Meziplanetární dopravní systém SpaceX, verze 2017

Přesně před rokem, na Mezinárodním astronautickém kongresu IAC 2016 v mexické městě Guadalaraja, Elon Musk představil koncept meziplanetárního dopravního systému ITS, o němž jsme Vás podrobně informovali v tomto článku. Jako bonbónek jsme Vám pak také přinesli srovnání zveřejněných údajů z roku 2016 s předběžným neveřejným návrhem z roku 2015 v tomto článku. Nyní se dostáváme opět o rok dále a máme radost, že Vás můžeme seznámit s nejnovější verzí ITS, kterou Elon Musk prezentoval před několika málo hodinami na kongresu IAC 2017 v australském Adelaide.

Po loňské prezentaci se vesměs všichni odborníci postupně shodli na tom, že z technického hlediska je koncept ITS životaschopný, výkony motorů, použité pohonné látky a další technologie realizovatelné a skutečně by mohly poskytnout výkony, které byly prezentovány. Většinou ale také mnozí z nich varovali před tím, že kamenem úrazu může být financování. Kde hodlá SpaceX získat dostatečné finanční zdroje na tak obrovský a ambiciózní projekt? Musk tehdy jako zdroje uváděl profit z vynášení satelitů pomocí Falconu 9 a Falconu Heavy, z dopravy nákladu a astronautů na ISS, finanční příspěvky investorů a podobně.

Nicméně už poměrně brzy, někdy na začátku tohoto roku, začaly prosakovat zákulisní informace o tom, že si jsou problému s finanční náročností ve SpaceX velmi dobře vědomi a koncept bude muset být upraven, aby byl realizovatelný v dohledné budoucnosti. V červnu 2017 pak Elon Musk veřejně prohlásil, že původní Mars Colonial Transporter alias Interplanetary Transport System bude upraven a zmenšen z původního průměru nosiče 12 metrů na 9 metrů. Další detaily pak mají být odhaleny letos v září, což nastalo právě včera 29. září. Pojďme se tedy podívat na to, jak tento transportní systém, nyní opět nazývaný BFR (Big Falcon/F…ing Rocket), vypadá.

 

BFR vzor 2017

Srovnání nosností SpaceX nosičů

Srovnání nosností SpaceX nosičů
Zdroj: youtube.com

Základní koncepce dvoustupňového a plně znovupoužitelného raketového nosného systému zůstala zachována. Taktéž pohonné látky zůstaly beze změny – palivo kapalný metan, okysličovadlo kapalný kyslík. Také beze změn zůstal základní stavební materiál nosné konstrukce obou částí rakety, a to kompozitní vlákna. Kovové materiály budou zastoupeny v menší míře.

Jak už bylo zmíněno výše, základní průměr prvního stupně i transportní lodi ve druhém stupni je 9 metrů. Celková délka (výška) sestavy byla zredukována na 106 metrů (původně 122 m), což je o 5 m méně než Saturn V se 111 metry.

Testovací program motoru Raptor

Testovací program motoru Raptor
Zdroj: youtube.com

První stupeň o délce 58 m bude osazen 31 motory Raptor SL (Sea Level) s tahem po 1700 kN (původně 42 ks po 3050 kN). Výstupní průměr trysky 1,3 metru je ve shodě s motorem, který se už minimálně 1 rok testuje na základně McGregor. Ostatně, během prezentace jsme se dočkali dalšího videa z nočního testovacího zážehu Raptoru, kterých už do dneška proběhlo minimálně 42, v celkové době trvání 1200 sekund.

Při startu ze Země vyvinou Raptory na prvním stupni celkový tah 5400 tun, přičemž vzletová hmotnost BFR i s nákladem 150 t bude 4400 tun. Nosnost 150 tun je platná pro plně znovupoužitelný režim mise. Pokud by byly nosič i loď použity jednorázově, byla by nosnost ještě větší. Zde je vhodné připomenout, že zatím nejvýkonnější kdy provozovaná raketa Saturn V měla nosnost 135 tun na LEO a to bez jakékoli znovupoužitelnosti.

Základní technické údaje lodi BFR

Základní technické údaje lodi BFR
Zdroj: youtube.com

Kosmická loď, tvořící druhý stupeň BFR, má válcový trup o průměru 9 metrů. Na předním konci,  podobně jako v předchozí verzi návrhu, je zakončen ogiválním kuželovým přetlakovým prostorem pro posádku, s mnoha okny v několika řadách. Oproti verzi ITS 2016 doznala největší změny zadní část s motorovou sekcí, odkud zmizela tři masivní trojúhelníková žebra, ukrývající přistávací nohy. Tato žebra o maximálním průměru 17 metrů byla nahrazena kratším delta křídlem s dělenými klapkami na odtokové hraně, které je umístěno v dolnoplošné konfiguraci přímo na motorové sekci. Musk zdůvodnil přítomnost malé nosné plochy potřebou zajistit stabilitu a řiditelnost lodi při přistání na různých kosmických tělesech s velkým rozsahem hustoty atmosféry a zároveň se širokým rozpětím hmotnosti neseného nákladu.

Motorová sekce lodě BFR

Motorová sekce lodě BFR
Zdroj: youtube.com

Suchá hmotnost prázdné lodi BFR se snížila z původních 150 tun na 85 tun. Nosnost na Mars, po plném dotankování na LEO, je 150 tun. Maximální počet kolonizátorů Marsu při jednom přeletu tak zůstal zachován na 100 pasažérech, přičemž jim bude k dispozici 40 oddělených kajut o kapacitě 2 až 3 osoby. Přetlakový objem lodi bude celkem 825 m³, což je pro představu více než prostor dvoupatrové kabiny cestujících v Airbusu A380. Počet motorů se dočkal redukce také a to na 2x Raptor SL pro přistávací manévr (původně 3 ks) a 4x Raptor Vac (původně 6 ks) pro přeletovou fázi letu ve vakuu. Verze Raptoru Vac bude mít nižší parametry než měl koncept před rokem (tehdy o tahu 3500 kN, Isp 382), dnes s tahem 1900 kN, Isp 375. Regulovatelnost tahu zůstala zachována v rozsahu 20 – 100%.

Mírně pozměněn byl koncept přečerpávání paliva. Původně se měly tanker a meziplanetární loď setkat na LEO a připojit se k sobě zboku. Nový návrh počítá s tím, že se obě lodě spojí čelně svými motorovými sekcemi, což umožní snazší přiblížení a pevnější spojení.

Zdroje financování

Širší srovnání nosnosti BFR s dalšími nosiči

Širší srovnání nosnosti BFR s dalšími nosiči
Zdroj: youtube.com

Nyní se dostáváme k tomu podstatnému. Proč může být tento dopravní systém životaschopný i po finanční stránce a na svou stavbu a provoz si vydělat? Vracíme se opět k mantře SpaceX a tou je vícenásobná znovupoužitelnost. Je to velmi prosté a Elon Musk to zopakoval i při současné přednášce: Není myslitelné, aby zaoceánská loď, nebo mezikontinentální vysokokapacitní letoun byly pouze na jedno použití. Každý z těchto dopravních prostředků a v podstatě každý další, na který si vzpomeneme (kromě raket), je dnes vícenásobně použitelný. Proto nás stojí letenka z Evropy do Ameriky několik málo tisíc korun a ne několik stovek milionů. U raketové dopravy musí ke stejnému pokroku dojít rovněž – let nosné rakety do kosmu by měl být jen o něco málo dražší, než je cena paliva, kterou k tomu potřebujeme. Proto při prezentaci ukázal dvě zajímavá srovnání – první porovnávající nosnosti vybraných nosičů, kde je BFR se 150 tunami na LEO na prvním místě vpravo a na druhém je naopak BFR zcela vlevo, jako nosič s nejnižší cenou za 1 start.

Musk zmínil, že SpaceX nemá dostatek zdrojů – výrobních prostor, strojních kapacit, financí a pracovních sil, aby mohla vyrábět současnou řadu nosičů F9 a FH s lodí Dragon a zároveň naplno rozjet výrobu nosiče a lodi BFR. Uvedl, že se první exemplář BFR již připravuje, byla objednána výroba forem pro kompozitní nádrže, vyrábí se Raptory a v nedaleké budoucnosti přijde okamžik, kdy budou všechny zdroje přesunuty pouze na výrobu BFR. V té chvíli současná generace Falconů a Dragonů bude létat už pouze jako vícenásobně používané exempláře a žádné nové kusy vyráběny nebudou. Všichni zákazníci SpaceX mají být v budoucnu obsluhováni pouze prostřednictvím jediného dopravního systému – BFR.

Cargo verze BFR při vypouštění většího nákladu

Cargo verze BFR při vypouštění většího nákladu
Zdroj: youtube.com

Jaké zdroje financování programu BFR tedy hodlají v budoucnu využívat? Odpověď se dá shrnout do 4 slov: satelity, ISS, MěsícMars. Ještě k nim patří pátá možnost, ale o té až na konci článku.

SpaceX plánuje, že BFR bude připravena vynášet mnohé typy satelitů a těžkotonážních nákladů na široké spektrum orbitálních drah. Velikost nákladového prostoru bude přitom obrovská, s průměrem jen o málo menším, než 9 metrů. Bude tak například možné vynášet kosmické teleskopy s primárním zrcadlem větším, než připravovaný Webbův teleskop, servisovat už jednou vynesené satelity, nebo likvidovat kosmický odpad.

BFR připojen k ISS

BFR připojen k ISS
Zdroj: youtube.com

BFR může rovněž sloužit k zásobování ISS a to jak nákladem, palivem, tak i posádkou najednou. Totéž platí pro plánovanou budoucí stanici v okolí Měsíce.

Měsíc: Zde by jednou mohla nebo měla vzniknout povrchová základna. I tu by mělo být možné postavit a později zásobovat pomocí BFR. Pro let na Měsíc a zpět by přitom nebylo nutné tankování paliva na povrchu našeho souputníka – nebyla by nutná výroba paliva z místních zdrojů, ale dotankován by byl pouze před odletem, na eliptické dráze kolem Země.

BFR na základně Moon Base Alpha

BFR na základně Moon Base Alpha
Zdroj: youtube.com

Transportní architektura k Marsu

BFR dovolí výstavbu Mars City

BFR dovolí výstavbu Mars City
Zdroj: youtube.com

Podstata této architektury se nezměnila, vždy po vynesení BFR lodi na LEO bude nutné několik letů tankeru, který doplní palivové nádrže pro přelet a přistání na Marsu. Nové jsou ale termíny. Elon Musk opět vytyčil velmi ambiciózní cíle a chtěl by vyslat 2 bezpilotní BFR lodě na Mars v roce 2022. Ty by měly primárně za úkol potvrdit přítomnost vodních (ledových) zdrojů a identifikovat místní rizika na povrchu. Dále by měly doručit na povrch zdroje energie, důlní a zpracovatelské stroje a také základ pro následné zpracování místních zdrojů pro výrobu paliva a kyslíku.

Už o dva roky později, tedy v roce 2024 by Musk rád viděl na Marsu postupně přistát 4 lodě, z toho 2 pilotované s posádkou a 2 nákladní lodě. Dvě posádky by postupně dobudovaly a spustily do provozu automatická zařízení pro velkokapacitní výrobu pohonných látek a postavily menší obytnou základnu. Další vizí je pak postupný rozvoj a zvětšování základny až do měřítka plně samostatného města či kolonie Marsu.

Pátý zdroj 

Přeprava cestujících na Zemi pomocí BFR.

Přeprava cestujících na Zemi pomocí BFR.
Zdroj: youtube.com

Co bylo tentokrát při Muskově prezentaci absolutně nové a v jistém smyslu až “pobuřující”, je výhled na cestování pasažérů pomocí BFR mezi různými destinacemi na Zemi. Odlet z New Yorku a přistání v Šanghaji za 39 minut. Přičemž vzlet i přistání by se odehrávalo z plovoucí mořské plošiny. Troufalé? Zajisté! Možné? Technicky ano. Výdělečné? Toť otázka.

Musk uvedl, že s BFR bude možné cestovat mezi většinou hlavních cestovních destinací do 30 minut, odkudkoli kamkoli na Zemi do 60 minut. Přičemž cena letenky pro jednoho cestujícího v BFR by neměla být vyšší, než letenka na stejný letecký spoj v ekonomické třídě.

Dočkáme se?

Elon Musk nás včera opět mírně šokoval, jedny nadchnul, někoho možná popudil, někomu nasadil brouka do hlavy, jiné postrašil. Jisté je, že včerejší ráno bylo plné velmi zajímavých a důležitých novinek ze špičkového odvětví kosmonautiky a stálo za to si přivstat a být při tom.

Je budoucnost kosmické dopravy v podání SpaceX reálná, nebo jen další kapitola vědecko-fantastické pohádky pro dospělé? Co z toho se nakonec uskuteční, zhmotní do reálného hardvéru a služeb, co naopak navěky zůstane jen pěknou počítačovou animací? Vše ukáže až čas.

Elon Musk a přistávající první stupeň Falconu 9

Elon Musk a přistávající první stupeň Falconu 9 Zdroj: youtube.com

Kdo ovšem sleduje zarputilost Elona Muska a pokroky jeho SpaceX dlouhodobě, ten dobře ví, že tento občas plachý čtyřicátník stanovuje pouze ty nejvyšší cíle a vzdává se jich jen velmi velmi nerad.

Zdroj informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.youtube.com/watch?v=tdUX3ypDVwI

Meziplanetární dopravní systém SpaceX, verze 2017, 5.0 out of 5 based on 43 ratings
Pin It
(Visited 7 114 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (43 votes cast)
(Visited 7 114 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


221 komentářů ke článku “Meziplanetární dopravní systém SpaceX, verze 2017”

  1. Štěpán Krňanský napsal:

    Když jsem viděl loňskou přednášku Elona, tak abych citoval šéfredaktora tohoto webu, připadalo mi to jako sci-fi a spíše to fi 🙂 (alespoň co se týče té velikosti a financování)

    Ale po roce musím uznat,že to vypadá hodně nadějně a i když nevěřím termínům tak to technicky vypadá opravu proveditelně a snad i díky menší velikosti zafinancovatelně… Jestli tohle dostanou do vesmíru a zároveň s tím přistanou, dostaneme se do úplně nového věku letů do vesmíru..

    A je také ještě možné, že časem stejně jako u F9 zvednou nosnost… Upřímě koho by před 10 lety napadlo, že Elon předvede takovou raketu… Umíte si představit i ty sondy, které by se z ní mohly vysílat? Ne jen posílat lidi na mars.. S takou nosností bychom mohli dostat vzorky i ze vzdálených planet a měsíců naší soustavy… Ty možnosti jsou ohromné..

    Snad to nedopadne jako Apollo Aplications..

    No nebudu Vás nudit mým nadšením a půjdu spát 🙂

    • rhronza napsal:

      Naprosto souhlasím. Mohlo by se klidně stát že při jenom letu dopraví celou DSG s Orionem k Měsíci. Po cestě vypustí pár telekomunikačních družic na LEO/geostacionární dráhu. Ale to už hodně fantazíruji 🙂

  2. GaGaGa napsal:

    Fandím jim. Dokud ale neuvidím, nemůžu věřit ničemu. Snad vědí co dělají.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Ani vašu pí.. som nevidel ale aj tak viem, že ju máte. Asi tak.

      • Aurelius napsal:

        ??? toto sem nepatrí…

        • Jaro Pudelka napsal:

          A prečo? Urazil som niekoho? Veď je to proste pravda. Všetci tí pesimisti, ktorí tu mrhajú energiou na vysvetľovanie ako sa to nedá, by si toto mali vytesať na stenu v pracovni.
          Pracujem v IT viac ako 36 rokov a viem čo všetko bolo zatracované a potom obdivované. Som už starý somár ale snažím sa cvičiť si mozog na najnovších technológiách. A verte mi, Elon je výborný cvičebný nástroj.
          Vo svoje kariére som sa viac ako 30 rokov venoval riešeniam Storage. Dnes pracujem v oblasti IoT a AI, teda takmer úplne mimo. Vyriešil som si tým syndróm vyhorenia a objavil nové dimenzie. A k tomu patrí aj SpaceX a samotný Elon Musk.
          Treba len chcieť.

        • Spytihněv napsal:

          Pro Aurelia raději upřesním, že Jaro Pudelka se nezbláznil, ale pouze použil citaci z jednoho filmu 🙂

        • MartinH napsal:

          To je jen citát z jednoho českého filmu a myslím že to i vtipně vystihuje realitu. 😉

        • zanzibar napsal:

          Presne tak, otazky viery patria na nabozensky a nie na kozmo portal 😀

        • 3,14ranha napsal:

          re: Jaro Pudelka
          tak zrovna z IT oblasti byste mohl vědět že to vůbec není černobílé !

          Zatracovaná technologie může překvapit a změnit svět a naopak všemi odborníky a “geeky” chválený a očekávaný “hit” se může stát NAPROSTÝM propadákem

        • Jaro Pudelka napsal:

          A ja niekde niečo tvrdím o tom, že je to čierno biele? Práve naopak, hovorím o tom, že mnohé zatracované koncepty a technológie sa ukázali ako prevratné – typicky virtuálne storage systémy. Vymyslela to firma StorageTek, trhovo presadila firma HDS. Pričom to odmietali takí velikáni ako EMC alebo IBM.

  3. Vláďa V. napsal:

    Neskutečné! A už se těším, až to vše bude skutečné. Před pár roky by se tato vize dala zařadit do kolonky “sci-fi” a snít by o tom mohli nadšení čtenáři verneovek. Díky, pane Pospíšile, za velmi poutavé shrnutí.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Děkuji za pochvalu, jsem rád, že se vám článek líbil.

    • zanzibar napsal:

      Stale je to sci-fi. Podobne plany tu uz boli a aj budu. Kto bude prvy a zrealizuje ich, bude priekopnik. Ci to bude SpX, BO, NASA, JAXA,… je to jedno, hlavne nech to uz bude 🙂

  4. David napsal:

    Tak nám Elon opravdu velmi nenápadně předělal BFR na raketoplán…
    Párkrát jsem si pustil simulaci přistání na Marsu, která v záznamu přednášky začíná v čase 35:43, a ten klouzavý let s ocasními plochami vypadá podstatně jinak, než jak přistávají dnes. Fakticky to znamená, že se SpaceX pouští do něčeho, co zatím nemá vůbec vyzkoušené.
    Další potenciální problém vidím v návratové rychlosti z Marsu. Ta je výrazně vyšší než z LEO. U Země se musí brzdit třením o atmosféru, a to způsobem, který bude opět připomínat spíš raketoplán než klasické návratové pouzdro. Musí se zmařit obrovské množství energie. Jeden a tentýž tvar musí zvládnout dvě dost odlišné úlohy, Mars a Zemi. A samozřejmě se bude lišit i těžiště. To nebude snadná věc.
    Ještě k těm zpropadeným nožičkám… na kterých to nakonec všechno stojí (nebo padá). Pokud se bude na Marsu přistávat někde, kde je větší procento ledu, neroztaví se pod tím tlakem? Přece jen 230 tun, to už je váha… A jak se to trochu nakloní, váha na zabořenou nohu roste… raději bych tedy s dovolením vystoupil mezi prvními.
    Co se mi zdá naopak technicky celkem reálné, je “přízemní” provoz a Měsíc. Jestli se tam ovšem pohrnou davy, aby to mělo smysl. Když vidím, jak dlouho a draze se dnes vyvíjí cokoli, co má letět do vesmíru, tak naplnit BFR smysluplným nákladem, nějaký čas potrvá. Leda že by turisté?
    BTW test Raptoru v čase 6:32 záznamu přednášky vypadá, že to ještě má mouchy.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Za raketoplán podle definice označujeme letoun s raketovým pohonem. Tedy takový dopravní prostředek, který jako letoun v horizontální poloze buď startuje, nebo přistáva, nebo oboje. Jelikož je loď BFR raketovým stupněm, jež má startovat i přistávat ve svislé poloze a malé delta křídlo slouží jen pro lepší stabilizaci a ovladatelnost v určité omezené fázi letu, nazýval bych ji spíš vztlakovým tělesem, než raketoplánem.
      Ohledně přistávacích nohou mám podobné obavy jako vy. Jejich patky se mi zdají moc malé, ale snad to není finální tvar a budou optimalizovány tak, aby svému účelu vyhovovaly.
      Je pravda, že letošní update konceptu BFR mi připadá připraven trochu více jako show a business case, spíš než technická prezentace plná čísel a detailů. Ale možná to byl záměr, aby konkurenci nenapověděli až příliš. 🙂

    • Vojta napsal:

      Většina aerodynamického brzdění bude v horních částech atmosféry planety. To znamená, že není až tak velký rozdíl mezi Marsem a Zemí.
      S těmi patkami asi máte pravdu. Nedovedu si moc představit, že tak velký stroj zvládne dosednout na nezpevněné ploše. Co víme, tak na Marsu i na Měsíci je to s vodorovnými plochami bez balvanů docela problém. Zvlášť u tak vysokého tělesa. I když těžiště bude relativně nízko, pořád je to méně stabilní objet než třeba lunární modul Apolla.

      • gg napsal:

        “Nedovedu si moc představit, že tak velký stroj zvládne dosednout na nezpevněné ploše. Co víme, tak na Marsu i na Měsíci je to s vodorovnými plochami bez balvanů docela problém.”

        Naštěstí to na obou místech musí udělat jen jednou. 😉

    • Geo napsal:

      První stupeň Falconu 9 plachtí již dnes a používá odpor vzduchu k řízení i brždění . Nepodceňoval bych je myslím , že jim každý let dodá nové informace , protože jej neprovádí identicky totožně.
      Takže přistání BFR pro ně není panenská krajina kam nevstoupili ale současně mají před sebou hory práce .
      Myslím že největší úkol čeká na obchodní oddělení , tedy sehnat pro BFR dostatek zakázek u Země či Měsíce nejdéle za dva roky 😀
      Drží, jim palce !
      A děkuji redakci za zprostředkování informací , velmi si toho vážím .

      • Miroslav Pospíšil napsal:

        Rádi Vám tyto informace přinášíme. Pohání nás v tom Váš zájem o tato témata. Děkujeme za stálou přízeň.

      • Ľubomír Mlích napsal:

        >> Myslím že největší úkol čeká na obchodní oddělení , tedy sehnat pro BFR dostatek zakázek u Země či Měsíce nejdéle za dva roky

        Nejzajímavější informace imho je, že Musk chce zrušit Falcon9 a nahradit jej BFR. Seznam zakázek SpaceX je prozatím docela dlouhý: viz Future Missions na http://www.spacex.com/missions

        Tj. SpaceX bude dělat to, co doteď, ale postaví větší raketu. Nejdřív měli F1, pak F9, teď se jim snad podaří vyletět nahoru s FH. Do budoucna chtějí všechny ty rakety nahradit jedinou – BFR. A jestli se mu podaří, tak jak říká, tak nebude mít konkurenci.

        • vedator napsal:

          V com nebude mat konkurenciu? To akoze za 100k $$$ vynesie cokolvek kdekolvek?

          Na novom BFR je najlepsie pouzitie pre Zem. Ak bude dostatocny pocet letov, tak BFR bude rentabilny. Ak nie, kto vie ako dopadne.

          Mozno v buducnosti bude schopny BFR vynasat niekolko desiatok alebo sto tonove naklady ale kolko ich bude? Uz dnes su sondy vaziace niekolko ton extremne drahe v porovnani so startom.

        • tyčka napsal:

          ” Uz dnes su sondy vaziace niekolko ton extremne drahe v porovnani so startom.”
          Stále platí – při nízké ceně za 1 kg vynesení nebudu tolik optimalizovat jejich hmotnost – především u běžných družic. Prostě nebudu tak optimalizovat SW a spotřebu ostatních částí systému – raději dám víc akumulátorů, panelů a výkonnější chladicí systém.
          A paliva naložím mnohem víc – to platí především u sond – ať mám jistotu. Víc paliva může zaručit i delší dobu fungovaní sondy. A možná i ne tak náročné manévry – proč používat gravitační manévr, když mám paliva přebytek. A též použiji i zde víc panelů – namontuji mnohem silnější vysílač – mám tak usnadněnou práci s příjmem dat na zemi.

    • Honza napsal:

      Upřímně – tahle rakev může na Mars dopravit leda mrtvoly, takže je úplně jedno, jestli přistane nebo spadne.

      • Dušan Majer napsal:

        Víte já mám opravdu moc rád podobné mudrlanty, kteří jsou chytří jako rádio a je jim jasné, že všichni, kteří na tom pracují vlastně nemají šajn o základních věcech. Přesvědčovat takové lidi o jejich klamu je ale zbytečné. Racionální argumenty totiž nepřijmou a stále žijí ve své bublině.

        • Honza napsal:

          Zatím nikdo neprozradil, jak bude řešena ochrana před radiací, takže o jakých argumentech mluvíte? Elon tohle prostě ignoruje. Jestli věříte tomu, že v téhle skořápce můžete opustit magnetické pole Země a živý a zdravý doletět na Mars, tak jste to vy, kdo se nachází v bublině.

          • Dušan Majer napsal:

            Řekl bych, že rozhodně nejsem sám. Opravdu si myslíte, že jsou ve SpaceX tak hloupí, že by zapomněli na radiaci? Určitě to řeší, jen to zatím není ve fázi, kdy by to mohli představit na veřejnosti. Zatím se stanovuje základní architektura celého systému, na další konstrukční prvky dojde časem. Ta poznámka o skořápce mne téměř rozesmála. Bude se jednat o loď o průměru devět metrů. Vy jste se dostal k nějakým konstrukčním návrhům, že víte, jak silné bude mít stěny a čím budou tvořeny? Asi ano, protože tu píšete, jako kdybyste o tom měl dokonalý přehled.

          • Honza napsal:

            Jojo, když vidím to mračno oken, tak je přeci hned jasné, že to řeší. LoL. Bohužel 9m je žalostně málo na minimální ochranu a požadavek na nízkou hmotnost jde také proti tomu. Nebudu se s Vámi přít, protože zjevně ani trochu netušíte, oč jde.

          • Dušan Majer napsal:

            Pokud Vám průměr devět metrů přijde málo, pak tedy nevím, jak by měl planetolet vypadat. Ani NASA nepočítá pro případný let k Marsu s ničím, co by mělo větší průměr. Z té poznámky o nízké hmotnosti mám dojem, jako kdybyste si myslel, že jedinou ochranou je olovo.

            P.S. I kdybych netušil, o co jde, tak je mi jasné, že ve SpaceX pracují lidé mnohem chytřejší než já, kteří tomu opravdu rozumí. Alespoň bych nezpochybňoval jejich práci.

          • Honza napsal:

            Já je ani trochu nepodceňuji, že to neřeší, je od nich naopak velmi chytré. Vy sám jste toho důkazem, bezmezná důvěra fanoušků v nadpozemské schopnosti EM generuje jeho firmám značné finanční prostředky. Neměl jsem ani nejmenší pochyby o tom, že jeho rakety budou znovupoužitelné, myslím, že poletí i na Mars, ale jesti tam dopraví živé lidi, tak roztrhám své diplomy a veřejně se prohlásím za idiota. Dobrou noc.

          • Dušan Majer napsal:

            SpaceX již mnohokrát ukázala, že skepticismus k tomu, co dokáže, nebývá na místě. Dokázali udělat mnoho věcí, kterým lidé nevěřili. Vy píšete, že jste věřil přistávání. Jiní lidé ne, někteří nevěřili ani tomu, že by soukromé firmy mohly zásobovat ISS, nebo vůbec jen létat na oběžnou dráhu, nebo se z ní vracet a návrat přečkat. SpaceX zatím splnila drtivou většinu toho, co slíbila i když to často trvalo déle, než původně mělo. Ale zatím vždy se tato firma (nejde jen o Muska, ale i o lidi kolem něj) dokázala najít cestu i tam, kde pro mnoho lidí žádná nebyla. Věřím tedy, že tomu tak bude i v tomto případě. Ale nemyslete si, jsem taky skeptický – nikoliv k samotné architektuře, ale k termínům realizace. Představený systém vypadá dobře, jen se podle mého názoru uskuteční později.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Vaše diplomy roztrhajte hneď teraz! EM hovoril o špeciálnej kabíne, ktorá slúži práve na ochranu pred žiarením. Evidentne nesledujete a ani nečítate dostatočne pozorne.

        • Kamil napsal:

          Na Mars by rozhodně ani bez ochrany nedoletěly mrtvoly. I bez jakékoliv ochrany by rozhodně záření za 3 měsíce nikoho nezabilo. Během letu obdržíte 100-200 mSv, což není smrtelná dávka. Během pobytu na Marsu, jde zajistit ochranu (nejsnadněji pod zemí). Navíc řešení na snížení radiace při přeletu k Marsu se pracuje a řešení je hned několik. Použito bude i na již připravované stanici v cislunárním prostoru. Takže tohle není stopka pro tuhle vizi.

        • tyčka napsal:

          Zde je problém, že dost firem se totiž takto reálně chová – tvrdí, že to intenzivně již řeší.
          Ve skutečnosti nic neřeší a hlavním důvodem veřejné prezentace – je především snaha na sebe upozornit a tím i možná získat investora.

          • Dušan Majer napsal:

            Tohle už mi přijde trochu paranoidní. SpaceX provádí zkoušky motorů Raptor, otestovala kompozitní nádrž, ale podle některých lidí vlastně jen dělají hezké prezentace a nic reálného nečiní. Chápu, že pro někoho je docela těžké si představit, že SpaceX zatím dokázala dodržet drtivou většinu toho, co slíbila.

        • Dragy napsal:

          Musk investora nehlada. Uz skor sa vyjadril, ze nechce vstupit na burzu, aby akcionari koli okamzitemu zisku (napr. z Falconov) nezrusili jeho vysnivane cesty na Mars.

  5. Alois napsal:

    Tak ono to má být hotovo již za 4, slovy : Čtyři roky ? Vidím chybu v načasování tiskovky, uspěchal to, měla být až 1.4.2018, pak by bylo vše O.K..

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Počítejte spíš 5 let. 2022-2017=5
      Motory Raptor se testuji už minimálně 1 rok, kompozitní nádrže BFR se začnou stavět letos. SpX už dávno není garážová firmička na rozjezdu, ale zavedený soběstačný výrobce raket a lodí se 6000+ zaměstnanci, 3 kosmodromy a rozsáhlou testovací základnou. Myslím, že není na místě je příliš podceňovat a urážet. Takových posměváčků už bylo hodně, ale sklaplo jim v roce 2010 při návratu prvního Dragona od ISS zpět na Zemi a pak znovu při prvním znovupoužití už jednou letěného prvního stupně.

      • Alois napsal:

        Plánů či vizí byla v krátké historii kosmonautiky přehršle. Když se ale měly realizovat tály jako rampouchy na střeše. Jen mi připadá, že Muskova kolonizace Marsu též podléhá tání, za rok ubyla o polovinu na váze, za rok je na řadě počet letenek. Samotná jednosměrná kolonizace Marsu je též podivná. Nedovedu si představit několik desetiletí života v omezeném vzduchotěsném prostoru bez možnosti alespoň krátkého pobytu na čerstvém vzduchu. To i vězni jsou na tom lépe, mají otevíravá okénka a procházky vně budov.
        Čtyři, nebo pět let to nehraje roli, stůjme na Zemi, připomeňme si jak dlouho se staví automaty, příkladně ExoMars. Pokud by nedej Bože došlo k dalšímu, už několikátému odkladu, letěl by současně s Muskovým kolonizačním obrem .

        • Mirek S. napsal:

          A proto o jednosměrné kolonizaci SpaceX nikdy nemluvilo.

        • Spytihněv napsal:

          EM jednosměrnou kolonizaci Marsu bez návratu v úmyslu nemá. To si pletete se splasklou bublinou Mars One. Na druhou stranu nepodceňujte nadšení dobrovolníků. Ovšem co by se dělo po nějaké době, kdy by třeba tito doživotní Martané zatoužili po návratu a pak by přiletěla normální expedice, jejíž členové by příšli jen pobejt a zase by letěli domů…. možná bychom se dočkali poněkud krvavé reality show a na Zemi pak nečekané posádky 🙂

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          SpX uvažuje se zpětnou nosností z Marsu na Zemi řádově 20 – 50 tun. Pokud budeme uvažovat v budoucnu plně obsazený let kolonisty – cca 100 osob, minimálně 20 nebo spíš i více by mělo mít možnost se vrátit. Celá idea kolonizace není o vyhnanství, ale o rozšíření lidské civilizace mimo rodnou planetu. Zda k tomu v budoucnu reálně dojde je dnes těžko předpovídat … zatím k tomu nemáme ani ten dopravní prostředek o ktery se snaží jedna privátní společnost z LA. 😉

        • Android napsal:

          Osobně bych neváhal a tak na pět let bych na Mars letěl máknout s něčím podstatným jen za stravu a kyslík + úplně běžný plat ukládaný na Zemi v bance. Lidí co prosedí v paneláku,osobním autě,kanclíku 90% života jsou stovky milionů. A nepochybuju o tom, že součástí osady na Marsu bude i nějaký pěkný skleník s malým parkem.

        • Spytihněv napsal:

          Ta možnost návratu je důležitá. Jakási rotace osazenstva stanice. Možná se najdou tací, co budou chtít na Marsu opravdu dožít, ale všichni musí mít možnost návratu. Nepřichází v úvahu někomu oznámit, že podepsal doživotí na Marsu, tak at se klidně postaví na hlavu. I kdyby se opravdu před startem onen průkopník k něčemu takovému nějak zavázal. Určitě by to neměla být oficiální podmínka. Postupující šílenství dotyčného by určitě nebylo dobrou vizitkou kolonizace Marsu.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Letel by som na Mars ako statný päťdesiatnik aj keď by som tam možno zahyn ul. Vždy lepšie, ako tu pôsobiť v statuse senior-dôchodca za almužnu zvanú dôchodok.
          Elon je vizionár a nesmierne vzácny človek. Patrí do tej malej skupiny ľudí, ktorí posúvajú celú civilizáciu vpred. On je ten,ktorý by vždy vedel použiť to slávne “A predsa sa točí”.
          Odkaz pesimistom. Skúste viac veriť!

        • gg napsal:

          “Takže na první let nepoletí 100 lidí, ale jen 20”

          Vždyť s ničím jiným se snad nikdy nepočítalo…?

        • ventYl napsal:

          Je ale nutne uznat, ze v relativne kratkom case dokazala SpX zrealizovat slusne ambiciozne projekty. Ani by som sa nedivil, keby pomer odlozenych projektov vs. zrealizovanych bol u SpX presne opacny ako v zbytku vesmirneho priemyslu.

          Samozrejme, nemusi to vyjst. Nikde ta garancia nie je. Ale pokial to nevyskusa(me/ju), tak to nezistia. A mame ostat sediet na tejto kamennej gulicke len preto, ze dokazeme peniaze “vyuzit lepsie”?

  6. Miroslav napsal:

    … jeho samotná myšlienka kolonizácie Marsu je absurdná … na to nie je jediný relevantný dôvod, mrhanie ľudským i finančným potenciálom … zvláštne koľko ľudí na to ,,ulovil,,…

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Je pravdou, že EM velmi často myslí na velmi dlouhou dobu dopředu. To, co běžní jedinci považuí za sci-fi a zbytečné se tím dnes zabývat, to on naopak považuje za možné a důležité už “dnes”. Takovým lidem říkáme vizionáři a v dnešní době je jich jako šafránu…

    • Jaro Pudelka napsal:

      V čom je táto myšlienka absurdná? Deklarujte priame argumenty, nie emotívne výlevy.

      • zvejkal napsal:

        Jaro, emotivny si tu hlavne ty. Stekas po kazdom, kto ti nesedi, ako rexo.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Ak kladenie otázok považuješ za štekanie, tak áno, som veľký Rexo. Skús sa radšej pýtať na odpovede. Tie tu totiž stále nevidím.
          EM tie odpovede má a dostatočne jasné.

      • tyčka napsal:

        Třeba, že bez zásobování ze Země na Marsu dlouho nikdo nepřežije. A to ještě velmi dlouho budou na zásobách ze Země závislý.
        Takže se o jakémkoliv zálohování civilizace se nedá hovořit.
        Něco jiného je menší komunita výzkumníků tam pracující.

    • Kamil napsal:

      A jaký důvod má podle vás pobyt v Antarktidě? A přesto jsou na ní tisíce lidí a mnozí i celoročně. A pro lidé lezou na nejvyšší hory?
      Zásadně podceňujete lidskou touhu posunovat hranice a objevovat nepoznané. A na Marzu toho k objevování bude spousta. A že by se nenašli dobrovolníci? Toho bych se nebál. Pokud to bude realizovatelné, tak to lidi zrealizujou. A EM to podle mého udělá realizovatelné.

      • tyčka napsal:

        Vědecký výzkum to v té Antarktidě je – proti menší kolonii výzkumníků na Marsu nikdo nic nemá.

    • Jan Grohmann napsal:

      Jelikož to neplatíte, tak vám to může být úplně u prd…

  7. Miroslav napsal:

    … momochodom, znovupoužiteľnosť, výskum, Tesla, Boring … všetko fantastický pokrok … o to viac som dúfal, že tento rok s potrebou predávať ,,brand EM,, prestane získavať hlasy cez potrebu kolonizovať Mars …

  8. tonda napsal:

    Pane Pospíšil,moc děkuji za překlad a suprové zpracování do článku!Je to neskutečně krásné,hlavně musíme počítat s tou nešťasnou muskovou konstantou a držet všechny palce jako doposud!Jestli tohle dokáží,(a já tomu věřím,i když dojde na další úpravy)tak to je hřebík do rakve SLS!A tady se obávám tzv.házení klacků pod nohy ze strany NASA a vládní administrativy.U dopravy mezi městy po Zemi to bude ještě horší,viz. Concorde,(hluk,třesk,nepovolení nadzv.letu nad USA,ap.),nastoupí tzv.národní zájmy,ochránci ,bezpečnost,riziko,což bude horší než to celé postavit.To je můj názor,každopádně jim strašně fandím a chtěl bych se toho dožít!Ještě jednou děkuji za krásný článek!Tonda

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Díky za pozitivní ohlas, Tondo. Ohledně NASA a její SLS, utčitě jste si všiml, že se v prezentaci neobjevila na žádném slajdu, v žádném srovnání nosností nebo cen nosičů. To nebylo náhodou, ale zcela záměrně. NASA má se SpaceX nepsanou “dohodu o neútočení”. NASA je pro SpX zatím stále největší zákazník a proto není vhodné poukazovat na její současné programy, které by ve srovnání vypadaly hodně špatně.

      • Spytihněv napsal:

        A to je dobře. Protože osobně si přeji, aby se projekty NASA a SpaceX (+ dalších soukromých společností) vyvíjely současně. Nelíbí se mi představa, že by NASA odstupovala od již rozjetých programů z důvodu úspěšnější konkurence.

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          On ten propastný rozdíl začne být do očí bijící, až začnou oba nosiče (BFR a SLS) reálně létat. Pak snad i Kongres USA bude sám schopen uznat, že je ten státní “job programe” hodně neefektivní a privátní poskytovatel téže služby dokáže národní zájmy uspokojit mnohonásobně levněji a efektivněji. Na obranu NASA a Kongresu je ale třeba říct, že v době, kdy byla SLS dána zelená, ještě nebylo jasné jak se bude dařit vývoji v privátní sféře. Dnes už je situace o něco jasnější, ovšem zaříznout kvůli tomu SLS v roce 2017 ještě nelze. Já to tipuji až na rok 2023.

          • Peter P napsal:

            Este je nutne dodat Blue Origin. Podla mna sa dostanu uz v horizonte 5-7 rokov na velmi vysoku uroven. Ich raketa bude mat giganticku nosnost a bude znovupouzitelna. Pokial bude existova FH a New Glenn tak financovanie a dalsia existenci SLS bude otazna. Ale ako ste napisal v dobe ked dostali zelenu nikto nevedel kam sa posunie vyvoj.

        • Spytihněv napsal:

          Postupný útlum je přijatelný. Jen nechápu některé hlasy “odborníků” v diskusích zde i jinde o tom, že některé plány NASA by se měly odložit nejlépe ihned ještě před tím, než se začnou Elonovy plány realizovat. Ale jinak budu také jedině rád, když NASA zbydou prostředky na meziplanetární nepilotovaný vědecký výzkum, kde je a určitě ještě dlouho bude nezastupitelná.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Peter P

          neříkejte hop, dokud jste nepřeskočil – FH ani New Glenn NEJSOU pro SLS konkurencí… oproti ní jde doslova o trpaslíky. K příkladné stanici u měsíce budou tyto soukromé rakety schopné dopravit leda robotickou loď se zásobami, nic víc

          Moduly a posádku bude muset dopravovat SLS, případně nějaká NOVÁ silnější raketa (třeba Elonova BFR …až ji vyrobí)

    • Kamil napsal:

      Já bych SLS nezatracoval. Pořád je reálnější a než BFR. I vývoj SLS přináší nové technologie a řešení a reálně alespoň 10 let bude nejsilnější raketou a uplatní se. A kdyby se nedejbože EM nepodařilo realizovat tuto vizi letu na Mars. Pomocí SLS ji NASA někdy ve 30. letech může zvládnout (i když jen omezeně). Myslím, že NASA nebude mít problém, v případě fungující a prověřené BFR přesunout zdroje a prostředky na vývoj sond, modulů základen a dalších projektů na výzkum vesmíru. A bude jen ráda, že nebude muset řešit nosič.

      • Kenny007 napsal:

        Přesně toto jsem psal do diskuze na FB. Věřím že jakákoli agentura by byla ráda když by rozpočet mohla investovat do sond, pilotovaných výprav a misí a nemuset řešit drahý vývoj vlastního nosiče. Firmy jako SpaceX, Blue Origin a časem možná i další naopak můžou výborně profitovat z dopravy nákladů a posádek jak státních, tak soukromých subjektů. A možnosti které nabízí nosič s variabilitou a obrovským nákladovým prostorem jako BFR jsou téměř nepředstavitelné.

      • gg napsal:

        “Reálnější”? Zatímco Raptory již se testují, RS-25E/F je zatím pouze vlhkým snem inženýrů a ředitelů Aerojetu…

  9. Jan Grohmann napsal:

    Je to borec. Osobne se nebojim technickych prekazek. Skutecnou brzdou je statni byrokracie. Snad to maji zmakmute.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Souhlasím. Státní byrokracie bývá téměř vždy největší brzdou pokroku. Ovšem bylo by chybou kvůli tomu házet flintu do řepky a žádné inovace nezavádět. To bychom pak dodnes svítili prtrolejkami a jezdili koněspřežkou.

    • Kenny007 napsal:

      Věřím tomu že NASA a další agentury budou první kdo bude jásat když nebudou muset plýtvat penízi na vývoj vlastních předražených nosičů, ale budou moci rozpočet vložit do sond, programů a pilotovaných misí, které jim za rozumný peníz dokážou vynést firmy jako SpaceX, Blue Origin a časem možná i další.

      • Miroslav Pospíšil napsal:

        To by bylo moc krásné, ale takto to bohužel nefunguje. NASA má už po mnoho let +/- stabilně 17000 zaměstnanců v mnoha střediscích, zozesetých po všech koutech USA. Místní politici, guvernéři, senátoři si dobře hlídají, aby jim někdo ty pracovní místa, nebo nedej bože celé NASA středisko, v tom jejich státě nezavřel. To by se mohli jít rovnou klouzat. Budou lobbovat zuby nehty, většinou ve Washingtonu DC, aby měla NASA vždy takové programy a projekty, které budou zaměstnávat celou tu armádu lidí, jež vznikla před půl stoletím kvůli závodu o Měsíc. Že ty programy třeba nikdy nepoletí a nebo že jsou mnohem dražší, než by musely být? Oj, to není jejich problém, oni jsou tu od toho, aby dali svým místním voličům práci, nejlépe ve stabilním státním podniku/agentůře.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Volič nie je ovca. Môže nastať doba, že sa samotní voliči začnú pýtať na efektívnosť NASA. Sú to ich peniaze, sú to daňoví poplatníci. SpaceX vedome, či nevedome prispieva ku vzniku takýchto tlakov.

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          Jaro, kéž byste měl pravdu… 🙂

        • Jaro Pudelka napsal:

          Som proste optimista. Niekedy možno až príliš. A ďakujem za vaše skutočne seriózne príspevky.

        • Vlada napsal:

          Ja bych to s tou zamestnanosti nevidel tak cerne. Pro to aby Nasa mohla platit 17000 potrebuje urcity rozpocet a ten mit budou. A nosic typu BFR otevre dnes nevidane moznosti projektu. Takze se nebojim ze nebude za co utracet penize. Nedovedu si taky predstavit ze by nebyl o raketu typu BFR zajem. Myslim ze mnoho statu ma zajem o zakladnu na mesici nebo na Marsu.

        • Peter P napsal:

          Bohuzial je to presne tak. Aj pri vyvoji SLS bolo hlavnou ulohou nast zakazky pre byvalych dodavatelov Space Shutlu. Dokonca aj certifikacia je nastavena tak aby sa mohlo “testovat” na
          vsetkych moznych centrach NASA. Ukazkou tejto zufalosti je neustale zhadzovanie kapsule Orionu do nadrze z vodou. Uz sa to testuje niekolko rokov bohuzial. Na
          Skutocnu vedu potom ostava len malo prostriedkov 🙁

  10. Jansa Jaroslav napsal:

    Jak povzbudit konkurenci.? Je tady NASA, Rusko, Čína a EU a všichni hledají společné zapojení do projektu aby pokořili hegemonii SpaceX.
    Roskosmos potřebuje finananční injekci a tak se snaží zapojit do vesmírného prgramu Emiráty asi jim slíbí ropovod na Mars.
    Aby se dalo lidstvo přemístit dobrovolně na Mars muselo by být na Zemi tak ouzko a nebezpečno či přelidněno že by i z pudu sebezáchovy takovou cestu riskovaly. Ale i tak dokud na Marsu nebude vybudováno fungující zázemí infrastruktury pro přežití které se bude i tak budovat 5O let. Zatím není kam spěchat.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      A kdopak vám to zázemí na Marsu vybuduje? Čím ho tam dopraví? V kapslích s nosností 1 tuny by vám nestačilo ani 200 let na zbudování infrastruktury, natož potom na nějaké pilotované výpravy.
      SpaceX je momentálně jediná organizace, která reálně a zcela seriozně pracuje na velkokapacitním dopravním systému, jež má být schopen za “rozumné” peníze dopravovat mnohatunové náklady na povrch Marsu.

  11. Alois napsal:

    NASA je vládní organizace zcela závislá na politické vůli či nevůli. Příkladně rozpočet vždy schvaluje Kongres. Pokud by nějaký projekt dostal vládní prioritu zcela jistě by dostal technologickou, finanční i kapacitní podporu jakou žádný soukromník nemůže mít.
    NASA má velice široký záběr a hlavním posláním je základní výzkum, pilotované lety jsou ” jen ” aplikací. Pilotovaný let na Mars bez politické podpory je na okraji zájmu, pokud tam poletí Musk jako Američan, zcela jistě s ním NASA nebude konkurovat. Něco jiného by bylo, kdyby superraketu mělo Rusko, nebo Čína a chystaly tam pilotovaný let.
    Tak jako v minulém století Amerika nepřipustila, aby na Měsíci byl první sovět a pokud by nezmobilizovala všechny zdroje klidně se to mohlo někdy v polovině sedmdesátých let stát, zcela jistě by udělala vše aby na Marsu byl opět první Američan.
    Já jsem velice zvědav na výstup z 5.10., kdy se sejde orgán jmenovaný Trumpem, doufám, že zatrhne opakování ISS u Měsíce a poletí se NA Měsíc.

    • Dušan Majer napsal:

      To, že Vy nevidíte přínos stanice DSG je pouze Váš problém. Měli jsme tu více lidí, kterým se tato stanice nelíbila. Mnozí ale po zhlédnutí přednášky Michala Václavíka o tomto tématu změnili názor, protože pochopili její význam. Někdo ale změny názoru zřejmě není schopen.

    • Jirka Hadač napsal:

      Já zkusím odpovědět jinak. Pokud bychom se bavili o rozdílech mezi DSG a základnou na Měsíci, tak vidím jeden. Kvůli přistání na Měsíci bude nutno vozit víc paliva, logicky mi kvůli VLVT přijde, že bude nutno použít větší delta V. Ano, na Měsíci bude na oplátku obrovský zdroj stavebního materiálu, víc než na jeho orbitu.
      A co se týká jiného srovnání Měsíc X DSG, tak podmínky na DSG budou více simulovat vesmír než podmínky na Měsíci, prostě tam je gravitace a ta je v téměř celém vesmíru prostě nižší než ta měsíční. A tady bych nezapomínal, že někdy jsou kumulované účinky různých vlivů, v tomto případě radiace, mikrogravitace atd. větší, než jejich prostý součet. Takže zkoušet jen jeden, a pak jen ten druhý nemusí přinést tentýž výsledek.

  12. rhronza napsal:

    Děkuji za přehledné shrnutí. Vzhledem k časové vytíženosti to velmi oceňuji. Ten rok 2022 (1.start BFR) mi připadá hodně optimistický a trochu mi to evokuje start FH. Snad to nedopadne stejně 😉

  13. Spytihněv napsal:

    Pokud budeme brát vážně přistání člověka na Marsu v roce 2024 (nebo i 2026), proč se vůbec namáhat s MSR? Uvědomuje si to vůbec někdo?

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      MSR je program NASA a dalších mezinárodních partnerů.
      To, jestli BFR na Marsu úspěšně přistane a v kterém roce to bude, záleží na SpX.

      Je to obdobná situace jako s Red Dragonem, o kterém NASA uvažovala že by využila právě pro MSR. Z RD nakonec sešlo, takže NASA pokračuje v plánování MSR dál podle toho, co má momentálně k dispozici.

      • Spytihněv napsal:

        Jen spekuluji, co by bylo dál, kdyby BFR dopravila lidi na Mars např. v roce 2026. Výběr lokality bude určitě především motivován terénem, ale jsem přesvědčen, že ani vědecká stránka věci (vzhledem k podmínkám pro minulý život) nebude upozaděna. Posádku budou tvořit vyškolení odborníci na ledacos a odběr nějakých vzorků člověkem se vůbec nedá srovnat s automatem kvantitou, kvalitou a flexibilitou. Možná až na akční rádius, ale i ten se bude postupně rozšiřovat podobně jako u Apolla. A nechat hmotnostní rezervu na dopravu třeba 100 kg Marsu na Zemi by asi problém být neměl. Možná jen ta neštastná kontaminace, ale i to by se určitě dalo nějak vyřešit.

        No každopádně Mars rover 2020 vzorky připraví, to je jistota. Co bude dál, uvidíme. Rozhodně poletí i NeMO, protože orbitery budou nutné vždy. I rovery na různých místech Marsu se budou hodit. Ale automatický odběr vzorku na člověka nemá.

    • vedator napsal:

      Lebo kazdy vie, ze Musk sa do 15 rokov na Mars s BFR nedostane 🙂

      • Jaro Pudelka napsal:

        Prepáčte, vy máte krištáľovú guľu alebo palantír? Viete, takéto bohorovné tvrdenia občas treba aj podložiť nejakými faktami. V opačnom prípade je to tak trochu smiešne.Zrejme ste si všimli, že Spacex splnila drvivú väčšinu toho, čo sľubovala. Aj keď uznávam, že ich time scheduling nie je z tých najreálnejších.

        • vedator napsal:

          Odporucam byt trosku menej podrazdeny a predychat kazdy vetu, ked niekto nedajboze skritizuje EM alebo SpX.

          A teraz k tomu, co som napisal – ako uz aj z Vasho prispevku je jasne, SpX ma problem dodrziavat terminy. Vy verite tomu, co EM povedal na IAC. Ja skor vychadzam z toho, co sa uz stalo. Ak EM povie na BFR, ze bude do 5, alebo 8 rokov, tak ja k tomu pridam dalsich 5 az 8. Preco? Lebo F9 mala sklz, FH ma podstatne vacsi sklz (pri FH bol naivny, ze staci tri boostre spojit a pojde to 🙂 ). BFR bude ina pecka, taku raketu este nikto nevyrobil, cize nik nema skusenosti (co ludia mali pri F1,F9 a FH).

          Ci SpX splnila drvivu vacsinu toho, co tvrdila, sa neodvazim ohodnotit, pretoze toho vela nehovori. Co uz, pravdepodobne, nesplnia, a na co sa fanusikovia kozmonautiky tesili: F5 – zrusili, Motorove pristatie kapsul – zrusili, ITS – zrusili.

          Ak sa bude niekomu zdat, ze som pesimista, nech sa paci, mate narok na svoj nazor, tak ako kazdy iny. Osobne sa povazujem za opatrneho optimistu, skeptika. V kazdej veci by mali byt dve strany, aby sa jedna nevymkla spod kontroly.

          • Dušan Majer napsal:

            Jen fakticky ke jmenovaným zrušeným projektům:
            F5 se ukázal jako zbytečná cesta
            Motorické přistávání lodí skončilo kvůli vysokým požadavkům NASA jakožto primárního zákazníka
            ITS zrušen nebyl! Pouze se přejmenoval zpět na BFR.

            Ani jeden projekt tedy SpaceX neopustila kvůli tomu, že by na ni byl složitý.

        • vedator napsal:

          DM: Netvrdil som, ze kvoli zlozitosti zrusili projekty, len som konstatoval, ze to zrusili, bez ohladu na dovody.

          Pri argumente motorickeho pristatia a poziadaviek NASA, ten absolutne neobstoji. NASA netvrala ani na reusability a predsa ju SpX ma a podla slov EM do nej investovali 1mld$$$. Ak by SpX povazovalo motoricke pristatie za rovnaku prioritu ako znovupouzitelnost, tak ako to na zaciatku vyhlasovali, tak by ho dotiahli dokonca.

          ITS bol s priemerom 12 m, BFR je s priemerom 9 m. EM na tohtorocnej prednaske hovoril len o pouziti 9m BFR na vsetky typy dopravy – Zem, Mesiac, Mars. O dalsom vyuziti ITS sa uz neuvazuje.

          • Dušan Majer napsal:

            Nemáte pravdu ani v jednom ze dvou případů. Mícháte jablka a hrušky, jak se vám to hodí. Tady jsou fakta:

            Znovupoužitelnost prvních stupňů probíhá NEZÁVISLE na tom, zda s tím NASA souhlasí nebo ne. Při startu, který je pro agenturu důležitý se totiž nic nemění a to hlavní přichází až po oddělení prvního a druhého stupně. NASA může být jedno, zda ten stupeň zanikne nebo přistane, protože na náklad to nemá vliv. V případě motorického přistávání lodí je to ale něco úplně jiného, protože uvnitř té lodi by byl náklad NASA, případně její astronauti. V takovém případě se NASA bytostně dotýká, jakým způsobem loď přistává a pokud NASA definuje extrémně složité certifikační procesy, pak SpaceX prakticky nemá jinou možnost. je to podobné jako kdybych Vám řekl, že Vám dám milion korun za to, když za měsíc dojde pěšky do Pekingu. Nedošel jste tam? Tak to pro vás asi nebyla dostatečná priorita.

            Ani v druhém případě nemáte pravdu. Celý systém byl nejdříve označován jako BFR, později se začala používat zkratka MCT a vloni Elon použil ITS. Za několik měsíců prosákly informace, že se mu tento název nelíbí a že SpaceX stejně interně pořád používá starý dobrý název BFR, takže se k němu vrátili. Zmenšení průměru NEMÁ žádnou souvislost se změnou názvu.

        • vedator napsal:

          DM>
          Motoricke pristanie: SpX ho mala ako jednu z priorit pre svoje pilotovane aj nepilotovane kapsuly kvoli tomu, ze tvrdili, ze je to univerzalna pristavacia metoda aplikovatelne pre mnoho telies slnecnej sustavy. SpX nikto nebranil vyvijat motoricke pristavanie a v pripade NASA/posadky pouzit padaky. SpX z vlastnej vole zarezala tento vyvoj.
          ITS/BFR: kde je miesto na 12m nosic v planoch SpX? Mate nejaky link, video, rozhovor publikovany po tohtorocnom vystupeni na IAC kde ho este chce vyuzit?

          • Dušan Majer napsal:

            Vyvíjet dvě lodě jde proti logice SpaceX. Nevím, co je tak složité na tom pochopit.

            Umíte číst? Psal jsem Vám, že se plány změnily – velikost klesla z 12 na 9 metrů. Je to stejné jako když se u prvních lodí Cygnus používaly rovné panely a pak se přešlo na kruhové. Je to pořád stejný projekt, jen se mění jeho podoba. Nebo Antares – dříve měl motory AJ-26, pak přešel na RD-181 – taky je to pořád stejná raketa, jen se mění její podoba. je to evoluce. Pochopte, že BFR je upřesněnou variantou toho, co se představilo vloni.

            Připadá mi, že se za každou cenu snažíte zuby-nehty udržet svou původní tezi, ačkoliv jsme vám už několikrát napsal, jak se to celé má. Nedaří se vám to a točíte se v kruhu.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Nereagoval som podráždene, možno britko, to je v mojej povahe. 36 rokov robím najmä analýzy a koncepty, britkosť je proste moja pracovná metóda, ktorá zvyšuje efektivitu práce.
          Motorické pristávanie Dragona bolo zrušené kvôli tomu, že vyhodnotili tento koncept ako neperspektívny. Tu treba veľmi jasne povedať, že umenie odstúpiť od projektu takýmto spôsobom predvedie málokto – ide aj o ego.
          ITS ako povedal aj Dušan nezrušili, len ho previedli do realizovateľnej formy najmä vzhľadom na financie. Pôvodné ITS oficiálne nezrušili aj keď ticho okolo tohto projektu je veľavravné a nie pozitívne. Ale aj motorické pristávanie de-facto odložili s tým, že možno sa k tomu niekedy vrátia.
          Ako som tu už napísal, veľmi vysoko hodnotím práve flexibilitu SpaceX v otázke projektového managamentu. A že po 36 rokov v IT viem o čom hovorím!
          Ja proste EM verím aj napriek jeho slávnemu koeficientu. Keďže mám už 55 rokov, malo by mi to vadiť ale nie je to tak. Už som o tom tu písal, ja by som letel na Mars aj v invalidnom vozíku.
          Uvediem príklad z mojej vlastnej praxe. Roky rokúce presadzujem v IT storage management procesy ILM – t.j. ukladanie dát podľa ich logickej hodnoty na adekvátne nákladovo efektívne storage. Vypočul som si kvôli tomu tony kritiky o zastaralom myslení atď. Ale tie základné princípy proste platia dodnes.
          Nechcem sa tu chváliť, len ilustrujem jednu vec – ísť si za svojim cieľom je prvým predpokladom celkového úspechu. Jasným príkladom je Werner Von Braun a jeho Saturn V.
          EM to proste dokáže, jedine že by nastalo Vis Maior. Ako ateista sa kľudne začnem aj modliť, aby k tomuto neprišlo.

        • vedator napsal:

          Jaro Pudelka: Britko (uplne skvele slovo), podrazdene, alebo utocne…. v suvislosti s tym, co sa vam pacilo neskor na “von Schmeks”-ovom prispevku o spajani a fandeni si myslim, ze vase britke reakcie su, kontraproduktivne (hoci v praxi viac nez osozne, viem o com hovorite).

          Aj ja, tak ako vacsina citatelov tohto portalu, som fanusik kozmonautiky aj SpX/EM. Fandim mu, a viem, ze BFR dokaze postavit, o tom nie je pochyb. No ked poviem, ze 8 rokov odteraz je na to kratka doba, je to moj nazor a aj ten nazor vyjadrit je moje pravo. Je to pesimizmus? Ja si myslim, ze nie, je to len opatrnost.

          Vasa ‘pracovna metoda’ je britkost, moja pracovna metoda je spochybnovanie – terminov, planov, realizacii, teorii, vysledkov, atd. To totiz vedie k znovu prehodnocovaniu a vylepsovaniu spochybnovaneho. Je to sucast vedeckeho poznania.

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Vedator. Toto proste beriem. Napriek rozdielnym pracovným metódam je evidentne jasný spoločný cieľ.
          Keby toto nebola internetová diskusia ale reálna, tak by sme asi skončili pri fľaške dobrého vínka. Berte ako ako ponuku s platnosťou do realizácie. Mám rád biele suché.

        • vedator napsal:

          Jaro Pudelka: Absolutny suhlas s napisanym 🙂 Na Rulandskom sedom sa, dufam, zhodneme 🙂

        • vedator napsal:

          DM:
          O dvoch kapsuliach som vobec nepisal. O moznosti motorickeho pristatia a zaloznych padakoch (alebo opacne) bola tema v diskusiach dost dlho az kym SpX neprisla a nezarezala motorove pristatie. Aky bol dovod, je absolutne jedno a presne to som na zaciatku pisal.
          BFR: v mojich prispevkoch som za BFR oznacil nosic s premerom 9m a ITS s priemerom 12 m. Ak mi ukazete kde v buducich planoch SpX figuruje ITS, tak vam budem vdacny.

          • Dušan Majer napsal:

            To je právě ten zakopaný pes. Pro Vás má BFR průměr 9 metrů a ITS 12 metrů a přes to nejde vlak. Jenže tato myšlenka je špatně. ITS se přejmenoval na BFR (resp. se vrátil ke starému názvu), protože se Muskovi název moc nelíbil. Takže o ITS už neuslyšíte – stejně jako se neříká Československo. Projekt se přejmenoval a vrátil ke starému názvu. Netuším co je na tom tak těžké na pochopení.

        • vedator napsal:

          DM: Ja som mal snahu nieco zadefinovat, vy len motate dve na tri.
          Podla vasej logiky ked nieco zmeni rozmer, meno, vyrazne sa rozsiri pouzitie tak je to stale to iste. To mozeme povedat, ze SaturnV a SLS je stale to iste. Howgh.

          • Dušan Majer napsal:

            Tahle debata nemá cenu. Vy odmítáte pochopit, že pokud projekt změní jméno, tak pořád jeho linie pokračuje.

  14. Roman Bórik napsal:

    Nádherné plány a vízia. Snáď sa toho dožijeme a Muskov termínový koeficient nebude mať vysokú hodnotu. 😉
    A preprava cestujúcich na Zemi pomocou BFR je zaujímavý nápad a verím, že aj technicky realizovateľný. Len (okrem vyššie spomenutých problémov, ako hluk, ekológia, byrokracia) si neviem predstaviť, ako budú “bežní” ľudia znášať preťaženie pri štartoch a pristávaní. Odhliadnuc od finančnej otázky, zrejme to nebude “pre každého”…

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Ohledně přetížení Musk včera tweetnul:

      Assuming max acceleration of 2 to 3 g’s, but in a comfortable direction. Will feel like a mild to moderate amusement park ride on ascent and then smooth, peaceful & silent in zero gravity for most of the trip until landing.

      Uvažujeme o maximálním přetížení 2 – 3 g v pohodlném směru (břicho – záda). Bude to podobný pocit jako slabé až mírné pobavení v zábavném parku při vzletu a potom hladký, klidný a tichý let v nulové gravitaci po většinu přeletu až téměř do přistání.

      • Dragy napsal:

        Ten preklad je mierne zly, hlavne to “pobavení v zábavném parku” 🙂
        Prelozil by som to ako:
        “Pri starte rakety to bude pocit ako mierne az stredne pretazenie na horskej drahe v zabavnom parku, potom pokojny a tichy let v nulovej gravitacii az do zaciatku pristavania.”

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          Souhlasím, že místo slova “pobavení” tam mohlo být slovo “jízda”.
          Význam překladu to ale nezmění, takže bych řekl, že o nic moc nejde.

  15. LiborZN napsal:

    Velké díky za pěkné shrnutí, přednášku jsem sledoval v angličtině, ale je náročné se zároveň soustředit na přednášku a na technická data.
    Jinak si myslím, že zdroj financí z posledního bodu, který uvedl, tedy suborbitální raketová doprava by byla úžasná záležitost. E. Musk říkal, že by cena neměla být vyšší, než let ekonomickou třídou na stejnou vzdálenost, přiznám se, že i kdyby byl třikrát či čtyřikrát dražší, tak si na to našetřím. Vždyť by z nás ze všech Musk takto udělal astronauty.
    Letenku na Mars bych si ale asi nekoupil, to leda až se tam bude létat na výlet, na to mám až moc rád lesy, než abych chtěl žít tam a stejně už tou dobou budu na kolonizaci příliš starý :-D.
    Ale že to v nás dokáže probudit klukovské sny, co? Jako kdysi při čtení J.M. Trosky, Verneovek, Clarka a najednou jako by byl Star Trek blíž.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Když se ohlédneme za tím, co SpX za posledních 9 let od svého prvního orbitálního letu Falconu 1 dokázala, tak bych řekl, že za dalších 10 let musí být bezpečně na Marsu. Toho se snad dožijeme všichni z této diskuse. 🙂

      • Miroslav napsal:

        … snáď sa Vám to vyplní, bohužiaľ v skutočnosti má doma v zákulisí veľa neprajníkov, ktorí mu to neuľahčujú … včera sa … (napríklad v zákulisí ho hrubo urážali narážkami na rečovú vadu a diskreditovali Spacex cez akcionárov, že ju riadi človek s duševnou poruchou) … i preto napokon nedošlo na otázky … iba dúfam, že vydrží …

      • jregent napsal:

        Věřím že naše klukovské sny uvidíme v reálu.
        Diky moc za skvělé shrnutí.

      • tyčka napsal:

        On nebude návrat z orbitální rychlosti dost velký oříšek sám o sobě – tedy celé rakety ekonomicky použitelným způsobem ? Jaká je asi pravděpodobnost, že se to povede úspěšně hned na první pokus ?
        Prostě ty termíny jsou proto podle mne zcela mimo realitu.

      • tyčka napsal:

        Doplněk – testování přistání prvního stupně probíhalo vlastně na “nepotřebném odpadu”, který by i bez neúspěšného testu byl k nepouužití. To se tedy rozhodně nedá říct o testování této rakety.

  16. Vojta4 napsal:

    Myslím si, že na rozdíl od ostatních projektu a vizí (mars one atd.) má Elon plán, je ochotný ho upravovat, a hlavně má alespoň částečně zajištěné ekonomické a technické aspekty. Nevíte, jestli je původní návrh ITS úplně zrušen nebo se s ním počítá po vyzkoušení “zmenšené” verze? Přijde mi do budoucna lepší vhledem k vnitřnímu prostoru, přeci jenom průměr 9m pro tolik lidí není moc. Je nějaký odhad kolik lidí by mohlo letět při první misi? Myslím si že víc jak 10 to nebude vzhledem k nutným zásobám a případnému návratu. A poslední otázka, nedala by se nějak odhadnout nosnost BFR bez použití (jak pouze boosteru, tak i v kombinaci s horním stupněm)? Děkuji.

  17. Duro napsal:

    Ake su prijmy spacex v cislach?kolko stoji 1 komercna vynaska?Kolko plati Nasa?

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Nevíme, je to privátní firma, ne akciovka – nemusí zveřejňovat všechny své příjmy.
      Komerčná vynáška čeho? Jednoho satelitu, nebo deseti? V kterém roce objednaná/placená? Na jakou dráhu?
      NASA platí za 1 start F9 + náklad X tun Dragonem na ISS nahorů a dolů cca 135M USD.

    • Miroslav napsal:

      “off the shelf” Falcon 9 launch for $61.2 million USD (from 2016).
      This price has in the past been relatively negotiable.
      Both MDA Corporation and SES (owners and operators of the CASSIOPE and SES-8 satellites which flew on the first and second Falcon 9v1.1 launches, respectively) paid well under the market value for their flights (CASSIOPE, SES-8).

      FALCON9 NAFCON cost estimate FIRM FIXED PRICE
      WEIGHT DDT&E 2test Flt Units TOTAL
      (lbs.)
      STAGE ONE(incl.engines) 39,080 $188,7 $109,3 $298,0

      STAGE TWO(incl.engines) 6,506 $89,0 $23,6 $112,6

      FEE (12,5%)

      PROGRAM SUPPORT (10%)

      CONTINGENCY (30%vehicle, 10% engine)

      VEHICLE LEVEL INTEGRATION (8%) $22,2 $10,6 $32,8

      This launch price is up on previous SpaceX rates for Falcon 9:

      $35 million USD in 2005, 8700kg to LEO
      $36.75 million USD in 2009, with an increasing cost as mission demands increased.
      $44 million USD in early 2010 before the first launch.
      $49.9 million USD in late 2010 after the second launch
      $54 million USD in 2011
      $56.5 million USD in 2013-2014 for Falcon 9v1.1
      Prices has since stabilized a bit, NASA for example is paying $87 million USD for the launch of TESS aboard a Falcon 9 in 2017. This roughly agrees with Musk’s comments that U.S. government launches will cost approximately $90 million USD.

  18. Cateye napsal:

    Za článek díky, nicméně z reakcí autora v diskuzi mám pocit, že se nese na vlně jakési euforie a nekritického nadšení z Elona Muska, potažmo SpaceX, čehož by se podle mě, měl dobrý publicista vyvarovat.
    A jestli mě chce někdo nařknout ze škarohlídství, odpovídám, že nejsem pesimista, ale racionální skeptik 😉

    • tyčka napsal:

      Přesně tak – on jen ekonomický návrat celé rakety zpět do atmosféry a její znovu použití bude už samo o sobě zásadní pokrok ?????
      Co se tedy týče poklesu ceny za 1 kg nákladu – to bude právě ten zásadní pokrok.
      On snad není zásadní rozdíl mezi rychlostí 1. stupně a orbitální rychlostí ?
      Proč si myslíte, že výroba tohoto monstra bude jednoduší než třeba SLS.
      Dále samozřejmě neexistence jakéhokoliv záchranného systému – tedy plná důvěru v raketu.
      Že už to tu náhodou nebylo – ano byl to raketoplán a to vše se u něj takto – co alespoň vím – deklarovalo – ekonomicky to bylo nakonec úplně jinak. Jinak by tu byl stále – jen přestavěný na plně automatický nosič nákladů.

      • Petr Šída napsal:

        S tou neexistencí záchrany nemáte pravdu, při problému prvního stupně je záchranným systémem stupeň druhý, raketoplán toto neumožňoval

        pravděpodobnost selhání obou stupňů najednou je malá, to asi uznáte

        • maro napsal:

          Druhý stupeň sám o sobě opravdu nemůžete brát jako plnohodnotný záchranný systém. Nedokáže poskytnout takové zrychlení, aby umožnil rychlý únik z nebezpečí.

        • tyčka napsal:

          A při problému s druhým stupněm nastane výbuch celé lodi.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Racionálny skeptik alebo pesimista jedno jest. Akceptujte racionálno vo výsledkoch SpaceX a vyjadrite sa potom. Proste za necelých 10 rokov sa dostali tam, kam deklarovali. A vykašlite sa na Muskov koeficient. To politický koeficient je … násobkom toho muskovho, a to za peniaze daňových poplatníkov. EM si to platí sám, zo svojho.

      • tyčka napsal:

        Myslím, že vynášení na nákladu na ISS si nechá zaplatit s opravdu velkým ziskem pro něj.

        • Rudolf Šíma napsal:

          A máme ho, kapitalistu! “Nechává si platit” za službu. 🙂

        • tyčka napsal:

          Otázkou je zde právě zisk z této služby a jeho přiměřenost – jde to v podstatě z veřejných peněz.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Co navrhujete? Maximální povolený zisk? Jako procento nákladů nebo absolutní částku? Co takhle práci pod dohledem? A smí si kontrolovaný práci vybrat nebo mu bude přidělena? Osvědčil se Koroljov na Kolymě jako zlatokop? Vašim obavám bych rozuměl v případě, že Musk zkorumpoval erár a sebral zakázku levnějšímu a spolehlivějšímu dodavateli.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Raketoplán bol absolútna technologická špička a je to vlastne platné dodnes. Že neuspel ekonomicky je problém PR mngt. A súčasne je to vlastne blbosť. STS postavil ISS, akceleroval a štartoval HST. Už len absolútny vedecký prínos HST ak by sa prepočítal na úroveň USD, by mnohonásobne zaplatil celý program ST. Jedinečným vysvedčením konceptu STS je existencia a budúcnosť SLS.

      • tyčka napsal:

        Dle všeho prostě údržba byla příliš drahá – takže nemohla konkurovat jednorázově použitelným raketám cenou za 1 kg.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Tieto úvahy okolo raketoplánu sú v kontexte s koncepciou SLS úplne smiešne. Cena za jeden štart SLS bez vývoja je cca 1,5 miliardy USD a vrátia sa len SRB, ktorých cena za údržbu bola významným nákladovým faktorom aj pri STS. Kde je tu nejaký ekonomický pokrok oproti STS?

        • tyčka napsal:

          V mnohem větším počtu nákladu než byl schopen vynést raketoplán – u něj to bylo tuším 20 tun.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Raketoplán mal nosnosť cca 29 t na LEO + 7 astronautov. Späť na zem vedel dopraviť cca 14 ton. Čo dopraví späť na zem SLS okrem seba samej?

        • Jaro Pudelka napsal:

          Je pravda, že raketoplán mal najväčšie problémy práve s tepelným štítom z keramických kachličiek a potom s motormi. Oboje rieši Spacex nasledovne – namiesto keramických kachličiek viacnásobne použiteľný a vymeniteľný ablatívny tepelný štít, namiesto kyslíkovo-vodíkových motorov motory Raptor na metán + kyslík. Odbúrava sa tým vodík, ktorý je veľmi ťažko skladovateľný najmä dlhodobo. Pričom metán sa dá vyrobiť aj na Marse alebo proste prdením kráv.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Cateye, můj mírný optimizmus ohledně vývoje BFR nepramení z dojmů a “slepé víry”, ale vychází z faktů, kterými jsou výkony a inovace SpaceX za posledních 9 let. Na tomto webu začal vycházet velmi kvalitní seriál se statistickými údaji o provozu této společnosti – STATISTIX, který vám vřele doporučuji k prostudování (zatím vyšly 2 díly).
      https://www.kosmonautix.cz/2017/09/statistix-2-dil-spacex-v-letech-2010-2013/

      PS: Nejsem profesionální publicista, pouze amatérský nadšenec do kosmonautiky a články a příspěvky na portál Kosmonautix píšu ve svém volném čase a zcela zdarma, jako ostatně všichni další redaktoři tohoto blogu.
      Pokud máte pocit, že firmě SpaceX a Elonu Muskovi fandím, tak se nepletete, ovšem omlouvat se za to nehodlám. Alespoň trochu vyrovnávám kritické texty těch, kteří na EM většinou nenechají niť suchou a jeho společnosti více či méně pomlouvají, nebo jejich činnost zkreslují.
      Kdyby to mělo být pro některé čtenáře nepřekonatelným problémem, nechť moje články a diskusní přispěvky nečtou, zlobit se na ně nebudu. Nových hejterů a notorických pesimistů se najde vždycky dost.

      • Petr Šída napsal:

        Tak tak, nenech se odradit, díky za informace

        netušíš, jestli počítá s dalším vývojem směrem k původní velké verzi?

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          O původní 12 m verzi se už nemluví – myslím, že ta je navždy pohřbena jako příliž drahá varianta.

        • Petr Beneš napsal:

          Větší verzi bude Elon využívat až v roce 2032 při kolonizaci Titanu 🙂

      • Jaro Pudelka napsal:

        Drukujem vám a celému tímu práve pre váš pozitívny prístup. Ten som vždy presadzoval. A už som aj schytal obvinenie typu štekajúci Rexo. Nevadí.

        • zvejkal napsal:

          Mne islo len o to, ze forma tvojich reakcii mi pripada ako prilis konfrontacna – na rozdiel napr. od Dusana Majera.
          Skus si to Jaro prebrat v sebe, nemusis to moje upozornenie referencovat v uplne inych prispevkoch, v kontexte ktorych to, co som povedal, nema zmysel.
          Ale tak isto to mozes ignorovat, respektive so mnou nesuhlasit – nemyslel som to zle – avsak mi to niekedy trochu vadi, najma ked v podstate zdielam podobne nazory ako ty.

        • Jaro Pudelka napsal:

          No asi som občas príliš britký, to si uvedomujem a akceptujem tvoje pripomenutie.
          Mňa proste len štvú pesimistické názory. A vlastne na moju škodu, svoje zdravie si ničím.

        • zvejkal napsal:

          Ok, beriem tvoje vysvetlenie a aj britkost 🙂
          Inak, ak si necital knihu o Muskovi, odporucam. Aj ked sa v mojich ociach stal dost rozpoluplnym (myslim po precitani). Ale zaroven aj inspirujucim.

      • Cateye napsal:

        Myslíte, že každý kdo si dovoluje pochybovat a nadšeně nejásat, je automaticky hater, pesimista, pomlouvač a přeje Muskovi jen neúspěch? Mě takový přístup zavání klasickým: kdo nejde s námi, jde proti nám. A abych se přiznal, dosti mě to od fanboys Muska/SpaceX odpuzuje, protože mi to připomíná chování sekty, ve které vůdce vše zařídí, stačí jen věřit, ne racionálních lidí schopných kriticky myslet.
        Jinak ale opakuji, že váš článek je naprosto v pořádku a určitě vás nehodlám nějak filtrovat 🙂

        • Racek napsal:

          No, bohužel a nerad musím s Vámi souhlasit. Cítím to podobně.

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          @Cateye
          Můžete být, prosím, konkrétní? V čem se vám zdají mé příspěvky v diskusi “nesené na vlně eufórie a nekritického nadšení z Elona Muska a SpaceX”?
          Snažíte se tu o jakousi polohu mravokárce, jenž obecně radí druhým, čeho by se měl vyvarovat dobrý publicista, ale nic konkrétního jste zatím neuvedl.
          Ano, Muskova osobnost a jeho firmy většinu populace, jež se o dané téma zajímá, celkem ostře polarizuje.
          Jedni v něm vidí vizionáře, neúnavného, chytrého a tvrdého podnikatele. Druhou skupinu svou troufalostí, úspěchy a idejemi dráždí, popuzuje a dokonce v některých budí závist, nebo strach.
          Patřím k té první skupině, ale je nesmyslné a totálně přestřelené nazývat tuto skupinu fanoušků či obdivovatelů sektou.
          Samozřejmě o mnoha problémech EM víme a rozhodně je nepřehlížíme nebo nesnažíme je zakrývat. Jde jen o to, že tábor fanoušků SpX si o této firmě, její historii, vnitřní kultuře, financování a hlavně reálných výsledcích zjistil vše, co bylo možné i nemožné zjistit, což nám dovoluje se na jejich budoucí plány dívat spíš optimisticky, než opačně.
          Potom se nedivte, že když se v diskusi objeví škarohlíd, pesimista, hejter, nebo člověk detailů neznalý, tak máme tendenci SpX obhajovat a vysvětlujeme, proč se takový diskutující většinou mýlí. Není to tím, že bychom byli nekriticky zaslepení, ale naopak díky tomu, že známe více relevantních informací.

  19. Jirka Hadač napsal:

    Článek moc hezký, proslov plní stránky novin po celé planetě, a kdo to z nás jedním projevem dokáže, jen EM. A jak pořád říkám, dobrý článek se pozná i podle toho, že vyvolá dobrou diskuzi a jak je tu vždy vidět, nejvíc ohlasů tu vždy vyvolávají články o SpaceX (teď pomiňme ten jeden článek Dušana na téma podbízení se v nadpisech, který vyvolat během chvíle obrovskou smršť odpovedí). A mě se to tak líbí. 🙂

  20. David napsal:

    Výše jsem zmínil pár zásadních technických úskalí kolem samotné lodi BFR, které jsou jistě řešitelné, ale mohou mít významný vliv na termín realizace. Diskuzi o smysluplnosti SLS, popřípadě o smyslu kolonicaze Marsu vynechávám, a vracím se zpět k technice. I kdyby první posádky využívaly jako obydlí přímo loď a jedly výhradně dovezenou potravu, tak kromě samotné lodi je třeba vyvinout naprosto brutální kvantum techniky pro použití na Marsu: systém vykládání nákladu i posádky jeřábem, rychle fungující přechodovou komoru do hermetizované části, úplně nové pracovní skafandry pro mnohonásobné použití, rovery s hermetizovanou kabinou nebo s dálkovým ovládáním robotických paží, systém těžby a dopravy ledu, výroby, skladování a transportu O2 a CH4, systém elektrického propojení výrobníku se solárními panely, jejich odprašování, techniku pro tankování paliva, technologii pro budování zpevněných ploch, atd.atd. Bez toho všeho se ti lidé nedostanou zpět na Zemi!!! Toto vše je třeba vyvinout tak, aby to pracovalo spolehlivě roky v naprosto nehostinném prostředí. Ne že by to nešlo, ale cenově to musí být nejméně o řád pod cenou současných roverů a skafandrů, spíše o dva. A vše se to musí otestovat. Je to práce pro pár tisíc lidí.

    • Petr Šída napsal:

      na spoustu věcí je odpověď jednoduchá – 3Dtisk

      jeřáb – opravdu považujete za problém něco, co na zemi funguje 3000 let?
      přechodová komora – systémy pracují a jsou vylepšovány od šedesátých let, zbytek je technické řešení šité na míru
      skafanadr, ok, musí být nový, ale takový problém bych v tom neviděl
      rovery – NASA na přesně takových dělá už kolik, deset let?

      těžba a doprava ledu je problematická co do množství, nikoli co do provedení, opět, na zemi je takových strojů opravdu hodně (ano, na Marsu jsou jiné podmínky, ale principiálně zase ne o tolik jiné oproti takové antarktidě, a navíc, bude možné vše servisovat)

      skladování plynů je jednoduché, nádrže budou na místě

      elektrické propojení je věcí správných kabelů (ono i toho železa a hliníku je na Marsu dost), ale na začátku je prostě přivezou spolu s nástroji n opravu

      stavby zpevněných ploch – 3D tisk ad.

      a mýlíte se v jednom, nemusí to spolehlivě fungovat roky, stejně jako na zemi to totiž půjde udržovat a opravovat, opravdu rozdíl proti vrtačce na Curiosity, lidi poblíž jsou zásadní

      • tyčka napsal:

        Dokud budete ovšem mít k dispozici náhradní díly. A o 3D tisku neříkejte – zdaleka ne vše jde jim vyrobit.

        • Petr Šída napsal:

          Co třeba ne? V dnešní době, kdy se tisknou komory raketových motoru?

        • Jiný Honza napsal:

          Co třeba takové obyčejné ložisko. Nebo ztracený šroubek M1.
          Cokoli ze skla.

        • tyčka napsal:

          Dobře, takže se může veškerá náročná a drahá prototypová nebo kusová výroba v průmyslu hned nahradit několika 3D tiskárnami. Zatím to tedy žádného manažera – co draze objednává zakázkovou výrobu prototypů u externích firem – ještě nenapadlo.
          Nejsem expert na materiály, ale 3D tisk spočívá v nanášení jednotlivých vrstev. Ty se nikdy zcela dokonale nespojí a to má mít zásadní vliv na vlastnosti výroku.

  21. maro napsal:

    Ta “využitelnost” BFR pro dopravu na ISS zní jako špatný vtip. Pro dopravu 6 lidí je to příliš ulítlý luxus. Nákladu, pokud to má být efektivní, zas ponese zbytečně moc. To ISS nedokáže převzít. A pokud ponese toho nákladu málo, bude to zase těžce neefektivní, protože režie (energie na vynesení hmotnosti prázdné kosmcké lodi) bude příliš vysoká, protože ta loď je neúměrně velká. Tahle věc bude pro zásobování ISS příliš drahá a proto nebude využívána.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Ale veď tento systém bude dopravovať na LEO alebo ďalej za cenu paliva de-facto.

      • Miroslav napsal:

        … za cenu paliva ?? :-)) … ,,systém falcon 9,, teda vynáša, dragon, jeden cubesat a 6ton NROL za rovnakú cenu, cca 1mio USD za palivo de-facto? 🙂

        • Jaro Pudelka napsal:

          Porovnávate hrušky s jablkami. Falcon 9 má znovupoužiteľný len prvý stupeň, BFR bude kompletne celá znovupoužiteľná. V podstate ako lietadlo, len previesť technickú kontrolu a natankovať.

      • boris napsal:

        to snad nemyslis vazne 🙂
        za cenu paliva? :):):)
        tam akoze nebude rozpocitana obstaravacia cena samotnej rakety? :):)
        raketa bude mat nekonecnu zivotnost?
        ta raketa nebude potrebovat ziadnu udrzbu? :):)
        ….

        co si pomysliet o cloveku, co veri tomu, ze do vesmiru sa bude dat dopravovat naklad za cenu paliva :):):):)
        nuz len to, ze to asi nema tam hore vsetko v poriadku

        • Dušan Majer napsal:

          Mám dojem, že pán to myslel spíše ve vztahu k současným cenám letů do vesmíru. Není potřeba jej chytat za slovo. 😉

        • Miroslav napsal:

          … hmm, hrušky a jablká … taktiež paradoxne termín ,,znovupoužiteľnosť,, vnímam výrazne inak ako Vy… Falcon9 má ďaleko od opakovaného použitia čo i len prvého stupňa bez výrazných nákladov, ako to asi pôjde so systémom 10-100x zložitejším … ozaj si nie som istý lietaním za cenu paliva …

          • Dušan Majer napsal:

            „Falcon9 má ďaleko od opakovaného použitia čo i len prvého stupňa bez výrazných nákladov“ Promiňte, ale asi jste velmi špatně volil svá slova. Z tohohle by mohl někdo neinformovaný získat dojem, že Falconům znovupoužitelnost nejde. Dovolím si připomenout, že již tento týden nás čeká třetí mise s již jednou použitým prvním stupněm a již brzy bychom se měli dočkat verze Block 5, která zvládne častější používání s menší úrovní údržby. Tomu bych rozhodně neříkal, že má daleko od opakovaného používání. První opakovaně použitelná raketa letěla letos na jaře a za půl roku tu máme již třetí misi a do konce roku nás zřejmě čeká ještě jedna. To si podle mého názoru zaslouží trochu jiná slova, než jaká jste použil.

        • Miroslav napsal:

          …preto je tam opakovaného, nie ,,znovu,, … a nie, ja si zase myslím, že zo striktného hľadiska i pre laické pochopenie je snaha o redukciu nákladov, o čom sa v tomto prípade ešte zďaleka nejedná. Navyše práve EM použil prirovnanie k jednému použitiu lietadla, … čiže s Vami nesúhlasím, a práve z Vašej strany by mala byť snaha o reálny pohľad smerom k laickej verejnosti (v tomto konkrétnom prípade)…

        • Miroslav napsal:

          … ,,Dovolím si připomenout, že již tento týden nás čeká třetí mise s již jednou použitým prvním stupněm …. ,, … znovupožiteľnosť, toto nie je, ale je to môj názor … apropo, stačí, že identický stupeň pri PRVOM treťom použití nevydrží namáhanie pri prechode atmosférou resp. už štrukturálne skúšky odhalia, že materiál také namáhanie nevydrží a atď., atď … jeden stupeň použiť 2x nestačí, ako som povedal/napísal môj názor k znovupoužitiu …

          • Dušan Majer napsal:

            Aha, takže když jeden stupeň letí dvakrát, tak to není znovupoužitelnost. Tleskám takové dedukci. 🙂
            Zvykl jsem si, že lidé rádi opovrhují tím, co SpaceX dokázala a snaží se to bagatelizovat. Šlo to asi takhle:
            SpaceX oznámila, že připravuje Falcon 1 – Odpůrci tvrdili, že soukromá raketa nikdy nedosáhne vesmíru
            Falcon 1 dosáhl oběžné dráhy – Odpůrci tvrdili, že soukromá raketa nikdy nepostaví větší raketu
            Vzlétl Falcon 9 – Odpůrci tvrdili, že soukromá firma nedokáže vrátit těleso z oběžné dráhy
            Přišel Dragon a SpaceX se začala snažit o znovupoužitelnost – Odpůrci tvrdili, že orbitální raketa nemůže motoricky přistát
            Povedlo se první přistání a pak další a další a další – Odpůrci tvrdili, že přistávat sice dovedou, ale opakované použití nezvládnou
            Přišla mise SES-10 – Odpůrci tvrdili, že stejně bude drahá údržba
            Náklady na přistání a repas jsou méně než poloviční cena prvního stupně – Odpůrci tvrdili, že o použité stupně nebude zájem
            Hlásí se stále více zákazníků, kteří chtějí použitý stupeň – A teď se najdou lidé, kteří tvrdí, že to vlastně není znovupoužitelnost.

            Nezlobte se, ale to, co tu píšete je opravdu vysoce neuctivé k tomu, jak revoluční události jsme svědky. Navíc s každým stupněm firma nabírá zkušenosti, které pak hned přetaví do nových vylepšení. Píšete, že při třetím použití nemusí vydržet namáhání. A co se stane když vydrží? Napíšete: „Možná nevydrží při čtvrtém.“ A takhle pořád dokola? Co ještě bude muset SpaceX udělat, aby někteří lidé uznali, že provedla největší revoluci v kosmonautice za poslední desetiletí?

        • Miroslav napsal:

          a úplne na záver z mojej strany, … bavíme sa stále iba o prvom stupni, k použitiu druhého s najväčšou pravdepodobnosťou ani nedôjde z objektívnych príčin (nie k záchrane, ale opakovanému použitiu)
          … ale zaujímal by ma Váš názor na to , prečo podľa Vás doteraz nedošlo k tretiemu použitiu niektorého z prvých stupňov ? …

        • Miroslav napsal:

          … takmer sa zdá, že ste platený za PR … 🙂 … snáď uznáte, že ak sám EM pri tejto problematika, poukazoval na cenu letenky pri jednom použití lietadla, nemyslel, že ak sa použije dvakrát dosiahol svoj cieľ … evidentne obaja chápeme inak výklad ,,znovupoužiteľnosť,,. čo ale aspoň viedlo k vymenovaniu všetkých úspechov spacex od založenia s dôrazom, že ak nevymenujem úspechy desaťročia, tak bagatelizujem …

          • Dušan Majer napsal:

            Jen je mi proti srsti když někdo snižuje význam skutečné revoluce, která tu nikdy dříve nebyla a mává nad tím rukou. Podívejte se sám, kolik času uplynulo od prvního poskočení Grasshopperu, od prvních pokusů o přistání od prvního úspěšného přistání. To tempo je neskutečné a nesrovnatelné s čímkoliv jiným v kosmické branži. Tohle nemůže vidět jen zaslepenec nebo hlupák, přičemž ani jedno bych vám nepřál. Ještě jednou chci zdůraznit, že SpaceX důkladně pracuje na zlepšování a učení se z celého procesu, který začal teprve nedávno. Jsme jen na začátku cesty, ale už teď je vidět, že má smysl. Dosavadní lety slouží především k nabrání zkušeností pro verzi Block 5, která už snad přinese to, co vy označujete jako znovupoužitelnost. Ale kladu si otázku: „Když jeden stupeň poletí desetkrát, budete to považovat za znovupoužitelnost nebo budete chtít sto letů? A když se sto letů podaří budete chtít tisíc? A když …“ Kdy tedy začne ta znovupoužitelnost? Podle toho, co jste tu napsal tak asi nikdy, protože vždycky budou nějací internetoví chytrolíni poukazovat na to, že tohle vlastně znvovupoužitelnost není.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Dugi, je to marný, je to marný, je to marný. 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Je, ale já prostě na některá překroucená tvrzení nemůžu nereagovat.

        • Miroslav napsal:

          … ako ste z toho vydedukoval, že nikdy, neviem, … desať letov by som teda rozhodne za znovupoužiteľnosť považoval, ak už si teda kladiete otázku … (úplne zjednodušene Program Shuttle absolvoval 135 letov, keďže ich bolo 5 v priemere 27 letov na jeden raketoplán, ale to všetko za 30 rokov a boli považované za znovupoužiteľné) … k eseji o revolúcii v kosmickej brandži ako vpredchádzajúcich vyjadreniach, ktoré nesúvisia s problematikou znovupoužiteľnosti … tlieskam spacex na poli raketového vývoja ako nikomu na svete v pomere ,,zázraky,, vs. čas … … „One small step for a NASA/ROSKOSMOS/ESA. One giant leap for SPACEX.“ …

        • Jaro Pudelka napsal:

          to Boris. Argumentácia typu – nemá to tam hore v poriadku určite nepatrí do kategórie konštruktívna. Samozrejme, že sa započítava obstarávacia cena hardware aj údržba. Myslím si však, že moje kritizované konštatovanie presne vystihuje podstatu konceptu EM. Stačí sa pozrieť na priebeh výroby SLS. Absolútne špičková technológia a takmer všetko zhorí.

  22. zargos napsal:

    Celý projekt BFR po tomto upgradu vypadá uskutečnitelně,s výjimkou plánovaných termínů. Před rokem to vypadalo jako vize,teď jako něco na čem se už pracuje a co poletí.

    Vyzkoušet se toho musí spousta včetně řady premiér. O startech bez pořádných zkoušek by mohla vyprávět N-1 a pochybuji,že si Elon může neúspěchy dovolit. Stroj bude navržen pro opakované použití,superkvalitně na dlouhou výdrž,tedy bude velmi drahý.

    SpaceX (Elon) je pro mě to,co byla pro lidi v šedesátkách NASA. Nepochybuji o tom,že prvního člověka na Mars dostane Elon. Narozdíl od ostatních agentur je toto jeho hlavní cíl a směřuje k tomu veškeré úsilí. Co bude,až na Marsu přistanou s tím mohou pomoci všichni ostatní hlavně NASA,nicméně i vývoj toho musí probíhat souběžně,viz. Apollo. Taky neudělali Saturn V,ok letí to a teď jen toho pavouka 🙂

    Než to ale všechno bude (vč New Glenna),tak si SLS ještě zalítá,takže bych ji nezatracoval, jinak stropem bude FH a 30 tun. Falcon9 se časem přestane vyrábět (což bude ten okamžik, od kterého můžeme začít odpočítavat BFR) takže FH stupně bude zachraňovat za cenu nosnosti.

    Stejně tak se i SpaceX budou hodit poznatky z DSG. Jsem rád,že NASA někam směřuje a ne teď říct,že SLS jako ne,začínáme znovu,viz. ARES. I v případě,že by SLS zrušili,tak to neznamená,že jim ušetřené prostředky zůstanou. Je třeba modernizovat jaderný arsenál,F-35,B-21,SSN adt.,takže radši do SLS.

  23. Jiný Honza napsal:

    Tušíte někdo, jak chtějí udržet po dobu několika několik měsíců zkapalněný kyslík a metan potřebný pro přistání na Marsu?
    Nebo nějaké podrobnosti o tepelném štítu. Budou to dlaždice jako u raketoplánu?
    Nebo jak se BFR po vstupu do atmosféry při rychlosti několika Machů otočí zadkem dopředu a začne brzdit? Falcon to otočení přece dneska dělá vysoko nad atmosférou.
    Díky.

    • Vojta napsal:

      S dostatečnou izolací nádrží a chladícím systémem napájeným solárními panely by mělo být možné udržet kryogenní palivo dostatečně dlouho. V tomto případě je velikost výhodou. Navíc se dá využít motorová sekce jako štít proti slunečnímu záření a zároveň tak bude chránit posádku před radiací pocházející ze Slunce (galaktická radiace je sice horší, ale aspoň něco). Na meziplanetárním letu (na rozdíl třeba od ISS) se také nemusí řešit teplo odražené planetou.
      Informace o přistávání zatím nejsou dostupné, ale hádám, že by nemělo být nutné motorické brzdění před vstupem do atmosféry.

      • Jiný Honza napsal:

        To přistání mě zajímá čím dál víc. Napadá mě:

        Motorické zabrždění – pochybuju, že bude dost paliva na snížení rychlosti o cca 7 km/s

        Vstup do atmosféry “pozadu”, aerodynamické brždění a přistání jako F9. Ale není mi jasné, jak ochrání motorovou sekci.

        Vstup do atmosféry popředu, aerodynamické brždění a pak kousek nad zemí otočení celé lodi motory dozadu. Něco jako “kobra” co dělá Su-27.
        https://en.wikipedia.org/wiki/Pugachev%27s_Cobra

        Po pravdě řečeno, všechny tři možnosti mi přijdou jako neproveditelná šílenost. Máte někdo informace nebo nápad?

        • Dušan Majer napsal:

          Musk v přednášce uvedl, že atmosféra odstraní drtivou většinu rychlosti.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Přesně tak, aerodynamické brzdění v atmosféře Marsu sníží rychlost o 99%.
            Zbytek obstará(-ji) 1-2 Raptory při 40 sec zážehu.

            Jak přesně bude vypadat EDL na Zemi zatím prezentováno nebylo.

        • Jiný Honza napsal:

          Jestli budou fakt dělat před přistáním “kobru”, pojedu se na to podívat, i kdybych měl k té plošině dopádlovat na kajaku. 🙂

          Podobný manévr neumí žádné současné letadlo, v historii jsem našel třeba tohle:
          https://en.wikipedia.org/wiki/Convair_XFY_Pogo

          To že je to totální úlet ještě neznamená, že to Elon nezvládne. 🙂

        • Rudolf Šíma napsal:

          Tady máte jeden novější kousek. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bell_Boeing_V-22_Osprey

        • Jiný Honza napsal:

          V-22 Osprey stejně jako Harrier, F-35B a další přistávají pomocí překlopných motorů nebo trysek motorů. Rozhodně se před přistáním nemusí otočit “zadkem dopředu”.

          Osobně mi to čím dál víc přijde jako technicky nemožné. Nechám se překvapit, jak to inženýři SpaceX vyřeší.

  24. Dragy napsal:

    Pre zaujimavost, v original live streame bola tretia a stvrta cesta v promo videu:
    “Los Angeles to New York 25 min”
    “Los Anglels to Honolulu 25 min”

    v zazname tejto prezentacie, uverejneneho par hodin neskor na Space X kanali na Youtube, boli tieto 2 cesty odstranene, a pokracuje sa “Bangkok to Dubai 27 min”. Los Angeles to New York sa nachadza par sekund neskor ked sa text meni rychlo a je ho nemozne prakticky precitat.

  25. Borek napsal:

    Mě na tom překvapuje jedna věc. Zatím největší kosmická loď – raketoplán – měla kolik, 7 lidí? A létala jen na LEO. Apollo se třema lidma na Měsíc. A on chce hned rovnou 100 lidí na Mars. Nějak to moje hlava nebere 🙂 Což je možná jen mou omezeností.

    OK, přistanou na Marsu se zásobama potravin a materiálu. Vybalej prefabrikovaný kusy baráků. Buldozerem vyhrabou základy, nějakým manipulátorem sestavěj “baráky” a buldozerem je zahrabou. A máme odstíněný budovy.

    A teď se budou muset pustit do zemědělství. Povezou pečlivě vybranou skladbu semen a hlíz rostlin. Kolik hektarů plochy bude potřeba na uživení 100 lidí? Existuje nějaký materiál, který propustí viditelné světlo + něco okolo, ale nepropustí nebezpečné částice? Zakopat to pod zem, nahoru dát panely a dole svítit je kvůli účinnost blbost. Je vůbec na Marsu v “zimě” dost světla? Asi mi z toho vychází jen jaderný reaktor + obří zahrabané skleníky. Nebo jaké se předpokládá řešení zemědělství? Protože půjde (předpokládám) o mnohem větší plochu než budou potřebovat samotní lidé.

    • Dušan Majer napsal:

      Je možné, že první výpravy nebudou hned pro sto lidí, nechme se překvapit.

    • Miroslav napsal:

      … hlavne prednáška EM bola a celá jeho idea je priniesť ľudstvu ,,interplanetary transport system,, s podtextom prednášky ,,becoming a multiplanetary species,, … čo je zaujímavé, že de/formovaním celá ,,kompetentná obec,, hejtuje elona kvôli kolonizácii/pristátiu na Marse … „One small step for a man. One giant leap for mankind.“ …

      • vedator napsal:

        On ten Musk chce stravit dochodok na Marse a kedze dopravny prostriedok ani vybavenie na Marse nie je a nikto neplanoval, pustil sa do toho sam, ako motivator, inspirator, dopravca a stavitel 🙂

  26. von Schmeks napsal:

    Rád by som vyjadril svoj názor k problematike optimistických vízií Elona Muska a skepticizmu, ktoré tu tvoria dva silno nabité póly. V prvom rade nechápem, prečo niekto stále spochybňuje predbežne stanovený termín projektu, ktorý je proste daný a hotovo. To je podobné ako keď príde klient za grafikom, zadá mu úlohu a očakáva približný odhad času ktorý potrebuje grafik na vykonanie práce. Je úplne pochopiteľné, že takýto odhad sa robí na základe kalkulácie optimálneho priebehu prác a vopred nieje možné počítať s komplikáciami, pretože ešte nikto presne nevie, kde môže vyskočiť problém ktorý spôsobí omeškanie. Každý rozumný človek musí počítať hlavne s omeškaniami, pretože tie sú nepríjemné, ale môžu nastať aj posuny vpred, keď sa niečo podarí skôr ako sa očakávalo, takže ten termín je veľmi orientačný. V takejto rannej fáze by som preto nechal SpaceX robiť čo vedia, pretože ja nemám pocit že by ľudí ťahali za nos. Je v ich najlepšom záujme dodržiavať stanovené termíny, preto nechápem, prečo by si to mal Elon len tak vymyslieť z hlavy keby vedel že sa to stihnúť nedá. Ak niekto namietne že napríklad Falcon Heavy je už v obrovskom sklze, a preto sa Elonovi nedá vôbec veriť, tak na to odpoviem jedine to, že všetky dôvody omeškania celkom pochopiteľne zdôvodnil a je zrejmé, že aj jemu je trápne že sa to toľko ťahá, ale narazili na problémy ktoré nikto nečakal a ak si niekto myslí, že to čakal, tak by ho myslím SpaceX okamžite zamestnala.

    Na záver by som chcel poznamenať, že na týchto stránkach sú všetci čitatelia na jednej lodi. Nieje dôvod na vzájomné rozpory, pretože už len tým, že ste si tento článok prečítali a máte vôbec nejakú predstavu o existencii SpaceX a vesmírneho programu sa radíte do veľmi vzácnej skupiny inteligentných a vzdelaných ľudí v našej spoločnosti a mali by sme všetci vynaložiť viac úsilia na šírenie vedomia o technologických pokrokoch a podobných víziách medzi širšiu verejnosť, pretože oni ani netušia čo sa vo svete deje. Médiá ich tým z nepochopiteľných dôvodov nechcú kŕmiť a okrem večerného zpravodajstva sa im viac poznania v živote nedostáva. Skúsme to postupne meniť a nie sa škriepiť medzi sebou. Ďakujem za pochopenie.

    • tyčka napsal:

      “, prečo by si to mal Elon len tak vymyslieť z hlavy keby vedel že sa to stihnúť nedá. ”
      Prostě chce tak svět více šokovat a více tak zaujmout novináře.
      Ví, že se vždy může vymluvit na nedostatečné financovávání projektu.

      • von Schmeks napsal:

        pán tyčka, zrejme ste nepostrehli to, že SpaceX je súkromná spoločnosť. Nemajú dotácie z eurofondov ani neberú peniaze z daní, všetko si musia zarobiť na kontraktoch. Aký má zmysel aby klamali svetu keď sa jedná len o ich vlastné peniaze? A čo sa týka šokovania novinárov, možno áno, ale bolo by to veľmi krátkozraké. Mali by ste to brať skôr ako odvážnu výzvu v snahe pustiť sa do vecí naplno a nestrácať čas. Keby nastrelil dátum 2080 tak to nikoho nechytí za srdce. Proste myslím si, že ten termín sa naozaj dosiahnuť dá, ale v ideálnych podmienkach a mali by sa všetci snažiť im tie podmienky dopriať.

        • tyčka napsal:

          SpaceX jako každá jiná firma potřebuje reklamu – tedy aby se o ní psalo a mluvilo.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            S tím si dovolím nesouhlasit.
            Ne každá firma musí hledat své zákazníky mezi koncovými uživateli – maloodběrateli. SpX se pohybuje v sektoru B2B, ne B2C.
            V B2B musíte vzbudit důvěru u vašich potenciálních zákazníků z řad dalších firem nebo státních institucí a to se většinou nedělá tak, že by o vás psaly média a “moc se mluvilo mezi lidma”, protože je to většinou více či méně zkreslené. B2B business se dělá jinak.
            SpX prezentuje plány na vybudování dopravního systému pro osidlování Marsu prakticky od svého založení a je v tom celou dobu konzistentní. To, co Musk představil na IAC letos, je “jen” nejnovější iterací těchto plánů.
            Pokud jste si všimli, tak poměrně závažnou prezentovanou informací, která může SpX ve střednědobém horizontu paradoxně uškodit, je to, že se zprovozněním BFR hodlají kompletně nahradit poskytování přepravních služeb prostřednictvím F9, FH a Dragona. Nebude to hned, za 2-3 roky, ale za takových 6-8 let možná ano.
            Toto by mohlo být pro některé jejich současné a potenciálně budoucí zákazníky tvrdý oříšek – nemuseli by takovou radikální změnu akceptovat a raději by službu dopravy svého nákladu do kosmu mohli objednat u jiného poskytovatele. Ale třeba se mýlím a odvážných zákazníků se najde i pro počáteční fáze provozu BFR dostatek.
            SpX si nicméně nemůže pomoct, tj. dovolit nic jiného, protože jak Musk řekl, na stavbu a provozování obou generací raket a lodí současně nemají dostatek zdrojů.

        • tyčka napsal:

          Je navíc otázkou zdali se nebudou pokoušet nějakou státní dotaci na vývoj BFR i získat.

        • jregent napsal:

          Proč by nemohli, pokud by to pomohlo.
          Konkurenti dotace na vývoj také berou.

        • tyčka napsal:

          Záleží podle mne, jak dopadne start FH – pokud bude neúspěšný – tak plán na BFR to pomůže trochu zastínit – zveřejní se nové informace jako po poslední havárii SpaceX.

        • tyčka napsal:

          A navíc možná novináři napíší i o ostatních jeho aktivitách – jako je například Tesla – a zde už jistě reklamu potřebuje.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Krásne zhrnutie a ešte krajšia výzva. Ďakujem.
      to Tyčka: Vaša argumentácia nepotrebuje komentár! Robíte presný opak toho, na čo vyzýva tento prispievateľ.
      Naozaj si myslíte, že Elon má tak prízemné myslenie, že musí šokovať za každú cenu?

      • vedator napsal:

        Naozaj si myslite, ze Elon nevyuzije vsetky prostriedky na to, aby spropagoval svoje firmy? V dejinach ludstva sa najdu ludia, na ktorych by ste nepovedali, ze urobili nic zle (horsie, tragicke), a predsa existuju. Naozaj poznate Elona tak dobre, ze mozete tvrdit, ze nevyuzije aj ‘sokovanie’, aby sa zviditelnil?

        Z mnohych tu prispevkov mam pocit, ze nevelebit SpX/EM je hriech. Vazeni, doba jedneho nazoru a jedneho smeru tu uz bola a nemyslim, ze by si ju chcel niekto zopakovat.

        Pokial sa ludia neurazaju, tak je to, podla mna, v poriadku.

        • Jaro Pudelka napsal:

          Elona osobne a ani inak nepoznám vôbec. A napriek tomu mu verím a pochybujem, že používa prízemné PR metódy, z ktorých je tu obviňovaný. Každý človek, aj ateista niečomu proste verí, abstraktne alebo reálne. Ja jednoznačne uprednostňujem reálno.
          Vždy som bol zvyknutý na konštruktívnu diskusiu. Urážanie sa navzájom za takúto diskusiu rozhodne nepovažujem.
          Práve preto si myslím, že EM nejde tzv. cez mŕtvoly. EM je pre má jeden inteligentný, rozhľadený a pozitívne orientovaný človek. Kiež by takých bolo čo najviac. A tí ostatní, prestaňte mu/im hádzať polená pod nohy, radšej ich hoďte do krbu, začala jeseň.

        • vedator napsal:

          Jaro Pudelka: Ak ste este necitali knihu o EM, rozhodne odporucam.
          https://www.amazon.com/Elon-Musk-SpaceX-Fantastic-Future-ebook/dp/B00KVI76ZS

          Osobne EM tiez nepoznam, takze hodnotim len z toho co som o nom cital, EM ako stroj na dosahovanie vysledkov-1*, ako sef-5. Navyse, nedal by som ruku do ohna za to, ze nepojde ‘cez mrtvoly’.

          Viera dohnala ludi k nechutnostiam v minulosti a aj ta viera v EM/SpX moze a podla diskusii aj je rozdelujucim faktorom. Nanestastie 🙁

        • von Schmeks napsal:

          vedator, plne súhlasím s tým, že viera je práve ten faktor ktorý spôsobuje najväčšie rozbroje medzi ľuďmi. Slepá viera spôsobí, že človek začne prehliadať chyby a prestane byť kritický už len z dôvodu, že verí v úspech. Niečomu veriť je podľa mňa nebezpečné. Čo je azda lepšie, je niečo podporovať a tešiť sa na úspech. Je v poriadku byť skeptický, ale len v prípade že existujú hmatateľné dôkazy. V prípade Elona Muska je zrejmé, že rady veriacich prívržencov už dramaticky narastajú, ale zároveň si mnyslím, že je to prirodzené, pretože tento človek ešte nikoho nesklamal a neukázal ani náznak podvodu a krivej vôle.
          Mne osobne sa veľmi páči smer ktorý načrtol a veľmi ho v tom podporujem a možno o pár rokov už začnem byť skeptický keď budú dôkazy o tom, že sa to uberá iným smerom. Ale až potom, teraz skeptický byť nedokážem pretože sa dejú veľké veci ktoré by sa možno bez Elona Muska nediali.

        • jregent napsal:

          “Mne osobne sa veľmi páči smer ktorý načrtol a veľmi ho v tom podporujem a možno o pár rokov už začnem byť skeptický keď budú dôkazy o tom, že sa to uberá iným smerom. Ale až potom, teraz skeptický byť nedokážem pretože sa dejú veľké veci ktoré by sa možno bez Elona Muska nediali.”

          Presně! Rozhýbal rybník, něco dokázal, a my střízlivě odhadujeme možnosti vývoje.
          Budu vděčný už za Cargo BFR, termíny neřeším.
          Neplést si slepou víru s potěšením z vývoje.

Napište komentář k zargos