Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru

Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.

Vizualizace evropské sondy JUICE

Vizualizace evropské sondy JUICE
Zdroj: http://www.esa.int

Palubní vybavení bude mít za úkol prozkoumat široké spektrum oborů – od turbulentní atmosféry samotné planety, přes silnou magnetosféru až po vlastnosti největších měsíců, které se svými rozměry blíží planetám. Jde samozřejmě o Ganymed, Europu a Callisto – všechny tři měsíce zřejmě ukrývají pod ledovým povrchem oceány kapalné vody. Jejich výzkum tak může prostudovat, zda jsou zde podmínky vhodné pro život.

Kamery na JUICE zachytí detaily na povrchu měsíců a díky údajům ze spektrometrů bude možné identifikovat led i minerály na povrchu. Další přístroje nahlédnou s pomocí neviditelných vln pod povrch do vnitřních částí měsíců a pomohou pochopit podstatu jejich hloubkových oceánů, přičemž studiu se nevyhne ani slaboučká atmosféra kolem měsíců.

Na náhledovém snímku vidíte i dlouhá ramena, z nichž nejvýraznější je desetimetrové s magnetometrem (na obrázku vpravo se nachází na levém horním okraji těla sondy) a šestnáctimetrová radarová anténa (na obrázku je dobře vidět – probíhá diagonálně), dále budou z těla čnít další antény pro měření elektrického a magnetického pole. Ganymed je jediný měsíc ve sluneční soustavě, který generuje vlastní vnitřní magnetické pole. Sonda JUICE se proto důkladně zaměří i na tento fenomén včetně jeho interakce s magnetosférou Jupiteru.

JUICE by měla startovat v roce 2022 a přelet meziplanetárním prostorem by jí měl zabrat sedm let. Na oběžné dráze kolem Jupiteru pak několikrát prolétne kolem Europy, Ganymedu i Callisto, přičemž závěrečných devět měsíců své mise stráví na oběžné dráze kolem Ganymedu. Bude to poprvé, kdy se nezemský měsíc dočká vlastní lidské oběžnice.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://sci.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/17065944-1-eng-GB/Exploring_Jupiter.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

14 komentářů ke článku “Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru”

  1. Richard napsal:

    Hezký večer,

    jen taková zajímavost pro fajnšmekry, na pravdivosti článku to nic nemění:

    Jako zdroj obrázku je uvedena agentura ATG Europe, což je kontraktorská agentura poskytující ESA „pracovníky“ do všech oborů, mimo jiné i do ESA Communication Office (a media lab), která má na starost popularizaci a komunikaci s médii a občany. Píšu to proto, že ačkoliv měl autor určitě snahu získat nejnovější modely a vyrendroval JUICE skutečně hezky a detailně, pravděpodobně to nebyl konstruktér nebo systémový inženýr.

    Anténa radaru RIME bude ze dvou osmimetrových tenoučkých uhlíkových trubek, se speciálně tvarovanými výřezy namísto kloubů. V místě kloubů se tak vytvoří C pružiny. V podstatě bude fungovat jako ohnutý svinovací metr a bude sekvenčně vypouštěna ze svého držáku. Nebude mít tedy v každém kloubu motorizaci a nebude mít na sobě ani MLI. Vypouštěcí mechanismus je navrhován a vyráběn v Brně, anténa samotná v Immenstaadu 🙂

    http://www.spacetech-i.com/news/132-juice-rime-antenna-successful-pdr

    Možná by se taková prkotina našla u každé komponenty, ale důležitá je u těchto obrázků popularizace, takže jak říkám, jen pro zajímavost 😉

  2. Alois napsal:

    Rusy limituje krátkověkost komponent, robustní konstrukce korpusu a přístrojů, dále brutální spotřeba médií pro orientaci. Krom toho nemají obdobu DNS. Jupiter a ostatní vnější planety jsou zřejmě nad jejich síly.

  3. David napsal:

    Jedna věc mě na tom dost mrzí, a to je chemický pohon. Stometrový solární panel bude mít po startu přebytek výkonu minimálně 15 kW, a bude se sedm let flákat, místo aby zadarmo poháněl iontový nebo plazmový motor. Škoda. Po sestřelení projektu VASIMR+ISS je tohle další valká, ale promarněná příežitost otestovat lepší pohon. Manažeři opět volili jistotu, jako obvykle: hlavní je zbytečně neriskovat, nekomplikovat, a nepřijít o místo.

    • 3,14ranha napsal:

      Mě ještě víc mrzí ten přeletový čas – 7 let, přitom balistická dráha je 3 roky, možná i míň. Doufám že SLS se vyhnou nějaká nepříjemná překvapení, případně že Elon zvládne ten jeho planetolet

      S ničím menším skoro už nemá cenu k vnějším planetám létat.

      Ono se to nezdá, ale ty dlouhé přeletové doby jednak promrhávají aktuální stav technologií a jednak kladou krvavé nároky na kvalitu a zabezpečení přístrojové techniky, nároky a cena roste s délkou provozu exponenciálně.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Evropa přece iontový pohon používá třeba na misi BepiColombo. Není to tak, že jej musí cpát všude. Vždy se hledá ideální řešení a iontové motory zatím nejsou v situaci, kdy mohou nahradit 100% chemických pohonů. Časem se bude to procento jistě zvyšovat s technologickým pokrokem, ale nesníme čekat nějaké revoluční změny, spíše postupnou evoluci.

  4. kitka napsal:

    https://www.youtube.com/watch?v=MTJXnmIBhlc&feature=youtu.be

    a zasa pekné videjko NICER z ISS – zariadenia, ktoré bude podávať veľké množstvo informácií z röntgenového žiarenia prichádzajúce z pulzarov – vznik týchto neutrónových hviezd.
    NICER: https://www.nasa.gov/content/about-nicer

  5. Jiří Kos napsal:

    Jenom tak pro legraci jsem se mrknul na tři a půl roku starý příspěvek o tom jak Rusové dobudou krále měsíců. To Mrazík byl lepší …

    • Spytihněv napsal:

      Já bych ty Rusy předem neodepisoval. Laplace-P (doufám, že jde stále o aktuální název) je celkem v chodu a start nejdříve 2024. Když překonají největší problém, což je pro ně v posledních dvaceti letech odlet od Země, třeba se zadaří. Napadá mě – když mají vyslat cizí sondu, je to v pohodě, ale svou berou tak nějak volněji. Zvláštní.

      • Nyní je to rok 2026.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Ja bych jim moc pral aby to prolomili, staci jeden dva uspechy a nebudou mit pocit zmaru a budou do toho mnohem radeji investovat. Je to skoda, ze se jim tak nedari. NASA, Jaxa i ESA se urcite zlobit nebudou, kdyz dostanou dalsiho partnera na pruzkum slunecni soustavy. Ty tri agentury mi prijdou o kus napred proti Indii a Cine.

      • Jiří Kos napsal:

        Jenže mezitím brutálně očesali rozpočet …

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Trebas se to po uspechu zlepsi;-) budeme doufat a verit.

      • pbpitko napsal:

        Brutálne očesali rozpočet aby bolo toho menej na kradnutie. Ale chyby lávky, je toho menej, bude sa kradnúť o to viacej.

Napište komentář k Richard

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.