Je to zkouška!

Mám rád, když někdo přinese do kosmonautiky čerstvý vítr, který rozvíří stojaté vody. Líbí se mi, když se objeví nějaký „hlupák“, který neví, že něco nejde a udělá to. Proto se tolik raduji z nástupu soukromých firem, které přináší nové, neotřelé nápady a navíc ji doplňují lehkým odlehčením a zlidštěním. Kosmonautika se díky nim posouvá blíže běžným lidem – vzpomeňme třeba na to, když SpaceX při prvním letu lodi Dragon naložila do jejích útrob kolo sýra. V těchto dnech se můžeme těšit na premiéru společnosti Rocket Lab, která premiérovou misi své rakety Electron pojmenovala velmi originálně: It’s a test (Je to zkouška).

Firma před pár dny oznámila, že premiérový let rakety Electron proběhne nejdříve 22. května, kdy se otevírá startovní okno trvající deset dní. Ke startu má dojít ze soukromě vybudovaného kosmodromu, konkrétně z odpalovací rampy Launch Complex 1, která vyrostla na poloostrově Māhia na Novém Zélandu.

Vyznačení oblastí, ve kterých bude kvůli zkoušce It's a test omezen lodní provoz.

Vyznačení oblastí, ve kterých bude kvůli zkoušce It’s a test omezen lodní provoz.
Zdroj: http://i.imgur.com

Aktuální zkouška je bez diskusí výrazným milníkem pro společnost Rocket Lab, ale pokud bude úspěšná, může se zapsat i do globální kroniky důležitých kosmonautických momentů. Specialisté ze společnosti Rocket Lab se blíží k velkému momentu, kterým vyvrcholí jejich mnohaleté úsilí, ze kterého může ve výsledku profitovat celá kosmonautika.

Erektor pro raketu Electron

Erektor pro raketu Electron
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Firma se netají tím, že hlavním (a jediným) úkolem mise It’s a test je sběr dat z reálného letu. Inženýři už provedli celou řadu zkoušek, ale reálná data ze skutečného letu nic nenahradí. Teprve když se zapálí motory Rutherford a nosič se dostane do vzduchu, bude možné zjistit, jak se chová a na čem je potřeba zapracovat. A Rocket Lab opravdu nic nepodcenila – při tomto letu má sbírat údaje ze 20 000 kanálů. Nasbíraná data pak firma použije k dalšímu učení, vylepšování a iteracím, což jsou nezbytné kroky k budoucímu operačnímu provozu. Níže přiložený tweet obsahuje fotku z ostrého testování startovní rampy. Podle dostupných informací zatím probíhá všechno podle plánu.

Deset dní dlouhé startovní okno je spíše organizačního rázu. Firma moc dobře ví, že první let nové kosmické rakety není nic jednoduchého a proto už přímo v tiskové zprávě na svém webu uvádí, že k letu nedojde, dokud nebude vše připraveno a týmy nebudou mít jistotu, že raketa je v pořádku. Fanoušci se mají připravit na velmi pravděpodobnou možnost, že dojde ke zrušení mnoha pokusů, přičemž kromě jiného se bude čekat i na dobré počasí.

Raketa Electron „zavěšená“ na erektoru

Raketa Electron „zavěšená“ na erektoru
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V současné době finišují poslední přípravy na první letovou zkoušku. Firma třeba představila svůj netradiční erektor – konstrukci, která drží raketu a která se stará o její vztyčení do vertikální polohy. U všech raket, které se na rampu převáží v horizontální poloze (Falcon nebo Sojuz), aby se zde vztyčily, je erektor pod tělem rakety, která na něm leží. Rocket Lab ale vsadila na opačný scénář – Electron totiž bude při transportu na rampu viset pod erektorem.

Dalším důležitým krokem jsou i zkoušky jednotlivých systémů, které budou pro start rakety nezbytné. Jedním z nich je i zapalovač, který se postará o zažehnutí devíti motorů Rutherford na prvním stupni – více se o konstrukci rakety Electron dozvíte z našeho staršího článku. Připravena je i administrativa – Federální letecký úřad FA udělil společnosti Rocket Lab licenci pro celkem tři testovací starty jejich raket Electron.

Žehnání raketě Electron od domorodých Maorů

Žehnání raketě Electron od domorodých Maorů
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Ke startům patří i tradice a rituály, které se prostě musí dodržovat, aby měla technika štěstí – viz článek Ondřeje Šamárka o rituálech v pilotované kosmonautice. Zatímco na Bajkonuru žehná Sojuzům pravoslavný pop, na Novém Zélandu byla raketa „posvěcena“ domorodými Maory. I z tohoto hlediska je tedy nový nosič připraven na svou první misi. Podle dostupných informací by při letu It’s a test měl Electron zamířit na eliptickou oběžnou dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 500 kilometrů a nejnižším o 200 kilometrů níže.

Celá oběžná dráha má být vůči rovníku skloněna o 83°. Start této neobvyklé rakety, která jako první na světě používá elektricky poháněná čerpadla bychom Vám rádi zprostředkovali formou živě a česky komentovaného přenosu. Vzhledem k nejistému termínu startu ale nechceme nic slibovat a bude jistě zajímavé sledovat vývoj termínů.

EDIT 17.5.2017 21:15
Podle informací v tomto článku firma Rocket Lab nebude vysílat první start rakety Electron na internet. Tím pádem padá i náš plán na komentovaný přenos. Firma oznámila, že v případě úspěšného startu zveřejní videozáznam.

Zdroje informací:
https://www.rocketlabusa.com/
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/
https://www.faa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…36c228447265d8cbdf15cb5355d711e7&oe=59B13D8E
http://i.imgur.com/5biXzBw.png
https://pbs.twimg.com/media/C_5XRxIUQAAeucv.jpg:orig
https://pbs.twimg.com/media/C_7-HT-VoAA4VRG.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/C_0BGTYUIAARDuL.jpg:orig
https://pbs.twimg.com/media/C_1O9DEVYAAHWIs.jpg:orig

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “Je to zkouška!”

  1. pbpitko napsal:

    Snáď by bolo dobré napísať aj niečo o fime Rocket Lab. Ešte som o nej nepočul. Na Wikipedii
    som niečo našiel, ale je to tam veľmi stručné, v podstate nič dôležité či zaujímavé.
    A tiež niečo o motore Rutherford. Má to niečo spoločné so slávnym fyzikom Ernstom Rutherfordom, zakladateľom časticovej fyziky ? Asi áno, pretože pochádzal z NZ.
    Ď. pb.

    • pbpitko napsal:

      Ospravedlňujem sa, ihneď som začal čítať príspevky a až keď som ich dočítal a znovu som sa vrátil na začiatok, všimol som si že je tam odkaz na to čo som sa pýtal. Pravda, je tam toho na môj vkus málo, ale aj tak Ď. Vidno, že si dávate záležať – lepšie ako ja si dávam záležať na všímaní si obsahu Vašich článkov !

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        V pořádku. 😉
        Ono toho o té firmě nejde příliš říct, protože je relativně mladá.

      • pbpitko napsal:

        ešte jedna otázka hlupáka. Ako vložiť do textu smajlíka ? Kedysi som vedel, ale zabudol som !
        🙁
        (:
        Ď.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Už se Vám to povedlo. 🙂
        Systém používá formát, kdy jsou oči (dvojtečka) jako první a pak už může přijít závorka. Je přitom jedno, zda smajlíkovi dáte nos z pomlčky, nebo ne – fungují obě verze.
        🙂
        🙁
        🙂
        🙁

      • maro napsal:

        Jo, smajlíky. A já zase na všech diskuzích toužím, aby ty mé smajlíky zůstaly v klasické textové formě. Jenže vždycky se z toho stane nechtěné „až příliš emocionální“ žluté kolečko. Neexistuje pro to nějaký speciální řídící znak, kterým by se ten převod na nechtěný obrázek vypnul?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Bohužel nic takového neexistuje, ale zkuste třeba mezi znaky vložit mezeru. Třeba :- )

  2. Vincent Kerman napsal:

    Tak snad se motor s úplně novým palivovým cyklem osvědčí, nemůžu se dočkat!

  3. Spytihněv napsal:

    Hezká raketa. Jen at pilně trénuje. Do konce roku by měla stihnout dopravit lander společnosti Moon Express na Měsíc. Pokud se jim to podaří, půjde o opravdu raketový nástup.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Díky za trvalé sledování a zprostředkovávání novinek. Myslím, že řešení přepravy rakety v podvěsu pod erektorem nemá žádnou výhodu při vlastní přepravě, ale ušetří se jeřábová operace při nakládání rakety na dopravník (erektor). Dobré řešení, až je divné, že se jeví přirozenější nakládat raketu na rameno, když je stejně podložena jen v několika bodech.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Jen ještě dodám, že u větších raket by byl problém s protizávažím na dopravníku.

      • maro napsal:

        🙂 A tak jste si i odpověděl, proč se nejenom jeví, ale i je přirozenější nakládat raketu na rameno. Nejen to protizávaží. Navíc i stabilizace. Když z jakéhokoliv důvodu vypadne jedno stabilizační „chapadlo“, raketa zůstane ležet na ramenu, nehrozí, že by se třeba zlomila.

      • Rudolf Šíma napsal:

        Jj, je to tak, plno věcí rozhodne člověk podvědomě správně. Dobré letadlo se nám prostě líbí. Ale stejně si myslím, že je nutné se občas urvat ze zaběhnutých kolejí. Pokud erektor bude na železničním dopravníku, nebude protizávaží problém. A až bude Musk startovat každých 24 hodin 🙂 , tak se mu bude nápad od protinožců hodit.

      • snownomad napsal:

        pokud by se raketa měla zlomit při vypadnutí chapadla, tak to snad ani nemá cenu pokoušet se o start

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tohle není tak úplně pravda. Každá raketa je konstruována tak, aby byla z logických důvodů co nejlehčí. Proto jsou rakety stavěné tak, aby v hlavní ose zvládaly zatížení při startu (tah vs. tlak). Ale v boční ose už je jejich odolnost mnohem menší a při takovém zatížení by se klidně mohly zlomit. Za příklad si můžeme vzít první stupeň Falconu. Ten dostane po přistání před sklopením na transportér do nádrží tlakovací plyn, který celý trup vyztuží a teprve pak je možné stupeň naklonit a položit – jinak by hrozilo, že se zlomí. A to ani nemluvím o první generaci raket Atlas, které měly doslova balónové nádrže. S tou raketou nebylo možné manipulovat bez toho, aniž by měla natlakované nádrže, jinak by se zlomila.
        Takže věřím, že při podobném zatížení (bez natlakovaných nádrží) by se zlomil i Electron a vůbec by to neznamenalo nějakou vadu návrhu nebo konstrukce.

  5. Tomáš Králik napsal:

    teším sa tak isto ako na štarty prvých falkonov

Napište komentář k maro

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.