ŽIVĚ: Evropa i Indie vypouští své rakety

Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.

Příprava družic SKY Brasil 1 (vlevo) a Telkom-3S (vpravo)

Příprava družic SKY Brasil 1 (vlevo) a Telkom-3S (vpravo)
Zdroj: http://www.arianespace.com/

Družici SKY Brasil 1 postavila firma Airbus Defense and Space a jejím úkolem je šířit do milionů domácností v Latinské Americe televizní vysílání. Šest tun těžká družice má fungovat 19 let a usadí se na pozici 41,3° západní délky. Při startu bude tento satelit uložen na horní pozici. Pod ním najdeme menšího cestujícího – Telkom 3S o hmotnosti tři a půl tuny. Jedná se o výtvor firmy Thales Alenia Space, který patří společnosti Telkom Indonesia. Družice má šířit televizní i mobilní signál, nebo internet pro uživatele v Indonésii, Malajsii a okolních oblastech jihovýchodní Asie. Satelit se usadí nad 118. poledníkem východní délky. Ke startu by mělo dojít dnes ve 22:39 našeho času.

EDIT: Ariane 5 odstartovala přesně podle plánu. Okno s přímým přenosem tedy nahrazujeme záznamem startu.

Na kosmodromu Šríharikota čeká na svůj start nosič PSLV XL. Jeho cesta k obloze má začít zítra ráno v 4:58 našeho času. Tahle raketa má na heliosynchronní dráhu dopravit indickou snímkovací družici Cartosat2D, dva devítikilové satelity INS-1A a INS-1B a kromě nich ještě pár cubesatů … konkrétně jich bude 101! To znamená, že jedna raketa vynese na oběžnou dráhu najednou 104 družic, což je jednoznačný rekord celé kosmické éry. Prvenství zatím drží  raketa Dněpr, která v roce 2014 vynesla najednou 37 satelitů – viz náš tehdejší článek.

Raketa PSLV-XL

Raketa PSLV-XL
Zdroj: https://i.imgur.com

Satelity vynášené raketou PSLV XL pochází ze sedmi různých států, přičemž 88 z nich patří pod jediný typ – Flock 3p, které budou snímkovat Zemi. I tohle bude rekord – ještě nikdy nedošlo k jednorázovému vypuštění tolika satelitů jednoho systému. Dále zde najdeme osm satelitů Lemur-2, které se připojí k již 21 vypuštěným kolegům a budou společně mapovat lodní provoz. Zbývajících pět družic patří různým provozovatelům a mají ověřovat nové technologie.

PEASSS je 3U cubesat z Evropy a ověří stabilizaci družice pomocí piezzoelektrických aktuátorů. DIDO-2 je také 3U cubesat a patří švýcarsko-izrealské firmě SpacePharma. Jeho úkolem je provádět biochemické experimenty v mikrogravitaci.

Zbývající družice jsou veskrze edukační – BGUSat postavili izraelští studenti, kteří chtějí fotit Zemi, Kazaši vybudovali Al-Farabi-1, který má také fotit a poslední družice se jmenuje Nayif-1, což je historicky první nanosatelit ze Spojených arabských emirátů. Na jeho palubě se nachází  radiový vysílač, jehož signál zkusí zachytit radioamatéři

EDIT: I start rakety PSLV-XL se podařil a Indie se ujala vedení v tabulce počtu družic vynesených najednou.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje informací:
https://i2.wp.com/www.clipartbest.com/cliparts/RcG/9aE/RcG9aE4cL.png
http://spaceflight101.com/…/16473640_1337205239651154_1175285061431369928_n.jpg
http://www.arianespace.com/…/cache/2017/01/1-20-2017-VA235-pano/3111736619.jpg
https://i.imgur.com/YYIVLKu.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

29 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Evropa i Indie vypouští své rakety”

  1. Matouš Klugar napsal:

    Máte někdo odkazy na YouTube mise? Někdy by bylo fajn je poté editem doplnit do článku, aby se na ně mohli ostatní podívat i ze záznamu ☺️

  2. Racek napsal:

    No, dobrý výkon, Indové. Fandím Vám, a obecně všem, co se začínají zvedat a neprosazují se neúměrnou agresivitou na úkor jiných.

  3. Dan napsal:

    Dobrý den

    Mám dotaz ohledně toho rekordního indického počinu – přenos jsem neshlédl, nevím, jaký měla tato PSLV letový profil. Ty cubesaty se svezly až na GTO nebo byly vypouštěny na LEO před vytažením apoapsidy?
    Díky 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Pozor, aby nedošlo k omylu. Na GTO letěla Ariane 5. PSLV mířila na heliosynchronní polární dráhu.

      • Dan napsal:

        Vidíte, hezky to mám zkombinované 🙂 Bylo mi divné, že se Indové neukázali s GSLV, teď je to už naprosto jasné. Díky za upozornění.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Rádo se stalo a k takovému omylu může dojít velmi snadno když se v jednom článku píše o dvou misích. To pak splyne jednoduše.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Možná by stálo za zvážení, zda by se někdy příště mohly vydat dva samostatné články i v situaci, kdy jsou dvě mise ve stejný den. I diskuze by se tím rozdělila a vzniklo by méně omylů, ke které misi se kdo vyjadřuje.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Nápad zajímavý, realizace by byla lehce horší. Jde hlavně o to, jak články načasovat. Vezměme si aktuální situaci, kdy jedna raketa startovala ve 22:39 a druhá druhý den ve 4:58. Takhle vyšel jeden článek o obou startech v 16:39.
        Představme si, že by vyšly dva články. Pokud by vyšly oba před prvním startem, dojde k problému, že by první článek (Ariane) byl najednou zasunutý článkem druhým (PSLV). Kdybychom článek o PSLV vydali až po startu Ariane 5, bylo by už hodně pozdě a málokdo by si ten článek přečetl. Na blog chodí nejvíce lidí kolem sedmé, osmé hodiny. Navíc by článek o PSLV zakrátko přebil hlavní čtvrteční článek o kráteru Jezero. Tím pádem by byl článek o PSLV vidět na prvním místě jen pár desítek minut.
        Obecně se snažíme o to, aby mezi dvěma články byly minimálně 4 hodiny, raději více. Načasování článků není snadné. Snažíme se vždy skloubit aktuálnost s přehledností i s tím, abychom oslovili co nejvíce čtenářů. Není tajemstvím, že na internetu jsou někteří lidé pohodlní a dívají se jen na nejnovější články. Články, které jsou níže sbírají méně přečtení. Je to prostě komplexní problematika, která se v podstatě nikdy nedá vyřešit ideálně. Vždy tam bude nějaký kompromis. Pokud by se v budoucnu podobná situace dvou startů opakovala, záležela by forma našeho článku na časovém rozestupu mezi oběma starty i na tom, v jakém čase by k nim mělo dojít. Možná bychom použili stejný formát jako včera, možná dva samostatné články. Nedá se to paušalizovat, záleží na více okolnostech.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Chápu, že je to problém, který by se snad dal vyřešit dřívějším načasováním článku o startu Ariane, pokud jsou informace již k dispozici. Je to však jen úvaha.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Uvidíme, jak to bude, neříkám, že je ten nápad špatný. Záleží na podmínkách.

  4. Petr Opatrný napsal:

    Zdravím 🙂 nenašel jste náhodou někdo fotku nebo schéma, jak těch „pár cubesatů“ na tu raketu naskládali? Příp. vizualizaci jak to budou všechno vypouštět? 🙂 Na té stránce od Fantasty jsem našel jenom fotku jak to všechno už zakryli… 🙂

  5. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Deset tun na GEO, to už je docela mazec. Těším se na přímý přenos.

  6. Majkl napsal:

    Nevíte někdo, kdy má letět česká družice VZLUSAT-1? Nebo celkově nebylo by někde o ní více informací. Klidně by mi stačil i odkaz na nějaké forum nebo tak 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Aktuálně se hovoří o druhém čtvrtletí letošního roku. V první řadě mohu doporučit dobře zpracovaný web celého projektu – http://vzlusat1.cz/cs/

      • Majkl napsal:

        Děkuji. 🙂 Já se o celém projektu dozvěděl od cvičícího z fyziky, který na tom se studenty dělal a po udělení zápočtů pro moji velkou zvědavost pustil asi půl hodiny dlouhé video a stavbě této družice. Je super že po nevím kolika desítek let vypustí ČR zase vlastní družici a ještě navíc bude testovat v podstatě revoluční technologii. Vždyzky mě zajímalo jak mají cubseaty vyřešenou orientaci protože mi bylo jasné že korekční trisky tam urřitě nebudou. No a k mému překvapení je to docela škovně vymyšlené 🙂

  7. Fantasta napsal:

    Mnoho informací a moc hezké obrázky o indické družici na http://www.isro.gov.in/launcher/pslv-c37-cartosat-2-series-satellite. Držím palce všem.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.