Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

V neděli v poledne vám vždy přinášíme souhrn zajímavých událostí z předchozích sedmi dní. Ani tentokrát to nebude jinak. Dnes je Kosmotýdeník trochu kratší, protože se nám podařilo velkými články postihnout velkou část dění. Ale i tak se podíváme na další zajímavé informace. Například na odlétající loď Progress MS-05, která měla oproti jiným Progressům přeci jen zajímavější misi. Shrneme si také dění kolem SpaceX a přípravy na start Falconu Heavy. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Progress MS-05 odlétl od stanice

Progress MS-05 odlétá

Progress MS-05 odlétá
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Po pětiměsíční misi u Mezinárodní kosmické stanice se ve čtvrtek 20. července od staničního modulu Pirs oddělila ruská automatická zásobovací loď Progress MS-05. Na stanici dovezla 2,4 tuny nákladu a její let nebyl tak rutinní jako u předešlých Progressů. Zajímavý byl jak samotný start, tak i náklad, který na stanici tato loď doručila. Pojďme se na misi podívat blíže.

Progress MS-05 odstartoval 22. února letošního roku z v té chvíli zasněženého kosmodromu Bajkonur. Pro jeho vynesení byla naposledy použita legendární raketa Sojuz-U. Sojuz-U jako verze slavné R7, kterou vyprojektoval Sergej Koroljov, byla nejdéle používaným typem rakety v historii. Podnikla úctyhodných 786 startů, což je u jediného typu rakety rekord. Z těchto 786 startů měla pouze 22 nehod, což z ní dělá také jednu z nejspolehlivějších raket historie. Mohli jsme se s ní setkávat celých 40 let.

Fjodor Jurčichin připravuje Progress na odlet

Fjodor Jurčichin připravuje Progress na odlet
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Progress MS-05 zakotvil u stanice o dva dny později. Dovezl celkem 2 398 kilogramu nákladu. Z čehož většinu tvořila směs potravin, spotřebního materiálu a náhradních dílů pro stanici. Dále pak 600 kilogramů paliva pro staniční motory a 420 kilogramů vody. Voda se používá pro výrobu kyslíku a pro potřeby posádky. Samotný kyslík pak byl doručen o váze 52 kilogramů. Kyslík se používá pro doplnění atmosféry stanice. Část kyslíku totiž unikne při kosmických vycházkách, popřípadě při odletech transportních lodí. Speciální pozici v nákladu pak představoval nový ruský skafandr Orlan-MKS. Na ten se podíváme blíže.

Nový Orlan bude nahrazovat současnou verzi ruských skafandrů. Tento nový skafandr měl být na stanici doručen už v prosinci minulého roku, ale loď Progress MS-04 byla ztracena při havárii nosné rakety. Nový skafandr váží 156 kilogramů a byl navržen tak, aby byl robustnější, ale zároveň jednodušší na použití a oblékání. Vstup do skafandru by tak měl být rychlejší než u předešlé verze. Životnost tohoto kusu má být až 20 použití. Popřípadě má dobu expirace určenou na šest let. Skafandr by měl umožňovat práci v exteriéru stanice po dobu až devíti hodin. Dále disponuje vylepšeným systémem automatické regulace tepla, kterou nyní řídí nový počítač vestavěný přímo do obleku. Nový je také svrchní materiál, který lépe chrání skafandr před vlivem prostředí vesmíru.

Nový skafandr Orlan MKS

Nový skafandr Orlan MKS
Zdroj: http://spaceflight101.com/

K prvnímu nasazení tohoto skafandru by mohlo dojít již 18. srpna, kdy Fjodor Jurčichin a Sergej Rjazanskij mají naplánovanou kosmickou vycházku. Při této vycházce budou mít za úkol vypustit pět malých satelitů a několik údržbářských a přípravných prací na povrchu ruského segmentu.

Progress MS-05 byl vyložen několik týdnů po příletu a od té doby plnil roli odpadkového kontejneru. Po odletu zamířil do svrchních vrstev atmosféry, kde i s nákladem shořel. K odletu připravoval Progress Fjodor Jurčichin, který je v současnosti jediným členem posádky ruské části stanice. Na Zemi se již připravuje k letu Sojuz MS-05, který doplní aktuální posádku stanice na pět členů. Připomínáme, že proto, že doposud nemá ruská část stanice vědecký modul Nauka, je počet členů ruské části stanice snížen na dva. 158. mise lodi typu Progress byla ukončena ještě ve čtvrtek v noci, kdy po deorbitačním manévru loď vstoupila do vrchních vrstev atmosféry a většina jejích dílů v ní shořela.

Kosmický přehled týdne:

Nejdiskutovanější událostí uplynulého týdne bylo jistě vystoupení Elona Muska na konferenci ISSRDC. Fanoušci očekávali nějaké nové informace o všech rozjetých projektech SpaceX. Výborně toto vystoupení shrnul web ElonX. Občas je to smutné čtení, protože se dočítáme, že byl zrušen vývoj platformy Red Dragon. Jiné informace už byly pozitivnější a nejpodstatnější z nich je asi očekávaná zmenšená verze systému ITS. Tento systém je pak živě diskutován na mnoha fórech a podrobnějších informací se asi dočkáme až v září, kdy o něm Musk opět promluví. Nicméně zcela překvapivě se včera na twitteru Musk rozpovídal o tom, že průměr této nové (mini)rakety by měl být 9 metrů. To je zatím nejpodrobnější zpráva, kterou o Mini ITS máme. Pokračování novinek z této zprávy pak naleznete ve snímku týdne.

Zajímavé video, na kterém kolem Marsu prolétá jeho malý měsíc Phobos, pořídil až z oběžné dráhy Země Hubbleův kosmický dalekohled. Původně měl sledovat hlavně Mars, měsíc se tam objevil jako bonus. Díky třinácti expozicím během 22 minut pak mohlo vzniknout níže přiložené krátké video.

Rusko vyslalo na orbitální dráhu svůj rekordní náklad, co do počtu družic vynesených na jeden zátah. Jedna z nich je však zajímavější. Družice Majak je malý cubesat, který měl za úkol rozvinout velkou plachtu a s tou měl testovat zpomalování o rozptýlené vrstvy atmosféry. Doposud není zcela potvrzeno, že se Majaku podařilo svoji plachtu rozvinout, protože se očekávalo, že bude házet výrazná, dobře pozorovatelná prasátka. Zatím to vypadá, že se mu to zřejmě povedlo, ale družice je na jiné dráze, než se předpokládalo. Uvidíme do budoucna.

Přehled z Kosmonautixu:

Na Kosmonautixu vás po celý týden zásobujeme minimálně dvěma aktuálními články za den. Pojďme se podívat, které vyšly v uplynulých sedmi dnech. Ještě v neděli jsme se podívali na zatím ještě nevynesenou vědeckou družici, která má však již první problém. Následně jsme se vypravili do kazašských stepí, kde byla objasněna nedávná tragická havárie při sběru odpadnutých stupňů Sojuzu. Pozitivnější zprávy přišly z Evropy, kde byly představeny vizualizace toho, jak bude vypadat evropská sonda určená k průzkumu Jupiteru. Do velkých událostí se tentokrát vklínila i česká družice VZLUSAT-1. O její jedinečnosti jste si mohli přečíst v našem článku. Z paluby ISS bylo posláno moc pěkné 4K video ukazující průlet nad Evropou. Velká medvědice není jen souhvězdí, ale nyní také velmi zajímavá soukromá kosmická společnost. Elon Musk vystoupil na konferenci a internet bláznil i truchlil najednou. Více o tom již v článku. A o české družici VZLUSAT-1 ještě jednou. Tentokrát o prvních vědeckých výsledcích. Evropa se chystá na dvě nové rakety, jak probíhá příprava na jejich zavedení? Letní seriál TOP5 přišel s dalším dílem. Tentokrát jsme se podívali na pět nejrychlejších sond. Mrzutá zpráva o startu prvních pilotovaných soukromých lodí – přišel další odklad, nicméně odklady se už pomalu zkracují, takže se starty blíží. Dream Chaser žije a je zkoušen v Kalifornii. Evropa se chystá na start družice Aeolus, jež má za úkol sledovat větry.

Snímek týdne:

O SpaceX ještě jednou. Jejich v současnosti asi nejočekávanější start je ten, který bude mít na svých bedrech Falcon Heavy. Elon Musk se vyjádřil na výše zmíněné konferenci, že první start této rakety nemusí dopadnout dobře a že bude rád, když nezničí při startu rampu. Při prvních myšlenkách na FH byli prý všichni ve SpaceX naivní. Centrální stupeň FH je výrazně upravený, aby zvládl plánované dynamické namáhání při vzletu a letu. Každopádně ale snímkem týdne je ten, který ukazuje všechny stupně Falconu Heavy v hangáru HIF u rampy 39A na Floridě. Je to známka toho, že se start velmi přiblížil. Před ním však ještě musí proběhnout dokončení zničené rampy SC-40 a rampa 39A musí být upravena pro starty Falconu Heavy.

Falcon Haevy složený v hangáru HIF

Falcon Haevy složený v hangáru HIF
Zdroj: Facebook

Video týdne:

Ve videu týdne se tentokrát vypravíme do Ruska, kde probíhá příprava ke startu Sojuzu MS-05. Ve videu je krom tradičních záběrů na převoz lodi v hangáru tentokrát velmi detailně vidět i některé detaily. Například vyklápění a zaklápění krytu hlavního motoru pilotovaného Sojuzu. Startovat by se mělo 28. července.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/progress-ms-05/wp-content/uploads/2017/07/progressms05-undock.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/142/2017/02/32892669952_6096a4630c_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/142/2017/02/32892669952_6096a4630c_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/07/progressms05-undock-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/142/2017/02/9722188_orig.jpg

Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.), 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 2 071 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 2 071 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)”

  1. Alois napsal:

    Také proběhla třetí fáze pozorování zákrytů hvězd cílovým tělesem sondy NH, na závěry je sice brzy, ale jak se zdá je těleso pod spodní hranicí dosavadních odhadů velikosti.

  2. Fantasta napsal:

    Jen malinké upřesnění – naprosto největší objem kyslíku zmetabolizují astronauti. Člověk v klidu spotřebuje cca 300-500 litrů kyslíku za 24 hod, v zátěži i 10 krát více. Děkuji moc za hezký přehled týdne a truchu smutku, že ani Spacex neumí čarovat … 🙁

    • Vojta napsal:

      Ano, ale pak ho zase vypotí, vydýchají nebo jinak vyloučí ve formě vody a ta se na ISS pro výrobu kyslíku používá. Úplně ztracený tedy není.
      Docela by mě zajímalo, kolik se z ISS odváží odpadní vody a jaký podíl voda jako taková v ní tvoří.

      • Fantasta napsal:

        ” Odpadním” produktem vnitřního dýchání je CO2 a ne voda. V palivovém článku H2/ O2 je to samozřejme jinak. 🙂

        • Vojta napsal:

          Odpadními produkty dýchání jsou CO2 i H2O. Nejjednodušší rovnice s glukózou jako palivem pro buněčný metabolismus je C6H12O6 + 6*O2 -> 6*C02 + 6*H2O.
          Reakce v buňkách jsou samozřejmě složitější se spoustou meziproduktů a se zapojením dalších látek, ale ve výsledku je to úplně stejné, jako bychom glukózu normálně spálili za přítomnosti kyslíku. Je z toho vidět, že lidské tělo není zrovna úsporný stroj, pokud jde o vodu, když ji potřebuje ještě dodávat extra.

        • Fantasta napsal:

          Ale jistě, jenže produkce metebolické vody je jen cca 200 ml za 24 hod.

        • Vojta napsal:

          Spíš 400 až 500 ml. 300 litrů kyslíku pak váží 420 gramů.

      • Michal Václavík napsal:

        Z ISS se neodváží žádná voda pokud není součástí experimentu. Z odpadní vody se buď udělá nová voda a nebo kyslík.

        • Vojta napsal:

          Nemyslel jsem, že by byla odpadní voda dopravovaná na povrch. Měl jsem za to, že je naložena do lodí, které nepřistávají a pak se rozptýlí v atmosféře při jejich destrukci. Nebo je odpad ze záchoda před opuštěním ISS dokonale vysušen a všechna voda v něm obsažená zužitkovaná buď vyčištěním či jako zdroj kyslíku?

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Moč se recykluje na pitnou vodu. Každý si recykluje vlastní. Stolice se určitě také dehydruje před uložením do odpadu. V budoucnu se snad také recykluje při pěstování zeleniny.

  3. Kamil napsal:

    Po startu Sojuzu příští týden bude mít ISS šestičlennou posádku, ne pětičlennou, jak je uvedeno v textu.

  4. Andrej Vrbenský napsal:

    Mám takú farmársku otázku 🙂
    Pravdepodobne na to existuje štúdia takže:
    Aké veľké políčko by na stanici muselo byť aby uživilo jedného astronauta povedzme po 3 roky? Neviem si to moc predstaviť lebo ten objem by musel byť obrovský + energia na teplo a svetlo. Ide mi o to či pri Letoch napríklad na Mars ale aj k Jupiteru a ďalej by bolo efektívnejšie pestovanie alebo jesť sucháre.

Zanechte komentář