Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

„Měsíc 7“

Není to samozřejmě poprvé co má Rusko zájem o dobytí Měsíce. V roce 1969, tehdy ještě Sovětský svaz, prohrál onen „velký závod o Měsíc“ s USA a poté všechny své síly soustředil především na budování série kosmických stanic Saljut, ze kterých vzešla modulární stanice Mir, na které se lámaly rekordy. Z dlouhodobého hlediska to nebylo vůbec špatné rozhodnutí. Rusům to zajistilo menší náskok a umožnilo držet krok se stále ambicióznějšími Spojenými státy, což nakonec vyústilo ve společnou spoluprací v budování projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Ta ale pomalu stárne a je tedy potřeba najít nový perspektivní cíl.

Představa Měsíční základny v podání soukromé společnosti Lin Industrial

Představa Měsíční základny v podání soukromé společnosti Lin Industrial
Zdroj: http://www.the-dialogue.com

Už jsme si řekli, že evropská ESA se dlouhodobě netají tím, že by ráda vybudovala na Měsíci trvale obyvatelnou základnu. Takový projekt je sympatický ale i Rusku, které již několikrát prohlásilo, že by se k podobnému projektu rádo přidalo. Pokud by k budování takového projektu mělo skutečně dojít, je dost dobře možné, že se přidají i další mezinárodní partneři jako např. Kanada nebo Japonsko. V takovém případě by největším problémem byly samozřejmě finance. Žádná kosmická agentura v současnosti nedisponuje prostředky na podniknutí tak nákladného podniku ve vlastní režii a tak je zde kooperace více než žádoucí. Dalším komplikovaným problémem je politická vůle, která, a přiznejme si to, zatím stále chybí. Naštěstí finanční problémy proveditelnosti Měsíční základny nejsou tak velké jako ty politické, jak ukázal například zajímavý projekt „Měsíc 7“ (Moon 7), který se objevil už na konci roku 2014. Stojí za ním ruská soukromá společnost Lin Industrial a ani dnes není zcela mrtvý.

Lin Industrial je v současnosti jedinou privátní společností v Rusku vyvíjející malé kosmické nosiče nové generace. Tyto nové rakety by měly být ultra-lehké a schopné vynášet hlavně malé družice jako jsou různé druhy cubesatů za rozumné ceny. Ve firmě pracuje řada nadějných inženýrů, kteří se účastnili soutěže Google Lunar X-PRIZE a za tímto účelem vyvíjeli vozítko „Selenochod“.

Prvními investory do firmy jsou zaměstnanci společnosti Wargaming, kteří vytvořili populární hru World of Tanks. Mezi další zajímavé projekty společnosti patří: Malé kosmické rakety Adler, Aldan, Tajmyr nebo projekt znovupoužitelného (Single stage to orbit – SSTO) nosiče s názvem Zeja. Více o těchto nosičích lze nalézt zde.

Pojďme se ale vrátit k projektu. Začněme tedy u názvu „Měsíc 7“. Ten odkazuje na předešlých 6 pilotovaných výprav k Měsíci v rámci amerického programu Apollo, které úspěšně přistály na jeho povrchu a společnost Lin Industrial věří, že jejich pokus by mohl být tím sedmým úspěšným v pořadí. Plán na vybudování základny společnosti Lin Industrial se skládá především z těchto dvou základních myšlenek:

  1. V co možná největším rozsahu využití stávající i předešlé kosmické techniky a vybavení.
  2. Efektivní organizace letů na Měsíc a zpět universálním transportním systémem.
Takto měl vypadat Měsíční rover týmu Selenochod, který se účastnil soutěže Google Lunar X-PRIZE

Takto měl vypadat Měsíční rover týmu Selenochod, který se účastnil soutěže Google Lunar X-PRIZE
Zdroj: http://ic.pics.livejournal.com

Stavba takové Měsíční základny by prý podle propočtů společnosti zabrala pouhých 10 let. Včetně stavby, práce posádky a pětileté produkce potřebné techniky. Jako hlavní nosič byla vybrána upravená verze rakety Angara. Podobnou myšlenku aplikuje Lin Industrial i na novou pilotovanou kosmickou loď. Ta by přímo vycházela z upravené kosmické lodi Sojuz, na kterou by byl navěšen sestupový segment postavený ze základů horního stupně Fregat. Lin Industrial hrdě prohlašují, že ke stavbě jejich základny na Měsíci by nebylo třeba více než 13 letů těžké rakety Angara A5 a 37 letů k udržení životních podmínek na základně po dobu pěti let. Jedna expedice k základně by vyžadovala tři raketové starty o nosnosti kolem 28 tun na nízkou oběžnou dráhu Země. Vždy dva starty bezpilotní a poslední třetí s posádkou v upravené kosmické lodi Sojuz s novou částí. Tento sestupový segment by dokázal na povrch Měsíce v bezpečí dopravit 3,6 tun nákladu, což by prý mělo stačit pro dopravu všech potřebných elementů, jakými jsou například malé, asi 5 metrů dlouhé a 3 metry široké moduly nebo solární elektrárny s výkonem asi 15 kW (1kW=1000 W).

Na první pohled něco takového nevypadá příliš efektivně, že? Na druhou stranu není potřeba vyvíjet obří a složitý nosič. Nejsou zapotřebí ani složité manévry při cestě na Měsíc a zpět. A nemyslíte, že to zní už o trochu lépe? Celá stavba takové Měsíční základny by byla rozdělena na dvě klíčové fáze. V první budovací fázi je základna osídlena jen dvěma stálými osadníky a v druhé fázi až čtyřčlennou stálou posádkou. Nicméně nejrizikovější částí projektu „Měsíc 7“ by byla cesta kosmonautů zpět na Zemi. Je totiž zapotřebí doplňovat palivo ještě na povrchu Měsíce a to z tanků oněch předešlých dvou bezpilotních startů. Myšlenka to není zcela neznámá, podobným procesem doplňování paliva na měsíčním povrchu se zabývala už Sovětská kancelář OKB-1 někdy kolem roku 1960. Přesto se pořád jedná o neodzkoušenou a tudíž i nebezpečnou proceduru.

Společnost Lin Industrial už má dokonce jasno i v předběžné destinaci pro svou základnu. Vybrala Měsíční kráter Malapert. Nejdůležitější ze všeho je ale případná cena, která je v tomto případě více než slibná. Celý projekt „Měsíc 7“ byl totiž předběžně vyčíslen na „pouhých“ 550 miliard rublů, tedy něco přes 9 miliard dolarů. To je velice důležité zjištění, protože jestli něco současné ruské kosmonautice chybí, tak to jsou především finance. Podrobnější informace o tomto projektu lze nalézt zde.

Měsíční projekt „Měsíc 7“ zasáhl i do ruského Federálního vesmírného programu pro období 2016-2025.

Měsíční projekt „Měsíc 7“ zasáhl i do ruského Federálního vesmírného programu pro období 2016-2025.
Zdroj: http://www.the-dialogue.com

Přestože s velkou pravděpodobností nikdy k realizaci tohoto projektu v této podobě nedojde, můžeme říci, že se jedná o dobrý příklad alternativního konceptu, na kterém lze dobře vidět, že osídlení Měsíce je možné i bez extrémní finanční zátěže. A pokud je Vám podobný plán již povědomý, není divu. Nejzajímavější nápady z projektu „Měsíc 7“ totiž byly oficiálně zahrnuty i do ruského Federálního vesmírného programu pro období 2016-2025. Hlavní současnou myšlenkou je tedy využití stávající techniky i již existujících plánů v co největší míře. Ve druhé polovině roku 2016 se například začalo otevřeně hovořit o návrhu staro-nové rakety koncernu Eněrgija, ve kterém se počítá s využitím raketových motorů RD-171. Systém by prý byl schopen konkurovat i právě vyvíjené americké raketě SLS a měl by nahradit dříve zvažovaný koncept využívající mnohonásobné nasazení těžkých raket Angara. Zatím je však tato raketa ve stavu předběžné studie proveditelnosti. Ředitel koncernu RKK Eněrgija Vladimir Solncev prohlásil, že podobná koncepce by ušetřila čas i peníze, protože je potřeba vycházet z toho, že nezbytné plány už vlastně existují, stejně jako potřebná technika. Samotného ho prý velmi překvapilo, jak lze postavit supertěžkou raketu v rekordně krátkém čase. „Řekněme v horizontu pěti až sedmi let,“ dodává Solncev.

Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“.

Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“.
Zdroj: http://www.esa.int

Celý plán na dobytí Měsíce jen v ruské režii je, řekněme přinejmenším, velmi odvážný. Zahrnuje celou řadu složité techniky, kterou bude třeba teprve vyvinout a patřičně odzkoušet. Podle Ruské akademie věd by k měsíčnímu povrchu měla dorazit první posádka začátkem roku 2030. Součástí jejich plánů je i modulární lunární stanice, nová pilotovaná a zásobovací kosmická loď nebo družice pro dálkový průzkum Měsíce. Trvale obyvatelná základna na povrchu by prý měla být realitou do roku 2040. Dosavadní plány počítají s 12 moduly o jednotlivé váze 10 tun, které by měly být postupně zakryty až metr silným měsíčním regolitem. K tomu je ale zapotřebí postavit celou řadu speciálních strojů, a jak se ukazuje, právě ty by mohly být i „hřebíkem do rakve“ celému projektu a to kvůli jejich velké finanční náročnosti. Odhad ceny Ruské akademie věd na vývoj a stavbu takové lunární základny mezi lety 2020-2050 činí nejméně 200 miliard dolarů!

Cestou je mezinárodní spolupráce

Takové plány jsou sice hezké, ale podle mého názoru a za současného stavu silně nereálné. To si zcela jistě uvědomuje i vedení Roskosmosu. V minulém roce totiž vyslalo světu jasný signál: „Rusko je připraveno spolupracovat na možném nástupci ISS okolo Měsíce a další spolupráci se nebrání.“ V takovémto případě lze například očekávat zapojení Evropské kosmické agentury (ESA) nebo americké NASA.

Návrh znovupoužitelné kosmické lodi Ryvok od RKK Eněrgija

Návrh znovupoužitelné kosmické lodi Ryvok od RKK Eněrgija
Zdroj: http://www.thespacereview.com

První návrhy nové cislunární stanice se již objevily a my jsme o nich informovali v minulých měsících. A právě odsud by Rusko rádo zahájilo další možnou expanzi například na povrch Měsíce, či přípravu na mise k Marsu. A aby toho nebylo málo, v minulém roce představil podnik RKK Eněrgija na mezinárodní vědecké konferenci návrh nové kosmické lodi Ryvok pro dopravu nákladu a kosmonautů k Měsíci a zpět s mezipřistáním na ISS, která nové lodi poslouží jako hlavní základna.  Maximální hmotnost sestavy by neměla přesáhnout 11,4 t a z oběžné dráhy Země k měsíci dorazí asi za 5 dní. Posádka by do nové lodě měla „přestupovat“ až z paluby ISS a proto nebude ani nutná certifikace nosné rakety pro pilotované lety. Tepelný štít pro návrat na Zemi bude podobný tomu, jaký používaly raketoplány a měl by umožnit loď Ryvok použít i vícekrát. Náklady na jednu misi kosmické lodi Ryvok budou prý až o třetinu nižší, než u plánované kosmické lodi Federace, jak uvedl zástupce RKK Eněrgija Jurij Makušenko. Koncern také potvrdil dlouhodobou spolupráci s firmou Boeing, jako součást sporu kolem platformy Sea Launch. Společně teď prý vyvíjejí obdobu servisního modulu (ESM), který pro novou americkou kosmickou loď Orion staví Evropa.

Nové mise Luna

Další kapitolou plánovaného průzkumu Měsíce v ruském podání je program Luna, na kterém se podílí i evropská kosmická agentura ESA. Jedná se o několik průzkumných robotických misí k Měsíci, začínající lunárním landerem Luna 25 (Luna Glob Lander). Také zde se ale projevují ruské problémy a z důvodu rozpočtových omezení Roskosmosu již došlo k pozměnění časového harmonogramu všech misí Luna. Současný harmonogram je tedy následovný: Luna 25 (4. čtvrtletí 2019), Luna 26 (2021), Luna 27 (2022), Luna 28 (2025), ale i tyto termíny je třeba brát stále s rezervou. Program se nevyvíjí nejlépe a nás to může mrzet o to víc, protože pro misi Luna 26 by v České republice mělo vzniknout několik přístrojů. Jmenovitě jsou to přístroj LEMI (Electromagnetic waves, magnetic fluctuation to 40 kHz) a přístroj BMSW-LG (Solar wind, plasma flow direction, velocity and density).

 

Jak je vidět, budoucí ruské plány je velice těžké dopředu odhadovat, protože se mění rychle a často (skoro se mi zde chtělo napsat rychle a zběsile). Kroky, kterými kráčí současná ruská kosmonautika, jsou nejhůře čitelné ze všech velkých světových kosmických agentur a dá se tedy dopředu počítat s tím, že ani tento bohatý výčet návrhů není konečný a že se i v dalších měsících dočkáme projektů nových. Pravdou ale zůstává nejistá a napjatá finanční situace ruské kosmonautiky a je proto velmi pravděpodobné, že nová vize pouze v režii ruské kosmické techniky dlouho „nepřežije“ a spíše se půjde i tentokrát cestou mezinárodní spolupráce, kterou jistě ocení i ostatní zainteresovaní partneři. Troufnu si také tvrdit, že úsilí o trvalé osídlení a využívání našeho „kosmického souseda“ bude ještě nějakou dobu trvat. Pokud se to však jednou skutečně podaří, bude to mít jistě obrovský politicko-vojenský nebo ekonomický dopad a to si Rusko jistě nenechá ujít a lze proto předpokládat, že bude chtít být u toho, až lidstvo poprvé v dějinách ovládne jiné nebeské těleso…

Zdroje informací:
http://www.the-dialogue.com/
http://en.spacelin.ru/
http://www.thespacereview.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.russianspaceweb.com/
http://en.spacelin.ru/

Zdroje obrázků:
http://www.the-dialogue.com/wp-content/.jpg
http://ic.pics.livejournal.com/renat/.jpg
http://www.the-dialogue.com/wp-content/.jpg
http://www.esa.int/var/esa/
http://www.thespacereview.com/archive/3187b.jpg

Ruské měsíční plány, 4.9 out of 5 based on 25 ratings
Pin It
(Visited 5 279 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (25 votes cast)
(Visited 5 279 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


48 komentářů ke článku “Ruské měsíční plány”

  1. David napsal:

    Moc děkuji za hezký a zajímavý článek, jen podotýkám, že čtenářům Kosmonautixu snad není třeba připomínat, že 1kW=1000W. Ale to je jen detail.
    Nicméně, pokud by v ruské režii mělo být na Měsíc dopraveno 12 modulů o jednotlivé váze 10 tun, bez recyklovatelného nosiče, tak potom ruské daňové poplatníky upřímně lituji. Nebylo by náhodou levnější, naučit se používat místní materiály, a pak vystavět základnu z nich? Jaký je v tom přínos, dopravit na Měsíc ruskou techniku typu “vydlabaný ingot”?
    Předpokládejme ale, že se jakési ubytování na Měsíci (draze) vybuduje. Co s ním dál? Vědecké využití? Na Zemi máme skoro půl tuny vzorků ze šesti měsíčních lokalit a po padesáti letech z nich zatím mnoho užitku není. Jediné smysluplné možné využití Měsíce (zatím) představuje radioteleskop, který by byl na odvrácené straně, stíněný před rušením za Země. Ale aby byl z Měsíce nějaký další užitek, je třeba zvládnout jak dopravu, tak budování infrastruktury 10x, nebo 100x levněji! To samé platí pro Mars – Musk to dobře ví. Měsíc má ale jednu zásadní výhodu: zpoždění signálu tam a zpět je jen něco přes dvě sekundy. Robota na Měsíci tedy lze (jakž takž) ovládat ze Země! Není třeba, aby měl vlastní inteligenci. A zde je pár drobných výhod robota proti kosmonautovi:
    1. Robot může pracovat 24 hodin denně, když se v jeho ovládání bude střídat víc operátorů. (Pokud se neupeče / nezmrzne, ale totéž bohužel hrozí i kosmonautovi)
    2. Robot nepotřebuje jídlo, pití ani drahé přetlakové ubytování
    3. Lze jej opravit druhým robotem za použití náhradních dílů
    4. Nepožaduje zpáteční letenku
    5. 10 tun nákladu = 50 až 100 robotů!
    Pánové, jít nějakou tu zbytečnou korunu (a deset nul za ní), postupoval bych maličko jinak než soudruzi:
    1. vyřešit pořádně ochranu před teplotními výkyvy (skoro +/- 200 stupňů! – Američané přistávali za rozbřesku a spakovali se včas, než začalo být opravdu horko)
    2. Najít způsob, jak vyrobit nejméně 90 procent stavebních materiálů in situ, přizpůsobit měsíční stavby dostupným materiálům
    3. Vyřešit roboticky těžbu a hrubé stavby
    4. Výroba paliva pro zpáteční cesty in situ
    5. Pán tvorstva může laskavě dorazit osobně a dokončit jemnou práci
    6. A za nějaký čas: Roboti mají vychytané mouchy, rutinní pracovní kroky již zvládají autonomně, nevyžadují přímou obsluhu a vyrážejí na Mars, kde si dají repete.

    • Petr Scheirich napsal:

      “Na Zemi máme skoro půl tuny vzorků ze šesti měsíčních lokalit a po padesáti letech z nich zatím mnoho užitku není.”
      Přemýšlím, co myslíte touhle větou, a napadají mě dvě vysvětlení: buď prostě nevíte, co přinesla analýza měsíčních vzorků vědě, anebo ty výsledky považujete za tak zcela samozřejmé, že si ani neuvědomujete, že je víme právě díky měsíčním vzorkům.
      Takže jen telegraficky: na výsledcích analýz měsíčních vzorků prakticky stojí a padá celá současná planetologie. Přinesly jednoznačné důkazy o tom, že lunární krátery jsou impaktního a ne vulkanického původu (ano, ještě v 60. letech se o tom vedly vážně míněné pře). Umožnily určení absolutního stáří velkých impaktních pánví na Měsíci. To je výsledek, který má aplikace napříč celou Sluneční soustavou – relativní stáří povrchů těles se určuje podle hustoty jejich kráterování, ale absolutní datování se provádí pomocí porovnání s kráterováním Měsíce, který jako jediný máme datovaný absolutně. To se týká třeba i Marsu (kde je samozřejmě třeba zahrnout vliv atmosféry a polohu blízko hlavnímu pásu planetek).
      Analýza měsíčních vzorků ukázala, že kráterování jeho povrchu nebylo po celou historii konstantní, ale ukazuje na výrazný nárůst počtu impaktorů v době cca 500 milionů let po vzniku Sluneční soustavy – událost, která později dostala označení “velké pozdní bombardování” (late heavy bombardment). Toto je výsledek, který nezávisle potvrzuje představy o raném vývoji Sluneční soustavy a o migraci velkých planet, která k LHB vedla.
      Díky měsíčním vzorkům víme, jak vypadaly prvotní kůry terestrických planet (protože Měsíc je jedním z těles, které právě takovou prvotní kůru má, spolu s Merkurem a Marsem). Takže například, když na Marsu hledáme stopy působení vody a minerály, které byly působením vody přetvořené (a že jich tam je…), musíme vědět, jak vypadaly ty minerály původní – ještě nepřetvořené. I to víme díky vzorkům z Měsíce.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Tato odpověď vydá za samostatný článek. Díky! A díky Davidovi, že Vás k ní “vyprovokoval”.

      • Petr Scheirich napsal:

        Nedokončil jsem myšlenku… :-).
        Analýzy vzorků z Měsíce a jejich interpretace pokračují dodnes, a poslední dobou se díky srovnání s lunárními meteority a dálkovým průzkumem Měsíce začíná ukazovat, že MOŽNÁ jsme měli při jejich odběru ohromnou smůlu, a že všechny vzorky co máme, pocházejí z jedné jediné impaktní události. Rozřešit to můžou jen další vzorky – ideálně např. z odvrácené strany. Pokud by se tohle podezření potvrdilo, může to naše představy o Sluneční soustavě převrátit naruby. A i kdyby se nepotvrdilo, vzorky z odvrácené strany celý ten výzkum posunou zase mnohem dál.

        • Dušan Majer napsal:

          Perfektní rozpracování, díky moc!
          Já bych možná jen doplnil, že velké části vzorků se ještě výzkumníci ani nedotkli (obrazně řečeno). Čekají ve skladech na vyvinutí citlivějších detekčních metod, takže jejich vědecký význam časem ještě poroste. Je to pro vědce skutečný zlatý důl, který toho v sobě ještě hodně ukrývá. Odborníci studující tyhle vzorky mají o práci postaráno na mnoho let.

        • Jirka Hadač napsal:

          Tady se myslím stačí podívat na dokument na youtube Lunarni stroje a dalším, které se věnovali a věnují prorgamu Apollo, kde je spousta toho popsaná a hezky vysvětlená.
          Hlavně že to tu nemáme jako v USA, kde prý v jednom výzkumu ve škole odpověděla jedna holčička, že NASA je úplně zbytečná, protože o tělesech ve sluneční soustavě se přeci dozvídáme ve škole.

          Jinak chci napsat, že pana Scheiricha si moc vážím za jeho krásné přednášky, co jsou na youtube. A úplně mě uhranula přednáška na téma Historie navigace. K té jen dodám, že být 2x delší, tak by byla ještě lepší. Vůbec sem netušil, že sem chodí.

        • maro napsal:

          Historie navigace.
          Díky za úžasný tip.

        • Petr Scheirich napsal:

          Díky. Přednáška z Historie navigace původně skutečně vznikla ve 2x delší verzi. Ale po prvních zkušenostech jsem ji musel zkrátit, protože běžné publikum prostě takovou nalejvárnu nepojme :-). Ale to už jsme OT.

        • Karel Zvoník napsal:

          Navíc Měsíc stále skrývá řadu tajemství a rozhodně stojí za to, abychom se jím zabývali.

      • Karel Zvoník napsal:

        V textu jsem se záměrně snažil vyhnout otázce: „Proč se vrátit zpět na Měsíc?” A to z prostého důvodu, není na to lehké odpovědět.
        Často se zapomíná, že dobývání Měsíce může mít vliv na bilaterální a mezinárodní vztahy a jistě by to posílilo pocit sounáležitosti a pomohlo překonat individualistické tendence.Svou roli hraje i vojensko-politické využití.

  2. Anton napsal:

    1.Stávať mesačnú stanicu s výhľadom na rozšírenie aktivít aj pre súkromný sektor.
    2.Vybrať vhodnú lokalitu kde je dobrý prístup na ťažbu vody. Lokalitu, kde sa dá dobre vyrábať energia zo Slnka.
    3. Prečo tam neposlať ako prvé základne nafukovacie moduly BEAM?
    https://www.kosmonautix.cz/2017/05/modul-beam-v-polocase-sve-mise/
    Povrchy nafukovacích modulov by šli zosilniť 3D tiskom z mesačných miestnych hornín.
    4. Myslieť aj na priestory pre súkromníkov. Súkromný sektor stále dokazuje že je inovatívnejší ako štátne organizácie. Veď o koľko zlacneli lety na obežnú dráhu vďaka súkromníkov ako SpaceX? Len im treba dať šancu a už teraz s výhľadom do budúcnosti myslieť na prenájom priestorov pre aktivity a zapojenie súkromného sektoru. Si pamätám ešte, že prvé projekty na ľudskú misiu na Mars sa odhadovali na 500 miliárd $. Ktorý politici by to schválili. Aj pre SpaceX ktorá pošle prvú ľudskú posádku na Mars okolo 2020 je čo len desatina nákladov pre ľudskú misiu priveľa.

    5.Neskôr alebo postupne poslať na Mesačnú základňu raziace stroje na hĺbenie tunelov. Aj Elon Musk vyvíja nové raziace stroje pre tunely pre svoje Hyperloopy.
    Napr link:http://www.zive.sk/clanok/124820/tunely-kamion-model-3-ci-buducnost-sveta-plany-elona-muska
    U hyperloopov sa počíta s technológiami na ktoré tesnia steny a vydržia 5-6 atmosfér.Na udržania vákua pre hyperloopy stačí 1 atmosféra. Na mesiaci budú teda opačné potreby. Stavať tunely, ktoré by vnútri udržali atmosféru pre podporu života. Teda stavať už mesačné mesta ktoré sa budú rozširovať podľa potrieb či už súkromníkov, alebo pre výskum a podobne.

    6. Áno stavba mesačnej základne bude mať obrovský politickí-vojenský a ekonomickí dopad.
    Súčasna politická situácia a vzťahy Západu a Ruska sú veľmi zlé. Preto asi spoločné projekty ťažko prejdu. Ani do projektoch ISS neboli v minulosti pripojená Čína pre výhrady USA.
    Skôr očakávam fúzie Ruska s Indiou a Čínou. Na úrovni ekonomického spoločenstva BRICS a z vojenského obranného spolku, ako Šanghajský spolok. Možno už rokovania tajné prebiehajú. Aj Čínania majú ambiciózne mesačné projekty a záujmy. Indiu by som tiež nepodceňoval.
    Ako konkurencia zo Západu sa črtá v spolupráci NASA, ESA, JAXA a podobne. Západ môže fúzovať aj so silným súkromným vesmírnym sektorom, ako SpaceX a iní. V nepodstatnej miere určite bude participovať aj armáda. A vyhradzovať si svoje priestory, práva, napríklad cez NATO.
    7. Rátať aj s výrobou na mesiaci a ťažbou. Napríklad dá sa ťažiť He3, ktoré je na Zemi ťažko dostupné a s vysokými nákladmi. 7 kg He3 by údajne stačilo na výrobu elektrickej energie v termonukleárnych elektrárňach pre USA a EU na celý rok. Ak tam rozbehneme výrobu a rôzne služby, počet misii tam stúpne tisícnásobne. Myslieť aj na menšie spoločnosti, podobne ako dnes v projektoch Cubesat. Veď ako pozmenili našu dobu a výpočetnú techniku a komunikačné prostriedky, keď sa zapojili do projektoch veľký počet nadšencov, súkromný sektor, univerzity a opensource projekty.

    • Yokotashi napsal:

      Zatim neumime ani zfuzovat deuterium a tritium tak, abychom z toho dostali kontinualni tok vyuzitelne energie. Natoz pak helium 3, kde je vse slozitejsi (vetsi naboj). Takze bych zrovna tezbu 3He v nejblizsich dekadach ani neplanoval.

    • Hawk napsal:

      Myslim, ze budeme radi, kdyz do konce roku 2020 Musk obleti Mesic, tim nijak nesnizuji jeho zasluhy a dosavadni uspechy, ktere jsou ohromujici.
      Ale Mars je pro nej sousto mimo realitu, na nej v tomto stoleti lidska noha pravdepodobne nevstoupi. I Musk musi stale uvazovat jako podnikatel a jestli chce delat Mars jako konicka, tak na to musi sehnat dalsi finance, z NASA toho moc nevytahne, tak na castky s nekolika nulama zbyvaji korporaty odpovedne svym akcionarum.
      Dalsi vec, nikdo nevi co ta cesta udela s clovekem, bylo by fajn predtim na oblet Marsu vyslat alespon mysonauty.

  3. Sobotka napsal:

    Konečně jsem se dozvěděl co že je to ten kW.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Díky za článek. Zdá se mi, že na “poskakování” člověka ve skafandru po měsíčním povrchu nezbydou děngi. Mělo by to jen propagandistickou cenu a tu bude v blízké budoucnosti ochotná zaplatit pouze Čína. Pro Rusy není “malování obrázků” žádným problémem. Myslím, že brzo zjistíme, že ani (dle mého názoru poměrně reálný projekt) “zmenšené Protony” už nebudou konkurenceschopné. Také jsem zastáncem myšlenky, že na Měsíci je práce pro roboty, jak zde již bylo napsáno. Na Měsíci už jsme byli. 🙂

    • ventyl napsal:

      Nemyslim si, ze je rozumne zahadzovat Mesiac ako jednu z destinacii. To by sme to mohli dotiahnut do extremu, zrusit cely pilotovany program a povedat, ze vo vesmire sme uz boli, naco by sme tam chodili znova?

      Sice nema Mesiac uplne rovnake podmienky ako Mars, ale urcite sa na nom budu dat v menej extremnych podmienkach otestovat niektore nastroje, postupy a materialy, ktore sa neskor pouziju pri budovani zakladne na Marse. Treba si uvedomit to, ze ak sa niekto vyda na Mars, tak musi mat takmer istotu, ze bude mat kde byvat. Najblizsia cesta spat je mozna IIRC o 6 mesiacov. Tu poskytuje Mesiac vyhodu v tom, ze ak by sa nieco pri stavbe habitatu zasadne pokaslalo, tak proste sadnu do navratoveho modulu a letia nazad.

      Suhlasim ale s tym, ze Mesiac nam neposkytne data uzitocne pre motoricke pristatie na Marse, pretoze nema atmosferu. Takze ani misia Red Dragonov nie je na zahodenie, ak sa ju nakoniec podari zrealizovat.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Tak vždycky je třeba srovnávat cenu a výkon. Neumím to spočítat, ale odhaduji, že práci na Měsíci lidé levněji než roboty neodvedou. Na ISS je tomu jinak. Vydat peníze neekonomicky má smysl jen v případě “zvýšení sebevědomí lidstva”. Teď je na řadě Mars. 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Na téma srovnání výkonu robotů a lidí měl hezkou přednášku Michal Václavík – Měsíc náš budoucí domov. Je k vidění na youtube. Vřele doporučuju, tam se právě pokusil to racionálně porovnat.

        • maro napsal:

          Tohle úplně stejně platí i o Marsu. Roboti tam toho za míň peněz udělají víc.

        • Jirka Hadač napsal:

          Přesně tak, i na Marsu to platí.
          Michal Václavík to tam taky vysvětluje, že tam už takový rozdíl není. Nechci vypisovat informace z jeho prednášky, má to tam hezky přehledně pohromadě.

        • ventyl napsal:

          Nemyslim si, ze mozno porovnavat “odskocenie si” na mesacny povrch realizovane v ramci misii Apollo za ekvivalentne tomu, ak sa na jeho povrchu usadi trvale obyvatelna zakladna.

          Som si vedomy toho, ze utiahnut subezne dva, resp. tri projekty (cis-lunarna stanica, zakladna na mesiaci a vypravy k marsu) nie je v moznostiach jednej agentury, ale celoplanetarna agenturna spolupraca by to utiahnut mohla. Mesacna zakladna by vobec nemusela byt trvale obyvana, mohla by sa pouzivat iba ako utocisko posadky na dlhodobejsie misie, nez boli misie Apolla.

          Prve misie na Marse zrejme aj tak habitat stavat nebudu, pouzije sa nejake menej narocne riesenie. Takze nabrat skusenosti so stavbou habitatu na Mesiaci aj pocas realizacie rannych pilotovanych letov k Marsu podla mna ma stale zmysel.

          A dalej to prepojim s obsahom komentara nadomnou (Petra Scheiricha): vzorky z Marsu / in situ experimenty budu sice velmi prinosne, ale nie je rozumne zakladat svoje znalosti na jednej sade vzoriek, resp. sade vzoriek z jedneho sveta. Skumanie Mesiaca ma stale svoj zmysel. A vyzera to tak, ze okrem Marsu a Mesiaca v horizonte cca najblizsich 30 – 50 rokov vzorky materialu z ineho sveta (vyjma komet a asteroidov) len tak lahko neziskame.

        • Rudolf Šíma napsal:

          maro, Jirka Hadač: S roboty na Marsu nejsme ve při. 🙂 Souhlasím, že jsou levnější než člověk. Ale proto jsem psal o “zvýšení sebevědomí lidstva”. Nevím totiž, jak vyjádřit to, že za člověka na cizím tělese jsem ochoten si připlatit. Šutry z Měsíce mají pro vědce stejnou cenu od Armstronga i z Lunochodu, ale všichni jsme rádi za program Apollo.

        • Spytihněv napsal:

          Ano, šutry z Měsíce z Lunochodu mají pro vědce opravdu velkou cenu. Ono čím je něčeho méně, je to cennější. A když něco neexistuje, je ta cena logicky asi nevyčíslitelná 🙂

        • Rudolf Šíma napsal:

          Ale no tak …. 🙂 Nebudeme slovíčkařit, ne?! Rozmělňuje to diskuzi. Nechtěl jsem napsat “z robotické vrtačky”. Jo, měl jsem dát Lunochod do uvozovek. Mimochodem, prach z Měsíce, který dopravila na Zemi Luna 16, jsem viděl dřív než šutry od Armstronga. Ne, že by ten prach Luna přivezla dřív, ale tenkrát byly na hranicích dráty. 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Téma odběru vzorku pomocí Lun a taktéž průzkum Lunochodů rozebíral podrobně Milan Halousek ve své přednášce Poprvé u měsíce. A hodně seriózně a nikdy mu ani nikomu jinému na téma Lun nenapadlo říct něco špatného. A já s nimi souhlasím. Taktéž co vím, A. Vítek se taky vyjadřoval dost pochvalně. A co jsem to tak poslouchal, tak zvlášť ten odběr tím vrtákem byl fakt majstrštyk. A když to doženeme do extrému, nikomu jinému (než USA a SSSR) se po všech těch letech nepovedlo dovézt z Měsíce.
          Mimochodem dostal mě P. Scheirich s tím, že sme fakt mohli mít smůlu s odebranými šutry a bude potřeba některé věci pozměnit. A hlavně to posbírat znovu, třebas z odvrácené strany.
          A probůh, jaké spory, mě to přišlo jako poměrně hezká a příjemná diskuze.

        • Spytihněv napsal:

          Vzorky z Apolla se u nás přijímaly “chladně”, z Lun naopak za účasti pracovních kolektivů s mávátky 🙂

          Návratové Luny jsou pro mě druhý největší kosmický úspěch Ruska (první jsou Veněry 9-14). Ten známý závod o Měsíc se nakonec vůbec nekonal ve formátu Saturn 5 vs. N1, ale vyhrotil se o vzorky mezi Apollem 11 a Lunou 15. To bylo skutečné drama a chybělo opravdu velmi málo, aby první matroš z Měsíce nedovezlo Apollo 11, nýbrž právě Luna 15. Rozhodla doslova cílová rovinka. Stačil by podařený přistávací manévr Luny, která se rozflákala o povrch Měsíce 2 hodiny před odletem Apolla 11 z Měsíce. Pokud by odebrala materiál relativně rychle a vzhledem k časově méně náročnému způsobu návratu k Zemi… bylo by to zajímavé.

        • Jiří Hadač napsal:

          O těch vzorcích z Apolla a Lun, o tom taky přednášel M. Halousek. Jak se k nám vzorky z Apolla dostávaly ze SSSR. Tak gram, tam desetina gramu, povídal,jak vozí na přednášky gram písku, aby lidem ukázal, kolik to vlastně dohromady je.
          No sondy Věnera, dodal bych jen pro upřesnění i sondy Vega, ale jinak souhlas. To je naprosto šílené, co dokázaly. A tu krytku pusťme z hlavy, to byla prachsprostá smůla. Zajímavé mi přijde, že od té doby nikdo na Venuši nepřistál. Technika se od te půlky 80 let někam posunula. A je to možná škoda. Ano, můžou mapovat povrch, zkoumat atmosféru, ale hold ve sci-fi na nás neutočí Venušani ale Marťani, takže asi proto Mars. A ano, Mars je příjemnější.

        • Karel Zvoník napsal:

          Na toto téma vyšel na blogu seriál od Martina Gembece. https://www.kosmonautix.cz/tag/vyzkum-venuse/

        • Jiří Hadač napsal:

          Ten serial sem četl dvakrát, hlavně o těch ruských Veněrách. 🙂

  5. Marw napsal:

    V súvislosti so spomínanou Angarou, prečo vlastne nelieta, keď skúšobný let absolvovala už v roku 2014, ale najbližší štart je plánovaný boh vie na kedy – tuším 2019? Sú tam technické problémy, alebo je proste lacnejšie ďalej využívať Proton? Či problémom je nedostavaný Vostočnyj?

    • Dušan Majer napsal:

      Ono to spolu tak trochu souvisí. Angary by teoreticky mohly startovat i z Plesecku, odkud proběhly jejich testovací lety. Zřejmě je potřeba politická vůle převést na nový nosič stávající zakázky.

      • Jirka Hadač napsal:

        Přínos angary je jen novější technologie a použití rozumějšího paliva? Tam u vývoje nebyl požadavek ceny? POkud ne, tak si postavili krásný nosič, co nikdo nebude používat.

        • Dušan Majer napsal:

          Ono to mělo být i ekonomické, protože raketa v různých konfiguracích měla nahradit nosiče od slabých, přes střední až po těžké podle toho, kolik by dostala „urychlovacích bloků“ – dvojčat centrálního stupně. Kdyby se začaly Angary používat, bylo by jednodušší vyrábět urychlovací bloky pro jednotlivé verze.

    • asdf napsal:

      Dle mého úsudku za tím není nic jiného než peníze. Proton je prostě levnější než Angara a na vynášení vojenských družic stačí. Nutné připomenout, že Putina Vesmír zase tak moc nezajímá, jeho zjímá především využití raket pro vojenské a výzvědné použití.

    • Jiří Hošek napsal:

      Podle Komarova (dva měsíce stará informace) by Angara měla letět v příštím roce.
      https://twitter.com/jeff_foust/status/849380611911557120

    • Radim napsal:

      Podle A.Zaka byl třetí exemplář Angara vyroben v takovém stavu, že byl prohlášen za neschopný letu…

      • Jiří Hošek napsal:

        Tento exemplář (Angara-A5/DM-03) měl letos vynést družici AngoSat. Pro úplnost dodám, že informace od A.Zaka je starší než od I.Komarova, která je na Novosti Kosmonavtiki specifikována v konfiguraci Angara-A5/Briz-M bez uvedení nákladu.

  6. Jiří Kos napsal:

    Myslím, že Rusko by se mělo omezit na tu Arktidu a pokud jde o vesmír, přifařit se občas k nějakému neruskému ale realistickému projektu. Jinak je to vyhazování peněz, kterých “sami mají málo”.

    • Jirka Hadač napsal:

      Mě přijde jako dobrý začátek toho co říkáš sonda Exomars. Plus budoucí stavba základny u měsíce v mezinárodní spolupráce.

  7. Radim napsal:

    Dobré shrnutí a utřepání těch “zmatků” v ruském pilotovaném či alespoň měsíčním programu.

    Můj názor je, že úspěch bude, pokud Rusové na Měsíc úspěšně dostanou alespoň jednu Lunu.
    Podle mě článek vykresluje zoufalou situaci ruské kosmonautiky. Angara má problémy, tak se vrhnem na novou raketu (zatím jen na papíře). Federace nějak drhne, tak pro Měsíc postavíme zbrusu novou loď… Od Vostočném ticho po pěšině, takže taky žádná sláva…
    Peníze jsou obrovský, ale ne jediný a ani hlavní problém Roskosmu. Kvalita výroby jede rapidně dolů, chybí lidé, stále se prosazuje sovětský styl řízení prostřednictvím dekretů místo manažerského přístupu.

  8. Alois napsal:

    Sověti/Rusové svého času přišli s ideou, že cesta na Měsíc, potažmo na Mars vede přes stálou stanici na LEO, jakési kosmické nádraží, odkud budou startovat a přistávat kosmické lodi z hlubokého Vesmíru. Je zajímavé, že v jejich současných plánech nic podobného není i když jejich idea žije dál samostatně mimo Rusko a její poslední verze je / mini/stanice u Měsíce.

  9. rhronza napsal:

    Upřímně řečeno plány jsou to zajímavé a velkolepé. Snad se z nich něco možná i urodí a nebudou mít takový konec jako N1 nebo Nauka…

  10. Moon Village není projektem ani snem ESA, ale pouze a jenom jejího ředitele, který se snaží tuto svoji iniciativu prosadit. Zatím bez jakékoli podpory členských států ESA.

    • Karel Zvoník napsal:

      Koukám, že se od dob Rogera Bonneta nic nezměnilo, protože už i on tvrdil, že: „S první fází mužeme začít hned zítra”. 🙂
      Problémem ESA zkrátka je, že chce „tančit na mnoha svatbách současně“. Jsou tu plány na další průzkum Marsu, na pokračovaní výzkumu Měsíce a již zmiňovaná základna, ISS a další projekty. Kromě toho planují i členské státy řadu projektů ve vlastní režii. Na Evropu je toho (dle mého soudu) trochu moc a plánuje se zas jednou velmi optimisticky.

  11. kopapaka napsal:

    Pěkné, pěkné…
    Ovšem nejvíc mně na tom zaujala raketa Taymyr 🙂

Zanechte komentář