Poslední korekce od Cassini

Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.

Korekční trysky budou mít ještě několik úkolů. Ve zbývajících týdnech zajistí případné manévry a hlavně při závěrečném vstupu do atmosféry se budou snažit udržet sondu ve stabilní orientace, aby mohla její anténa mířit k Zemi a v přímém přenosu odesílat naměřené údaje.

Operátoři sondy Cassini Earl Maize a Julie Webster ve velíně JPL.

Operátoři sondy Cassini Earl Maize a Julie Webster ve velíně JPL.
Zdroj: https://saturn.jpl.nasa.gov

Zdroje informací:
https://saturn.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://nasamedia.lunaimaging.com/…/NVA2-14-NA/24574/p46507ac.jpg
https://saturn.jpl.nasa.gov/internal_resources/966/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

24 komentářů ke článku “Poslední korekce od Cassini”

  1. MichaelM napsal:

    Počkejte, počkejte, ten originální článek od NASA neříká, že Cassini 15. července použil hlavní motor (to je ten bezva Aerojet R-4D, od Apolla po BulgariaSat) ale – trochu nejasně – že použil „attitude control thrusters“… tomu se spíše říká „reaction control system“ (RCS) a na Cassinim to je šestnáct Aerojet MR-103H motorků (na New Horizons jich je 8), které mají tah okolo 0,9N.

    Tadyhle je jejich data sheet:
    http://www.rocket.com/files/aerojet/documents/Capabilities/PDFs/Monopropellant%20Data%20Sheets.pdf

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Tak to konečně sedí. Těch motorků je sice 16, ale současně by mohly být použity pouze čtyři, tedy 3,6 N. To je přesně ten setinový tah, který mi vyšel pro uvedený čas a změnu rychlosti sondy.

      Hlavní motory se dle dokumentace používají při změně rychlosti >0,3 m/s.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Takže buďto byl originální článek upraven, nebo jsem při psaní jeho obsah chápal špatně. Každopádně chyba je opravena i u nás.

      • MichaelM napsal:

        Ano, je to asi tak. Zapnuty byly 4 motůrky podél jedné osy. Jsou po čtyřech ve dvou osách, 8 náhradnich.

        3,6 Newtonů krát 153 vteřin děleno 4000 kilogramy je témeř přesně 14 centimetrů za vteřinu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky moc, teď to aspoň dává smysl.

  2. Vlastimil Pospíchal napsal:

    I tak mi to nevychází. Tah každého z obou hlavních motorů je asi 100× větší, než je uvedená změna rychlosti. Jedině, že by se jednalo o zážeh korekčních trysek.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ale podle zdrojového článku to byl zážeh hlavního motoru, byť to vypadá zvláštně.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Hlavní motor Cassini má tah 445 N. Pokud by sonda měla hmotnost 4450 kg (má o něco méně), tak by každá sekunda činnosti hlavního motoru změnila rychlost sondy o 100 mm/s. Po 150 sekundách by to bylo 15 m/s.

        Zřejmě autor originálního článku něco popletl…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Je to opravdu zmatené.

      • ms00 napsal:

        Podle originálního článku se použily korekční trysky, nikoliv hlavní motor:
        Cassini used its thrusters for the July 15 maneuver, as it has for nearly half of its maneuvers.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tak buďto ten text změnili, nebo jsem to při psaní špatně pochopil. Rozhodně díky.

  3. Al napsal:

    Nikdy neprestanem obdivovať ľudí ktorí dokážu naplánovať a uskutočniť niečo také zložité. Všetka česť. Úžasné.

  4. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Well done, Cassiny. Koukám, až na ten problem s větrákem před startem tato sonda plní úkoly na 100% a do poslední chvíle. Paráda. Bude zajímavé sledovat poslední fotku, jak začne být vidět tření o atmosféru a pak už nebude vidět nic.

  5. Spytihněv napsal:

    Aha. Tak přece. Při pohledu na dvě „m“ vedle sebe se mi zřetelně vybavil nechtěný dvojťuk do klávesy. Omlouvám se za pochyby. Jsem dneska spíš přes ta zviřátka 🙂

  6. Spytihněv napsal:

    Hádám, že asi půjde o 143 metrů za sekundu, nikoliv milimetrů. Tedy ne že by taková malá korekce nebyla možná, ale asi ne po dvou a půl minutách práce hlavního motoru.

  7. Štěpán napsal:

    Takže tato orbita už vede do atmosféry Saturnu? Myslel jsem že ji tam navede zážeh až těsně před tím

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.