Nová tajná družice objevena pár hodin po startu

Start rakety Atlas V se musel několikrát odložit, ale lovci družic naopak neměli zpoždění vůbec žádné. Družici vypuštěnou 15. října v rámci mise NROL-52 se jim podařilo objevit téměř hned. Je však potřeba říct, že šli téměř najisto – věděli, kde mají hledat a jejich předstartovní odhady se potvrdily. Všimli si totiž, že verze použité rakety i výběr startovního místa velmi připomínají tajnou misi z loňského roku. A ukázalo se, že se nemýlili. Po objevení družice na oběžné dráze tak bylo možné odhadnout její roli v systému Národního průzkumného úřadu, který provozuje tyto tajné družice. V dnešním článku se tedy pokusíme podívat na účel této nové družice, která se usadila na dráze přechodové ke geostacionární.

Atlas V startuje na misi NROL-52

Atlas V startuje na misi NROL-52
Zdroj: http://spaceflight101.com

Ke startu došlo v 9:28 našeho času a raketu Atlas V hnal k nebi motor RD-180 na prvním stupni a dva urychlovací bloky na tuhá paliva. Když první stupeň s tahem 420 tun dohořel a byl v čase 4:10 po startu odhozen, dostal se ke slovu horní stupeň Centaur s motorem RL-10C, který měl za úkol dopravit náklad na oběžnou dráhu. Čtyři minuty a 34 sekund po startu došlo k odhození aerodynamického krytu, což je při všech startech pro NRO moment, kdy se vypíná vysílání. Od této chvíle začalo platit tradiční informační embargo přerušené jen krátkou zprávou vydanou několik hodin po startu. Jejím obsahem bylo stručné konstatování, že start byl úspěšný.

Ale nepředbíhejme. Jelikož Atlas mířil jihovýchodním směrem a protože před startem bylo vydáno upozornění na deorbit horního stupně nad Pacifikem osm a půl hodiny po startu, bylo jasné, že tahle mise míří na dráhu přechodovou ke geostacionární. Lovci družic si už před startem všimli, že přípravy na misi NROL-52 velmi připomínají misi NROL-61, která startovala vloni. Tehdy šlo o vůbec první využití rakety Atlas V v konfiguraci 421 pro NRO v historii. Konfigurace 421 znamená čtyřmetrový aerodynamický kryt, dva urychlovací motory na tuhé palivo a jednomotorový horní stupeň. Stejná konfigurace se použila i nyní a navíc se také letělo z Floridy.

Odtajněný snímek staršího satelitu SDS.

Odtajněný snímek staršího satelitu SDS.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Mise NROL-61 umístila na dráhu přechodovou ke geostacionární jedinou družici, která dostala označení USA-269. Tehdy šlo o prvního zástupce čtvrté generace systému SDS (Satellite Data System), který je zodpovědný za přenos pokynů a dat obousměrně mezi družicemi na nízké oběžné dráze a pozemním střediskem. Přes tyto družice se prakticky v reálném čase posílají například snímky pořízené průzkumnými družicemi řady Keyhole. Jinými slovy je systém SDS prakticky tajným dvojčetem systému TDRS, který slouží především k přenosu dat z vědeckých družic.

Známý lovec družic, Ted Molczan, použil misi NROL-61 jako referenční model a vytvořil přesný návod pro hledače družic. Tento návod obnášel přesné souřadnice kdy a kam se dívat, aby bylo možné NROL-52 odhalit jen pár hodin, maximálně dní po startu. Jako první uspěl Paul Camilleri ze Severního teritoria v Austrálii, který spatřil jak družici, tak i její stupeň Centaur pouhé čtyři hodiny po startu, přičemž tuto družici sledoval po dobu 83 minut a stupeň Centaur dokonce tři a půl hodiny. Jeho pozorovací místo mělo ideální podmínky pro sledování objektů, které míří na dráhu geostacionární nebo přechodovou k ní.

Dráha, které dosáhla raketa Atlas V při misi NROL-61 v loňském roce.

Dráha, které dosáhla raketa Atlas V při misi NROL-61 v loňském roce.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Údaje z pozorování umožnily vypočítat parametry orbitální dráhy NROL-52, takže další pozorovatelé už mohli pracovat se zpřesněnými daty. Ohledně oběžné dráhy stále nemáme konkrétní údaje, pořád dochází k drobným upřesněním, ale nejnižší bod dráhy leží 1 113 kilometrů a nejvyšší je 35 802 kilometrů vysoko, přičemž dráha je vůči rovníku skloněna o 18,68°. Jen pro srovnání – NROL-61 měl parametry 1 108 × 35 806 km se sklonem 18,68°.

Lovec družic Scott Tilley z kanadského města Roberts Creek zachytil radiové signály z nové družice v průběhu neděle a zjistil, že její vysílač telemetrie a dalších údajů pracuje s vysílací periodou 240 sekund, což je stejný údaj, jaký se podařilo zachytit u USA-269 na začátku její mise. Scott Tilley se pokusil na naměřené údaje aplikovat Dopplerovská měření a výsledkem byly parametry dráhy, které jsou ve shodě s dřívějšími pozorováními z Austrálie.

Dopplerovská křivka signálu z NROL-52, jak ji vymodeloval Scott Tilley

Dopplerovská křivka signálu z NROL-52, jak ji vymodeloval Scott Tilley
Zdroj: http://spaceflight101.com

Jelikož tedy aktuální start použil stejnou nosnou raketu, kosmodrom i letový profil přechodu na finální oběžnou dráhu jako NROL-61, můžeme s velkou jistotou tvrdit, že NROL-52 je druhým zástupcem nové generace družic SDS. Tedy abychom byli přesní – označením NROL-52 se používá pouze pro start, po dosažení oběžné dráhy už dostala družice označení USA-279. Jejím úkolem v dalších dnech bude postupné zvyšování oběžné dráhy a ve finále vstup na geostacionární dráhu.

Dráha družice USA-279 (NROL-52)

Dráha družice USA-279 (NROL-52)
Zdroj: http://spaceflight101.com

Zatím přesně nevíme, nad jakým místem zemského povrchu bude nová družice operovat. První družice ze čtvrté generace systému SDS (tedy USA-269 vypuštěná v rámci mise NROL-61) momentálně pracuje nad Indickým oceánem – konkrétně blízko 90. stupně východní délky. Pozorovatelé noční oblohy budou jistě sledovat cestu USA-279 vstříc geostacionární dráze i nadále.

Podle použité rakety Atlas V 421 můžeme soudit, že čtvrtá generace družic systému SDS je oproti třetí generaci větší a těžší, což zřejmě souvisí s rostoucí potřebou zajištění odpovídajících komunikačních kapacit mezi Zemí a oběžnou dráhou. Podle tabulek dokáže Atlas V 421 vynést na dráhu, kam mířil NROL-52 zhruba 5,1 tuny nákladu – nevíme sice, zda se tentokrát využil plný potenciál, ale pět tun je hmotnost běžných komunikačních družic na geostacionární dráze.

Samotný systém SDS má krycí jméno Quasar, se kterým se také můžete na internetu setkat. Projekt byl spuštěn v roce 1976, přičemž původně družice létaly na eliptických drahách Molnija, které umožňovaly lepší pokrytí severních oblastí Země. Od druhé generace začaly družice SDS pracovat společně na dráze geostacionární i na dráze Molnija. Stejné to bylo i u třetí generace, ale v roce 2007 se přestaly družice na dráze Molnija obnovovat, takže systém přešel na kompletní pokrytí z geostacionární dráhy.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://www.satobs.org/
http://www.satobs.org/
http://www.satobs.org/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/atlas-v-nrol-52/wp-content/uploads/2017/10/nrol-52-patch.png
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/10/av_nrol52_l1010152017105116AM63b.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/181/2017/08/5277884_orig-512×430.png
http://spaceflight101.com/atlas-v-nrol-52/wp-content/uploads/sites/181/2017/08/nrol-61-orbit.jpg
http://spaceflight101.com/atlas-v-nrol-52/wp-content/uploads/2017/10/DMO9vlUUMAAe311.png
http://spaceflight101.com/atlas-v-nrol-52/wp-content/uploads/2017/10/nrol52orbit.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Nová tajná družice objevena pár hodin po startu”

  1. Štěpán napsal:

    Jakote Atlas V s 5metrovým krytem se mi nelíbí, ale zato Atlas V se čtyřmetrovým je nádherná raketa, jsou s ní krásné fotky, myslím ze v kráse předčí i Falcona 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.