Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

Evropská mise k Jupiteru zajímá NASA

Evropská kosmická agentura v posledních letech dělí své projekty na malé, střední a velké. Zatímco malé a střední projekty už se dočkaly popularizace, nyní přichází čas na rozbor první velké mise. Už několik let víme, o jaký projekt půjde – název JUpiter ICy Moons Explorer se skrývá pod zkratkou JUICE. Projekt, který má zkoumat Jupiter a jeho Měsíce sice vzniká pod taktovkou ESA, ale zájem projevuje i NASA. Partnerství v této zajímavé misi se navíc v posledních dnech dočkalo i významného pokroku, když americká agentura překonala fázi předběžného návrhu svého vědeckého přístroje a postoupila do fáze implementační.

Umělecká představa sondy JUICE

Umělecká představa sondy JUICE
Zdroj: http://sci.esa.int/

JUICE má startovat za pět let a jejím úkolem bude prozkoumat především měsíce Jupitera, které by mohly být příhodné pro život. K největší planetě sluneční soustavy má sonda dorazit v roce 2029, přičemž další čtyři roky stráví na oběžné dráze Jupitera, kde bude studovat především magnetosféru obří planety a velké ledové měsíce – Callisto, Ganymed a Europu.

6. dubna došlo z hlediska NASA k milníku, který je úřední řečí označován jako KDP-C. Tato písmena asi běžnému čtenáři moc neřeknou a stejné je to i když uvedeme původ zkratky – Key Decision Point C, tedy v překladu Bod klíčového rozhodnutí C. Není to ale nic menšího, než rozhodnutí o tom, že se program přesunuje do výrobní fáze. Zároveň se rozhodlo i o financích – příspěvek americké strany bude mít hodnotu 114,4 milionů dolarů. Příštím velkým krokem pro NASA bude CDR (Critical Design Review) Kritické posouzení návrhu, ke kterému dojde zhruba za rok. Evropská CDR pro celou misi JUICE je plánována na jaro 2019.

„Již ve velmi blízké době opustí JUICE technické výkresy a začne stavba přístrojů, aby se projekt mohl v roce 2022 postavit na startovní rampu,“ láká Jim Green, ředitel divize planetární vědy v hlavním ředitelství NASA. Sonda JUICE ponese na své palubě celkem deset vědeckých přístrojů. Americká agentura poskytne ultrafialový spektrograf UVS, ale také některé subsystémy a díly pro další dva vědecké přístroje – PEP (Particle Environment Package pro měření částic) a radar RIME (Radar for Icy Moon Exploration).

Návrh přístroje UVS vychází z úspěšných předchůdců

Návrh přístroje UVS vychází z úspěšných předchůdců
Zdroj: http://www.swri.org

Přístroj UVS byl vybrán ke sledování dynamiky a chemických dějů v atmosféře Jupitera i ledových měsíců a vulkanického měsíce Io. U planety samotné bude přístroj schopen určit vertikální rozložení stratosféry a určit vztahy mezi měnícími se magnetosférickými podmínkami a pozorovanými polárními zářemi. Přístroj za 41,2 milionů dolarů vyvine Southwest Research Institute (SwRI).

PEP je v podstatě sada šesti senzorů, za které zodpovídá Švédský institut vesmírné fyziky (IRF). Tento přístroj vytvoří trojrozměrnou mapu plasmatu, které obklopuje Jupiter. Jeden ze šesti senzorů (označovaný jako PEP-Hi) poskytne americká strana – Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory z města Laurel ve státě Maryland. Tento senzor je tvořen dvojicí samostatných detektorů JoEE a JENI. Zatímco JoEE bude primárně sledovat magnetosféru Ganymedu, JENI má odhalit strukturu a dynamiku prstencového oblaku plynů a plasmatu, který obklopuje Europu. Celková cena amerického příspěvku do přístroje PEP činí 42,4 milionů dolarů.

Radar RIME má za úkol penetrovat led. Jedná se bez přehánění o klíčový přístroj, který má umožnit ty nejpřelomovější objevy této mise. Za jeho vývoj zodpovídá italská kosmická agentura ASI. Slavná kalifornská JPL má poskytnout důležité subsystémy tohoto přístroje. RIME svými radarovými vlnami pronikne skrz ledovou pokrývku Callisto, Ganymedu a Europy, aby pomohl odhalit nejen tloušťku ledu, ale i pochopit mechanismy, které vytváří podpovrchová ložiska vody. Na Europě bude tento přístroj pátrat i po oblastech s geologickou aktivitou, jako jsou v současné době proslavené výtrysky. NASA do tohoto přístroje přispěje technikou za 30,8 milionu dolarů. Prestižní je, že se na tomto přístroji bude podílet i Česká republika!

Složená anténa přístrojeRIME

Složená anténa přístrojeRIME
Zdroj: http://www.spacetech-i.com

Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že JICE není jedinou sondou, která by se měla k Jupiteru vydat. NASA sama připravuje misi Europa Clipper a obě agentury plánují, že toho využijí k výměně nasbíraných informací. „Clipper bude zaměřený na Europu a to, jak se vyvíjela její obyvatelnost. JUICE cílí na širší pochopení toho, jak vznikly a jak se vyvíjely všechny čtyři hlavní (Galileovské) měsíce,“ popisuje Curt Niebur, programový vědec z ředitelství NASA.

Kosmický přehled týdne:

Fandové přímých přenosů mohou mít radost z nové zprávy, kterou oznámila společnost United Launch Alliance. Na 18. dubna plánovaný start rakety Atlas V se zásobovací lodí Cygnus OA-7 totiž bude vysílaný na YouTube kanálu NASA TV ve formátu 360°. Jde o formát, ve kterém divák není odkázán na záběr kamery, ale může se libovolně rozhlížet po celé scéně a otáčet se záběrem podle libosti. Bude to poprvé v historii, kdy se tato technika použije v přímém přenosu ze startu kosmické rakety.

Sojuz MS-02 jen pár sekund po dosednutí.

Sojuz MS-02 jen pár sekund po dosednutí.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

Kosmická loď Sojuz MS-02 se úspěšně vrátila po téměř půlročním pobytu ve vesmíru zpět na Zemi. V jejích útrobách se vrátili Andrej Borisenko, Sergej Ryžikov a Robert Kimbrough, kteří strávili ve stavu beztíže 173 dní a 3 hodiny. Přistání bylo ozdobeno povedenými záběry, které byly vysílány na internet. Diváci tak byli svědky třeba odpouštění peroxidu vodíku, nebo menších problémů s neposedným padákem. Šlo ale o běžné přistání a posádce se rozhodně nic nestalo.

Ve Spojených státech proběhl transport dokončené membrány pro Orion Spacecraft stage adapter, který dorazil k testování na Marshallovo středisko z výrobního závodu firmy Janicki Industries ve státě Washington. Tato membrána při misi EM-1 zajistí, aby se plyny z horního stupně ICPS nedostaly k samotné lodi Orion.

Převoz membrány pro Orion Spacecraft stage adapter

Převoz membrány pro Orion Spacecraft stage adapter
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net

Americký Astronaut Robert Behnken, který se spolu s dalšími kolegy připravuje na první mise soukromých amerických pilotovaných lodí, očekává, že letos v létě, NASA rozhodne o přiřazení konkrétních astronautů k testovacím letům na jednotlivých lodích. Zatím se všichni 4 vybraní astronauti připravují formou obecného studia systémů pro lodě Crew DragonCST-100 Starliner. Již brzy by se mohli rozdělit na dvě dvojice, které se specializují pouze na daný typ lodi a začne tak jejich trénink na testovací let.

Přehled z Kosmonautixu:

Už v neděli jsme přinesli pozitivní zprávu o tom, že NASA ani Rusko se nebrání dalšímu prodloužení služby ISS. V pondělí jsme Vám přinesli již 20. várku fotek od Thoamse Pesqueta z ISS. Ze stanice se navíc v pondělí vracela tříčlenná posádka a celou událost jste mohli sledovat živě. U kosmických stanic jsme zůstali i nadále, jen jsme cestovali do minulosti – konkrétně k programu Saljut, kde vyšel již 9. díl oblíbeného seriálu. Podívali jsme se na novinky kolem blížícího se startu nové čínské zásobovací lodě a vrátili se do historie, abychom sledovali, jak se rodil návrh ISS. Čína vypustila první vysokokapacitní komunikační družiciSpaceX koketuje s myšlenkou na záchranu všech částí raket Falcon. Na čtvrteční večer NASA svolala tiskovou konferenci, kterou jste mohli sledovat živě. Objevy sondy Cassini a Hubbleova teleskopu představené na konferenci jsme Vám následně přinesli v samostatném článku. Podívali jsme se na působivé video, jak by se měly v dalších milionech let hýbat hvězdy v Mléčné dráze a vypravili jsme se i k Marsu, kde došlo k prvnímu mimozemskému objevu kovových iontů v atmosféře. Podívali jsme se i na vakuové zkoušky nové meteorologické družice GOES-S.

Snímek týdne:

V pondělí 10. dubna se z půlročního pobytu na ISS vrátili dva Rusové a jeden Američan. Detaily jsme rozepisovali výše, ale k celé události se vrátíme ještě jednou. Pohotoví fotografové dokázali pořídit hned několik působivých snímků návratového pouzdra. Pro naši rubriku Snímek týdne jsme nakonec vybrali fotku, na které je rozložený hlavní padák osvětlený zapadajícím kazašským sluncem nad pustou stepí. Jo, kosmonautika je sice chladný technický obor, ale umí vyčarovat scenérie, které zasáhnou i srdce umělecky založených lidí.

Sojuz MS-02 se vrací domů.

Sojuz MS-02 se vrací domů.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Video týdne:

V této rubrice se ještě jednou vrátíme ke konferenci, která se týkala výzkumu ledových světů. Tohle video je ale trochu delší – má celých 48 minut. je sice v angličtině, ale jeho tvůrci si dali záležet na tom, aby bylo co nejvíce srozumitelné. Dočkáme se proto obrázků, ale i velmi povedených modelů a demonstrací.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://richardhynek.blog.idnes.cz/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
http://spacenews.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/17-042_main_image.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/9b/JUICE_artist-impression.jpg
http://www.swri.org/3pubs/IRD2012/Images/158324fig1.JPG
http://www.spacetech-i.com/images/news/2016-05-23-JUICE-RIME-Antenna-Proposal.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/11042441/4008336363.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…1ef0f8d9702a4cea8ddbb7d02121eed6&oe=5985A919
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/33110046934_8e3808871c_o.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)”

  1. Nedvidky napsal:

    Zaujalo me, ze NASA ma jen dva astronauty na kazdou soukromou pilotovanou lod. Jak to bude s letem? Poleti jen jeden astronaut a druhy je v zaloze nebo leti dva a nemaji zalohu (coz se mi zda zvlastni).

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ono je to trochu složitější. Samozřejmě bude v soukromých lodích létat více astronautů, než jen aktuální čtveřice. Tito čtyři astronauti ale mají za úkol provést první testovací (ověřovací) lety – na každý testovací let poletí dva astronauti.

      • Nedvidky napsal:

        A jaky maji postup, kdyz jeden z astronautu nebude moct letet? At ze zdravotniho stavu (porad si muze nekde vyvrtnout kotnik) ci jineho duvodu. To odlozi start?
        Drive byly nahradni posadky samozrejmosti, dnes je to tedy jinak?
        Pokud je to prilis komplikovne napsat do komentaru, uvital bych clanek s touto tematikou. Jak to bylo v minulosti a jak je to dnes s nahradni posadkou.
        Dekuji 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Bohužel takové informace jsem nikde neviděl.

  2. Spytihněv napsal:

    Na začátku článku se uvádí, že ESA v posledních letech dělí své projekty na malé, střední a velké. A že malé a střední už se dočkaly realizace.

    Je tím myšlen program Cosmic Vision 2015-2025? Právě zde jsou kategorie L-class, M-class a S-class.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Přesně tak, jen místo realizace tam mělo být popularizace. Opraveno.

      • Spytihněv napsal:

        Ano, to jsem měl na mysli, děkuji. Mám dotaz na odkazovaný článek na blogu iDnes. Je tam uvedeno, že radar RIME bude schopen proniknout 30 metrů pod povrch ledové krusty. Připadá mi to docela málo. Na to, že tloušťka ledu se na měsících Jupitera počítá minimálně v jednotkách, někde i ve stovkách kilometrů. Není to úplně jasné, ale 30 metrů tedy není nic moc.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, taky se mi to zdá zvláštní. Přiznám se, že se v radarech příliš nevyznám. Je možné, že bude možné provádět i hlubší měření za cenu nižší citlivosti. A i těch 30 metrů může stačit k pochopení struktury, která je hlouběji, ale to jen spekuluju.

      • Machi Redakce napsal:

        Dosah je odhadován na hloubku až 9 km. Dle složení ledu a přítomnosti příměsí se může lišit (dle modelu povrchového složení 6-9 km).
        Mělo by to například stačit na rozlišení dvou konkurenčních modelů pro kůru Europy – tenká (~10km) vs. tlustá kůra (>30km).
        30-90 metrů je vertikální rozlišení podpovrchových vrstev, které zřejmě autor zaměnil za dosažitelnou hloubku.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky moc za informace! Takhle to dává smysl a zní to opravdu velmi dobře.

      • Richard napsal:

        Zdravím,
        díky moc za vysvětlení! V blogu na idnesu byla v celkovém dosahu chyba, taktéž nejsem expert na radarová pozorování 🙂

  3. Spytihněv napsal:

    Tak na JUICE mají Brňáci z Frentechu na naše poměry opravdu prestižní účast. Mechanismus na rozvinutí dvou osmimetrových ramen radaru pod ledovou krustu. Paráda. Sice je možná trochu nešikovné, že tak dlouhá anténa poletí vesmírem zbytečně v rozvinutém stavu 7 let, ale panely to musí koneckonců taky přežít.

  4. vh napsal:

    JUICE: podíl NASA je 114.4 miliard dolarů nebo 114.4 milionů dolarů ?

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.