Kosmotýdeník 247 (5. 6. – 11. 6.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Jak minerály historii vlhkého Marsu vypráví

Když v srpnu 2012 přistálo v kráteru Gale na Marsu vozítko Curiosity, bylo jedním z jeho nejdůležitějších úkolů doputovat do středu kráteru, kde se nachází hora Mount Sharp. Tato hora je malou geologickou knihou, v jejíchž navrstvených horninách vědci předpokládali, že budou moct číst starou geologickou historii tohoto kráteru. Ta jim měla ukázat, zda byla v tomto kráteru opravdu voda, jaké obsahovala minerály a kdy definitivně zmizela. K této hoře vozítko doputovalo v roce 2014. Dnes už máme dostatek důkazů pro pořádné závěry a ty jsou opravdu zajímavé.

Kráter Gale

Kráter Gale
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Již z oběžné dráhy bylo zjištěno pomocí infračervené spektroskopie, že vrstvy u jmenované hory mají rozdílné obsahy minerálů. Konkrétnější podobu však zjišťovalo až vozítko Curiosity. V dokumentu, který byl nedávno publikován v časopise Earth and Planetary Science Letters, je uvedeno, že vědci v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu provedli analýzu prvních čtyř vzorků shromážděných v nižších vrstvách Mnt. Sharp.

„Vypravili jsme se do kráteru Gale, abychom odkryli jeho minulost ukrytou ve spodních vrstvách Mnt. Sharp. Tato minulost je stará asi 3,5 miliardy let a shoduje se s obdobím vzniku života na Zemi,“ uvedla k vydané práci Elizabeth Rampe z Johonsova výzkumného střediska.

Zmíněné čtyři vzorky z dvou základních úrovní Mnt. Sharp naznačují, že prostředí ve starověkém kráteru Gale bylo značně proměnlivé. Proměnlivá byla svým složení i voda, která se zde nacházela. Šlo hlavně o různé úrovně pH a různý obsah kyslíku.

Pozice jednotlivých míst odběrů

Pozice jednotlivých míst odběrů
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zveřejněná studie se zejména zabývá vzorky z oblasti Pahrump Hills. Ty vozítko odvrtalo v oblasti sedimentárně uložených vrstev hory Mnt. Sharp. Ty se dle dosavadních studií vrstvily za přítomnosti vody. Druhý vzorek z oblasti nazvané Buckskin ještě nebyl zcela prozkoumán. Údaje pochází z přístroje CheMin umístěném na vozítku Curiosity. Výsledky analýz ukázaly nečekaně širokou paletu minerálů obsažených v horninách.

U základny hory jsou horniny s vysokým obsahem železa a hořčíku, což naznačuje, že zde docházelo k pomalé magmatické činnosti. Vzorky jsou podobné těm z havajských sopek na Zemi. Dále se ve vzorku z oblasti Telegraph Peak detekoval oxid křemičitý v podobě jeho nejběžnější formy – křemene, naopak ve vzorku z Buckskin nalezli vědci tridymit, což je velké překvapení. Tento minerál se na Zemi nachází v horninách, které prošly částečným tavením v zemské kůře, nebo natavením zemského pláště. Doposud to však vypadalo, že na Marsu žádná tektonická činnost neprobíhala. K tektonické činnosti je například v pozemských podmínkách potřeba velké množství vody. Podmínky na Marsu byly těm pozemským podobné, ale zcela jistě ne zcela a tektonická činnost je i nadále nepravděpodobná.

Vrcholek hory Mount Sharp

Vrcholek hory Mount Sharp
Zdroj: https://mars.jpl.nasa.gov/

Při zkoumání jílovitých materiálu v oblasti Confidence Hills, bylo zjištěno, že tyto jílovité usazeniny se tvořily v přítomnosti vody s neutrálním pH, což by mohlo naznačovat velmi vhodné podmínky pro vznik komplexních organických molekul a možná i života. Nicméně dalšími minerály, které zde byly nalezeny je sůl a jarosit, které se naopak tvoří v kyselých roztocích. Vzhledem k těmto zjištěním se zdá, že podmínky se v těchto oblastech poměrně rychle značně proměňovaly.

Při porovnání vzorků z vyšších a nižších vrstev bylo zjištěno, že v těch nižších se nachází hematit, zatímco ve vyšších magnetit. Oba vzorky obsahují oxidované i redukované železo. Tyto vzorky prozrazují, jaký byl obsah kyslíku ve vodách, které tyto minerály ovlivňovaly. Obsah kyslíku byl v průběhu let tedy značně proměnný.

Z těchto zjištění vyvozují vědci dvě základní teorie. Jezero bylo v dávné minulosti značně oxidováno, což naznačuje buďto větší množství kyslíku v atmosféře, nebo jiné procesy, které by obsah kyslíku ve vodě zvedaly. Druhá teorie, ta, o které mluví zmíněná studie, nastiňuje, že po určitém období, kdy byla na Marsu voda, ale nikoli právě v kráteru Gale, se objevila během pozdní fáze existence tekuté vody na povrchu voda pozemní. Ta se do prostoru kráteru dostala vývěrem a byla značně minerální a kyselá. Tyto vývěry okolí sezóně, nebo na nějakou dobu zaplavovaly. Voda z těchto vývěrů byla kyselá a oxidační a způsobila vysrážení hematitu a jarositu. I přesto, že obě popsané podmínky jsou značně rozdílné, obě podporují vznik života, protože přinášejí všechny podstatné minerály pro jeho vznik.

Vědci nad závěry dále diskutují. Například o tom, zda je popsaná druhá teorie jedinou epizodou, kdy byla v kráteru Gale voda, nebo zda to byl jen závěrečný proces, před vyschnutím jezera poté, co tam delší dobu existovalo jezero se zásaditou vodou. Další výzkumy přinesou jistě zajímavé závěry. Ne nadarmo se Mars honosí titulem nejlépe lidmi prozkoumaného tělesa, krom Země.

Kosmický přehled týdne:

Podle tweetu Elona Muska se zdá, že bychom se startu Falconu Heavy mohli dočkat už za tři až čtyři měsíce. Nicméně stále platí, že start tohoto nosiče bude možný, až bude opravena rampa SLC-40, kterou poničil výbuch Falconu při misi se satelitem Amos-6. Dokud nebude mít Falcon 9 možnost létat z této rampy, nemůže letět Falcon Heavy, pro který budou potřeba úpravy rampy 39A. Na stav oprav se mimochodem můžete podívat na tomto snímku, který pořídila družice Deimos 2.

Sonda MRO vyfotografovala místo, kde v roce 2004 přistál rover Opportunity na Marsu. Je to vůbec první barevný snímek této oblasti. Doposud jsou patrné jak tepelný štít, tak i přistávací platforma uprostřed kráteru Eagle, ze které Opportunity sjelo. Snímek si můžete prohlédnout pod tímto odstavcem.

Místo, kde v roce 2004 přistálo vozítko Opportunity

Místo, kde v roce 2004 přistálo vozítko Opportunity
Zdroj: https://mars.nasa.gov/

Jak na našem fóru informoval Michal Václavík, bude mise evropské astronometrické sondy Gaia prodloužena do června 2019, s možností krajního prodloužení až do června 2024. Sonda Gaia má za úkol měřit pozice hvězd a jejich pohyb a vytvořit jejich katalog.

Přehled z komonautixu:

V minulých Kosmotýdenících jsme vám vždy psali, že vás čeká přehled článků, které na našem webu vychází vždy dva denně. To už neplatí. Nyní vychází články tak, jak se rodí události z kosmonautiky ve světě. Věc, co se nemění je ta, že vám i přesto nabídneme přehled všech článků, které během týdne vyšly. Jak začít přehled týdenních článků? Přehledem. V neděli jsme pro vás vydali další shrnující díl našeho nejstaršího video seriálu Vesmírné výzvy. Jako všech osmadvacet pondělků před tím právě uplynulým, jste i tentokrát mohli narazit na foto seriál Thomasův fotokoutek, kde jste nalezli velmi zajímavé fotografie, které pořídil evropský astronaut Thomas Pesquet. Toto pondělí to bylo naposledy. Indie představila nový nosič se jménem GSLV Mk. III. Nabídli jsme vám jeho představení i video z prvního startu. Další posunutí hranic kosmonautiky a opět je u toho SpaceX. K ISS poprvé dorazila kosmická loď (Nepočítáme-li raketoplány, které jsou dosti specifické), která u ní už jednou byla. Dragon CRS-11. Ani toto úterý jste nepřišli o další díl seriálu Sága jménem Saljut. Ten si na paškál vzal další příběhy legendární stanice Saljut 7. Významná novinka! Největší letadlo světa opustilo konečně hangár. Když nevíte o které jde, jméno Stratolaunch vám již jistě napoví. Zmíněná změna na počátku tohoto odstavce. Kosmonautix přechází do nového formátu článků. Nyní chceme být ještě více aktuální. Dalo by se říci: Brutální novinka! Takto zapůsobilo prohlášení, že si americká armáda zajišťuje vynesení malého armádního raketoplánu X-37B na soukromé raketě z dílny SpaceX. O raketě Proton jsme už dlouho neslyšeli, bylo to dáno tím, že po poslední havárii byla uzemněna. Nyní se Proton vrací do služby! Z daleké Číny přišly informace o tom, že se bude rozšiřovat tým jejich kosmonautů. Podívejte se na více informací. Po Číně představila nové astronauty i NASA, podívejte se na záznam tohoto oznámení na našem webu. NICER, takřka kouzelný přístroj, který z ISS dovolí nahlédnout do hlubin neutronových hvězd. Připravili jsme pro vás také pozvánku na tradiční Veletrh vědy. NASA vybrala nové astronauty a nadešel čas na jejich představení. Jsou to velmi zajímaví lidé. Testování dalekohledu Jamese Webba se pomalu završuje a při té příležitosti není od věci si připomenout, o jak velkého giganta jde. Čína chce vyslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce, vstříc jeho povrchu a přistát zde. O této zajímavé misi více na našem portálu. Podívali jsme se také na motorovou sekci rakety SLS, kterou čekají napínavé chvilky při tlakových testech. Více v přeložené infografice. Zmiňovaná premiéra indické rakety GSLV Mk. III nedopadla úplně podle plánu, protože raketa byla výkonnější, než se čekalo.

Video týdne:

Do služby se vrátila časem ostřílená raketa Proton. Video ze startu je velmi povedené a stává se tak videem tohoto týdne.

Snímek týdne:

Tento týden NASA vybrala dvanáct nových astronautů, kteří se zúčastní jejích příštích misí. Jejich jména zní takto: Zena Cardman, Jasmin Moghbeli, Jonny Kim, Francisco “Frank” Rubio, Matthew Dominick, Warren “Woody” Hoburg, Robb Kulin, Kayla Barron, Bob Hines, Raja Chari, Loral O’Hara a Jessica Watkins. Více informací o nich v našem článku. Ve snímku týdne si dáme jejich selfíčko.

Noví astronauti týmu NASA

Noví astronauti týmu NASA
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/imgs/2017/04/mars-eagle-crater-ESP_050177_1780-pia21494-FigA-br2.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/v/t31.0-8/19143125_1333429836772830_4803982547933066497_o.jpg?oh=e342a8889d39ab9a780a021c55f0da9b&oe=59A47EB3
https://mars.jpl.nasa.gov/msl/images/PIA16105u_malin04MAINIMAGE.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/634124main_pia15292unanno-full.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA19142_hires.jpg

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

14 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 247 (5. 6. – 11. 6.)”

  1. Radim Redakce napsal:

    V úvodu je chybně u upoutávky na snímek místa přistání Opportunity uvedena Curiosity

  2. Miloslav napsal:

    Jestli můžu mít radu ke stylu: Úvod článku je příliš dlouhý. Je trochu směšné připravovat čtenáře na něco, co si přečte na jediné stránce. A hlavně nudné. Lepší je to rovnou napsat. A když už něco napíšu, a když už nemám moc stylistické schopnosti, tak si to po sobě přečtu, aby tam aspoň nebyly gramatické chyby. Věci typu „oboje vzorky“ a další trapárny nejsou moc dobré vizitky. Chápu, že článek asi doděláváte na poslední chvíli, ale tu byste ušetřili zkrácením úvodu.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Úvod článku musí být tak dlouhý, aby byl odstavec vyšší, než je výška úvodního obrázku. Proto není možné úvod vynechat. A napsat úvodní odstavec je otázka jedné, dvou minut. Tím by se neušetřil prakticky žádný čas. A co se týče toho, že vám to připadá nudné – to je individuální. Někomu jinému zase může přijít nudné to, co by se líbilo vám. Jedná se již o 247. díl Kosmotýdeníku, je potřeba si uvědomit, že se snažíme, aby úvody nebyly stejné. Navíc nerozumím tomu, co myslíte tím „Lepší je to rovnou napsat.“ Co rovnou napsat?

      Oboje – opraveno
      Pokud najdete další chyby, můžete na ně upozornit – máme k tomu tlačítko Nahlásit chybu. Tím, že nám napíšete, že jsou tam trapárny ztrácí váš příspěvek jakoukoliv hodnotu a je pouze zbytečným výkřikem do tmy, který nám nijak nepomůže.

    • Karel Zvoník Redakce napsal:

      Dušan to napsal velmi dobře a já jen dodám, že alespoň trochu té pokory by Vám jistě neuškodilo.

  3. pbpitko napsal:

    Nie :
    detekoval oxid křemičitý v podobě jeho nejběžnější formy – křemene
    ale
    detekoval křemík v podobě jeho nejběžnější formy – křemene (oxid křemičitý)
    pb
    P.S. Ináč super týdeník, Ď.
    P.P.S. Oxid křemičitý je křemen, je to samé teda jedno nemôže byť formou druhého.

  4. Spytihněv napsal:

    Opět musím žasnout nad tím, jak přesně se Opportunity trefila do tak malého kráteru. Doslova golfová jamka a míček uvnitř 🙂

    A pomalá cesta do svahu Aeolis Mons s pravidelnými odběry je hezky systematická. Jen aby to vydrželo co nejdéle (nejlépe až na vrchol 🙂 Přece jen vrtačka už není v top kondici…

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Airbagy způsobily, že se rover choval jako míček, který se do toho kráteru prostě zakutálel.

      • Spytihněv napsal:

        Přitom neměl žádný fyzikální důvod tam směřovat. Šlo jen a pouze o náhodu na rovném golfovém greenu 🙂 Po vypuštění airbagů, odhalení roveru a prvních záběrech z něj, zavládly v NASA rozpaky, jestli Opportunity vůbec dokáže vyjet ven nebo jestli bude celou misi zkoumat kráter o průměru 20 metrů.

  5. Petr Scheirich Redakce napsal:

    Dovolím si malou opravu – u Telegraph Peak nebyl detekován křemík (silicon), ale oxid křemičitý (silica) v podobě jeho nejběžnější formy – křemene (quartz).

Napište komentář k Petr Scheirich

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.