Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky

Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.

Simulace ukazují, že při nominálním průletu by měly trysky pracovat na 10 – 60% svých možností. Pokud budou muset pracovat více, znamená to, že je atmosféra hustší, než modely předpokládaly. V takovém případě dojde k úpravě oběžné dráhy pro závěrečné průlety – nejnižší bod dráhy by se tak oddálil o 200 kilometrů od planety.

Pokud naopak bude atmosféra během prvních tří průletů řidší, může dojít naopak k dalšímu snížení dráhy – nejnižší bod by tak pro poslední dva průlety klesl o 200 kilometrů. Vědci se chtějí dostat co nejníže, aby přístroje (především spektrometr INMS) mohly sbírat data co nejblíže vrcholkům oblačnosti. Díky tomu bude možné vytvořit teplotní mapy, podrobné snímky polárních září, nebo s pomocí radaru stáhnout rozlišení až na objekty široké 25 kilometrů. To je 100× podrobnější útvar, než jaký by byl vidět před Grand Finale.

Diagram průletů sondy Cassini v rámci Grand Finale.

Diagram průletů sondy Cassini v rámci Grand Finale.
Zdroj: https://saturn.jpl.nasa.gov

11. září sonda prolétne ve velké vzdálenosti od měsíce Titanu, ale i přesto ji ovlivní jeho gravitace. Nejnižší bod dráhy tak klesne do atmosféry, kam sonda vstoupí 15. září. V závěrečné přibližovací fázi bude sedm přístrojů na Cassini odesílat data v reálném čase. Očekává se, že sonda se dostane do oblasti, kde je hustota atmosféry 2× větší, než jaká se čeká při závěrečných pěti průletech. V takových podmínkách už korekční trysky nezvládnou bojovat s okolními silami a neudrží sondu stabilizovanou s anténou mířící k Zemi. Spojení se ztratí a o pár chvil později sonda zanikne jako meteor. Skončí tak jedna z nejúžasnějších misí v historii kosmonautiky.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://saturn.jpl.nasa.gov/system/resources/detail_files/7622_ProximalCorridor_v7.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cassinifinalfive_still1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky”

  1. Android napsal:

    Přál bych si, aby nebylo jen výsadou NASA a občas ESA mít takto spolehlivé a úspěšné družice.

    • MIKA napsal:

      Souhlas. Třeba Česká Akademie Věd by se mohla pokusit o nějakou velkolepou kosmickou sondu :-).
      Bohužel technicky náročné a hlavně drahé projekty budou bohužel i nadále výsadou bohatě dotovaných organizací. Doba, kdy státy budou dávat peníze na vědu a výzkum, mamísto financování „kravin“(nechť si každý dosadí) bohužel stále ještě nenastala.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Cubesaty naštěstí kosmický výzkum zlevňují a otevírají dveře třeba studentům univerzit.

      • Tonotime napsal:

        Presne tak aj ja vidím za najväčšiu revolúciu v blízkom vesmíru zavádzanie Cubesatov.
        Ako to bolo s výpočtovou technikou? Najskôr veľké sálové počítače ku ktorým mali prístup iba ak vysokoškolský vzdelaní, armáda a bohatí.
        Neskôr nastúpili vizionári typu Gates s jednoduchou ideou počítač do každej školy domácnosti. Na úspešnej realizácie takej idey sa stal Gates niekoľkokrát najbohatším človekom sveta.
        Pripojilo sa veľa ľudí, nadšencov, súkromníkov Opensource aplikácii napríklad Linux. A dnes už máme malé nespočet krát výkonnejšie stolové PC, mobily, tablety, notebooky, operačné programy. Naše deti by sa už sálovym počítačom z minulosti, dnes nechápavo smiali.
        Teda blízky vesmír by mali sprístupniť aj pre menšie štáty, ako sú naše, pre menších súkromníkov, študentov a nadšencov.
        Nanotechnológie kompozity, neustále napredujú a tým miniaritualizácia. Ako aj 3D tlačiarne. To len zasa oživí rôzne smery využitia Cubesatov. Viem si predstaviť aj rôzne skladačky z Cubesatov priamo vo vesmíre. A rôzne smery využitia, či výskumu.
        Zo pár štátnych kozmických agentúr nemá patent na všetko, ani chuť riskovať a vyniesť tam rizikový kapitál do blízkeho vesmíru.
        Veľké štátne vesmírne agentúry ako ESA, NASA, JAXA by mali zastrešovať takéto aktivity. Prepustiť časť aktivít pre blízky vesmír menším a sami realizovať hlbšie misie aj k tomu Uranu, Neptunu, Oortovmu oblaku s miliardami komét.
        V blízkom vesmíre už nájdu nespočet aktivít rôzne menšie spoločnosti, nadšenci, študenti.
        Zákony trhu, ekonomická evolúcia a potrieby vyselektujú tie účelnejšie, potrebnejšie, efektívnejšie projekty.
        Výpočtová technika, roboty a automatizácia zoberie vo svete veľa práce!
        V blízkom vesmíre je možné vytvoriť veľa pracovných miest!
        Veď blízke asteroidy určite dôkladne preskúmajú aj na vlastné náklady, ako aj s pomocou nadšencov, aj rôzni súkromníci, ktorí by radi ťažili rôzne vzácne kovy.
        A keby si už nejaké asteroidy zamierili na Zem už by sme veľa o nich vedeli.
        Napríklad údajne sa na blízkych asteroidov nachádza kopec kovov typu platiny, ktorá by reštartovala svetovú ekonomiku cez 500 biliónov $. A nemuseli by sme čakať na tretiu hospodársku krízu. Určite by čosi odľahčilo aj naším ekosystémov, ktorým hrozia rôzne kolapsy.
        ESA, NASA, JAXA, Rozkosmos by mali na blízkej obežnej dráhe vytvoriť nejaké prístavy podobné ISS, kde by Cubesatom, satelitom napríklad doplnili nejaké súčiastky, slnečné batérie, palivo poprípade nejaký robotický servis.Niečo dotlačili a doplnili cez 3D tlačiarne. Takto by si s vynášaním tovaru zabezpečovali aj ďalší príjem na svoje aktivity.
        Proste rozbehnúť tam potrebnú infraštruktúru na vesmírne aktivity aj menším spoločenstvám, nadšencom.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        První kroky této revoluční evoluce už probíhají. 😉

    • ventyl napsal:

      Nemyslim si, ze by bilancia ESA bola zasa tak tragicka. OK, pristavanie na roznych telesach ESA nevyslo podla planu, ale ESA prevadzkuje (prevadzkovala) rozne popularne aj menej zname sondy, ktorych misie boli extremne uspesne. A netreba zabudat na to, ze ESA casto participuje pristrojovym vybavenim na sondach, ktore su vyvijane v rezii NASA.

  2. Spytihněv napsal:

    Úžasně spolehlivý stroj s obrovskou výdrží, který navíc končí nikoliv svou vinou, ale jen proto, že zkrátka nádrže s palivem nejsou bezedné. Zasaďme si to do kontextu doby: Cassini startovala 10 měsíců po Mars Pathfinderu s „mikrovlnkou“ Sojournerem na palubě. A to už je opravdu nějaký ten pátek… 🙂

    • Alois napsal:

      Hodně času spotřebovala cesta k Saturnu – plných 7 let. K Marsu se letí 7 měsíců.

      • Spytihněv napsal:

        A záleží na tom? Myslím, že ne. Je v provozu skoro od startu Pathfindera. A překonat prostor od Země k Saturnu, navíc s několika gravitačními manévry, není také žádná zívačka. Někdy si to zkuste.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Hned zítra do toho idu 😀 řeknu ti pak, jaký to bylo. 😀
        Mě hlavně mrzí, že není zatím na cestě nikam nic podobného, myslím si, že by si Uran i Neptun zasloužili taky takovou sondu. Snad se dočkáme, až bude lítat SLS, ale i tak, Cassiny nebyl zadara.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.