Na cestě k nebeským palácům

Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.

Systém transportu kapalin

Systém transportu kapalin
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Podle vyjádření čínských představitelů provedla loď Tiančou 1 třetí transfer pohonných hmot 16. září v 10:10 našeho času. Do útrob laboratoře při tomto testu přeteklo 250 kilogramů kapalného paliva a okysličovadla. Po oddělení už budou obě tělesa pokračovat ve vlastních kolejích. Čína zatím oficiálně nepotvrdila, kdy pošle loď Tiančou do atmosféry, protože by ještě měla provádět experimenty při samostatném letu.

Loď Tiančou 1 během své kosmické mise nepřišla do styku s lidskou posádkou, ale přesto ji inženýři vybavili mnoha zajímavými experimenty – jeden z nich například studuje „ne-Newtonskou“ gravitaci, další je zaměřený třeba na vývoj a dělení lidských embryonálních kmenových buněk na zárodečné buňky. Výsledky tohoto experimentu by do budoucna mohly pomoci při otázkách souvisejících s rozmnožováním lidí ve vesmíru.

Komplex lodi Tiančou-1 a orbitální laboratoře Tiangong-2

Komplex lodi Tiančou-1 a orbitální laboratoře Tiangong-2
Zdroj: http://spaceflight101.com

Na lodi najdeme i myší kmenové buňky – jejich výzkum pomáhá k pochopení toho, jak by bylo možné nechat dorůst ztracené tkáně a orgány – zvířecí nebo lidské. Další experiment studuje novou metodu léčby osteoporózy.

Experimenty probíhají i na palubě Tiangong-2, přičemž jde hlavně o zkoušky kriticky důležitých systémů – například systémy podpory života. Ty je potřeba důkladně otestovat před zahájením stavby větší modulární stanice. Téměř přesně před rokem vypuštěná Tiangong-2 kromě toho nese i přístroj detekující gamma záblesky, další experimenty souvisí s pozorováním Země, navigací a komunikací.

Posádka lodi Šenčou 11

Posádka lodi Šenčou 11
Zdroj: https://qzprod.files.wordpress.com

Tuto kosmickou laboratoř navštívila pouze jediná posádka – dva muži (Ťin Chaj-pcheng a Čen Dong) v lodi Šenčou 11, kteří tu pobývali v minulém roce téměř měsíc. Tiangong-2 měří na délku 10,4 metru a jeho průměr je 3,4 metru a dvojice solárních panelů dosahuje rozpětí 18,4 metru, přičemž rozměry jsou srovnatelné s lodí Tiančou.

K laboratoři Tiangon-2 se už žádná pilotovaná loď nevydá. Příští start lodi Šenčou bude mířit k modulu Tianhe 1, což bude velitelská sekce budoucí kosmické stanice – k jeho vypuštění by mělo dojít v roce 2019. K modulu Tianhe 1 se připojí i druhý exemplář nepilotované zásobovací lodi – Tiančou-2, která na stanici doveze zásoby krátce předtím, než dorazí posádka v lodi Šenčou 12.

Možná podoba čínské modulární stanice

Možná podoba čínské modulární stanice
Zdroj: http://spaceflight101.com

Na modul Tianhe 1 by se měly do roku 2022 připojit další dva moduly, čímž vznikne stanice o celkové hmotnosti lehce nad 60 tun. Pokud bychom tuto stanici srovnali s ISS, dosahoval by čínský komplex zhruba šestinové hmotnosti a byl by srovnatelný spíše s americkou stanicí Skylab, která však byla pouze jednomodulová.

K tomu, aby Čína mohla tuto stanici provozovat, potřebuje umět udržovat její oběžnou dráhu, k čemuž slouží palivo. O jeho doplňování se budou starat právě lodě Tiančou (v překladu Nebeská loď). Jejich útroby pojmou až šest a půl tuny nákladu, což je skoro třikrát více, než co zvládnou lodě Progress zásobující ISS. Právě k Progressům můžeme Tiančou přirovnat asi nejlépe. ISS zásobuje více dopravních prostředků, ale právě tyto ruské lodě zajišťují doplňování paliva do staničních nádrží. Dříve to dělaly i evropské lodě ATV, ale ty již dolétaly.

Loď Tiančou 1 startovala 20. dubna na raketě Dlouhý pochod 7 z ostrova Hainan a od té doby provedla tři automatická spojení s laboratoří Tiangong 2. K tomu vůbec poslednímu došlo 12. září v 6:48 našeho času, kdy loď simulovala přílet po tzv. rychlé dráze, kterou známe od lodí Sojuz či Progress. Čína tak nacvičovala, zda by v budoucnu mohly její lodě u stanice zakotvit pouhých šest hodin po startu. Loď si během pětiměsíční služby podle čínských úřadů vedla dobře a všechny její úkoly byly úspěšně splněny.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/106/2017/05/TZ1TG2-Comple-512×318.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/TZ06.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/tg2-tz1-complex.jpg
https://qzprod.files.wordpress.com/2016/10/shenzhou-11-astronauts-e1476673770715.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/cssconcept.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

17 komentářů ke článku “Na cestě k nebeským palácům”

  1. Kořínek napsal:

    Zajímalo by mě co to je ta „ne-Newtonovská“ gravitace. Nějaký odkaz?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Přiznám se, že netuším, převzal jsem to ze zdroje: „While no crews were present during Tianzhou 1’s mission, the freighter hosted several experiments, including one on “non-Newtonian” gravity, according to Chinese media reports published when the cargo freighter launched in April. “

      • Racek napsal:

        Někdy se takto označuje měření vlivu relativistických jevů na dráhu tělesa. Např. stáčení oběžné dráhy Merkuru kolem Slunce. Ale ona hantýrka novinářů bývá někdy podivná a i Čína či Rusko má svoje specifická označení.
        Ale o tom jako publicisté víte pochopitelně mnohem víc než já a často na to nutné narážíte, já známé i z reportáží. A myslím, že zrovna snaha o výklad i srozumitelnost je u Vás na velmi dobré úrovni.

      • Kamil napsal:

        Takže je to měření relativistických jevů? Nenewtonovské, čili einsteinovské.
        Na první přečtení jsem si myslel, že v Číně mají jinou gravitaci než my, nebo že gravitaci objevil již před tisíci lety nějaký významný neznámý Číňan.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za info i za pochvalu.

      • Kořínek napsal:

        Našel jsem tohle: http://www.star.bris.ac.uk/~mb1/Export/gr_lecture_notes.pdf
        Asi je to pro někoho srozumitelné – pro mě ne 🙂

      • Fantasta napsal:

        Já tipuji spíš na další výzkum v oblasti kvantové fyziky – viz nedávné experimenty s kvantově provázanými částicemi . Ale jen tipuji. 🙂

  2. Jarda napsal:

    S ohledem na plany na novou mezinarodni stanici v cislunarnim prostoru me dost udivuje, ze takove zkladni veci jako precerpavani kysliku, paliva, vody atd neni jeste vubec reseno v ramci IDSS. Neni ani specifikace, ani draft, natoz aby se neco stavelo a overovalo…

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Myslíte loď Tiančou? Nemá, shoří v atmosféře.

      • Kamil napsal:

        Aha, protože včera jsem někde četl, že „přistane“. To mě překvapilo. Takže omyl.

      • Kamil napsal:

        Novinky z kosmonautiky 18.9.2017: Nákladní kosmická loď Tianzhou-1 se v neděli (17.9.) v 16:15 hod. pekingského času (08:15 UT) oddělila od stanice Tiangong-2. Tianzhou-1 se po oddělení postupně přemístila do bezpečné vzdálenosti a během dalšího letu bude pokračovat v experimentech započatých v dubnu letošního roku (nákladní loď byla vypuštěna 20. dubna 2017). Po dokončení experimentů bude nákladní loď navedena do atmosféry a návratové pouzdro má přistát na území Číny.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Maximálně snad pokud je tam uvnitř nějaké malé návratové pouzdro zaznamenávající podmínky při vstupu do atmosféry. Ale přijde mi to zvláštní.

  3. ptpc Redakce napsal:

    Výborný článok! 🙂
    Teraz treba len dúfať aby sa časový harmonogram neposunul, resp. aby odklady boli čo najmenšie…

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.