Test padáku pro Mars rover 2020

NASA se snaží připravit na misi svého příštího marsovského vozítka jak to jen jde. 4. října letošního roku vypustila ze základny Wallops ve Virginii dvoustupňovou suborbitální raketu, která vynesla náklad do výšky 50 kilometrů. Tady je hustota vzduchu srovnatelná s podmínkami na Marsu a jelikož sestava letěla nadzvukovou rychlostí, mohl se ozkoušet padesátikilový padák pro tuto misi. V době vystřelení se sestava pohybovala 1,8× rychleji než zvuk, přičemž padák se ve zlomku sekundy otevřel a začal sestavu podle plánu brzdit.

Vše důkladně snímaly kamery včetně rychloběžné s tisícem snímků za sekundu. Díky tomu mají inženýři k dispozici velmi podrobný zpomalený záznam, na kterém mohou pozorně sledovat veškeré aspekty krátkého, ale kriticky důležitého momentu, na kterém bude záviset úspěšné přistání nového amerického roveru.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/centers/ames/images/content/333681main_D2009_0331_T0164.jpg

Test padáku pro Mars rover 2020, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 2 205 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 2 205 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Test padáku pro Mars rover 2020”

  1. RiMr napsal:

    Neskutečný mazec!

  2. casso napsal:

    tie spomalene zabery su uzasne.

    pripada mi trosku nestastne zo strany NASA hovorit o rychlosti zvuku ked su vo vyske 50 km kde je uz dost riedka atmosrfera a rychlost zvuku je podstatne nizsia ako pri povrchu zeme.

    • Dušan Majer napsal:

      Nejsem odborník na aerodynamiku, ale mám pocit, že ta hranice rychlosti zvuku je důležitá z materiálového hlediska kvůli rázovým vlnám.

      • Petr Scheirich napsal:

        Ano je to tak – při nadzvukových rychlostech (bez ohledu na absolutní velikost rychlosti zvuku v daném prostředí) se padák chová výrazně jinak, než při rychlostech podzvukových, a to chování nelze jednoduše extrapolovat z testů při podzvukových rychlostech. I pokud by před ním nebylo samotné bržděné těleso, bude to chování jiné. A přítomnost toho tělesa to ještě komplikuje tím, že na padák “pouští” rázové vlny.
        Ne že by z toho člověk něco zásadního pochopil, ale pro představu jak je to chování komplikované, může posloužit třeba tato prezentace:
        https://solarsystem.nasa.gov/docs/11%20-%20Supersonic%20parachutes%20Lingard.pdf

  3. GaGaGa napsal:

    Myslel jsem, že let a přistání budou převzaty od curiosity.

  4. Martin napsal:

    Velmi zajímavý test. Zaujal mě zvláštní vzhled té nosné rakety, vypadá jako by byla sestavena ze dvou zcela odlišných typů raket.

  5. Pro jistotu bych instaloval záložní padák s airbag patronou pro nucené otevření v případě bočního větru a turbulenci. Tvar padáku bude k těmto podmínkám hodně citlivý.

    • RiMr napsal:

      Nechci být jízlivý, ale myslím, že ti lidi co to v NASA konstruují a počítají už možná nějakou tu hračku postavili… ale můžete jim zkusit napsat, třeba se plácnou do čela 🙂

  6. Kamil napsal:

    Takže tentokrát vydržel

  7. RE – RiMr + srandovní Android – pane a droide , z článku jsem nic podobného nevyčetl, proto jsem reagoval. Asi se musejí plácnout do čela, protože by to muselo být rovněž předmětem zkoušky. Užívejte si mých dobrých postřehů.

    • Vojta napsal:

      Jde pouze o nadzvukový padák, který je poměrně malý. Vzhledem k jeho velikosti a rychlosti, v jaké bude pracovat, je nějaký vliv bočního větru dost malý na to, aby to ospravedlnilo extra zátěž kvůli zdvojení systému. Po zpomalení se tento padák odhodí a vytáhne se hlavní.
      Pokud jde o techniku, tak je opravdu směšné NASA do něčeho kibicovat. Kvůli bezpečnosti je samozřejmě možné systémy zálohovat, ale není to pilotovaná mise a každý kilogram v zálohách znamená kilogram na chybějícím vědeckém vybavení. Proto je nutné pečlivě rozvážit, co se zálohovat vyplatí a co už ne. A to od svého počítače (pokud náhodou není přímo v NASA) těžko uděláte.

  8. Re,Re, Pane Vojto, přečtětě si znovu co jsem napsal, je to můj názor. Okecat se dá všechno, kibicování to rozhodně nebylo, od Vás to však je snaha o chválozpěv.

  9. Spytihněv napsal:

    Super. Když sledujeme vystřelení padáku reálnou rychlostí, je to hned. Takto zpomaleně, když je krásně vidět všechny ty šňůry, jak se pomalu rozvíjejí a napínají a nezamotají… konečně člověk docení práci padáku, která je sice pasivnější než přistávací trysky, ale neméně důležitá.

Zanechte komentář