy udělá protáhlou s nejvyšším bodem ve výšce 5 000 kilometrů.

Družice AngoSat 1

Družice AngoSat 1
Zdroj: https://imgur.com

Následovat bude opět přeletová fáze, která bude tentokrát trvat lehce přes dvě hodiny. Po ní přijde druhý zážeh, který vytáhne nejvyšší bod dráhy do výšky téměř 36 000 kilometrů. Pokud by mise cílila na dráhu přechodovou ke geostacionární, pak by zde úkol horního stupně skončil, družice by se oddělila, vlastními motory by zakulatila dráhu na geostacionární úrovni a musela by se postarat i o anulování sklonu oběžné dráhy vůči rovníku. To ale nebude tento případ – AngoSat 1 totiž bude usazen přímo na geostacionární dráhu.

Po druhém zážehu horního stupně Fregat SB tedy přijde dlouhá přeletová fáze, během které se sestava dostane do nejvyššího bodu dráhy. V něm přijde čas na třetí a poslední zážeh, který vytáhne nejnižší bod dráhy na výšku téměř 36 000 kilometrů a zároveň sníží sklon oběžné dráhy vůči rovníku co nejblíže k nule. Samotné oddělení družice na geostacionární dráze by mělo přijít zhruba devět hodin po startu.

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/zenit-angosat-1/wp-content/uploads/sites/200/2017/12/5879961330.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/01/sea-launch-inventory.jpg
http://spaceflight101.com/../uploads/sites/200/2017/12/photo_11-24-00.jpg
https://i.imgur.com/yjYERkM.jpg
https://i.imgur.com/Ddhta9b.jpg
http://spaceflight101.com/zenit-angosat-1/wp-content/uploads/2017/12/5231825597.jpg
http://104.131.251.97/spacerockets/wp-content/uploads/sites/17/2015/08/2187027_orig.jpg
http://spaceflight101.com/zenit-angosat-1/wp-content/uploads/sites/200/2017/12/6408220899.jpg
https://i.imgur.com/uKtxz9z.jpg

Derniéra Zenitu, nebo začátek nové éry?, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 3 170 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 3 170 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


39 komentářů ke článku “Derniéra Zenitu, nebo začátek nové éry?”

  1. maro napsal:

    Motory s přebytkem okysličovadla? To by tedy bylo velmi zajímavé vědět jaké šílené teploty ta spalovací komora snese.

  2. jozef napsal:

    Rusko-ukrajinská raketa Zenit, avšak bez ukrajinskej zástavy a aj bez názvu Ukrajina.

  3. dodiksl napsal:

    trošku mimo tému,ale chcem sa pochváliť,že mi ško doniel knihu Vesmírne osudy…..paráda a je to poriadna kniha…..

  4. Roman L. napsal:

    Tady jde hezky vidět rozdíl v ruské a americké architektuře kosmických nosičů. Rusové mají pro vyšší orbity vždy nějaký horní stupeň (Fregat, Volha, Briz, Blok-DM), který přidají k raketě, která je schopna letět i bez tohoto stupně, když vynáší náklad na LEO. Oproti tomu americké rakety používají pro navádění na orbitu jejich nedílný poslední stupeň s možností restartu (Falcon 9, Atlas V, Delta IV). Neříkám, že některý z těchto způsobů je lepší, ale je to zajímavé 🙂

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Mezitím se totiž původní poměr 1:3:7 změnil ve prospěch paliva a užitečného zatížení. Dříve byly nutné tři stupně, dnes stačí dva. Rusům se však R-7 osvědčila tak, že její koncepci nechtějí měnit. SpaceX začala na zelené louce a proto hned zvolila novější řešení.

      Restart stupně není zcela triviální záležitostí, může se tam pokazit dost věcí. Proto je před každým zážehem takové napětí v řídicím středisku. Rusové raději sází na jistotu.

      • vj napsal:

        Není to dané i polohou Sovětského svazu, kdy třeba pro starty na GTO musí použít několik zážehů, aby se horní stupeň s nákladem dostal na nějakou rozumnou dráhu?

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Několik zážehů na správnou dráhu musí používat všichni. Když jsou nádrže plné, tak je to jednodušší, než u poloprázdných. Hydrazinové motory to mají nejjednodušší, ty se zapalují samy. U motorů na petrolej i na vodík se musí provést zážeh nějakou pomocnou samozápalnou látkou. Některé motory se takto mohou zažehnout jen jednou, podruhé to už nejde.

        • vj napsal:

          Však tak to myslím, že třeba HM7B není ani možné restartovat a jediný zážeh je krátce po odpojení prvního stupně. Přesto dostane Ariane 5 náklad na GTO za nějakou půlhodinu.
          Proton z Bajkonuru na to potřebuje několik hodin, různé parkovací orbity a několik zážehů.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Záleží na zvoleném letovém profilu. Pokud je náklad lehčí než nosnost, může si raketa dovolit rychlejší profil i za cenu mírného plýtvání.

  5. zargos napsal:

    Mohli by se domluvit na používání Zenitu i dál,ať Rusko zbytečně nevyvíjí pro Sojuz5 a superraketu něco,co už tu desítky let je.

    • Jiří Hošek napsal:

      Další používání Zenitu nemá v Rusku politickou podporu, a kromě toho naráží na negativní stanovisko bezpečnostních služeb. Zenit pro AngoSat měl v tomto směru štěstí, protože při vzniku krize už byl uskladněn na Bajkonuru. Současné vztahy obou zemí v kosmonautice lze spíše demonstrovat na rozpracovaném Zenitu pro ukrajinskou družici Lybiď, který uvízl na Ukrajině v závodě Južmaš bez ruských motorů a dalšího vybavení.

      • Jirka Hadač napsal:

        Zenitu je obrovská škoda, stejně jako Sealaunch. Škoda že tu není žádný komentovaný start z doby, kdy se odtamtud létalo.

  6. RiMr napsal:

    Nemyslím, že Ukrajina by byla celá hrr do obnovení spolupráce na dřívější úroveň se zemí která opět “přesně neví, kde začíná a kde končí” (citát Václava Havla) a která na ni vojensky zaútočila a okupuje kus jejich území… i když mnohé obchody probíhají válka/neválka (jak je relativně běžné i v jiných konfliktech), toto jsou příliš viditelné symboly.

    • michal napsal:

      jak zautočila ? To o čom tliachaš ? Rusko na nikoho nezautočil, rusi tam nepodporili žiadny prevrat, rusi sa nevyhražali etnickym rusom genocidou a čistkami, tak laskavo si daj dohromady čo sa na Ukrjaine naozaj stalo a neopakuj to čo ti vygraju noviny o siedmej.

      • Dušan Majer napsal:

        Pánové, ano, mluvím k vám oběma, velmi důrazně vás oba vyzývám, abyste nestrhávali debatu směrem k politice. Náš portál si zakládá na tom, že se tomuto tématu vyhýbá a byli bychom rádi, kdyby to respektovali i diskutující. Oba dva jste toto naše nepsané pravidlo porušili a tudíž vás oba vyzývám, abyste toho zanechali. Nerozhoduji, kdo z vás má pravdu, jde o politiku jakožto celek.

        • RiMr napsal:

          Omlouvám se pane Majer. Koukám jako blázen, “kam jsme to dotáhli” ale tak nějak to doplňuje to, co se v poslední době v této zemi děje. Každopádně je to Váš web a Vaše pravidla a já je nehodlám porušovat. Nehodlám se ale ani účastnit legitimizace zla jeho ignorováním hyperkorektním mlčením a mlžením a tak se stát jeho součástí, pod pláštíkem “čisté a nevinné vědy”. Protože taková není. Proto s přáním úspěchů ve Vaší bohulibé činnosti a přáním čistého svědomí ruším svůj účet zde, protože nic jiného mi zase mé svědomí nedovolí. Ať se daří.

          • Dušan Majer napsal:

            Není potřeba se omlouvat, natož mazat účty. Jediné, co chci, je, aby se politika netahala tam, kam nepatří. Každý může mít politický názor jaký chce, ale přiznám se, že mi cuká žilka, když čtu mainstreamové servery, kde vyjde článek např. o objevu na Marsu a diskutují tam začnou psát, že by se tam měli vystřelit nějací politici. Politika ať se řeší v článcích a na webech, které jsou na ni zaměřené (a že je jich na internetu hodně). Náš web se snaží být apolitický, takže rozhodně nemusíte odcházet, stačí když nebudete zatahovat politiku tam, kam nepatří. Nechci totiž, aby náš web dopadl např. jako novinky.cz, kde se politika zmiňuje v komentářích u všech článků bez ohledu na téma.

        • vj napsal:

          Tak zrovna v případě Zenitu a zejména jeho budoucnosti (nebo spíš její absence) je zase politika docela klíčová. Konečně je nakousnutá i v samotném článku.

        • Spytihněv napsal:

          Rád bych vyzval RiMra, at nikam nechodí a zůstane. Některým uživatelům by jistě vyhovovalo, kdyby nebyl a tím by jejich velmi minoritní a kuriozní postoje více vynikly. Na tomto portálu mně osobně vyhovuje i ten (snad správný) pocit, že většinový světonázor je zde podobný mému.

  7. Milos napsal:

    Poprosim admina aby prispevky RiMr a michala zmazal alebo aby oboch dorazne upozornil na to, ze nikoho na tomto fore nezaujima ich nazor na politicko-vojensky konflikt dvoch slovanskych narodov.

    • Dušan Majer napsal:

      Mazat komentáře považuji až za poslední možnost, která má přijít ke slovu až v extrémních případech. Oba diskutující však během pár minut obdrží důrazné upozornění.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Mluvte za sebe. Mně se RiMrovy komentáře líbí, řadím je k těm lepším ze zde publikovaných. Tu vzteklou a agresivní reakci na jeho postřeh jsem schopen ignorovat, takže ani ta mě nijak netrápí.

      • maro napsal:

        Jenže tím agresívním lhářem je právě pan RiMr, který svou lží ohýbá realitu a informace o tom to co lidé na východě Ukrajiny a na Krymu opravdu chtějí a co naopak nechtějí. Takže ta reakce byla neopak velice na místě, protože ani stokrát opakovaná RiMrova lež se nemůže stát pravdou. A že se zrovna vám RiMrova opakavaná lež líbí je sice logické, ale to je tak všechno.

  8. Jirka Hadač napsal:

    Já mám nápad, sice skoro jistě počítám s jeho zamítnutím, ale co:-)
    Teď sem tak přemýšlel, že v archivu Živě a česky jsou snad všechny kosmodromy světa (kromě neaktivního Sealaunch), ale nepamatuju si, že by tam byl jediný přenos Zenitu. A že tam je docela zajímavý výčet raket. Nestálo by za to přidat komentovaný přenos startu, když to tak málo létá? A budoucnost je silně nejista?

  9. Rado napsal:

    Lieta ešte tento supermotor na dakej inej rakete? A ak nie tak prečo keď má také parametre?

  10. RoCho89 napsal:

    Nemáte tam chybu? Zenit přece používá na prvním stupni motor RD-171. RD-171M je vylepšená verze, která se má objevit až na nosiči Sojuz-5.

  11. JakubV napsal:

    Mimochodem, pokud se podívám na výkon RD-171 – který má u hladiny moře výkon okolo 7.2-7.4 MN (specifikace se různí) a porovnám to s F9 s 9x Merlinem 1D FT, tak tahle kombinace má výkon 7.6 MN.
    Přijde mi, že Zenit má udávané ale o hodně horší výkony pro vynesení nákladu než F9, i když první stupně mají podobný výkon….

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Hmotnost RD-171 je víc než dvojnásobná při porovnání s devíti Merliny. Těch 5 tun navíc je prostě znát.

      • gg napsal:

        Těch pár tun navíc v prvním stupni asi jen těžko bude rozhodující faktor…obzvlášť když člověk zváží úsporu paliva.

Napište komentář k gg