Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
TESS opět funguje
NASA oznámila, že se teleskop primárně určený ke studiu exoplanet vrátil do vědecké služby. Data z minulých pozorování jsou stažená a nová pozorování probíhají. Příčina vstupu do bezpečného režimu se zatím analyzuje.
19. dubna 17:15
Akcie Virgin Galactic
Společnost Virgin Galactic vydala 18. dubna prohlášení o zplnomocnění a oznámení o výroční schůzi plánované na 12. června. Prohlášení obsahuje seznam návrhů. Především společnost požádá akcionáře o rozdělení akcií, které má podpořit klesající cenu akcií společnosti.
19. dubna 15:00
Vydávání licencí FAA
Úřad FAA pro komerční vesmírnou přepravu oznámil, že již nebude schvalovat starty kosmických strojů, které se mají poté vrátit zpět na Zemi, pokud nebudou mít už i licenci k opětovnému vstupu.
19. dubna 10:00
MDA Space
Kanadská vesmírná agentura (CSA) udělila společnosti MDA Space prodloužení smlouvy v hodnotě přibližně 182 milionů dolarů na pokračování v podpoře robotických operací na Mezinárodní vesmírné stanici do roku 2030.
19. dubna 8:00
Space ISAC
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací, Space ISAC, oznámilo 9. dubna vytvoření skupiny LEO Owner Operators Affinity Group, která se skládá z členů Space ISAC provozující družice na LEO.
18. dubna 10:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
A člověk by si myslel, že 6 hodin stačí. Že je to dostatečně rychlé. Tohle musí být úplně příšerné na výpočet, provedení a to vše při zachování bezpečnosti pro ISS.
Bude to velká výzva.
Pamatuju si váš komentář pane Majer, z posledního progresu co letěl, že první zážehy prakticky provádí už hned po odpojení od nosiče, že jsou předprogramované. Pořád si to jen představuju, to to tu Zemi musí oblétat při permanentně zapnutém motoru a měnit jen orientaci v prostoru.
To zase ne, ty zážehy trvají jen několik desítek sekund a pak se motor vypne.
Není to až tak velké novum. U Gemini XI třeba proběhlo rendez vous s Agenou během prvního obletu, u prvních misí Sojuzů zase byly lodě při navedení na orbit vzájemně vzdáleny pouhých několik desítek kilometrů.
To současné zrychlování je dáno modernizací hardwaru nosičů i lodí samotných, díky kterému se přesnost navedení zlepšuje (v těch šedesátých letech to byl úctyhodný výkon, ale do spolehlivosti měly tehdejší okolnosti a prostředky daleko).
Tu druhou část lze jen podepsat. Přeci jen, mít v LM počítač, co mám v mobilu, tak nemusí na řízení sáhnout 🙂
Ale co se týká té první, tak se chci zeptat na následující. Je či není rozdíl v tom, zda cílové dokovací těleso (Agena) odstartuje hodinu a půl před Gemini či či tam krouží už roky? Logická odpověd zní, že by to mělo být jedno. Ale odpověď neznám. Při té investici za tolik a tolik miliard se mi nezdá, že by jim to schválili manažeři, letět přímo k ISS, co kdyby se něco stalo, aby lítalo na orbitu ISS mrtvé těleso, to si asi nelajznou, zvlášť, když by se rozpadlo.
Nějak moc nechápu tu otázku. Je jedno, jestli tam Agena kroužila hodinu a půl nebo ISS několik dekád, pokud je na stabilní dráze, budou postupy pro navedení k cílovému tělesu stejné. A i přes superrychlou dráhu bude Sojuz nějaké ty korekce dělat, takže třetí stupeň by ISS ohrozit neměl, pokud máte na mysli tohle…
Přesně to sem měl na mysli.