První průlet mezi Saturnem a prstenci

Nová mise začala. Velké finále sondy Cassini je tu. Sonda dnes dopoledne našeho času jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi Saturnem a vnitřním okrajem prstenců. Vědci se už nemohou dočkat, až jim sonda pošle první fotky a výsledky měření. Je ale potřeba čekat. Výsledky budeme znát až zítra ráno našeho času. Cassini naváže se Zemí spojení až za několik dlouhých hodin. Dráhu sondy můžete živě sledovat na této adrese. V dnešním krátkém článku jsme připravili souhrn nejdůležitějších termínů (v našem čase), které se k tomuto průletu váží.

  • 26. dubna ve 2:00 se Cassini přibližovala nejnižšímu bodu dráhy. Přilétala od severní polokoule planety a už byla připravená na první z 22 blízkých průletů.
  • 26. dubna v 10:34 začala 14 minut dlouhá otočka, při které se vysokozisková anténa otočila směrem, odkud měly přicházet částice z prstenců. V této orientaci posloužila anténa jako ochranný štít, který měl ochránit citlivé přístroje a vlastní konstrukci.
  • 26. dubna v 11:00 došlo k průletu sondy Cassini mezerou mezi prstenci a planetou. Průlet přes rovinu prstenců byl ve znamení sběru vědeckých dat, kdy se činily všechny palubní přístroje. Sonda v té době nekomunikovala se Zemí.
  • Nejdříve 27. dubna v 6:00 se otevře první možnost k navázání signálu se sondou. Použije se k tomu obří 70metrová anténa v kalifornském Goldstone, která je součástí celosvětové sítě Deep Space Network. Ta bude poslouchat, zda nezachytí signál ze sondy.
  • Ne dříve než 27. dubna v 6:30 by mělo začít stahování snímků ze sondy na Zemi. Nějaký čas zabere jejich zpracování a za několik hodin bychom se tak mohli dočkat prvních snímků z této prakticky zbrusu nové mise.

Zdroje informací:
https://saturn.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA21438.jpg

První průlet mezi Saturnem a prstenci, 5.0 out of 5 based on 44 ratings
Pin It
(Visited 5 133 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (44 votes cast)
(Visited 5 133 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


16 komentářů ke článku “První průlet mezi Saturnem a prstenci”

  1. Štěpán napsal:

    Preju všem borcům z JPL hodně štěstí 🙂

  2. Spytihněv napsal:

    Při brzdném manévru v roce 2004 se přiblížila k oblakům na 19 980 km. Tehdy se uvádělo, že blíže se již nikdy k Saturnu nepodívá (tedy s výjimkou závěrečného vstupu). Nevím, jak blízko prolétá během Grand finale, ale mělo by to být méně.

  3. Majkl napsal:

    Čím je limitován čas kdy může sonda komunikovat ? Je to tím že přijímače na zemi mají omezený čas na komunikaci s určitou sondou?

  4. Duch napsal:

    Podle http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html to na nejakou komunikaci zatim nevypada –
    MODE – No Signal, STATUS Setup / Teardown / Tracking

  5. Adam Windsor napsal:

    Dobrý večer,

    předně děkuji za skvělé články, kterými už dlouhodobě zásobujete všechny kosmo-chtivé čtenáře 🙂
    Rád bych se zeptal, jakým způsobem jsou sondou (nejen Cassiny) vybírány záběry pro fotografie případně měření? Sonda dostane během komunikačního okna instrukce jak a kam se má natočit, nebo je zde nějaká míra autonomie (byť od stroje z roku 1997 neočekávám žádné velké zázraky co se umělé inteligence týče)?

    Další moje otázka se týká samotného konce sondy. Je nějakým způsobem naplánováno vědecké měření během sestupu do Saturnovy atmosféry? Pokud během včerejšího průletu byla vypnutá komunikace ve snaze maximalizovat vědecká měření, což je pochopitelné, předpokládám, že tomu tak nebude během sestupu. Které přístroje přichází v úvahu? Co jsem se díval na vybavení sondy, tak si nejsem úplně jistý, jestli sonda zvládne ze sestupu vydolovat nějaká další cenná vědecká data (doufám, že se mýlím:) )…dovede nějaká data ještě doručit přístroj CDA (Cosmic dust analyzer)?

    Děkuji a přeji mnoho spokojených čtenářů

    A.W.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      v první řadě moc děkujeme za pochvalu!
      Autonomie je v tomhle případě nulová. Sonda dostane pouze pokyny o tom, kam se má kdy dívat a který přístroj se má kdy zapnout.
      Ohledně konce sondy bude situace jiná, než není. Tentokrát sloužila anténa jako štít. Je to logické – vědci sondu nechtěli zničit, protože na ni ještě bude čekat vědecké zkoumání a zajímavá mise. Údaje se proto pouze ukládaly do palubní paměti. Naopak při konci mise už nebude na co čekat. Sonda proto bude posílat údaje v reálném čase, protože se tak jako tak zničí. Ostatně očekává se, že zanikne během minuty od vstupu do atmosféry, takže přístroje budou mít jen málo času. Ale nějaké chemické složení, případně údaje o drobných částicích by se z toho vydolovat s trochou štěstí daly. 🙂

      • Adam Windsor napsal:

        Velice děkuji za odpovědi! S anténou používanou coby štít při současném (a budoucích) průletech jsem netušil, dává to nyní mnohem větší smysl.

        Budu držet palce jak samotné sondě, tak borcům z JPL, samozřejmě a v neposlední řadě i vám, ať se daří psát další skvělé články.

        A.W.

Zanechte komentář