Indická raketa při premiéře dosáhla neplánované dráhy

Premiéře nejsilnější indické rakety GSLV Mk III. jsme se na našem webu věnovali v přímém přenosu a tak naši čtenáři už vědí, že start dopadl úspěšně a satelit GSAT-19 se od horního stupně úspěšně oddělil. Později ale vyšlo najevo, že horní stupeň indického nosiče dosáhl jiné dráhy, než jaká byla původně plánována. Původní plány počítaly s tím, že kryogenní stupeň C25 urychlí sestavu během 10 minut a 43 sekund dlouhého zážehu o 5,8 km/s na 9,8 km/s. Řídící středisko ale zjistilo, že horní stupeň byl výkonnější, než očekávaly předletové simulace a že zrychlil více, než měl. Dosažení jiné, než plánované dráhy není nic neobvyklého – zvláště pak u zbrusu nové rakety, která za sebou nemá žádné letové zkušenosti a vychází se jen z modelů výkonnosti.

Kryogenní stupeň C-25 použitý na raketě GSLV Mk III.

Kryogenní stupeň C-25 použitý na raketě GSLV Mk III.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Většinou to však bývá tak, že skutečný hardware dosáhne horších hodnot, než se čekalo. Indové tedy naopak překvapili v dobrém slova smyslu. Řídící systém poznal, že raketa pracuje jinak, než se čekalo a zážeh ukončil už po 10 minutách a 24,8 sekundách, tedy o 18 sekund dříve, než mělo k vypnutí dojít. Pozemní měření ukázalo, že satelit je na dráze 158 × 34 579 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 21,55°.

Podle původních plánů ale měl být nejvyšší bod o 1000 kilometrů výše (170 × 35 975 km se sklonem 21,5°). GSTA-19 tedy musel oproti původnímu plánu zrychlit o 15 m/s navíc. Není to mnoho, ale pozemní týmy musely přepracovat celou sekvenci dosažení oběžné dráhy. Pro zakulacení oběžné dráhy a snížení sklonu na 0° podle původního plánu potřebovalo tři zážehy. Inženýři proto naplánovali ještě dodatečný čtvrtý zážeh.

  • Úterý 6. června 10:33 – Družice v nejnižším bodě zapálila svůj motor LAM o tahu 440 N a zrychlila o 16 m/s, čímž zvýšila umístění nejvyššího bodu dráhy na požadovanou úroveň.
  • Středa 7. června 12:14 – Velmi dlouhý zážeh trval 5538 sekund (92 minut a 18 sekund), přičemž jeho úkolem bylo urychlit v nejvyšším bodě dráhy sondu o 900 m/s. Nejnižší bod se díky tomu vytáhnul do výšky 10 287 km a sklon klesnul na 7,02°.
  • Pátek 9. června 6:25 – Přišel 3469 sekund (57 minut a 49 sekund) dlouhý zážeh v nejvyšším bodě, který urychlil družici o 700 m/s, čímž nejnižší bod vyskočil do výšky 30 208 km a sklon klesl na 0,79°.
  • Sobota 10. června 4:29 – Poslední zážeh přišel opět v nejvyšším bodě, trval 488 sekund (8 minut a 8 sekund), takže výsledná dráha byla 35 470 × 35 869 km se sklonem jen 0,1°.
  • Sobota 10. června 12:45 – Družice GSAT-19 úspěšně rozložila své solární panely a vyklopila dvojici anténních reflektorů. Začalo období jemného ladění oběžné dráhy.

Zařazení dodatečného zážehu pro družici ve výsledku nepředstavoval žádný problém. Při všech zážezích hlavní motoru GSAT-19 spálil 1 360 kg paliva a menší množství spotřebovaly korekční trysky. Družice tedy má v nádržích více než 300 kg pohonných hmot pro udržování dráhy po dobu minimálně 12 let, přičemž samotný GSAT-19 by měl fungovat deset let.

Nepřesné usazení na oběžné dráze je ale výzvou pro indické inženýry, kteří se budou muset pustit do jemného ladění výkonu rakety, konkrétně pak kryogenního stupně C25. Úprava algoritmů má hlavně za úkol vypilovat chování rakety tak, aby příští mise dosahovaly plánované dráhy přesněji.

Satelit GSAT-19

Satelit GSAT-19
Zdroj: http://spaceflight101.com

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/gslv-mk3-d1/wp-content/uploads/sites/161/2017/06/gslvmk-iii061.jpg
http://spaceflight101.com/…/161/2017/06/10-6c25cryogenicstageatstagepreparationfacility.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/161/2017/06/16-8gsat-19incleanroomatsdscshar.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Indická raketa při premiéře dosáhla neplánované dráhy”

  1. Amper napsal:

    Trochu me unika – jak mohl druhy stupen byt vykonejsi a zrychlit vic a pri tom dopravit druzici na drahu ktera ma oba parametry nizsi. Cekal bych ze bude letat rychleji a tudiz vejs. Nebo to pohltilo tech 0.05 rozdilu sklonu ?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Řídící systém rakety zjistil, že raketa zrychluje více, než měla. Proto vypnul motor předčasně – o 18 sekund. V důsledku toho byla dosažená dráha nižší. Kdyby řídící systém nezasáhl, zvýšený výkon by způsobil, že dosažená dráha bude výrazně vyšší – u protáhlých drah už desítky tisíc kilometrů naskakují i při drobném zrychlení.

  2. Jolinar napsal:

    Ja si myslel, ze raketa ma vlastni navadeni a v pripade anomalie (vyssi ci nizsi tah) to zvladne za letu vykompenzovat sama bez zasahu ridiciho strediska.

    • Ondra napsal:

      To ma, ale asi taky v ruznem stupni vyvoje. Pokud raketa dosahne orbity, tak je prece jen jistejsi nechat nasledujici rozhodnuti jeste na pozemni obsluze. Mohou mit problemy i orientacni trysky, vektorovani.
      Z clanku nevim, jestli i ten uhel byl zpusobeny tim, ze i raketa letela trosku kam chtela 😀 to pak pocitac mohl vyhodnotit jako dve odlisnosti a hodil do toho vidle.

  3. Ondra napsal:

    U popisu zážehu ve středu 7 června je chyba. Pokud zrychluji v nejvyšším bodě, tak zvedáme nejnižší bod orbity. V textu je, že zážech probíhál v nejvyšším bodě a zvedl se nejvyšší bod na 10 287. To je nesmysl již z pohled, že den předtím nejvyšší bod dosáhl již 35k km.

  4. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Takové sojuzi sou na tom o dost lépe 🙂 Ty stovky startů to odladily tak, že pak i zvládají tu rychlou trajektorii. Určitě to chce čas a hlavně zkušenosti. A někde se začít musí. A čím ten motor živili bez panelů? 🙂 že by RTG?

Napište komentář k Ondra

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.