Peripetie Federálního kosmického programu v prvním pololetí 2017

Vyjma letů k Mezinárodní vesmírné stanici se v prvním pololetí letošního roku neuskutečnil v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace žádný jiný start. Nejbližším letem má být vynesení družice Kanopus-V-IK a hejna malých družic raketou Sojuz-2.1a z Bajkonuru, které je nyní plánováno na 14. července. Start nosiče Rokot z Plesecku se třemi družicemi Gonec-M má známý jen obecný termín „druhá polovina roku 2017“ a oba exempláře Sojuzu-2.1 z Vostočného „nejdříve prosinec 2017“. Další lety jsou uvedeny v naší aktualizované tabulce, odrážející informace nasbírané z diskusního fóra na ruském portálu novosti-kosmonavtiki.ru. Jako náhledový snímek článku jsme vybrali poslední známý náklad Protonu v rámci FKP – astrofyzikální observatoř Spektr-UF, rok vynesení 2024.

Z dalších změn, k nimž došlo v tomto pololetí, namátkou vybíráme:

  • Start družice Elektro-L3 byl odložen z roku 2017 na říjen 2018
  • Angara-1.2 se v rámci FKP nezačne využívat od roku 2018, ale až o rok později. Družice Gonec-M se startem v roce 2018 byly přesunuty na Sojuz-2-1b
  • Zvažuje se, že by kosmický systém Arktika-M mohl být vynášen pomocí raket Sojuz-2-1b z Vostočného místo Bajkonuru.
  • Sondy Luna-26 a 27 byly odloženy o rok, totéž hrozí sondě Luna-28
  • První let kosmické lodi Federace byl odložen o rok a převeden z nosiče Angara-A5P na nový nosič Sunkar, který má létat z rampy 45/1 na Bajkonuru, dosud určené pro rakety Zenit. O přesunu dalších letů lodi Federace na Sunkar se zpráva nezmiňuje
  • D. Rogozin nazval nosič Angara-A5 určený pro starty z Vostočného jako Angara-A5M
  • Bion-M2 bude vynesena až v roce 2022 nebo 2023
  • Pro spojové družice Express se počínaje rokem 2022 posuzuje možnost vynášení po jedné pomocí nosičů Sojuz-2-1b/Fregat-M místo dosavadního vynášení v párech pomocí dosavadní sestavy Proton-M/Briz-M. V tomto případě by mohlo využívání Protonů pro vládní účely skončit už v roce 2021, ale ….
  • …. astrofyzikální observatoř Spektr-UF, kterou má vynést Proton-M/DM-03, postihl tříletý odklad na rok 2024
Plánované starty v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace

Plánované starty v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace
Zdroj: Autor

Zdroje informací:
http://novosti-kosmonavtiki.ru/

Zdroje obrázků:
http://novosti-kosmonavtiki.ru/

Peripetie Federálního kosmického programu v prvním pololetí 2017, 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 2 703 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 2 703 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Peripetie Federálního kosmického programu v prvním pololetí 2017”

  1. rhronza napsal:

    Tak to je bomba. Zajímalo by mě,zda utrpěly také vojenské programy nebo byly spíše navýšeny. Já vím že USA, také zbrojí (a mají vojenský rozpočet vyšší), ale na kosmo/astro-nautiku tam také zbývá dost peněz …

    • Jiří Hošek napsal:

      Informace o vojenském programu jsou špatně dostupné. Pokusím se dokumentovat, jak na Novosti kosmonavtiki přibývaly informace o družici Kosmos s kódovým označením 14F150, která byla popsána v nedělním Kosmotýdeníku.

      2.3.2016: Agentura RIA Novosti oznámila, že třetí start rakety Sojuz 2.1v je plánován na duben 2016. Start bude z kosmodromu Pleseck.

      7.9.2016: Generální ředitel raketo-kosmického centra Progress (Samara) Alexandr Kirilin řekl na fóru Armáda-2016, že třetí Sojuz 2.1v byl dopraven na Pleseck. Datum startu určí zákazník.

      19.6.2017: Náklad Kosmos, start bude 23.6.2017 21:04:39

      23.6.2017: Jedná se o Kosmos, typ 14F150 “Напряжение”

      • rhronza napsal:

        Rozumím tomu dobře, že toto jsou vojenské družice a jen 2 za rok? To také není nic moc. Z toho by se dalo usuzovat, že většina peněz jde na tanky a letadla.

        • maro napsal:

          Ještě přidejte vojenské rakety (Iskander, Topol, Bulava), lodě a samozřejmě ponorky. Všechno něco stojí. I ten most na Krym, dlouhej 19km. Budou po něm jezdit auta i vlaky a musí odolat dost velkému tlaku ker, protože to tam v zimě někdy docela zamrzá.

          • Kamil napsal:

            A ještě musí být chráněny jak mezinárodní letiště nebo ho nějaký Ukrajinec vyhodí do povětří

        • Jiří Hošek napsal:

          Ty zprávy se netýkaly různých vojenských družic, ale jedné (té poslední, která byla vynesena v pátek 23. června). Chtěl jsem na ní ukázat, že podobný komplexní článek o plánech ruského vojenského programu neumím napsat. Našel jsem k ní veškeré informace, které byly známy před startem. Loni to byly pouhé dvě zprávy, přičemž obě se zmiňovaly pouze o nosiči, neuváděly vojenské využití (i když to se dalo dovtípit) a pocházely od výrobce rakety, nikoli z armády. Datum startu bylo oznámeno pouhé čtyři dny před startem.
          Předchozí vojenská družice EKS Tundra-2 byla vynesena 25. května raketou Sojuz 2.1b (také z Plesecku). Loni byly vyneseny dvě vojenské družice, obě také z Plesecku (Bars-M 2, Geo-IK-2 2). Nepočítám dva loňské Glonassy, které mají své vlastní financování.

        • maro napsal:

          Kamil: Ukrajinec asi ne. Na Krymu prakticky žádní Ukrajinci nežili. Skoro 2 miliony Rusů. To že byl v roce 1954 papírově šoupnut pod Ukrajinu tehdy opravdu nezpůsobilo nějaké hromadné přistěhovávání Ukrajinců.

    • maro napsal:

      Vojáci samozřejmě lítaj furt.
      Naposledy to bylo v pátek:
      https://www.rt.com/in-motion/394101-russian-mod-launches-satellite/

  2. Rudolf Šíma napsal:

    Co asi dělají ty davy lidí z paneláků na Vostočném? Musí to být otrava, do Moskvy skoro 9000 kilometrů, žádná velká zábava (a Alexandrovci nepřijedou, páč valí do Česka). Je těžké nesklouznout k politice, držím se. Můj favorit je Sunkar, s ním mají ještě šanci, na Angaru v roce 2019 nevěřím (cena ropy WTI – 42.79 dolaru/barel). Federaci možná Sunkarem vystřelí, ale s lidskou posádkou už si to netroufnou. Muskův koeficient už máme, kdy zavedeme Rogozinův?

    • maro napsal:

      Tak programátoři prostě makají na jiných projektech, no. Ajťákovi je celkem jedno, kde na světě sedí. Vrátní hlídají jako vždycky, no a letoví specialisté dělají to co letoví specialisté všude na světě, když se zrovna nelítá. Co myslíte, že dělali letoví specialisté v NASA, když přestaly lítat raketoplány? Dostali padáka a pak je přetáhli u SpaceX?

      • Rudolf Šíma napsal:

        Normálnímu ruskému ajťákovi není jedno, kde na světě sedí. Hodně jich pracuje (někteří “sedí” 🙂 ) i v Čechách. A jsou vesměs dobří, některé národy halt mají na programování talent.

        • maro napsal:

          Jojo. Musíme věřit, že nedělají moc chyb. A to na obou stranách. Ten jejich software je totiž to co monitoruje, udržuje v pohotovosti a taky spouští raketové systémy, které do osmi minut dokážou stopnout celou tuto civilizaci.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Jsme dost mimo téma, ale za osm minut mezikontinentální raketa do cíle nedoletí. Faktem zůstává, že na nové Satany, Topoly a Bulavy asi peníze v rozpočtu Rogozin najde. Snad nevisí osud lidstva jen na roztržitých programátorech. Nezbývá než věřit, že i Rusové milují život víc než smrt.

        • maro napsal:

          On ten problém bude spíš na americké straně, kde bohužel co nějakých 10 let (začalo to hned po válce, pak na třeba konci šedesátých let) přijde nějaký generál s analýzou, že Američané už zase mají takovou zbraňovou převahu, že kdyby spustili ten jeden první, dostatečně silný úder, tak by se Rusové na protiakci nezmohli a tedy, že by se to “dalo zkusit” a “mělo by to vyjít”. Tady hrozí to rupnutí v bedně o dost víc než od “roztržitých programátorů”.
          http://www.obranaastrategie.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=28107&slozka=31340&xsekce=26869&

        • Vojta napsal:

          To je ale celkem běžná práce analytiků armády a tajných služeb. Jestli si myslíte, že Rusové nebo i jiné národy analýzy vojenských prostředků a taktik více či méně pravděpodobných protivníků nedělají, jste na omylu. Během Studené války měli Sověti propracovaný a postupně obměňovaný plán na dobytí západní Evropy a divil bych se, kdyby neměly něco podobného dnes třeba v menším měřítku (dobytí Pobaltí, možné reakce na revoluci v Bělorusku, Kazachstánu a dalších satelitech…). Ostatně, byli by hloupí, kdyby podobné scénáře neanalyzovali, několik z nich jsme viděli i realizovaných. Jen s nimi nechodí tak často na veřejnost jako Američané.

        • maro napsal:

          Jenže problém je v tom, že ti Američané fakt tu reálnou převahu mají. Proto o nějakém prvním a přitom vítězném úderu vůči nim nemůže být ani řeči ani pro nejbláznivějšího generála. A z úplně stejného důvodu té jejich reálné převahy pak může ta argumentace pro první vítězný úder od amerického generála znít dost logicky, protože i ta analýza to jaksi dokladuje. A odtud je kousek přesvědčit i prezidenta, že “kdy, když ne teď”. Naopak žádný ruský generál nemůže mít v ruce analýzu, která by mu dávala podobné silné argumenty, se kterými by mohl aspoň s minimální šancí ruského prezidenta přesvědčit, že to “dnes může vyjít”.

        • Vojta napsal:

          Možná, ale nejhodnější moment stejně už dávno promeškali (90. léta) a místo toho do Ruska ve velkém pumpovali dolary, což se týkalo v největší míře kosmického průmyslu.

        • Jirka Hadač napsal:

          Tak jako důvod pumpování peněz do Ruska celkem rozumně a srozumitelně vysvětluje T. Přibyl ve své přednášce Kotrmelce vesmírné spolupráce na stream.cz, natočeno naším milým panem šéfredaktorem.

      • rhronza napsal:

        Myslíte si, že s ruským raketovým programem to dopadne stejně jako s raketoplánem? Já bych takový skeptik nebyl. Oni občas něco vypustí. Domnívám se že letoví specialisté si procvičují různé letové situace.

  3. Kamil napsal:

    Škoda, že se na stav kosmického programu nezeptal vseznalka Putina mluvka Oliver Stone.

    • maro napsal:

      “Mluvka” Oliver Stone natočil geniální seriál Americké století. Doporučuju.
      P.S. Víte že Facebook kompletně zrušil Primě na jejím FB účtu otevřenou diskuzi u toho filmu o Putinovi? Facebook prostě může zrušit diskusi i bez svolení majitele účtu. Stačí, že chce …

      • rhronza napsal:

        No tak jednoduché to určitě není. Musel k tomu mít důvod. Francouzský prezident Macron označil ruské média za vlivové agenty (podle mého názoru to už lépe vystihnout nemohl). Tak zřejmě cosi v tomto smyslu.

        • Andrej Vrbenský napsal:

          Ehm… Prima je České médium.
          Ono ide o to že propaganda tu je celkom silná ale protiruská, časť obyvatelstva ju prijala, časť to má na háku a časť si povedala že to je moc a neverí tomu.

        • Spytihněv napsal:

          Propaganda. Hm. A co kdyby se o Rusku informovalo v pozitivnějším duchu? To už by zřejmě propaganda nebyla. Ale zase by to nebyla pravda 🙂

          • Andrej Vrbenský napsal:

            Nezačal som OT ani v nom moc nechcem pokračovať. Všade sa deje dobré aj zlé. A spravodajstvo má byť neutrálne, podať informáciu bez emočného vydierania alebo posmechu komukoľvek. Vlastne hej presne o to ide aby to bola pravda 🙂 stalo sa, vyšlo nevyšlo, ideme dalšiu správu.

        • rhronza napsal:

          to Spytihněv (8:33): Pravda.

        • rhronza napsal:

          to Andrej Vrbenský (8:26): Inu jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

  4. vh napsal:

    Děkuju za článek. Co jsem někde vyčetl:
    Vostočnyj: skončilo se povídání o “graždanském kosmodromu”:
    inspekci tam provedl náměstek ministra obrany za doprovodu Komarova;
    zajímal se o bytovou výstavbu v Ciolkovském a stavbu nové rampy (nemá
    být pro Angaru, ale pro Sojuz 5 (= Sunkar = Fenix)
    Federacija: vedou se diskuze, jestli má vůbec cenu (stačí laciný Sojuz MS
    na laciné raketě Sojuz 2 – proč pro 4 osoby, když teď létají v 3-místné
    jen 2 (a možná že jen jeden) profesionální kosmonauti? Možná bude nízkoorbitální verze, lunární až posléze (?).
    Chruničevo: oznámili jméno nového gendirektora; starý (Kalinovský) bude
    bude zplnomocněným ředitelem pro jakost a spolehlivost v celém Roskosmu.

    • Jiří Hošek napsal:

      Původně měly být pro Angaru dvě rampy v Plesecku (financované v rámci vojenského rozpočtu) a dvě ve Vostočném (financované z civilního programu “Rozvoj kosmodromů”). Podle posledních informací (z května) bude v Plesecku jen jedna rampa (ta, ze které letěly obě Angary v roce 2014) a ve Vostočném taky jen jedna rampa (její financování má jít nově z vojenského rozpočtu, dokončení má být podle plánu v roce 2021, ale kromě civilního využití bude k dispozici i pro vojenské účely, stavba infrastruktury pro pilotované lety z této rampy je silně nejistá a spíš to vypadá, že už bylo rozhodnuto o jejím zrušení).

  5. ptpc napsal:

    Ďakujem za vyčerpávajúce a súhrnné info za posledného pol roka. 🙂
    Ale nie je sa čo diviť – mňa skôr prekvapuje to ako celý kozmický program ešte funguje… 🙁

    • Jiří Hošek napsal:

      Není zač 🙂
      Jak funguje plnění Federálního kosmického programu na roky 2016 až 2025, je vidět v tabulce z těch barevných políček, které ukazují skluzy oproti plánu, který byl schválen loni 17. března. Zatímco zásobování ISS je plynulé, z šesti startů s družicemi a sondami, plánovaných na rok 2016, se realizovaly tři (3.3.2016 Resurs-P 3, 14.3.2016 ExoMars-2016, 28.4.2016 Lomonosov). Od té doby už 14 měsíců vůbec nic…

  6. pmd1980 napsal:

    nemýslím že je to až tak zlé ako sa to prezentuje v komentároch treba si uvedomiť že proton mal ročný výpadok plus falcon 9 prebral kopec komerčných nákladov miesto sojuza a angara ešte nemože lietať kedže závod ktorí ju bude vyrábať bude dokončený až na jesen tohto roku plus zenit ma stopku lebo ukrajina takže v týchto súvislostiach je to úplne ok a aj tie odklady ročné kedže vo výrobe bol bordel a ako aj tu bolo spomínané prvý krát absolvovala zásadnejšiu revíziu vyrobných procesov čo ich síce stálo rok času ale z dlhodobého hladiska velmi rozumné

    • Vojta napsal:

      No v tom je právě ten problém. Komerční zakázky přebrala nejen SpaceX, ale třeba i Indové. Až bude hotový Falcon Heavy (nebo New Glenn), tak už si nikdo nevzpomene ani na Proton. Na vědecké projekty v Rusku nejsou peníze skoro vůbec a dnes už není doba na to, aby celý kosmický program táhla jen a pouze armáda.

    • Jiří Hošek napsal:

      Podle mne jsou příčiny, které mají vliv na skluzy, jiné. Pokusím se Vámi uvedené faktory rozebrat.

      – Roční výpadek Protonu: Skluzy z roku 2016 na 2017 se týkají jiných nosičů než Protonu. Z roku 2017 na 2018 jsou dva skluzy Protonů (MLM – problém je v samotném modulu, Elektro-L 3 – důvod odkladu jsem nehledal). Let Protonu s observatoří Spektr-RG v roce 2018 je nový; původním nosičem byl Zenit.

      – Přechod komerčních nákladů na Falcon 9: Tento článek se komerčními starty nezabývá, je jen o vládních civilních kosmických objektech.

      – Nedokončená výrobní linka pro Angaru: S využitím nosiče Angara-A5 z Plesecku se v rámci FKP nepočítá, z Vostočného až od roku 2021 (dosud tam není startovní rampa). Družice Gonec-M 27 se startem v roce 2018 byla sice převedena z nosiče Angara 1.2 na Sojuz 2.1b, ale beze skluzu.

      – Stop pro Zenit: V FKP 2016-25 se počítalo s jediným Zenitem – pro Spektr-RG. Je pravda, že Spektr-RG byl převeden na Proton, ale důvody zpoždění jsou v samotné observatoři, viz http://www.russianspaceweb.com/spektr-rg-2017.html

      – Bordel ve výrobě: Není specifikováno, jestli ve výrobě družic nebo nosičů. O revizi výrobních procesů nosných raket jsme na našem serveru diskutovali, ale mám dojem, že se to týkalo Protonu (případně mě opravte). Hlavním nosičem v rámci FKP je ovšem Sojuz 2.1b, a převážná část skluzů se týká nákladů tohoto nosiče.

      • pmd1980 napsal:

        s týmto možem len súhlasiť až tak podrobne to nesledujem a zároven dakujem za článok ja som to skor myslel v súvislostiach čo sa dialo posledný rok aaa len doplním ak si dobre spomínam aj druhý stupen sojuzu bol zapletený do výrobnej kauzy vo voronežskej fabrike

        • Jiří Hošek napsal:

          Děkuji za Vaše komentáře k tématu, pokoušející se identifikovat příčiny zpoždění. Tu havárii třetího stupně Block I při letu nosiče Sojuz-U s lodí Progress MS-04 1.12.2016 jsem si taky uvědomil, ale od té doby už Sojuz letěl pětkrát:
          22.2.2017 Sojuz-U – Progress MS-05
          20.4.2017 Sojuz-FG – Sojuz MS-04
          25.5.2017 Sojuz-2-1b/Fregat-M – EKS (vojenská)
          14.6.2017 Sojuz-2-1a – Progress MS-06
          23.6.2017 Sojuz 2.1v/Volha – Kosmos 2519 (vojenská)

  7. Spytihněv napsal:

    No alespoň že Spektr-RG zůstal pro příští rok v plánu. Ale dokud nepoletí, neříkejme hop. Přece jen (tedy pokud se to podaří) půjde od července 1988 (tedy po dlouhých třiceti letech) o první ruskou sondu, co se dostane mimo obyčejnou oběžnou dráhu Země. I když jde jen o librační bod. 30 let nic… asi velmoc, no 🙂

    • Rudolf Šíma napsal:

      Tak minimálně nás může těšit, že díky Rusku může fungovat ISS. Překlenutí “nadechovací fáze” amerického programu se hodí, i přes ty vyděračské ceny za dopravu “živé váhy”. Ruského potenciálu je škoda, “zahození” Eněrgije je plýtváním prostředky lidstva (jestli ale byla reálná nějaká forma mezinárodní spolupráce, to neumím posoudit). Až jednou Rusové zase dostanou rozum, ostatní země se už asi do spolupráce (jako dříve) nepohrnou. Nadšení a uvolněná atmosféra devadesátých let jsou pryč, žádné kamarády Rusko nemá a velmocí je už jen díky rozpadajícímu se raketojadernému arzenálu, určitě ne kvůli jeho HDP. Takže žádné výkony ve vzdálenějším kosmu od nich nečekejme. Vše jistě víte také, takže to berte tak, že jsem si jen trochu pobrečel. 🙂

      • maro napsal:

        Atmosféra 90. let byla tak uvolněná, že se Rusům úplně rozpadl sociální a penzijní systém. Na tu “veselou” dobu v Rusku rádi vzpomínají snad jen oligarchové, kteří to právě tehdy vzali “za ten správný konec”. Někteří přežili do dnes, jiní ne.

      • Vojta napsal:

        V tomto má Maro pravdu. Atmosféra v devadesátých letech nebyla ani tak uvolněná jako spíš zoufalá. Po zhroucení ekonomiky SSSR byla hluboká mezinárodní spolupráce jedinou možností, jak zajistit, aby se nezhroutil i ruský kosmický program a armáda, čehož se Američané obávali snad ještě víc než sami Rusové.

        • rhronza napsal:

          Jeden takový “pozůstatek” americké snahy stabilizovat Rusko je i americká vlaječka na modulu Zarja, že ? 😉

        • Rudolf Šíma napsal:

          Nemluvil jsem o situaci v samotném Rusku, ale o ochotě ostatních zemí Rusku pomáhat a spolupracovat s ním. Nechci sem tahat příklady, byly by z nekosmických oborů. Ten “kosmický” už naznačil rhonza. Ale s Vaší poznámkou souhlasím.

        • maro napsal:

          Ochota Rusku pomáhat přišla jen ze strany USA. A bylo to právě kvůli tomu strachu z bezvládí nad obrovským jaderným, chemickým a dalším vojenským arzenálem (skvělým filmem byl Obchodník se smrtí s Nicholasem Cageem).
          Ochota s Ruskem spolupracovat a obchodovat pak byla daná jen tím, co se z toho Ruska dá vytřískat. V tomhle směru je ta dnešní ochota daleko lepší, protože jsou to světové firmy (japonské, německé, čínské) investující přímo na vnitřním trhu Ruska. Je to pro ně i způsob jak obejít sankce a Rusové nejsou proti, protože, zrovna tak jako u nás, přinášejí pracovní místa a know how.

        • asdf napsal:

          “Co se z toho Ruska dá vytřískat”.
          Ach jak mě baví tyhle ublíženecké komentáře. Každý s každým obcchoduje především proto, aby z toho sám měl zisk. Představa, že chudák Rusko s někým obchoduje z donucení, zatímco jiný na něm “vytřískává”, je tak akorát hodný ruské pokleslé propagandy.

          • Dušan Majer napsal:

            Nejen Vás, ale i všechny ostatní diskutujících chci opravdu VELMI DŮRAZNĚ požádat, aby v komentářích nezabíhali mimo téma!

Napište komentář k Spytihněv