Orion pro druhou ostrou misi

Na konci roku 2018 by měla z Floridy poprvé odstartovat nová americká raketa SLS, která dopraví k Měsíci loď Orion. Ta měla být původně nepilotovaná, ale v poslední době se hovoří o možnosti pilotované mise. Ale v tomto článku se podíváme do vzdálenější budoucnosti. Zatím sice do mise EM-1 zbývá více než rok a půl, ale to nebrání technikům z kalifornské firmy AMRO Fabricating , aby začali s výrobou lodi Orion pro misi EM-2. Ta je od začátku plánována jako pilotovaná a prozatím se s ní počítá na rok 2021. Dnešní krátký článek Vás tedy seznámí s fotkami, které ukazují, že se nová americká éra skutečně začíná velmi pomalu rozjíždět.

Výroba přetlakové kabiny lodi Orion pro misi EM-2 - snímek pochází ze začátku února 2017.

Výroba přetlakové kabiny lodi Orion pro misi EM-2 – snímek pochází ze začátku února 2017.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Jeden ze tří panelů, které vytvoří kónickou část přetlakové kabiny - snímek byl zveřejněn 22. března 2017.

Jeden ze tří panelů, které vytvoří kónickou část přetlakové kabiny – snímek byl zveřejněn 22. března 2017.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net

Diagram znázorňující jednotlivé díly přetlakové kabiny lodi Orion.

Diagram znázorňující jednotlivé díly přetlakové kabiny lodi Orion.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
http://www.lockheedmartin.com/content/…/image_2.img.jpg/1485447703725.jpg
https://pbs.twimg.com/media/C3nfePwXUAAqM10.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net…d9ebd0b886c8130c5d38470aee909dfd&oe=595C403B
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-182diagram.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

15 komentářů ke článku “Orion pro druhou ostrou misi”

  1. Jiný Honza napsal:

    No to je fakt síla.
    Ještě štěstí, že se takhle nedělají auta , to bychom jezdili leda tak na koních. A dělat touhle technologií podkovy, tak pořád běháme pěšky. A dělat takhle boty…

    No nic, co se dá dělat. Dneska je už taková doba, že v dronu za pár litrů (nebo tenisové raketě) najdete víc „kosmických“ technologií, než leckteré kosmické lodi.

    A správná odpověď je podle mě sériová produkce. Znovupoužitelnost pomůže, ale dokud se nebudou rakety a lodi vyrábět aspoň po desítkách/stovkách za rok, nic se zásadně nezmění.

    • 3,14ranha napsal:

      Zatím nic lepšího nevymyslel ani E. Musk… (Dragony jsou taky z třískově obráběných „špalků“)

      I amatérský cyklista ví, jaké jsou výhody a nevýhody rámů kol z různých materiálů a konstrukcí. (žádný fyzikálně ideální materiál zatím neexistuje, a to neřešíme cenu)

      Znovupoužitelnost má své limity ! na co zapomněli debatéři přede mnou je otázka hygieny a zdraví – čím víckrát budete chtít loď znovupoužít, tím obtížnější bude boj s nečistotami, plísněmi atd.

      Máte tedy pravdu s tou sériovostí výroby… i když je těžko představitelné že ta případná linka bude kapacitnější než současné linky třeba na dopravní, nebo vojenská letadla (myslím že zrovna výroba vojenských letadel je docela vhodný příměr – cenou výrobku, požadavky na kvalitu práce a fyzikální odolnost výrobku…)

      • Varan napsal:

        Ve vesmíru bych si s plísněmi starostnedělal, prostě bych jen vyvětral 🙂

  2. Racek napsal:

    Hlavně doufám, že tentokrát se projekt superrakety podaří udržet při životě a vydrží nám alespoň těch 20 – 30 let. A mohla by být klíčem k výzkumu vzdálených světů či zajímavých asteroidů. No a pokud se uskuteční ta nová ISS někde u měsíce tak je nepostradatelná. A projekty nových dalekohledů pro výzkum planet u cizích sluncí budou vyžadovat vysokou nosnost. A dobře, jednou třeba k Marsu, ne?
    Věřím, doufám a držím palce. A NASA tyhle věci opravdu umí. Jen aby jim Trump a jeho následovníci dali jasnou dlouhodobou perspektivu.

  3. Libertarian napsal:

    Orion a SLS je předražený projekt, který podle mne poletí tak třikrát do vesmíru a bude rychle nahrazen raketami a loděmi od SpaceX, nebo Blue Origin.

    • Petr Čech napsal:

      Nelze ovšem zapomínat na to, že SLS je silnější. A jinak je to ale skutečně (možná i předražený) především politický projekt.

      • Vojta napsal:

        Je podstatně silnější než Falcon Heavy, srovnání s New Glennem by už snesla. New Glenn je ale ještě dost daleko, o ITS nemluvě. Počet startů SLS bych odhadoval tak na deset.

    • 3,14ranha napsal:

      To by soukromé firmy (kterým jinak fandím) musely nasadit tempo přímo pekelné… ve skutečnosti:

      -SLS je v podobné fázi vývoje jako 2-3x SLABŠÍ Falcon Heavy (mluvíme o expendable nosnosti – tj. bez návratu).

      -Muskův planetolet je zatím na rýsovacích prknech a můžeme doufat že nedávný test prototypu nádrže skončil její destrukcí „úmyslně“ (= že nebyl způsoben tím že takovou nádrž ještě lidstvo/spacex vyrobit neumí).

      -New Glenn by podle optimistických plánů měla poprvé letět cca 2020 ale její nosnost bude cca Falconem Heavy a SLS (výhoda PLÁNOVANÉ znovupoužitelnosti je jasná, maximální nosnost je ovšem limitující).

      • gg napsal:

        Myslím, že u SLS je limitující její velice omezená použitelnost, kde v porovnání s něčím jako New Glenn se nedají náklady na vývoj a infrastrukturu umořit tím, že se to bude používat na víc věcí než jen několik polovelkých misí nebo jedna opravdu velká. Cenově z toho SLS vyjde naprosto příšerně, kdy jenom za cenu vývoje třeba New Glenn nahradí kapacitně nejméně třicet startů již hotové SLS (dost možná i mnohem více).

      • 3,14ranha napsal:

        Tak za výkon se holt platí…

        Než Musk s Bezosem dotáhnou své plánované „superheavy“ do provozuschopné fáze, bude SLS jediný nosič této kategorie – to klidně může trvat dekádu i déle.

        Cena nosiče je u průkopnických misí ve skutečnosti poměrně vedlejší (a revoluční reusable technologie mají své meze – lze je použít jen tam, kde je NACHYSTANÁ zásoba paliva):

        – třeba cena ISS se počítá na 150 MILIARD ! (na její vynesení by přitom teoreticky stačilo pět startů SLS)

        – Cena JWST přesáhne 10 miliard

        – „Nízkonákladová“ Europa clipper bude stát 1-2 miliardy

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        „třeba cena ISS se počítá na 150 MILIARD !“

        Bill Gerstenmaier před čtyřmi dny vyčíslil americké náklady na ISS včetně nákladů na její vynesení pomocí raketoplánů „k dnešnímu dni“ na 67 miliard dolarů.
        https://twitter.com/jeff_foust/status/844568862536454145

  4. Tovy napsal:

    Tohle si přímo říká o znovupoužitelnost. Tak komplikovaný a drahý kus techniky odepsat po pár týdnech letu (a dvou letech výroby) je vyloženě škoda.
    Pokud už bude na jedno použití SLS…

  5. RiMr napsal:

    …kurňa, tak tomu říkám třískové obrábění…! 🙂
    A až se to bude jednou tisknout…

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.