Trnitá cesta k ruské superraketě

Pomalu končící rok 2017 přinesl posun v dlouhodobě komplikovaném vývoji nové ruské supertěžké rakety. Po několika letech diskusí na inženýrském i politickém poli se konečně ruská vláda rozhodla udělat první kroky vstříc vytvoření programu dlouhodobého financování nosiče, který by po dokončení mohl dopravovat lidské posádky k Měsíci a jednou snad pomoci i s lety pilotovaných expedic k Marsu. Cesta to ale rozhodně nebude jednoduchá. Na začátku letošního roku odhadoval Roskosmos, že ke startu nové supertěžké rakety by mohlo dojít kolem roku 2035. Tento poměrně vzdálený termín se zakládal na tehdejších odhadech dostupných financí. Ty byly původně vyčleněny pro Výzkumný a vývojový projekt OKR – Elementy STK. Tento projekt měl položit strojírensky využitelné základy pro stavbu budoucí těžké rakety. Už v dalších měsících však tento program dostal povzbuzující injekci.

Podoba tří variant ruské superrakety podle plánu z roku 2017.

Podoba tří variant ruské superrakety podle plánu z roku 2017.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Překlad. Autor

Agentura Roskosmos dala 30. března letošního roku programu Elementy STK zelenou skrz své rozhodnutí KI-153-r. Úvodní fáze celého programu by mohla posloužit k financování vývoje středně silné rakety, která by se dala použít jako odrazový můstek k supertěžkému nosiči. Třetího června se kolegium odborníků z armády, průmyslu i agentury Roskosmos rozhodlo přezkoumat priority vývoje superrakety. Podle všeho se tehdy specialisté rozhodli celý program urychlit, takže k premiérovému startu by mělo dojít v roce 2028 na kosmodromu Vostočnyj.

Vizualizace tří variant těžké ruské rakety podle plánů z roku 2017.

Vizualizace tří variant těžké ruské rakety podle plánů z roku 2017.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Jen krátce poté ruský prezident Vladimir Putin schválil celý projekt během setkání s hlavou Roskosmosu, Igorem Komarovem. Ten následně potvrdil termín premiérového startu v roce 2028, aby o dva roky později mohlo následovat pilotované přistání na povrchu Měsíce. V červenci letošního roku se pak začaly objevovat informace ohledně předběžné vývojové fáze. Podle agentury TASS se očekává, že tato fáze bude trvat rok a půl až dva roky.

Jakmile se našla politická vůle a byly zajištěné finance, začali ruští inženýři pracovat na možných strategiích při stavbě supertěžké rakety. Ačkoliv se v minulých letech objevilo už několik návrhů, v létě letošního roku se objevil nový scénář. Podobně jako minulé projekty, vychází aktuální architektura z urychlovacích bloků, které byly navrženy pro středně těžkou raketu Sojuz 5, které se někdy říká Ruský Zenit, protože jejím úkolem je nahradit právě ukrajinské rakety Zenit.

Nejnovější návrh počítá s tím, že nosič by měl mít spíše pět než jen čtyři modulárních urychlovacích bloků. Ty by byly umístěny okolo centrálního stupně, který Rusové označují jako druhý stupeň. Při startu by se souběžně zapálily motory odvozené z jednotek RD-171 na urychlovacích blocích i na centrálním stupni. Podle použitého horního stupně by taková raketa byla schopná na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit 88 nebo 108 tun nákladu.

První start202720282033
Počet bloků zapálených při startu366
Náklad na nízkou oběžnou dráhu Země50 t88 t108 t
Loď Federace a lander u Měsíce

Loď Federace a lander u Měsíce
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Slabší verze by použila jediný horní stupeň na kapalný kyslík a vodík, zatímco další dva stupně by spalovaly kapalný kyslík a letecký petrolej. Oproti tomu silnější verze má mít dva kyslíkovodíkové stupně  a jeden stupeň na letecký petrolej. Podle zvažované strategie by obě konfigurace rakety měly při letech lidí k Měsíci význam. Slabší raketa by měla sloužit k vynášení dvacetitunové pilotované lodi Federace na oběžnou dráhu Měsíce, zatímco silnější varianta má nést těžší přistávací modul, případně díly pro lunární základnu.

Jako mezikrok spojující supertěžkou raketu a středně silný Sojuz 5, mohl by vzniknout těžký nosič se dvěma urychlovacími bloky a nosností 50 tun na nízkou oběžnou dráhu. Má to ale nevýhodu – jelikož by tato raketa používala stejnou startovní infrastrukturu jako supertěžký nosič, musely by být urychlovací bloky připojeny k centrálnímu stupni nesymetricky.

Dva starty nové ruské těžké rakety by umožnily pilotované přistání na povrchu Měsíce.

Dva starty nové ruské těžké rakety by umožnily pilotované přistání na povrchu Měsíce.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Všechny tři navržené varianty počítají s využitím bloků vyvinutých v rámci programu Sojuz-5 i horního stupně odvozeného z Block-DM. Bude však potřeba postavit dva nové typy vodíkových horních stupňů, přičemž jeden možná využije dřívější návrh horního stupně KVTK a druhý bude muset být větší s úplně jiným designem. Právě stavba těchto vodíkových stupňů společně s výstavbou infrastruktury na kosmodromu Vostočnyj bude největší a také nejdražší výzvou v celém řetězci navrženého plánu.

Pokud se raketa Sojuz 5 opravdu dostane na rampu kosmodromu Bajkonur v roce 2022, její „ztrojený“ nástupce by mohl letět z Vostočného v roce 2027. První let rakety s pěti urychlovacími bloky byla optimisticky oznámena jen o rok později, což souvisí se splněním politického cíle dostat ruské kosmonauty na oběžnou dráhu Měsíce do roku 2028. Celý velmi předběžný plán však nepočítá se startem nejtěžší verze s případným lunárním landerem před rokem 2033.

DílSoučasný stavFinancování v roce 2017Vývojová rizika
Centrální stupeň/urychlovací blokyPředběžný návrhSchváleno a financovánoStřední
Pohon centrálního stupně (RD-171)Výroba zastavena - linka potřebuje vylepšeníSchválenoNízká
3. stupeňPředběžný návrhSchváleno a financovánoStřední
Pohon 3. stupně (RD-0124Ve výroběSchválenoNízká
4. stupeň (MOB-DM)Ve výroběSchválenoNízká
5. stupeň (MOB-KVTK)Návrhová fáze?Vysoká
Pohon 5. stupně (RD-0146)Testovací fáze?Nízká
Pohon vodíkového stupně (RD-0150?)Koncepční fáze?Velmi vysoká
Infrastruktura rampyKoncepční fázeBez financování (?)Vysoká
Pilotovaná loď FederaceVe vývojiFinancovánoVelmi vysoká
Lunární landerKoncepční fázePouze základní financováníVelmi vysoká

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/
http://russianspaceweb.com/
http://russianspaceweb.com/
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/RD171_ILA2006.jpg/220px-RD171_ILA2006.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rockets/superheavy/stk_family_2017_interior_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rockets/superheavy/stk_family_2017_exterior_2.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/ptk_np/2015/ptk_ll_llo_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/angara5v/lander/lander_1.jpg

Trnitá cesta k ruské superraketě, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 4 890 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 4 890 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


92 komentářů ke článku “Trnitá cesta k ruské superraketě”

  1. Alois napsal:

    Ruská, zatím jen touha po superraketě a potažmo po Měsíci, je dokladem správnosti rozhodnutí NASA stavět superraketu a vrátit se na Měsíc.
    Jsem zvědav, zda se zde ozvou hlasy, jako v americkém případě, aby Rusové superraketu nestavěli.
    Věčná škoda 8 let, kdy Obamu napálil, doufám že jen vtipálek s tím šutrem. Amerika mohla již mít techniku připravenou pro návrat jejích astronautů na Měsíc.

    • bill napsal:

      V poslední době jsem dospěl k závěru, že ten logický návrat k Měsíci, ve všech souvislostech k Marsu, je vlastně realistický vzkaz odborníků: “Na Mars si ještě dlouho počkáme”. A otázkou zůstává, jestli se celé to téma mezitím nedostane na druhou kolej za něco co teprve příjde.

    • gg napsal:

      Superraketu má smysl stavět, pokud máte buď dostatek financí, abyste zaplatili mnohem dražší zbytek projektu, který ji využije (viz Saturn V), nebo pokud ji budete používat i na “normálnější” věci s tím, že vám ušetří peníze (viz BFR), samozřejmě s tím, že v druhém případě je klíčový správný návrh. Ovšem Rusové zřejmě nemají – a v blízké době ani mít nebudou – ani jedno z toho.

    • Robert1 napsal:

      A co mozu robit na mesiaci co nemozu robit na obeznej drahe Zeme ze to stoji za tolke usilie a financie ? Nepytam sa ako kritik, proste ma zaujimaju fakta pre let na mesiac.

      • Bill napsal:

        Všichni potřebujeme nějaké “VELKÉ – srozumitelné a chytlavé cíle”… veřejné mínění a podpora byly vždy “až na prvním místě”. Sondy do Sluneční soustavy jsou dobré, ale člověk z masa a kostí je pro obyvatelstvo (voliče) prostě působivější. 🙂

      • gg napsal:

        Třeba výzkum Měsíce? 😉

        • Bill napsal:

          Přesně. Americká stopa v regolitu je více než komplexní data z 10 kosmických sond. Prostě takto jako lidé fungujeme…. a tak nějak na tomto principu stojí i celá naše civilizace. 🙂

        • Robert1 napsal:

          Keby bolo na mne uz tam je kolonia ale nieje. Treba si uvedomit ze dnes sondami zvladnes takmer rovnaku robotu ako clovek ale za zlomok ceny. Program Apollo bol viac politicky ako vedecky, preto bol realizovany ale doba sa zmenila.

        • Jiří Hadač napsal:

          Za zlomek ceny, souhlas, ale zase člověk ti udělá tu samou práci daleko rychleji. Robota musíš pořád kontrolovat, a úkolovat a nespěchat, abys něco nepokazil. Dodám to, že jsem pro kombinaci, kde je efektivnější člověk, ať je člověk, kde je lepší stroj, ať je stroj.

        • Robert1 napsal:

          Napadol ma usmevny fakt z apolla ked mali lunarne vozitko ale nemohli ist dalej ako by zvladnli peso, pre pripad ze by sa vozitko pokazilo.

        • Vítek napsal:

          Robert1: No nevím, Cernan se Schimttem například při jednom výjezdu byli od LM víc jak 7 kilometrů daleko, asi se s tím zas tak nepárali. Spíš mě pobavil Duke, když říkal, že díky šestinové gravitaci vozítko přenášeli místy ručně, když zapadlo do hrubšího terénu.

        • Radim napsal:

          Šlo především o to, že neztráceli čas a energii přesuny na místa odběru/ průzkumu a mohli donést víc vzorků ze vzdálenějších míst.
          To potvrdila už “kára” Apolla 14.

        • gg napsal:

          “Americká stopa v regolitu je více než komplexní data z 10 kosmických sond”

          Myslím spíš, že vzorky 400 kg hornin v archívu k současné i budoucí analýze čím dál tím dokonalejšími přístroji jsou více než komplexní data z 10 kosmických sond, ale jak myslíte… 😉

        • Bill napsal:

          Ano, to je zajímavý argument na který nedokážu odpovědět protiargumentem, protože nejsem věděc, který se podílí na přípravě nějaké konkrétní sondy. Já jsem tím celým chtěl spíše nabudit debatu o tom jak to v kosmonautice jede po dvou kolejích – vědecké a populární*. Vědci mají jiné cíle a k nim i odpovídající efektivní prostředky, kterými jich dosáhnout… než třeba nacionální, ideologické nebo korporátní důvody zhmotnělé do ikonických momentů srozumitelných pro běžné obyvatele.

          Mám na mysli Mars, to je silná myšlenka pro velké investice. Otázkou je jestli je to reálné a jestli tato akcelerace málo reálných cílů nevysaje prostředky z jiných reálnějších a efektivnějších projektů.

          Myslím, že skrytá cena za Mars bude veliká v tom, co jiného se nestane. Jistě chápu, pokud nelze porovnat dva paralelní příběhy, tak je to vlastně zbytečná debata.

          * popularizace je nesmírně důležitá věc, šlo mi jen o to, aby schopnější fantasta nevyplítval peníze reálným vědcům.

        • Bill napsal:

          * (oprava) popularizace je nesmírně důležitá věc, šlo mi jen o to, aby schopnější fantasta nevyplítval peníze realistickým vědcům s reálnými projekty.

  2. Jaro Pudelka napsal:

    Osobne mám veľkú radosť z každého ruského plánu na ďalší pokrok. Viem aj to, že tieto plány často končia vo vzduchoprázdne. Už som to tu písal, Rusi sú často o kúsok lepší vo víziách a plánoch, problém je u nich realizácia.
    Je len škoda rakety Angara. Kde skončila a prečo, by ma dosť zaujímalo.
    A vôbec by som nestaval výskum vesmíru antagonisticky.
    Či rusi, američania, číňania, hocikto, každému budem držať palce.

    • bill napsal:

      Ano, to ticho po pěšině k Angaře, bylo to první co mě napadlo. Přece není možné, že by to všechno, co s ní už provedli uspali.

    • Jaro Pudelka napsal:

      No rusi už niečo podobné predviedli s raketou Energija. A to je tiež škoda, už pri tejto rakete sa uvažovalo so znovupoužiteľnosťou.
      A raketa N-1 s jej cca 30 motormi – no to je dnes Falcon 9 a pripravovaná BFR. Takže opäť známy to model – ruská invencia a americká realizačná schopnosť. Aký by to bol synergický efekt nebyť tej nešťastnej politiky.
      A to nespochybňujem americkú invenciu, ani invenciu ostatných.

      • Vojta napsal:

        N1 a jejích 30 motorů byla spíš z nouze ctnost a určitě byla zvažovaná i Američany, protože to má výhody i nevýhody. U Falconu 9 to bylo v počátku možná stejné (máme Merlin a nemáme peníze na vývoj něčeho většího, tak jich tam dáme 9) a pak se to hodilo při přistávání, protože udělat velký motor regulovatelný tak, aby přistál s prázdným stupněm, který předtím dostal nahoru plný, není zrovna legrace. To se v určitém ohledu daří Blue Origin, ale ti zatím nemají orbitální nosič.
        Energije je škoda, ale tam šlo prostě o finance. Divím se, že ji nechtějí oživit a místo toho plánují a pak zahazují Angary (kterých je taky škoda) a podobné projekty.

        • BlackSheepOI2 napsal:

          Ono, Angara mi pride ako odbocenie v klasickom vývoji rakiet vychodneho bloku. Ak nie je dosť financií, pride mi ako rozumné využiť to, čo sa da produkovať vo väčších počtoch a využívať v rozdielnych vyslednych produktoch. Megarakety su a budu nenávratne utratenymi penazmi, ak sa nenajde ich využitie v kozme, ktoré tento status zmení. Energia viac menej skončila z rovnakých dôvodov. Nie preto, že by šlo o zlý produkt. Heavy falcon ukazuje modularitu ako spravny krok k znizeniu nakladov a zvyseniu vykonov. Podobne možno aj buduca ruská superraketa, technologicky pozostávajúca z množstva iných podprojektov pouzitelnych samostatne. Uvidíme. Všetci si prajú niečo prelomové, ale na to nie sme schopní momentálne v našich spolocnostiach vyčleniť prostriedky. Holt konzumný spôsob života a demokracia…

        • Marw napsal:

          Energia bol sice uzasny stroj, ale neviem si predstavit kto by to v dnesnej dobe (v Rusku) zaplatil. Uz len 4xRD-171 + 4xRD-0120 by staly majland a to sa nebavime o zvysku rakety. Aj ked je pravda, ze tych 6 RD-171 co navrhuju teraz na prvom stupni bude tiez pekna palka.

        • Alois napsal:

          FH má dát 67 tun na LEO a poletí letos, nebo na jaře 2018, ruská superraketa zatím jen na papíře poletí za 9 let a dá jen 50 tun na LEO. Co k tomu dodat – nic !

      • Rudolf Šíma napsal:

        Jo, tříštění sil lidstva je realitou.

    • Jiří Hošek napsal:

      Angara dosud neskončila. Pokud budeme brát jen kosmodrom Vostočnyj, tak její první start odsud je stále plánován na závěr roku 2021 (Angara-A5M/DM-03), a od roku 2024 i novým horním stupněm KVTK.

    • Rudolf Šíma napsal:

      “Či rusi, američania, číňania, hocikto, každému budem držať palce.” Tak takhle to opravdu nemám, protože je jasné, že vyspělá raketová technika je jedním ze základních kamenů strategických ozbrojených sil. Nicméně realita je taková, že svobodný svět dopustil rozvinutí raketových programů v zemích s nedemokratickými režimy. V případě Ruska je asi rozumná snaha o zapojení jeho potenciálu do mezinárodní spolupráce, už kvůli možnému využívání “ruských mozků” v raketových programech “darebáckých režimů”. Každopádně pokrok v raketové technice v problematických státech iniciuje rychlejší vývoj této techniky na Západě. Nezapomínejme, že obyvatelé Londýna svého času určitě nebyli nadšeni z pokroku dosaženého Německem. Snahu o vyvinutí supernosiče Ruskem vítám (kdo si hraje, nezlobí), ale vnímám ho spíše jako snahu slíbit obyvatelstvu obnovení zašlé slávy CCCP. Nevěřím v realizaci tohoto projektu, za informování o něm však Kosmonautixu děkuji.

      • KarelTv napsal:

        Vyspělá raketová technika nerovná se ozbrojené síly. Všichni víme, že ozbrojené síly používají jiný typ bojových nosičů – na TPH.

        A pokud do toho chcete tahat politiku, útočných konfliktů země “svobodného světa” rozpoutaly v nedávné historii několik.
        Takže já osobně co se obecně týče kosmonautiky, také fandím skoro všem s vyjímkou Sev.Koreje – tedy mimo jiné i Číně a Rusku, nejsem tak ideologicky zaslepený.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Tak všichni to nevíme, protože zrovna Rusové kapalné palivo ve vojenských nosičích používají. Nechci se hádat o politických záležitostech (nikam by to nevedlo), ale nechte mi tu svobodu být zaslepený (to samé by asi tvrdil Kim o Vás) a dovolte mi vyjádřit svůj postoj. Vy jste ho vyjádřil také, pan Jaro Pudelka má také nějaký, jiný než já, což mě nevede k názoru, že je ideologicky zaslepený.

        • 3,14ranha napsal:

          Nemluvíme samozřejmě jen o ICBM… hned za útočnými zbraněmi jsou systémy včasné výstrahy a špionážní družice a ty potřebují také vyspělé nosiče – jednak spolehlivé (kvůli ceně nákladu) a taky docela výkonné (kvůli hmotnosti nákladu a speciálním oběžným drahám). Tyhle družice mívají v pohodě 10, 20, možná i více tun hmostnosti !

  3. Jiří Hošek napsal:

    Podle https://iz.ru/670309/dmitrii-strugovetc-anastasiia-sinitckaia/sverkhtiazheluiu-raketu-zapustiat-ukazom z 14.11.2017 je to trochu jinak a vypadá to, že slovo „endorsed“ z russianspaceweb by nemělo být chápáno ve smyslu „Putin schválil“, ale spíše „Putin podpořil, souhlasil“. Podle toho mého zdroje (Izvěstija) totiž Vladimir Putin 22. května v Soči pouze přikázal Roskosmosu vypracovat projekt plánu na vytvoření supertěžkého nosiče. Tento plán je nyní hotový a je odsouhlasený příslušnými ministerstvy. V příštích dnech bude odeslán na vládu k odsouhlasení. Poté se předpokládá předat jej prezidentovi k podpisu ve formě speciálního výnosu. Dokument definuje jednotlivé etapy vytvoření komplexu. Projektování supernosiče určuje na roky 2018-2019. Poté má být přistoupeno k vytvoření kosmického komplexu. Dokončení prací je určeno na rok 2027 a start z kosmodromu Vostočnyj na rok 2028. Roskosmos nesdělil tisku částku nutnou k financování superrakety, ale hlavní vědecké instituce Roskosmosu – TSNIIMASH a Agat už dříve uvedly jako nutnou částku finančních prostředků přibližně 700 miliard rublů. Předchozí projekt, připravený RKK Eněrgija, předpokládal rozpočtové výdaje dokonce v úrovni 1500 miliard rublů. Schválený Federální kosmický program má ovšem v položce OKR „Elementy STK“ pouhých 24 miliard rublů do konce roku 2025. Proto se předpokládá v rámci státního programu kosmické činnosti Ruska (což je program nadřazený Federálnímu kosmickému programu) vytvoření ještě jednoho speciálního podprogramu s odděleným financováním.

    • Jiří Kos napsal:

      To se mi velmi líbí: “Putin přikázal vypracovat projekt plánu” …

      • maro napsal:

        No, úplně stejně se kdysi mohlo napsat: Kennedy přikázal NASA přistát na Měsíci do konce desetiletí. On totiž ten Kennedy a ten Putin udělali přesně totéž. Podepsali nějaké papíry. Jen novináři si pak zvolili ty své “správné” manipulační termíny, aby ve vás vytvořili ty “správné” emoce jak u jednoho tak druhého.

    • Andrej Vrbenský napsal:

      No minimálne Vostočnij má samostatné financovanie, ale koľko z tých 700 miliárd predstavuje to netuším.

      • Jiří Hošek napsal:

        Financování stavby kosmodromu Vostočnyj sice jde z programu Rozvoj kosmodromů (tedy ne z FKP), ale ani tam dosud nejsou vyčleněny odpovídající prostředky na stavbu rampy pro superraketu. Momentálně to chápu tak, že 700 miliard rublů by stála samotná superraketa, a 1500 miliard rublů je včetně infrastruktury na kosmodromu.

  4. Jiří Kos napsal:

    Píšete: “… dostat ruské kosmonauty na oběžnou dráhu Měsíce do roku 2028…”. Nebude to náhodou přesně 50 let po amerických astronautech? To jen tak pro zasmání.

    • Jiří Kos napsal:

      Pardon, 60 let.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Pro zasmání by bylo tvrzení, že tam ještě nikdy nikdo nebyl. Tohle je k pláči. 🙂

      • Wrunx napsal:

        K pláči? Výmluvná známka toho, že tam není nic bez čeho bychom se klidně neobešli.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Možná jo, také jsem přidal smajlíka. Ale trochu bychom se snažit mohli, každá generace má nárok na svoje dobrodružství. 🙂

    • Jiří Hadač napsal:

      Ber to z druhé strany, pořád budou druhá země na světě, která je tam bude mít. A pořád dodávám, že Bormann a spol byli částečně šílenci, že na to v lodi s jediným pořádným motorem kývli.

      • Jiří Kos napsal:

        To by bylo ovšem smutné, kdyby je tam Rusové měli v roce 2028 jako druzí na světě. Já myslím, že dříve je tam budou mít přinejmenším Číňani, možná Japonci, Indové a určitě někteří podnikaví soukromníci.

        • Jiří Hadač napsal:

          Jediní podníkaví soukromníci, kteří mě napadají, budou stejně na americké lodi a americké národnosti. Takže žádná nova národnost.

        • KarelTv napsal:

          No číňané tam asi budou dříve než Rusové. Mohou si dovolit víc investovat. Ruskému letu na měsíc moc nevěřím, samé plány a skutek utek, plácají se odnikud nikam.
          Ale určitě si nemyslím že by tam byli dřív soukromníci, určitě ne za svoje peníze. Pilotovaná kosmonautika byla zatím vždycky za státní peníze, i ten Dragon a Starliner. Výlety turistů do kosmu se dá těžko tolik vydělat.

        • Jiří Hadač napsal:

          to KarelTV. Tož, kdyby si ti soukromníci nepostavili F 1 za své peníze a nedostali by se na orbitu, nedostali by ani šanci v rámci COTS. A pokud se nepletu, tak třebas když armada přispěje na vývoj motoru, tak dvojnásobek musí přidat zmíněný soukromník. A o Atlasech ani Deltach nikdo neříká, že jsou vládní. Vynáší to ULA, vyvinuli si je a postavili. Pokud si ovšem chtěl říct, že vláda, či další státní složky přispěli na vývoj, tak v pořádku.

        • KarelTv napsal:

          Ne, chtěl jsem říci, že pilotovaná kosmonautika není komerční byznys. Nemá soukromé zákazníky. Narozdíl třeba od vynášení satelitů.

        • Jirka Hadac napsal:

          Pri soucasnych cenach desitek milionu za sedadlo rozhodne neni byznys. Chce to revoluci a pad cen a pak to bude srumec.

      • Hawk napsal:

        Treba na druhem miste bude soukroma spolecnost. Tech vizi nejen navratu na Mesic od skonceni Apolla uz bylo a skutek utek.
        Jedine pozitivum soucasnoti je, ze k tomu je alespon v pripade NASA(SLS) a soukromych agentur nakroceno – uvidime zda Musk zrealizuje pristi rok oblet Mesice.
        Co se tyce Ruska, bylo by to bajecne, stejna jako zprovozneni Federace. Ale ve vysledku budou myslim radi, kdyz zprovozni do cca 10 let Federaci.

        • Rado napsal:

          A to ešte ktovie kedy poletí Nauka….

        • 3,14ranha napsal:

          Vždy budu rád za milá překvapení, ale jak už psal pan Karel – pilotovaná kosmonautika má zatím REÁLNĚ pouze vládní zákazníky a počet výcvikových programů by spočítal na jedné ruce i nešikovný dřevorubec.

          A když se budeme bavit o Měsíci… tak vlastními silami bude druhá Čína (čína už tam poslala několik automatů) a rusové budou třetí za nimi leda v případě že by zdražila ropa

          PS: spousta lidí si myslí (donedávna i já) že čínská pilotovaná loď (shenzhou) je akorát reverse-inženýrovaný sojuz… samozřejmě nějaké části designu si čína vypůjčila, jenže ta čínská loď je při trochu větší váze o polovinu prostornější
          (konstruktéři co kdysi chtěli poslat sojuz i k měsíci museli být sadisté 😀 )

      • Bill napsal:

        Na Měsíci je pořád hodně možností “poprvé”. Například, kdyby Rusko vymyslelo způsob, jak holou ruskou dlaní plácnout do regolitu. Nějaký zvon.

        Vzpomněl jsem si na jeden starý vtip, jak v opačném gardu převezla Amerika Rusko. “Rusko natřelo celý měsíc na červeno a řeklo “и луна наша” a Amerika domalovala jen nápis Coca-Cola.” 🙂

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Holou dlaní do měsíčního regolitu mohli astronauti už tenkrát. Ruka to ve vakuu nějakou dobu vydrží bez následků. Jenže k čemu by to bylo?

          Když se podívám na šněrovací boty Leonova skafandru, tak tam se také moc nehrálo na hermetičnost, ale na přiměřený mechanický tlak na pokožku.

      • Spytihněv napsal:

        Ne že bych byl hnidopich, ale přece jen Borman a Bormann je opravdu rozdíl. Bacha na ten počet “n” 🙂

        • Rudolf Šíma napsal:

          To je jako voda a vodka. Adná bukva i kakája razníca. 🙂

        • Jiří Hadač napsal:

          Jasné, pánové, má chyba. Každopádně, dle Milana Halouska jeho rod pochází ze Sudet, takže spíš bych řekl, že tam je v jeho generaci odseknuto. Dělám v rakouské firmě, je fakt těžké se neseknout. Zde jsou zas problémy, když někomu druhé stejné písmeno vynecháš. 🙂

        • Rudolf Šíma napsal:

          Klídek Jiří, sice chápu o co jde, ale zda bych to napsal správně, to je 50 na 50. 🙂

        • Jiří Hadač napsal:

          Rudolfe, nebral jsem to špatně, je to pravda, spletl jsem se. Ale primárně mi k tomu vyročí šlo o zmínění jména velitele zmíněného Apolla 8, které ten oblet uskutečnilo.

  5. Rado napsal:

    Nechápem prečo si rusáci nenatlačia za noc peniaze a nepostavia niečo poriadne. Amíci to tak už robia desaťročia a všetci ich obdivujú akí su super vyspelí.. Ale asi majú rusáci viac rozumu ako ja a preto to tak nerobia. Ináč držím im palce a som za každý posun vpred v kozmonautike ale k ruským plánom som dosť skeptický. Ľudí a nápady na to majú a aj z toho mála peňazí dokážu byť svetoví. Ale bohužiaľ posledné desaťročia dosť zaspali asi…

    • Goodman napsal:

      Na to je úplně jednoduchá odpověď: není to zájem Putina. On si raději prosadí olympiádu, MS ve fotbale nebo financování teroru na Ukrajině. On je v tomto směru podobný Obamovi. O vesmíru pouze mluví, přiživuje se na zájmu společnosti o vědu, ale ve skutečnosti pro dosažení vědeckých cílů nedělá absolutně nic.

    • 3,14ranha napsal:

      Já jsem pravičák takže s tímhle systémem vůbec nesouhlasím… ale dělá to tak ÚPLNĚ KAŽDÝ kdo má natolik vyspělé technologie a důvěryhodné jméno na světových trzích, že ostatní od něho rádi vezmou šek místo poctivé (ale neskladné) zlaté cihly. Dělá to tak i Rusko, akorát že Putin využívá možnost že v oligarchickém systému v zemi oplývající surovinami a tedy i zlatem nařídil část vytěženého zlata “prodat” (pod cenou) ruskému státu.

      Umím si představit že se globálně vrátí systém krytých peněz, ale nebude to zásluhou Ruska – z jeho strany jde pouze o lacinou propagandu a snahu zakrýt že jsou z (nejen) obchodního hlediska NEDŮVĚRYHODNÝ PARTNER

      • 3,14ranha napsal:

        PS: měl jsem dodat že v omezenější míře se tohle dělo už tisíce let v minulosti, akorát to šlo lépe a rychleji zjistit – prostě se fyzicky prozkoumala série nově vyražených mincí.

        Panovník klidně mohl nařídit, aby ve státních mincovnách používali ošizenou slitinu. Jediné čeho se mohl bát by byla nedůvěra zahraničních partnerů (tohle v minulosti řešili dvojí soustavou – pro občany čím dál víc šizené stříbrné mince, ale pro vážné a zahraniční partnery zlaté, nešizené mince)

  6. gg napsal:

    Stejně mi ty ruské koncepty přijdou úžasné… Tolik motorů, tolik megapascalů, tolik stupňů, a stejně to nevychází o moc silnější než třeba Falcon Heavy, a ta tříbloková varianta je dokonce slabší, třebaže má podobný tah při startu a minimálně o jeden stupeň navíc, a k tomu ještě na všech stupních tzv. “lepší” motory. 🙂 Kde dělají soudruzi chybu? Že by moc těžké nádrže?

    • vj napsal:

      Rusové mají víc než 27 motorů v prvním stupni, když to porovnáváte s FH?

      • gg napsal:

        Celkový startovní tah té “třítyčkové” varianty je prakticky identický s FH (a i přesto unese méně, přes lepší motory a stupně navíc). Když narážím na “tolik motorů”, tak mám na mysli, že i ten masivní RD-171 jim nestačí jeden. Zkuste si představit, co by dokázal třeba takový “tlustší Atlas V” s jediným RD-171 a ACESem.

        • bresok napsal:

          No, jestli tady spíš nepůjde o konflikt deklarované a skutečně vynesené zátěže. Ono je až přímo úsměvné pročítat ty cifry od SpaceX, jak na LEO přes 22 tun… atd. A co realita .. cca 15tun? Ono když se to narve do rovnic a spočítá se teoretická nosnost, tak to v reálu dost často nesedí. No a deklarovanou nosnost FH radši ani nekomentuji. Uvidíme v realitě, možná se mýlím, možná ne.

          • Dušan Majer napsal:

            To, že raketa ještě takový náklad nenesla neznamená, že to nezvládne. SpaceX mění logiku uvažování – až doposud byla nosnost jako svatý obrázek, ke kterému se všichni upínali. Nyní však díky znovupoužitelnosti může i velmi silná raketa jako je FH vynášet jen několika tunovou družici a stejně se to vyplatí když se povede ty díly zachránit.

        • Jiří Hadač napsal:

          Chtěl jsem napsat totéž co Dušan Majer, napíšu něco jiného. Co se týká nosnosti Falconu na jinou než GTO (tam je to totiž známo dost přesně). Co se týká LEO, vlastně nevíme, kde je hranice pro přistání na pevninu, a kde už by se muselo přistávat na ASDS. Jediné, co víme je, že po cca 9 tunách (CRS) se přistává na pevnině. A že jsou Iridia těžší a startují na polární dráhy (skoro 10t) a přistávají na vodě? Možná jen nemaj kde přistát na pevnině, tohle se prostě neví. Čili hranici reusable x expendable vlastně neznáme, kromě toho čísla tuším z Elonovi prezentace, těch zmiňovaných 15 tun. Ale o hranici pevnina x asds nevíme z provedených misí vlastně nic.

        • gg napsal:

          “No, jestli tady spíš nepůjde o konflikt deklarované a skutečně vynesené zátěže. Ono je až přímo úsměvné pročítat ty cifry od SpaceX, jak na LEO přes 22 tun… atd. A co realita”

          Realita je taková, že Falcon 9 již na GTO vynesl 6,7 tuny (bez přistání), a podle Ciolkovského rovnice z parametrů jeho horního stupně (asi 5 tun suché hmotnosti, asi 105 tun pohonných hmot) plyne, že kdyby letěl místo toho na LEO (asi tak o 2,3 km/s méně?), tak přibližně 19-20 tun je srovnatelný výkon.

          “Možná jen nemaj kde přistát na pevnině, tohle se prostě neví.”

          Mám takový pocit, že na Vandenbergu jednoduše stále nemají povolení.

        • Jiří Hadač napsal:

          Nešlo mi o povolení, či jestli je to už postaveno, tady máš pravdu, chybí hlavně to povolení. Mě šlo o to, že těch misí na LEO je málo. A nejsou známé reálné hranice. Prostě to na základě provedených misí nevíme. Žádná mise na LEO zatím nenesla tolik, aby nemohla už přistát na zemi. A zrovna tak na LEO neletěli v expendable verzi.

        • bresok napsal:

          Ještě taková malá poznámka k tomu, že výkonější motory vynesou méně než ty od Falconu… Co takhle spočítat, kolik by F9 a FH byly schopné vynést ne ze 22 stupňů, ale z Bajkonuru nebo nedej bože z Vostočného. Při téhle logice, by se dalo stejně tvrdit, že Zenit s RD-171 ze Sea Lunch tam šoupne 6 tun a je podstatně lehčí než F9, takže je vlastně výkonější.

        • gg napsal:

          “Při téhle logice, by se dalo stejně tvrdit, že Zenit s RD-171 ze Sea Lunch tam šoupne 6 tun a je podstatně lehčí než F9, takže je vlastně výkonější.”

          Zenit je vlastně ekvivalentním argumentem ve prospěch F9 ve stejném smyslu, jakým tahle raketa v té menší variantě je argumentem ve prospěch Falcon Heavy:

          Zenit vynese 6 tun na GTO při startovní hmotnosti 460 tun 1) z rovníku, 2) s motorem o 8 MN a 3300 Ns/kg na prvním stupni, 3) s motorem o 900 kN a 3400 Ns/kg na druhém stupni a 4) s dodatečným třetím stupněm o suché hmotnosti 2 tuny a s motorem o Isp 3450 Ns/kg.

          Falcon 9 vynese *nejméně* 6.7 tuny na GTO (+11%) a možná i přes 8 tun (+33%) při startovní hmotnosti 550 tun (+19%) 1) z Floridy (-70 m/s počáteční rychlost) 2) s motory o 7.5 MN (-6%) a 3050 Ns/kg (-10%) na prvním stupni, 3) s motorem o 900 kN a 3400 Ns/kg na druhém stupni (dvě plichty) a 4) BEZ dodatečného třetího stupně s ještě lepším Isp a nižší hmotností – druhý stupeň F9 ovšem váží skoro pět tun!

          Nemohu si pomoci, ale i přes “spíše mínusové” papírové parametry to pořád vypadá, že F9 je o dost schopnější oproti Zenitu. Dokonce i ten osamocený argument o větší vzletové hmotnosti F9 nebude až tak nepříznivý pro námi vnímanou výkonnost F9, protože F9 musí při odlepení z rampy zase zvedat větší hmotnost menším tahem, což jeho výkon sníží (počáteční zrychlení kolem 3,8 m/s^2 místo 7.5 m/s^2 u Zenitu – ale F9 Block 5 to zřejmě poněkud dorovná). Proto si říkám, jestli ruské rakety nejsou (v “suchém stavu”) nějak moc těžké. Třeba ta “motoráž” na prvním stupni Zenitu musí být tak o pět-šest tun těžší než všechny Merliny dohromady, což se asi projeví. Překvapuje mě ale, že Zenit není lepší ani s použitím Bloku DM-SL, který naopak je mnohem lehčí a měl by se na nosnosti projevit ještě více.

        • gg napsal:

          Teď jsem si všiml, že *současný* F9 má asi jen 7 MN tahu (-12% proti Zenitu), takže asi 3 m/s^2 počátečního zrychlení. 7,5 MN / 3,8 m/s^2 bude mít právě Block 5.

  7. Robert1 napsal:

    Je tato konfiguaracia rakety a pocet motorov najlepsie mozne riesenie ? Alebo sa tu znova uplatnuje nejaky politicko-materialny tlak na vela bocnych pridavnych stupnov a z toho ma kazdy vela malych motorov, v podstate ako soyuz.

  8. PaRi napsal:

    Dle mého skromného názoru: pokud bude Rusko takové jaké je, mám teď na mysli politické klima, tak tam v oblasti vědy, tedy i kosmonautiky, už nic nového nevznikne. Ale že by mě to nějak moc mrzelo se říct nedá.

  9. bresok napsal:

    No, já jsem tak trochu provokativně reagoval na názory, které již dopředu ví, jak dotyčná ruská raketa vůbec nemá šanci vzniknout a jak má malou nosnost oproti ostatním suprovým raketám od konkurence. Co se týče znovupoužitelnosti při vynášení lehčích nákladů, tak to mi je samozřejmě jasné. Nicméně ve mně hlodá červíček pochybností, že při té maximální deklarované nosnosti by museli odmontovat kde co a ještě oloupat barvu a setřít znak, aby to skutečně dali. Nic ve zlém, přeji jim úspěch a budu potěšen pokud se teorie potvrdí praxí.

    • Samo napsal:

      22 ton bude pravdepodobne pre Falcon 9 Block 5 v expenadable verzii ako ju poznáme teda Falcon 9 bez nôh kormidiel a dusíkových trysiek prečo by zavádzali zákazníka ktorý by mohol náhodou chcieť využiť plných 22 ton?

  10. Spytihněv napsal:

    Osobně bych více, než raketové vize, ocenil konečně zase jednou nějaký pořádný ruský příspěvek k výzkumu kosmu. Nejlépe něco do hlubšího vesmíru. Už několikrát novodobě ukázali, že vynést cizí náklad na správnou meziplanetární dráhu není pro ně problém (naopak vlastní náklad z nějakého důvodu problém je a to pořádný). Zkrátka něco hmatatelného a ne jen futuristický supernosič, jehož plakát si může Serjoža z gorodu Ufa hrdě pověsit do ložnice a možná na smrtelné posteli sledovat start.

    • bresok napsal:

      Tak tenhle pocit mám už dost dlouho taky. Připadá mi, že po fiasku s Fobos Grunt tak nějak rezignovali na všecko krom vynášení “pro někoho” a vynášení “pro armádu”.

    • Jirka Hadač napsal:

      Napadá mě jediné, co by jim mohlo trošku rozhýbat zatuchlý vzduch v kancelářích. Podpis mezinárodní dohody o DSG. Přeci jen se z mezinárodních dohod hůř vycouvává.
      Jinak s váma bohužel musím souhlasit. Jak kdyby cokoliv kromě první kosmické pro ně bylo zakleté. A rád bych jim držel palce, protože nás vlastně pozvali na orbit.

  11. Kamil napsal:

    Ve stínu plánů SpaceX mi ruské plány přijdou 50 let staré. Vezmou raketu Sojuz, což je stará R-7 a zvětší ji 5x nebo 10x. Do všeho tankuji asi sedm kapalin, co stupeň, to unikátní motor, na všechno extra rampy. Ani slovo o znovupoužitelnosti.

  12. Alois napsal:

    Muskova FH poletí za pár měsíců, superraketa NASA za rok a půl a ruská za 9 let, je stále JEN na papíře a dá jen 50 tun na LEO, je třeba to komentovat ?

    • maro napsal:

      No už to komentujete podruhé, takže asi jo. A když se podíváte dál ne ten papír jen o rok dál, najdete i číslo 88 tun. To je skok, co? Za jeden rok o 33 tun. Ale pořád je to jen papír.

      • gg napsal:

        To je na šest motorů/45 MN startovního tahu pořád docela smutné, nemyslíte? Saturn V měl jen 35 MN a přitom unesl skoro o polovinu víc.

        • maro napsal:

          Netuším, kde je problém. V palivu, nebo v čem? Osobně si myslím, že je asi úplně jedno jestli je těch motorů 5 nebo 40. I jaký mají tah. Dnes jsou podstatné jen a pouze náklady a spolehlivost. Pokud tam nacpou třeba sto nefektivních motorů a přitom budou levnější než někdo s 5 super efektivními motory, tak stejně vyhraje. Protože na to potřebuje méně zdrojů, je levnější.

      • Asdf napsal:

        Vsadím se s vámi klidně o pytel brambor, že v r. 2027 poletí velký kulový, natož nějaká ruská super raketa 😉

  13. maro napsal:

    Osobně bych řekl, že Rusové postavili Angaru jen jako strašáka na Kazachstán, aby se nesnažil šroubovat ceny za pronájem Bajkonuru. Ve skutečnosti se budou držet Protonu, který jim zajistí těch 20 tun na LEO, které využijí. Tyhle kresby superraket jsou hezké, ale je strašně malá motivace, když kolem Země je tolik zakázek. Cenou jsou pořád konkurenceschopní s Falconem, takže teď je snaha co nejvíc zvyšovat spolehlivost. A Měsíc je pro ně holub na střeše proti vrabci v hrsti tady kolem Země.

    • Bill napsal:

      Ano, také jsem měl pořád pocit, že Angara je jen “takový pákový” projekt.
      I když jsem myslel, že spíš na Ameriku.

  14. marduk napsal:

    Škoda, že aj oblasť vesmírneho výskumu je čiastočne spolitizovaná, keby Rusko, USA a ďalší veľký hráči šli do projektov letu na Mesiac a Mars spoločne, odpadol by problém s financiami a aj časovo by sa to významne urýchlilo.
    Lenže 2-3 veľmoci chcú ísť na Mesiac respektíve na Mars pomocou vlastných síl, čo je logické z hľadiska prestíže, ale zároveň tak trochu detinské a iracionálne.

  15. Racek napsal:

    No, konečně nějaký cíl ruské kosmonautiky. Velmi dobrý a podrobný článek s rozborem možností i prředstavení celkem logického a proveditelného návrhu stavebnice Superakety s využitím současné již existující technologie. Je to realný program, s jedinou neznámou: peníze. No, podpora Putina ovšem znamená hodně. Ekonomika se již stabilizovala a Federace potřebuje nosič k Měsíci.
    otazník je, kolik peněz spotřebuje zbrojení. Jestli stačí rozpočet na úrovni 10 – 12 % amerického nebo víc. Pak se ovšem bude zase ořezávat a výzkum kosmu bude první na řadě.

  16. Ivoš napsal:

    Svět je fakt zvláštní a my dříve narození mu opravdu nerozumíme. Vynalézá se již vynalezené /Eněrgija s nosností 100 tun na nízkou dráhu – to neměl ani Saturn 5/, zkouší se již dávno vyzkoušené, uvažuje se o výrobě již dávno vyrobeného. To je prostě mimo chápání. Stačí vzít plány a dát je do původní továrny. Vyjde to mnohokrát levněji.

Zanechte komentář