Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo

V pátek 5. května se z indického kosmodromu Sriharikota vznesla indická raketa GSLV Mk II a vynesla telekomunikační satelit GSAT-9, který nese také označení South Asia Sattelite. O startu se nevědělo dopředu a tradiční indické živé přenosy tentokrát také neproběhly. Přesto nejde o tajný satelit, ale o satelit veřejný, který pojem tohoto slova dokonale naplňuje. Jde však také o satelit politický, který nese nálepku indického politického slibu a někde v pozadí i dlouholetý mocenský boj dvou rivalů v regionu o nadvládu.

I když při indických startech bývá zvykem, že pár dnů před jejich uskutečněním je vydána technická zpráva o nadcházejícím letu a jeho nákladu, tentokrát tato zpráva vyšla až poté, co byl satelit GSAT-9 na oběžné dráze. Zajímavý náklad, který vynesla raketa GSLV má zajímavou historii a testuje několik nových technologií. Satelit je na přechodné dráze ke geostacionární a čeká jej ještě několik manévrů než se na ní usadí.

Start GSLV Mk II

Start GSLV Mk II
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/

GSAT-9 je osazen dvojicí velmi výkonných solárních panelů, které dokáží satelitu dodávat až 2 300 Wattů. Samotný satelit váží 2 195 Kilogramů a jeho primárním úkolem je poskytovat přenosovou kapacitu. Po tato konstatování by to byl jen další telekomunikační satelit, ale pojďme se podívat na dalších technologie. Je osazen 12 vysoce výkonnými transpondéry v pásmu Ku-band, které testují vyšší přenosové rychlosti. Hlavně je však satelit osazen novými elektrickými nebo iontovými motory, které jsou uspořádány tak, aby v případě problémů s orientačním systémem satelitu mohly plně převzít jeho roli. Tyto iontové motory mají nízký výkon a jsou to především technologické demonstrátory indické produkce, které by měly být ve vylepšeném režimu užívány na dalších indických satelitech. Na tomto satelitu má probíhat jejich dlouhodobé zkoušení. GSAT-9 má totiž životnost 12 let a po celou dobu by mělo probíhat jejich občasné zkoušení. Satelit samotný má však standardní konstrukční konfiguraci indických komunikačních satelitů I-2K, která se s vylepšeními používá už od roku 1992. Na tuto platformu je však možné osadit libovolné technologie.

Satelit GSAT-9 se také nazývá South Asia Sattelite a to z důvodu, že byl indickou premiérkou před více jak dvěma lety představen jako příspěvek pro rozvoj celého jihoasijského regionu. Jeho satelitní služby tak mohou využívat i okolní státy. Zejména pak Bangladéš, Bhútán, Nepál, Maledivy, Afghánistán, Srí Lanka a původně i Pákistán, který však z projektu na počátku vystoupil. Důvody jsou nasnadě, Indie a Pákistán jsou regionální rivalové, kteří se poslední roky předhání hlavně ve výbavě svých armád a technologickém pokroku. Pákistán tak nechtěl být součástí něčeho, co by mohlo být chápáno, jako jeho technologické zaostávání.

Příprava GSAT-9

Příprava GSAT-9
Zdroj: https://1.bp.blogspot.com/

Satelit má sloužit zejména jako komunikační prostředek řízení letového provozu, pro vědecké a školské instituce a pro zdravotnická zařízení, kterým má poskytovat vysokorychlostní spojení pro případné pokročilé robotické operace.

Ke startu se vyjádřil i indický premiér Narendra Módí, který už v roce 2014 oznámil účel tohoto satelitu jako daru Indie regionu. Na videokonferenci mezi jihoasijskými vůdci pak přímo řekl: „Uvedení satelitu na oběžnou dráhu znamená naplnění indického slibu na podporu jihoasijského regionu. Tímto startem jsme vytyčili nejzazší hranici našeho partnerství. Díky pozici GSAT-9 vysoko na obloze, splní tento symbol jihoasijské spolupráce aspirace hospodářského pokroku více než 1,5 miliardy lidí v našem regionu a rozšiřuje naše úzké vazby na vesmír.” Dále Módí popsal satelit jako indický dárek svým sousedům v Asijské asociaci regionální spolupráce, kteří budou mít využívání služeb tohoto satelitu zdarma. Každý stát si však musí zajistit pozemní vybavení k přijímání signálu GSAT-9 na vlastní náklady.

GSAT-9

GSAT-9
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/

Ke startu se dokonce vyjádřil i afgánský prezident Ashraf Ghani, který upozornil na stále pevnější svazky zemí regionu a rýpl si do Pákistánu s větou: „Pakliže není možná spolupráce skrz pozemské hranice, můžeme se překlenovat mosty na nebi.“ Prezident Srí Lanky zase poukázal, že použití tohoto satelitu pomůže zvýšit životní úroveň zdejších lidí.

Raketa GSLV Mk II má za sebou již čtvrtý úspěšný start v řadě. Poprvé vzlétla v roce 2014 a po nezdařených prvních dvou startech létá už bez havárie. Oproti své vývojové předchůdkyni Mk I má druhý stupeň pohánění kryogenním palivem.

Zdroje informací:
 http://space.skyrocket.de/doc_sdat/gsat-9.htm
https://spaceflightnow.com/2017/05/06/india-launches-satellite-linking-its-south-asian-neighbors/

Zdroje obrázků:
 https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/05/08051827/f09011.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/05/08051725/gsat9_assly_new.png
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/05/08051551/f0908.jpg
https://1.bp.blogspot.com/-G2EeNhRu6-M/VsizUz8kfgI/AAAAAAAAnmo/T1brWcl_44c/s1600/ISRO_GSAT_9_Satellite.jpg

Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo, 5.0 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 2 174 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (24 votes cast)
(Visited 2 174 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


13 komentářů ke článku “Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo”

  1. Geostacionární oběžná dráha se sklonem 48° k rovníku neexistuj. Družice se nyní pohybuje na dráze přechodové ke geostacionární. Pomocí tří motorických manévrů v apogeu postupně upraví svoji oběžnou dráhu na geostacionární. Plánovaný bod zavěšení je 48° v.d.

  2. maro napsal:

    Pěkná raketa proti té čínské. A přitom stačí tak málo. Nedělat špičky na pomocných blocích čnící přímo vzhůru, jako když se staví dětský hrad, ale sklonit je směrem k centrálnímu stupni. A taky je udělat delší než širší a na konci je zaoblit. Tohle je ale asi něco proti čínskému chápání estetiky.

  3. Racek napsal:

    Samozřejmě, tenhle způsob soupeření se mi líbí. Čína a Indie mají velmi promyšlené programy, a staví čím dál víc na vlastním​ vývoji a technologii. Indie zatim Činu dohání, ale výsledky jsou opravdu pozoruhodné. Obě země také spějí do budouciho soupeření o světovou jedničku. Zvláště Čína má našlápnuto.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.