Možná vás nedávno zaujal nově zpracovaný snímek většího z Marsovských měsíčků s atmosférou a povrchem planety pod ním. Možná jste se dokonce s podobnými snímky ještě nesetkali. Pohled na takové snímky má mít své místo i na portálu o kosmonautice, protože je pěknou ukázkou vedlejšího produktu dobývání vesmíru. Tento vedlejší produkt by měl být ale chápán jako důležitý, protože veřejnost často ocení právě tyto snímky, než jen suchá data. Navíc, jak možná víte, tato fotografie není v historii ojedinělá a tak po kratším hledání, které jsme vám s dovolením ušetřili, můžeme uvést i jiné podobné obrázky z minulosti. Závěrem si určitě tento zvláštní měsíc zaslouží i jeden detailní pohled v nepravých barvách. Článek budiž oslavou krás vesmíru i toho, jak se na jednu věc dokázaly podívat kosmické sondy tří různých agentur.

První obrázek, který vidíme ve výřezu výše, má i svoji širší alternativu, kterou uvádíme na druhém obrázku. V obou případech ji pořídila indická sonda Mars Orbiter Mission, známá dnes spíše jako Mangalján. Snímek není nový, pořízen byl již 14. října 2014 (viz též Twitter Mangalján), tak snad neurazí. Na druhé straně Emily Lakdawalla jej uvedla v novém provedení. Phobos na něm není tak tmavý a fotka má prostě své kouzlo.

Phobos a Mars. Zdroj: ISRO / ISSDC / Emily Lakdawalla

Výše uvedené obrázky opět připomněly, jak krásný umí být svět planet a jak úžasné je, když jej můžeme znovu a jinak pozorovat. Dříve nám naprosto bezprecedentní pohled na měsíc Phobos poskytla také Evropská vesmírná agentura prostřednictvím své oběžnice Mars Express. Oba detailní pohledy nabízíme v plném rozlišení na klik v odkazu a níže je jen jejich společná sloučená a zmenšená verze. Co na tom, že byly zveřejněny již v roce 2010, jsou dechberoucí.

Phobos z Mars Express / kamera HRSC. Zdroj: ESA/DLR/FU Berlin

Začali jsme poněkud vzdáleným, ale kouzelným snímkem z indické kosmické sondy, pokračovali nádherným a detailním snímkem ze sondy evropské. Náš pohled na měsíc Phobos tak nemůžeme zakončit jinak, než obrázkem americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Barvy jsou nepravé, ale detaily skvostné. Pokud se k vám ta informace nedostala, tak velký kráter, který jakoby ani měsíci nepatřil, je Stickney (Angeline Stickney byla manželka objevitele marsovských měsíčků Asapha Halla). Je obdivuhodné, že tělesa této velikosti, ať už v pásu planetek, nebo jako zde u Marsu, jsou schopna přežít tak ohromné srážky, tvořící tyto nečekaně velké krátery. Ještě větší záhadou zůstávají rýhy, nacházející se na velké části povrchu. Ale záhady, to je to, proč se dělá věda a snad se brzy své sondy dočká i Phobos a podaří se prolomit prokletí kosmických sond, které se jej měly pokusit zkoumat. Obě předchozí sovětské mise Fobos selhaly v blízkosti Marsu (jedna i chybným povelem) a další sonda se dokonce ani na cestu k Marsu nedostala, když uvízla na zemském orbitu (Fobos-Grunt).

Kráter Stickney. Zdroj NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Dodatek 3.5., 20:00:

Jak se ukazuje, i zakončený článek si někdy zaslouží pokračování. Tentokrát je to i díky vám, protože pozornému čtenáři „marianovi“ narozdíl ode mne neutekla ještě jedna úžasná fotka Phobosu nad Marsem. A to právě ze zmiňované sondy Fobos 2. Snímek stihla pořídit ještě několik dní předtím, než došlo k jejímu selhání. Děkujeme za upozornění.

Phobos nad Marsem ze sondy Fobos 2. Zdroj: Russian Academy of Sciences / Ted Stryk

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
https://twitter.com/mangalyaan
http://www.americaspace.com/
http://www.unmannedspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/B_RSgI5VAAAKdLF.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2016/20161006_MCC_MRC_20141014T112559854_D_GDS-phobos.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=800b60c0d19a974441166bfb4e648f6d&act=attach&type=post&id=23081
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=800b60c0d19a974441166bfb4e648f6d&act=attach&type=post&id=23082
http://www.planetary.org/multimedia/space-images/mars/phobos_mars_vsk_19890228_1330.html