9. července 2017
Japonci připravují misi s názvem Martian Moons eXploration (MMX), která si klade za cíl průzkum dvou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu. Oba objekty bude studovat na dálku a na povrchu jednoho z nich (pravděpodobně Phobosu) přistane, odebere z něj vzorky a ty pak dopraví na Zemi. Měli bychom se v první řadě dozvědět odpověď na spor, který pálí vědeckou komunitu již řadu let. Část vědců tvrdí, že oba měsíce Marsu jsou asteroidy zachycené gravitací Marsu. Druhá skupina se naopak kloní k tomu, že jde o gravitačně spojené pozůstatky odvrženého materiálu po kolizi Marsu s cizím tělesem. Stejně tak bychom se měli dozvědět, jaké podmínky panují na povrchu těchto měsíců i v celém okolí Marsu.
Ke startu má dojít v září 2024 a už v srpnu 2025 sonda dorazí k Marsu. Opustí jej v srpnu 2028 a vzorky se na Zemi dostanou v červenci 2029. Samotné návratové pouzdro bude konstrukčně vycházet z osvědčeného návrhu, který se použil u obou verzí japonské sondy Hayabusa.
Návratové pouzdro mise MMX.
Zdroj: http://mmx-news.isas.jaxa.jp
Specialisté již oznámili i složení vědeckých přístrojů, s jejichž pomocí bude sonda prozkoumávat vlastnosti povrchu na Phobosu i Deimosu. Těšit se můžeme na tato zařízení:
- Neutronový a gama spektrometr (NGRS) – zajistí NASA
- Širokoúhlá vícepásmová kamera (WAM)
- Spektrometr v blízké infračervené oblasti (NIRS)
- Kamera s úzkým zorným polem – teleobjektiv (TL)
- Light Detection and Ranging (LIDAR) – laserová obdoba radaru
- Sledovač prachových částic v okolí Marsu (CMDM)
- Hmotnostní spektrometr Mass Spectrum Analyzer (MSA)
Projekt je zatím velmi aktivní i z hlediska sebeprezentace – jeho tvůrci vytvořili přehledný web (v angličtině), který jednoduše vysvětluje úkoly mise a aktivní je i profil na Twitteru.
Zdroje informací:
http://mmx.isas.jaxa.jp/
Zdroje obrázků:
http://mmx.isas.jaxa.jp/common/img/OGP.png
http://mmx-news.isas.jaxa.jp/…/MMX-NEWS_SRC_Fig.001.jpeg
http://mmx.isas.jaxa.jp/en/img/img001.png
http://mmx.isas.jaxa.jp/en/img/img002.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
V časopisu Scientific Reports byla zveřejněna stať „Perchlorates on Mars enhance the bacteriocidal effects of UV light“, v níž Jennifer Wadsworth[ová] a Charles S. Cockell z University of Edinburfh dokazují, že na Marsu nemůže existovat život. Důvodem jsou silné ultrafialové záření a přítomnost jedovatých perchlorátů v marsovské půdě; ultrafialové záření v kombinaci s oxidy železa v marsovské půdě urychluje likvidaci buněk ve srovnání s „normálním“ působením. Povrch Marsu je tak ještě méně vhodným prostředím pro život než jsme se dříve domnívali. Lub
Na povrchu (dnešního) Marsu snad nikdo žádný život neočekává. To, co se hledá, jsou stopy života z minulosti, kdy vody bylo mnohem víc, takže všechny látky, které dnes – po jejím odpaření – jsou na povrchu silně koncentrované, byly naředěné. Případně se uvažuje o dnešním životě skrytém pod povrchem. V obou případech UV záření nehraje roli – nedostane ani pod povrchu, ani příliš hluboko do vody (nehledě na to, že v době, kdy na povrchu existovala kapalná voda, musela být atmosféra hustší, takže už ta sama úspěšně UV odfiltrovala).
Tím samozřejmě nechci snižovat význam té práce – ano, na dnešním POVRCHU jsou skutečně podmínky pro život prakticky nesnesitelné.
Teleskopická kamera ? Dočkáme sa konečne selfičok ? 😀
Šmankote já už taky nevím co píšu, opraveno a díky!
Náhodou, ja by som také fotky privítal 😀
Od téhle sondy asi ne, ale BepiColombo, co poletí k Merkuru, bude mít kameru na selfie tyči, aby mohla dělat pěkné autoportréty s planetami, kolem kterých bude prolétat. Na požadavek PR manažerů mise : )
Trochu si rýpnem 🙂 Vzorky z Marsu budeme mať skôr, ITS by to mal predsa zvládnuť do roku 2025…
Ale teraz vážne, držím Japoncom palce, trochu ma to aj prekvapilo. Len tie doby preletov sú stále katastrofálne. Nebeská mechanika je fajn, iba by to chcelo lepší pohon.
Však jsem to psal minule, u toho příspěvku o cílech americké kosmonautiky, že tam bude první jihoafričan a odebere to osobně 🙂 Sem rád, že v tom nejsem sám. :-)Díky za zastání.
PS: nezveřejnil už někde i datum startu náhodou? 🙂
Podle mého subjektivního pocitu je Mars „za rohem“ a přeletové doby jsou úplně v pohodě.
Škoda, že to nevyšlo Rusům s Mars Grund. U Japonců je asi větší šance na úspěch. Nebudou to sice vzorky z Marsu, ale i tak, paráda 🙂
On to byl Phobos Grunt. Doprava vzorků z Marsu je o několik úrovní složitější a dočkáme se jí nejdříve kolem roku 2030 – mise MSR (Mars Sample Return)
Jasně že sem se přepsal, já tam chtěl rozebrat trošku neúspěchy Rusů poslední dobou, vzpomenout na Proton -M 2013, a pak jsem to celé přepsal, ten příspevěk, a bohužel u toho zpackal i název sondy, asi už bych měl jít spát :-).