Kompletně znovupoužitelný Falcon 9?

„Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví,  co se může státi,“ tato známá slova pánů Ježka, Voskovce a Wericha se krásně hodí na současnou situaci, ve které jako domečky z karet padají léta platné neoddiskutovatelné „pravdy“. SpaceX ve své snaze o znovupoužitelnost dokázala překonat řadu překážek a dosáhnout nemalých úspěchů. S jídlem ale roste chuť a tak je dost možné, že si nad současnými plány budou lidé ťukat na čelo stejně, jako před pár lety nad představou motoricky přistávajícího stupně.

Minulý týden Elon Musk prohlásil, že si je „docela jistý“, že jeho rakety Falcon mohou být během pár let plně znovupoužitelné. Důležité je vypíchnout slovo „plně“. Tady už se nebavíme jen o prvním stupni, který je největší a nejdražší částí rakety. Do středu pozornosti by se měla dostat i záchrana horního stupně a aerodynamického krytu. První stupeň sice tvoří podle některých odhadů až 70% ceny rakety, ale pořád je tu ještě zbytek, který by bylo škoda vyhazovat. Ostatně myšlenka není nová – stačí si vzpomenout na první video, ve kterém SpaceX představila koncept záchrany prvního stupně.

V minulých letech jsme se hned několikrát dozvěděli, že myšlenka záchrany horního stupně je zatím uložená k ledu, protože není pro SpaceX prioritou. Když se nyní podařilo vyladit úspěšnost přistání prvních stupňů na docela vysokou spolehlivost, mohou se inženýři začít věnovat i dalším projektům. Na veřejnost tuto myšlenku vypustil Elon Musk, když ve svém tweetu uvedl, že na konci příštího roku by mohlo být možné zachraňovat i horní stupně a dotáhnout tak znovupoužitelnost na maximum.

Rozměry aerodynamického krytu Falconu 9 rozhodně nejsou malé.

Rozměry aerodynamického krytu Falconu 9 rozhodně nejsou malé.
Zdroj: https://marssettlement.files.wordpress.com

Už nyní se SpaceX snaží o záchranu aerodynamických krytů – kompozitních struktur, které ukrývají vynášený náklad a chrání jej před poškozením při průchodu hustými vrstvami atmosféry. Aerodynamický kryt stojí zhruba pět milionů dolarů, což možná někoho překvapí. Cena ale odpovídá náročnosti jeho výroby. Kompozitní kryty totiž nejsou malé – vešel by se do nich průměrný autobus! Tyto velké díly se zapékají ve speciálních pecích – autoklávech, což zvyšuje nejen cenu jejich výroby, ale také prodlužuje produkční dobu. Pokud by SpaceX chtěla do budoucna zvyšovat frekvenci startů, prvním úzkým hrdlem by byla právě výroba krytů, která by nestíhala.

Už při minulém startu s družicí SES-10, kdy došlo k historicky prvnímu znovupoužití prvního stupně, se SpaceX podařilo zachránit jednu polovinu aerodynamického krytu, vylovit ji a převést do přístavu. Zachráněný kryt je prý v poměrně dobrém stavu, ale je jasné, že celý princip potřebuje ještě doladit. Stabilizaci aerodynamického krytu mají zajišťovat trysky se stlačeným vzduchem a řiditelné padáky. Některé zdroje hovoří o tom, že by k finálnímu dosednutí mělo dojít na nějaké měkké konstrukci, která bývá přirovnávána ke skákacímu hradu.

Aerodynamické kryty by tedy mohly být zachráněné už v letošním roce, přičemž v roce dalším má přijít čas pro znovupoužitelnost horního stupně. Elon v jiném tweetu naznačil, že by k prvnímu pokusu mohlo dojít při premiérovém letu toužebně očekávaného Falconu Heavy. Na první pohled se může zdát záchrana horního stupně jednodušší, než v případě stupně prvního – je přece mnohem menší a lehčí. To je sice pravda, ale jinak je to úplně jiná liga.

Výroba horního stupně Falconu 9.

Výroba horního stupně Falconu 9.
Zdroj https://c1.staticflickr.com

Horní stupeň ze své vlastní podstaty musí dosáhnout oběžné dráhy, kam vynáší náklad. Oproti tomu první stupeň letí „pouze“ po suborbitální dráze, což znamená, že má menší rychlost, které se musí zbavovat, což s sebou nese menší tepelné namáhání. Horní stupeň při návratu z oběžné dráhy by ale do atmosféry vstupoval 4× rychleji a když tepelné namáhání roste s druhou mocninou, je jasné, že to nebude nic snadného.

Ve zmíněné animaci bylo vidět, že by horní stupeň dostal kromě výklopných nohou pro přistání i nefalšovaný tepelný štít, který by se nacházel v horní části. Stupeň by tak měl do atmosféry vstupovat štítem vpřed a motorem vzad, což by mělo ochránit konstrukci stupně před roztavením. To byly ale plány staré několik let. Vloni v červenci Elon oznámil, že by bylo velmi lákavé předesignovat horní stupeň tak, aby byl schopný návratu. Ředitelka SpaceX, Gwynne Shotwell, pak v srpnu avizovala, že by to zabralo zhruba pět let. Bylo jasné, že firma stále usiluje o vývoj důležitějších projektů – silnějších raket a možná i systému pro let k Marsu.

Teoretická možnost záchrany horního stupně.

Teoretická možnost záchrany horního stupně.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com

Nyní se již zřejmě karta obrací a na konci letošního března Elon koketuje s myšlenkou záchrany horního stupně. V případě premiérového letu Falconu Heavy mají být šance na úspěšnou záchranu velmi nízké, ale určitě prý stojí za zkoušku. Horní stupně na Falconu Heavy totiž budou prakticky identické s těmi, které létají na běžných Falconech.

Už nyní víme, že SpaceX bude chtít při premiéře Falconu Heavy zachránit oba boční stupně (na pevnině) i centrální stupeň (na mořské plošině). Horní stupeň by mohl na oběžné dráze zůstat klidně i několik dní, než by vykonal brzdící zážeh pro navedení do atmosféry podobně jako když se z oběžné dráhy vrací kosmické lodě. Je jasné, že snaha o znovupoužitelnost horního stupně bude mít negativní vliv na nosnost rakety. Něco bude vážit tepelný štít, něco nožičky, něco zbylé palivo. Dohromady to znamená, že by horní stupeň musel tuhle extra hmotu táhnout celou dobu s sebou.

Přistání horního stupně ve více než pět let staré animaci.

Přistání horního stupně ve více než pět let staré animaci.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Už nyní je nosnost Falconu snížena zhruba o třetinu vlivem snah o znovupoužitelnost prvního stupně. Je otázkou, jak by s nosností zamávaly snahy o záchranu horního stupně. Tady je ale potřeba se na chvíli zastavit. SpaceX totiž svým způsobem nemění jen zavedené technologické postupy, ale samotnou filosofii letů do vesmíru. Dlouhé roky se všichni dívali jen na nosnost na nízkou oběžnou dráhu – velká a drahá raketa je silnější, než malá a levná. Ale pokud SpaceX dokáže dosáhnout 100% znovupoužitelnosti, zavedené pořádky se změní.

Falcon Heavy má v jednorázově použitelném režimu na dráhu přechodovou ke geostacionární dopravit 26,7 tuny. Nalijme si čistého vína – takhle těžký náklad momentálně není potřeba vynášet. Záchranou prvního stupně přijdeme o 30%, dostáváme se na zhruba 18,5 tuny. Nyní předpokládejme, že záchranou druhého stupně přijdeme o dalších 50% nosnosti, což je pouze spekulace. I tak jsme na nosnosti 9 tun na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nejtěžší družice, které na tuto dráhu míří, váží okolo sedm a půl tuny, což dává pořád dostatečnou rezervu.

Falcon Heavy na rampě 39A

Falcon Heavy na rampě 39A
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

A kde je ta změna filosofie? Někomu možná přijde nelogické vynášet sedmitunovou telekomunikační družici mířící na GTO raketou, která dokáže na LEO dopravit 64 tun nákladu. Ale pokud bude taková raketa kompletně znovupoužitelná, rázem nejde o to, co by dokázala v jednorázové konfiguraci. Šlo by o to, že by se mohly výrazně snížit ceny za start. Vždyť plně natankovat Falcon 9 stojí okolo půl milionu dolarů – v případě Falconu Heavy to sice bude více, navíc musíme přičíst i náklady na provoz a údržbu, ale i tak bude takový start neporovnatelně levnější, než u jednorázově použitelného stroje. Středobod zájmu se v tomto případě stěhuje od nosnosti k nákladům na start.

Falcon Heavy má prostě výhodu v tom, že má gigantickou nosnost, se kterou se dá skvěle pracovat. I když ji znovupoužitelnost sníží jen na zlomek původní hodnoty, stále je to dostačující. Jiná situace je u Falconu 9, který by při dalším snížení nosnosti pravděpodobně přišel o možnost dopravovat náklady na GTO. Ale to by ani tak nevadilo – tyto náklady by se prostě jen přesunuly na Falcon Heavy. Navíc nesmíme zapomínat ani na blížící se finální verzi Falconu 9 označovanou jako Block 5, která má kromě jiného přinést i vyšší výkon motorů, což nosnost naopak trochu zvýší.

A smělé cíle tím nekončí, vždyť Elon Musk před pár dny oznámil, že dalším cílem je znovupoužití prvního stupně během 24 hodin. Ano, zní to šíleně, ale nezapomínejte, že to se před pár lety říkalo i o motorickém přistávání prvních stupňů. Nechme se proto překvapit tím, co přinesou další měsíce a roky. Jedno je jisté – nudit bychom se neměli.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2017/04/11191859/f9_upperstage_2.png
https://marssettlement.files.wordpress.com/2013/05/falcon9fairing17ft.jpg
https://c1.staticflickr.com/3/2631/4104346609_08a33e750e_b.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=39314.0;attach=1093423;image
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/11205328/f9_upperstage_landing.png
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…10156477249620131_4740423486736083826_o.jpg

Kompletně znovupoužitelný Falcon 9?, 5.0 out of 5 based on 48 ratings
Pin It
(Visited 5 418 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (48 votes cast)
(Visited 5 418 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


52 komentářů ke článku “Kompletně znovupoužitelný Falcon 9?”

  1. Rudolf Šíma napsal:

    Ten chlap z Jihoafrické republiky nedá pokoj. 🙂 Fascinující nástin blízké (!!!) budoucnosti. Díky.

    • Viktor napsal:

      A jestli pouzije v budoucnu skutecne reptor misto merlinu(nerkuli i na prvnim stupni),tak se nam to pekne vrati na zacatek nebot znovupouzitelnost si zada 30% vahy navic a reptor je trikrat vykonejsi nez merlin,jestli se nemylim:)

      • Trebka napsal:

        Raptory na prvním stupni nikdy nasazený být nemůžou. Je to úplně jinej motor s úplně jinou architekturou a znamenalo by to vyvinout celou novou raketu, což SpX neplánuje. Na druhým stupni je to něco jinýho, tam se nejspíš dočkáme.

      • Miroslav Pospíšil napsal:

        Je to Raptor, ne reptor.

    • M_M napsal:

      Pokud si správně přebírám informace, které o Muskovi mám, on ani pokoj dát nemůže. Takže otázka je pouze, jak dlouho tu ještě bude, protože dokud tu bude, pokoj nedá a bude přinášet nové vizionářské cíle a co je důležitější, snažit se je realizovat!

  2. Vojta napsal:

    Super, držím palce. Zajímavá je představa nejen průletu atmosférou, ale i přistání hlavou dolů. Akorát budou potřeba další motory. Asi Superdraco, ale ty jsou hydrazinové. Elegantnější by bylo přistání ve stylu New Sheparda, který dokáže motor přiškrtit na nějakých 10% nominálního tahu. Komplikuje to ale i extra dlouhá tryska vakuové verze Merlinu.

    • Štěpán napsal:

      Má to bohužel spoustu problémů, které zde nechci vypisovat, ale můžete se podívat na elonx.cz, kde je to všechno hezky popsáno… Už jen problém s vakuovou tryskou.

      • Vojta napsal:

        Problémů je dost i bez trysky (teoreticky by se dala odhodit a přistávat s nějakým krátkým zbytkem). SuperDraco používá jiné palivo než Merlin, takže by se do druhého stupně musela integrovat další pohonná souprava, což mi nepřijde zrovna vhodné kvůli hmotnosti. Lepší by bylo, kdyby vyvinuli malé keroloxové motory, které by si vzaly palivo z hlavní nádrže. Problém bude i s adaptérem na náklad. Asi ho nechají shořet, protože systém, jak ho ukrýt pod tepelný štít také nebude jednoduchý a lehký. Jsem na to zvědavý, tohle je hodně obtížný úkol. Dobré je na tom akorát to, že druhý stupeň vydrží několik oběhů, takže nebude třeba nikam posílat plošiny nebo tak něco. Prostě přistane, až bude nad správnou oblastí.

        • stealer napsal:

          Nezávislý systém přistávacích motorů sice přinese hmotnost navíc, ale to nemusí být na škodu při vstupu do atmosféry, kdy díky tomu bude těžiště umístěné více vpředu u tepelného štítu. Přežít namáhání při návratu z GTO bude dostatečná výzva, určitě budou šance vyšší, když v hlavních nádržích nebude tekutý kyslík a petrolej.

        • Vladimír napsal:

          Už v minulosti jeden keraloxový motor vyvinuly. Kestrel vážil 52 kg a na přistání by byl ideální.

  3. Radoslav Packa napsal:

    Kostlivci v starých štruktúrach sa budú musieť pohnúť, aby im neušiel vlak.

    • Samo napsal:

      Pohnúť sa museli už po 21.12.2015 😀

    • maro napsal:

      A nebo vyrábět tak levně, že i to palivo na záchranu a procesy spojené s renovací vyjdou dráž. Třeba jako to dělají ti Novozélanďané s turbočerpadly poháněnými elektromotory z baterií 🙂

      • tyčka napsal:

        To je vhodné jen pro malou raketu – pro velkou to vychází hmotnostně nepřijatelně – jsou potřeba příliš velké výkony čerpadla.

  4. Spytihněv napsal:

    Díky za výborný článek. V podstatě se dá říci, že Elon Musk “kazí normy”. A je to tak dobře. Hned při premiéře Falconu Heavy by se mohly vzorně vrátit rovnou čtyři kusy hardware (i ty tři jsou až až). A pokud by se podařil i kryt a skákací hrad (s věžičkami a hladomornou), tak to už by bylo vyloženě skandální 🙂 Úžasná představa, jak horní stupeň krouží na oběžné dráze, pak zažehne trysky a jde na přistání.

  5. Trysky napsal:

    Kompletní znovupoužitelnost společně s nafukovacím hotelem na oběžné dráze a máme tady rozmach vesmírného turismu za “přijatelnou” cenu. 😀
    A jak to vůbec vypadá s nafukovací částí na ISS? Nějaké novinky?

  6. ventyl napsal:

    Presne o tomto sme sa v utorok bavili. Zavedenie znovupouzitelnosti moze zborit niektore zavedene pravdy. A ked sa tak zacne diat, ujde vlak ostatnym firmam definitivne, pretoze to bude znamenat nie len to, ze im chyba realna znovupouzitelnost, ale aj to, ze im chybaju vylepsenia ktore znovupouzitelnost umoznuje. A nie som si celkom isty, ci sa tieto dve veci budu dat vyvijat naraz.

  7. Black_Sheep_OI2 napsal:

    Trocha nechápem mnohokrát opakované: “Nalijme si čistého vína – takhle těžký náklad momentálně není potřeba vynášet”

    Na druhej strane, každá väčšia missia je obmedzená nosnosťou nosiča. Možno som nechápavý, ale aj ISS je zlepenec dielov, ktoré sa dali vyniesť existujúcimi nosičmi.
    Prečo potom to generalizovanie?
    Väčšia nosnosť rakety znamená väčšie možnosti, v smere znovupoužiteľnosti a snáď aj rozmerov a váhy nákladov.

    Aby ste ma nechápali zle, jednorázová raketa typu SLS, kde modifikacie prinesu len malé, resp. ziadne uspory nevedú k optimalizácii. Chce to modularitu a masovosť na zlacnenie jednotlivých častí (Heavy Falcon z Falconov, Energia zo Zenitov…)

    • Rudolf Šíma napsal:

      Ale vždyť u SpX jdou i tou “Vaší” cestou. Komerční družice opravdu nejsou padesátitunové a pro řídké případy těžších nákladů se mohou v budoucnu použít “olétané” stupně znovupoužitelných nosičů.

      • Black_Sheep_OI2 napsal:

        Ja fandím tejto myšlienke, myslím si, že je to správna cesta, ale upozornil som na ten nedostatok veľkých nákladov, čo podľa mňa nie je pravda. Náklad sa vytvára na základe obmedzení nosnosti, ak je to naopak, je to nerentabilné.
        A teda, ak bude modulárny nosič dostupný, zvýši sa možnosť vysielať aj väčšie telesá.

    • ventYl napsal:

      Ste tu vetu vytrhli z kontextu. Rec tam bola o nosnosti na LEO, co je nizky orbit, ktory naozaj nie je velmi vyuzivany tazkymi druzicami. Ak ma dnes nejaky udaj o nosnosti vyznam, tak je to GEO alebo GTO orbit. Jedine naozaj tazke naklady na LEO su vami zmienovane komponenty orbitalnej stanice. Ale ako to tak vyzera, tak dalsia stanica nebude ani tak skoro, ani na LEO.

      A znovupouzitelnost prave nosnosti na LEO, resp. nosnosti jedneho nosica vseobecne dava skrt cez rozpocet, pretoze nema zmysel vypustat osekanu jednomodulovu raketu s velkou nosnostou na nosic, ktora kompletne zhori v atmosfere, ak sa da vypustit raketa “triedy heavy”, ktora sice spali 30-50% paliva navyse, ale kompletne sa vrati a bude znovupouzitelna.

  8. Opakovaná použitelnost raketových stupňů je dobrou inovativní cestou, která pomůže vyvinout nové materiály a technologie. To může napomoci i satelitní technice, která nemusí být zcela odepisována, vědeckým přístrojům, dočasným skladovacím a jiným objektům pro výzkum vesmíru.

  9. Kamil napsal:

    A mě by se líbilo spojit 2.stupeň s tím krytem do miniITS. Startovala by na FH a přistála by motoricky. Když by měla nosnost 20t na LEO, byla by fantastická.

  10. Filip napsal:

    Pro nás, tedy pro konečného zákazníka, který se chce dostat na orbitu, to není dobrá zpráva, že ostatním firmám ujíždí vlak… tam potřebujeme, aby se znovupoužitelnost raket děla celosvětově ve všech raketových firmách. Jenom ta představa, že SpaceX trval vývoj 15 let mě děsí, kde jsou asi v současnosti ostatní firmy (Blue Origin tolik nezaostává).
    Jinak si myslím, že lety do vesmíru pro lidi začnou být cenově reálné (v rozmezí levnějšího auta, tak 0,5 mil. Kč) až v době, kdy bude vypouštění raket schopen finančně utáhnout i stát velikosti ČR, nebo soukromník v tato velkém státě. To by v našem případě mohlo nastat tak za +50 let, pokud by se do toho ČR pustila, a toho se tedy nedožiji:-)
    Neví někdo o nějaké zkušební nebo výzkumné rampě pro odpalování malých raket v ČR?

    • Ketivab napsal:

      Problém vypouštění raket z ČR je ten, že ze střední Evropy jen tak nic létat nemůže – z bezpečnostních důvodů – proto jsou startovací rampy u pobřeží, popřípadě raketa startuje nad neobydlená území (Rusko)). Myslím, že ani přímo v celé Evropě žádná startovací rampa, ze které by se raketa dostala do vesmíru, není
      Je pravda, že Evropa by také měla o znovupoužitelnosti začít uvažovat, jelikož i ULA plánuje částečnou znovupoužitelnost raket Vulcan. Zatím tyto společnosti lákají na vysokou spolehlivost, ale jakmile klesne cena raket tak už asi nebude zas tak velký problém, když dojde k nějaké havárii a ten risk za to bude stát.

      • Geo napsal:

        Z ČR ne , ale v úvahu může připadat Bulharsko – Rumunsko , Sicílie pro obydlenost ne ale máme tu jihozápadní cíp Irska 😀

      • Cateye napsal:

        Když dojde k havárii je to vždy problém, protože družice jsou stále tak unikátní a jedinečná zařízení, že ani plná pojistka nenahradí jejich ztrátu, když zkonstruování nové trvá řádově roky a investor musí úplně přehodnotit a odložit svůj podnikatelský plán.
        Proto má drahá ale spolehlivá Ariane V. pořád na trhu s nosiči potenciál oslovovat zákazníky.
        Znovupoužitelnost začne mít opravdu smysl, až začne fungovat celý systém a hlavně konkurence, podobně jako tomu bylo u komerční letecké dopravy.

      • Filip napsal:

        Máme vylidněné vojenské újezdy, které by mohly dobře posloužit:-) Řešil bych to ale spojením s již fungující infrastrukturou, např. letiště a raketová základna (Ruzyně a 2 km od toho raketovou základnu):-)
        Jinak co mi chybí u raket třídy Falcon 9 jsou některé systémy/hardware/software, jako např.:
        – systém nouzového přistání rakety při výpadku 2 a více motorů v průběhu startu rakety bez nutnosti automatické destrukce (aby mohla raketa přistát i s nákladem, kdyby vypadly např. 3 motory),
        – systém nouzového přistání rakety při výpadku 1-2 motorů v průběhu přistání rakety (neviděl jsem, že by to SpX zkoušela v praxi).
        Ten první bod je důležitější – máte přebytek hmotnosti a vypadne vám tah, který rezervou v ostatních motorech nenahradíte. Co se stane? Raketa jde dolů. Jak se ale zbavit rychle přebytečné hmotnosti? Letadla dokážou vypouštět palivo za letu…

        • PepaSFI napsal:

          vojenské újezdy jsou sice velké na pěší výlet ale na start rakety je to úplný nic. Když startuje Falcon, uzavírá se na moři riziková oblast dlouhá několik set kilometrů. To by byl problém i na březích Středozemního a Černého moře a obávám se že i v severním Atlantiku vzhledem k hustotě lodní dopravy.
          To nouzové vypouštění paliva, to asi neklapne. Letadlo to vypustí za sebe, petrolej je celkem málo hořlavý, sám nechytne a rozprášený do vzduchu se většinou vypaří. Jenže v raketě je ještě kyslík a vypustit to za sebe, tam kde hoří raketový plamen, to by asi vyšlo nastejno jako autodestrukce.

  11. Svihak Lazensky napsal:

    Prima clanek, dekuji. Snazil jsem se bez uspechu vygooglit jestli je nejaky posun ve vystavbe druhe pristavaci oblasti pro FH. Nevite nekdo vice?

  12. Spytihněv napsal:

    Přivést nebo převést je pořád vodění za ruku. Jde o to z/s. Takže přivézt nebo převézt. To už se něco vozí 🙂

  13. Hunter napsal:

    Mne by zajimalo az poleti ti 2 civilisti se SpaceX okolo Mesice jak to bude vyreseno se zachodem :D, pokud vim tak modul Dragon zadny nema.

    • Dušan Majer napsal:

      Určitě se to nějak vyřeší, toho bych se nebál. 😉

    • Cx napsal:

      Sojuz taky nemá záchod. Kosmonauti před letem moc nepijí a nejedí, aby to vydrželi až na stanici.

      • Štěpán napsal:

        Třeba se poletí o postu a nebudou tedy mít žádné problémy 😀

      • PepaSFI napsal:

        Sojuz má záchod, jen samozřejmě není tak uživatelsky přítulný jako na ISS. Pokud se letí krátkou cestou tak na těch pár hodin asi není potřeba. Mají před letem nízkozbytkovou dietu a taky klistýr aby zvládli aspoň fázi kdy musí být v letových skafandrech a i v těch mají plínku kdyby to holt jinak nešlo. Let klasickou dráhou už se bez záchodu nedá, to už je moc dlouhý.

      • maro napsal:

        Sojuz má záchod. A díky oddělenému orbitálnímu modulu na něm máte i jakési soukromí.

    • Radim napsal:

      Nabízí se několik řešení. Od “modelu” Apollo, až po úpravu interiéru zajišťující dostatečné soukromí. Při dvou pasažérech bude k dispozici prostoru víc než dost, limitem by mohla být akorát hmotnost.

  14. David napsal:

    Jaký je důvod toho že brzdící manévr druhého stupně nemůže probíhat pozvolně několik hodin tak aby nebyl příliš tepelně a mechanicky namáhán?

    • Dan napsal:

      Tohle nebeská mechanika nedovoluje. Za 90 minut obletíte Zemi dokola. A stejně musíte umořit rychlost pomocí zbrzdění o atmosféru, nemáte k dispozici moc paliva.

    • tyčka napsal:

      Co vím, tak jakmile poklesne rychlost pod určitou stále dost vysokou hodnotu tak prostě rychle klesnete do hustších vrstev atmosféry a to je právě již to intenzivní brzdění.

      • maro napsal:

        No ale kdybyste měl něco jako křídla, tak byste mohl klouzat (ale přitom se neodrazit zpět do vesmíru). Asi by to chtělo jen větší poměr plochy k hmotnosti než měl třeba Schuttle.

    • Yokotashi napsal:

      Pri brzdicim manevru stupen moc namahan neni. Zacne byt namahan az po vstupu do atmosfery. A tam mu nezbyva, nez vstoupit orbitalni rychlosti (7.9 km/s).

      Hypoteticky by se mohl dele drzet ve velmi vysokych vrstvach atmosfery (nekde 70-120 km) za pomoci nejake aerodynamiky, ale urcite nejsem prvni koho to napadlo a nikdy jsem necetl, ze by se to nekdo pokusil pouzit, takze tam asi bude nejaky duvod, proc to je nerealne.

  15. Viktor napsal:

    Jeste bych chtel upresnit k Raptorum na prvnim stupni Falkonu,jestli mi nekdo fundovane odpovi proc to na prvnim stupni nejde,tak se dam poddat,ale kdyz to jde na druhem a jde o Elona Maska a oba motory maji stejne rozmery i kdyz jsou technologicky odlisne..chce se pouzivat stejne palivo na obou stupnich..bylo by efektivnejsi pouzivat jen jedno palivo a jeden druh motoru..odpadlo by tlakovani heliem(s tim byly preci spojene obe predchozi nehody)..bude poptavka po vyssich vykonech a zkusenost s praci svazu 27 Raptoru na FH nebude k zahozeni pro vyvoj ITS..skoro bych si na to vsadil;)

    • kopapaka napsal:

      Jelikož má Merlin oproti Raptorovi cca třetinový tah,tak dvacet sedm kousků na FH rozhodně nehrozí.
      Obyčejný F9 by tedy mohly pohánět tři, nanejvýš čtyři Raptory. Otázka je, jestli by s tak vysokým výkonem jednoho kusu šlo ještě bezpečně přistát…

  16. Martin napsal:

    Viem, ze mozno trosku predbieham, no uz sa vie ci SpaceX planuje aj dalsie rakety? Tak ako F9 nahradil F1, je aj nieco co nahradi F9 block 5? Mozno nejaky prvy stupen na metan a podobne? Dakujem.

    • JakubV napsal:

      No, v dřívějších materiálech se vyskytoval ještě Falcon X a Falcon X Heavy, takový Falcon 9 na stereoridech s Raptor motory
      sem tam se na na obrázek narazit, třeba tady
      http://spaceflight101.com/spacex-launch-vehicle-concepts-designs/
      jako Falcon XX je tam to, co se označovalo BFR, následně MCT a ITS…

      Ale netuším, zda to EM přeskočil rovnou k ITS nebo na mezi raketě pracuje…

      • kopapaka napsal:

        Oni ten postupný vývoj přeskočili pro nedostatek času. Na F1 i F9 zjistili, že pod určitou hranici se vývoj prostě nedá zkrátit a tak jim nezbylo než mezistupně přeskočit.

Zanechte komentář