Ruská superraketa opět ve hře

Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara. Místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti. Rusové navíc momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.

V polovině roku 2016 byl ruský scénář pro lunární expedice se čtyřmi start těžké verze rakety Angara-5V označen jako příliš riskantní a nevýhodný. Ruské strategické plány na pilotovaný výzkum hlubšího vesmíru se tak vrátily zpět k mnohem větší raketě z kategorie supertěžkých. Cesta k jejímu vývoji byla zahrnuta do Federálního kosmického programu pro roky 2016 – 2025. Na konci roku 2016 se ještě objevily spekulace, že by celý drahý projekt mohl nejdříve v lednu odsouhlasit ruský prezident Vladimir Putin.

Motor RD-170

Motor RD-170
Zdroj: http://russianspaceweb.com/

Samotný návrh nosné rakety vzešel z konstrukční kanceláře RKK Eněrgija, která přišla s koncepcí prvního stupně se čtyřmi urychlovacími bloky. Na nich bychom našli motory RD-171MV, přičemž první stupeň i urychlovací bloky by měly být odvozeny z projektů Fenix a Sunkar. Tyto projekty se snaží o vznik středně těžké rakety s průměrem 4,1 metru. Pokud se raketa Sunkar dočká realizace, měla by se stát předstupněm k nové supertěžké raketě. Dala by se využít i pro testy klíčových systémů.

Nosič založený na motorech RD-171 má být postaven ze standardních dílů s průměrem 4,1 metru. Odhady hovoří o tom, že má na nízkou oběžnou dráhu dopravit 80 – 100 tun nákladu. Autoři navíc zmiňují, že s dodatečnými vylepšeními by nosnost mohla stoupnout až ke 150 tunám. Nové návrhy v podstatě nahradily dřívější úvahy o raketách označovaných Eněrgija-5K a Eněrgija 5-KV, které v letech 2013 a 2014 představila RKK Eněrgija.

Vizualizace raket Eněrgija-5VR a Eněrgija 5V

Vizualizace raket Eněrgija-5VR a Eněrgija 5V
Zdroj: http://russianspaceweb.com/

Nová architektura založená na prvním stupni a urychlovacích blocích odvozených od projektu Sunkar/Fenix podnítila inženýry v RKK Eněrgija aby se pokusili vypořádat s návrhem horního stupně. Na začátku roku 2017 představili dva návrhy, se kterými by bylo možné realizovat lunární expedici jen se dvěma starty. První verze nese označení Eněrgija-5V a v ní by nad prvním stupněm (s urychlovacími bloky) byly ještě dva další stupně na kapalný vodík. Druhá konfigurace má označení Eněrgija-5VR a ta počítá s jediným horním stupněm, který by také využíval kapalný vodík.

Obě rakety by pak měly nahoře ještě kosmický tahač MOB-DM. Ten by se staral o manévry v hlubším kosmu a samozřejmě i náklad. Tímto nákladem může být kosmická loď Federace, lunární lander, nebo lunární zásobovací modul. V navrhovaném scénáři se dvěma starty by jeden start vynesl loď Federace s posádkou, zatímco druhá raketa by nesla lunární lander. Pilotovaná loď by se pak na oběžné dráze Měsíce spojila s landerem.

Návrh Eněrgija-5VR nabízí proti Eněrgija-5V hned několik výhod – především je kratší a lehčí, přičemž vynese téměř stejný náklad. Protože ji tvoří pouze tři stupně (urychlovací bloky se počítají jako samostatný stupeň), měla by být i levnější a spolehlivější, než čtyřstupňová 5V. Při lunární misi by se horní stupeň zapálil dvakrát. Nejprve pro dosažení parkovací oběžné dráhy kolem Země a následně k dosažení protáhlé oběžné dráhy s apogeem vy výšce 35 000 kilometrů. V této fázi by posádka lodi Federace zkontrolovala palubní systémy a pokud by všechno bylo správně, přišel by ke slovu tahač MOB-DM. Ten by se postaral o zážeh, který by poslal loď vstříc Měsíci. Oproti tomu Eněrgija-5V by svůj třetí stupeň použila k dosažení oběžné dráhy a čtvrtý stupeň by pak zajistil urychlení nákladu k Měsíci.

Eněrgija-5VEněrgija-5VR
Hmotnost při startu2368 tun2346 tun
Náklad na dráhu ve výšce 200 km při využití horního stupně100 tun105 tun
Náklad na přechodovou dráhu (200 × 135 km)93,5 tunn/a
Náklad na vysokou eliptickou přechodovou dráhu (200 × 35000 km)n/a43,3 tun
Hmotnost lodi Federace doručené na lunární oběžnou dráhu20,5 tun20,5 tun
PRVNÍ STUPEŇ (URYCHLOVACÍ BLOKY)
Hmotnost prvního stupně při startu (4 bloky, každý 436 tun)1744 tun1744 tun
Hmotnost paliva prvního stupně při startu (4 bloky, každý 398 tun paliva)1592 tun1592 tun
Suchá hmotnost prvního stupně (4 bloky, každý 38 tun)152 tun152 tun
DRUHÝ STUPEŇ (CENTRÁLNÍ)
Startovní hmotnost druhého stupně438,6 tun438,6 tun
Palivo ve druhém stupni398 tun398 tun
Suchá hmotnost druhého stupně40,6 tun40,6 tun
Souhrnná hmonost prvního a druhého stupně při startu2182,6 tun2182,6 tun
TŘETÍ STUPEŇ
Startovní hmotnost třetího stupně82,6 tun110,3 tun
Palivo ve třetím stupni69 tun95 tun
Suchá hmotnost třetího stupně13,6 tun15,3 tun
ČTVRTÝ STUPEŇ
Palivo ve čtvrtém stupni43,3 tunn/a
PÁTÝ STUPEŇ (MOB-DM)
Palivo v pátém stupni18,6 tun18,6 tun
Průřez raketami Eněrgija-5VR a Eněrgija 5V

Průřez raketami Eněrgija-5VR a Eněrgija 5V
Zdroj: http://russianspaceweb.com/
Překlad: Autor

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/900px-Flag_of_Russia.svg.png
http://russianspaceweb.com/images/rockets/energia5k/energia5v_vr_info_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rd170_kis_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rockets/energia5k/energia5v_vr_a4v_compare_2.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

58 komentářů ke článku “Ruská superraketa opět ve hře”

  1. orhore napsal:

    Přečetl jsem si zajímavý článek vývoji v nosných raketách. Děkuji.

    Nechápu ale, proč je pod článkem tak agresivní diskuze. Je fakt, že kritika se píše snáz než chvála, ale v článku o nosných raketách pro vesmír je to nechutné.

  2. bresok napsal:

    OK
    Takhle napsané to má logiku, omlouvám se.
    pěkný den

  3. bresok napsal:

    Milý Spytihněve, já tu neobdivuji toho či onoho a už vůbec ne z nějakých pochybných ideologických důvodů. Jde pouze o elementární míru slušnosti.
    Ta vaše filozofie pravdy mi silně připomíná růžolícího obrýleného soudruha Codra, vedoucího sekce kosmonautiky v bývalém režimu.
    No nic, už se to začíná zvrhávat jako diskuze na jiných fórech.
    Omlouvám se všem rozumným, kteří si to museli vytrpět.
    Končím a doufám, že ne definitivně (s tímto fórem).

    • Spytihněv napsal:

      Pokud si můj příspěvek přečtete ještě jednou, zjistíte, že pouze konstatuji fakta. Neuvádím, do kterého tábora patřím. Napíšu to znovu: Máte pravdu, že po podobném odsouzení SpaceX by se strhl větší poprask. Je to místní skladbou diskutujících. Na jiném webu (s jinými účastníky diskusí), by mohla být situace opačná.

      Máte pocit, že toto moje tvrzení je nějak zaujaté? Já tedy ne. Možná byste rád viděl větší vyváženost, ale jsme jen lidi.

  4. Rudolf Šíma napsal:

    Děkuji osudu a Severoatlantické alianci za život ve svobodné zemi. Děkuji tvůrcům Kosmonautixu za skvělé informace a možnost vyjádření názorů a vznášení dotazů, jakož i možnost přečíst si názory se kterými nesouhlasím.

    • maro napsal:

      A přitom stačilo tak málo. Podle nedávno znovu médii připomenutého soukromého rozhovoru Hitlera se svými generály by stačilo jen 60 ruských divizí, bránících Němcům zmocnit se rumunských ropných polí, a Němci by vzdali výboje do Ruska, protože by prostě neměli dost paliva pro svou armádu.
      https://www.youtube.com/watch?v=oET1WaG5sFk

      Dnes byste stále žil v nějakém pěkném německém protektorátu. Francouzi asi taky …

      • Rudolf Šíma napsal:

        Tak na tenhle rozhovor (neříkám, že bych rád neodpověděl), musíme někam jinam. K superraketě jsem se vyjádřil, radost nad svobodnou diskuzí projevil, víc mi zde netřeba. Neničme práci jiných a vraťme se k debatám o kosmonautice. Pakt Molotov-Ribbentrop sem fakt nepatří. 🙂

      • maro napsal:

        Souhlasím. Ale když vy jste to tak hezky začal 🙂 To se prostě nedalo neodpovědět …

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pod tohle se podepisuju. Díky

  5. bresok napsal:

    Se zájmem jsem si přečetl článek, který je více méně překladem článku Anatoly Zacha ze http://russianspaceweb.com. Díky za překlad z angličtiny. Až potud dobré. Po přečtení diskuze jsem měl chuť okamžitě reagovat, nicméně na diskuze v 1 ráno nemám náladu. Pak jsem trochu vychladl a řekl jsem si, kašlu na to. Po opětovném pročtení diskuze a zjištění, že jediný příspěvek, který reagoval na mnohdy dosti stupidní až sprosté komentáře zmizel (nějak jsem ho již nenašel, buď ho autor stáhnul sám a nebo že by cenzura pane Majer?) jsem se rozhodl přidat také „svůj“ názor. Každý má právo vyjádřit svůj názor na reálnost (podle něho) publikovaných proklamací o vývoji čehokoliv, takže pochybnosti mnohých přispěvatelů o reálnosti tohoto projektu plně chápu a respektuji. Nicméně výkřiky některých členů „fan klubu Space-X“ o tom, že jsou Rusové na úrovni 60-tých let a že nic nedokázali a podobné moudré úsudky mne rozpálily doběla. Jen pro ilustraci: Jeden z klíčových přístroju na Curiosity DAN je ruské výroby, od ukončení letů raketoplánů byla většina nákladů vynesena prostřednictvím ruských mororů RD-180. Po získání dokumentace k ruským motorů včetně vodíkového RD-0120(dáreček od opilce Jelcina, za který Rusové nezískali ani dolar) se najednou kompletně předělalo chlazení trysky motorů řady RS_XX podle ruského vzoru, v ruských skafandrech se také dodnes nikdo neutopil a jejich systém oblékání je taktéž unikátní, systém rychlého přiblížení k ISS také používají současně pouze Rusové (pokud mne paměť neklame, tak si to Američané taky vyzkoušeli a upustili od toho pro komplikovanost), spektrum vyvynutých typů motorů je taktéž unikátní a nemá na světě obdoby ( variabilita koncepce motoru RD-170 => Rd-180, RD-190,191,192…) a systém uzavřeného palivového cyklu na keroloxových motorech s abnormálně vysokými tlaky v komoře se dodnes i přes značné úsilí nepodařilo okopčit nikomu. Taktéž práce pro ESA není jen pouhým droškařením (celkém „běžné“ přímé vynesení družice na dráhu k Marsu a úspěšné zaboření modulu ESA do hlíny na Marsu), proč si Arianespace nenechala vynést Hispasat-36W-1 tím skvělým a rentabilním Falconem (on by totiž pro takový náklad 3,343kg byl totálně nerentabilní).
    Jistě, výkonost ekonomik Ruska vůči USA nebo EU je neoddiskutovatená (jen mám takovou jízlivou poznámku – oni Rusové si nemohou jen tak tisknout ty zelené papírky jako FED). Vše je o zdrojích financí, technologie tu je a zmiňovaný problém s kvalitou, jak zde citoval pan Majer, také v podstatné míře vyplývá z ekonomického podfinancování ruské kosmonautiky a snahy za každou cenu udržet (mizerně placené) lidské zdroje. Někde jsem četl, že NASA leje do Space_X finance srovnatelné s rozpočtem Roskosmosu.
    Pane Majere, k vám jedna připomínka. Pokud jsem zde měl já nějaký ( a slušnou formou podaný) názor na nereálnost některých projektů Space-X a jejich rentabilitu, tak jsem byl od vás hned kárán, že až čas ukáže a etc. Poněkud mi zde schází podobný vyvážený přístup i k opačné straně mince. Škoda.
    Všem fandům „veškeré“ kosmonautiky a astronautiky se omlouvá za obsáhlý příspěvek, ale nemohl jsem jinak, než reagovat.
    Přeji všem pěkný den a ničím nezkažené zážitky z fascinujícího světa kosmu.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      V první řadě díky za pochvalu článku. V řadě druhé chci důrazně sdělit, že rozhodně komentáře necenzurujeme.Nevím o jakém komentáři konkrétně hovoříte, ale mohu s klidným svědomím říct, že jsem nic záměrně nemazal.
      Co se týče ruských úspěchů, které jste jmenoval – ano, to jsou zcela legitimní úspěchy a ne malé! Proti ruským úspěchům minulých let může protestovat jen hlupák, na tom se shodneme. Problém je někde jinde. Nejde o kritiku toho, co Rusové dokázali v minulých letech, ale o hodnocení současného stavu, který je vpravdě žalostný. Rusové se za posledních cca. 5-10 let intenzivně propadli v kvlaitě služeb, které nabízí. A mám dojem, že čtenáři reagovali v komentářích právě na to.
      Ohledně Hispasatu: Je potřeba si uvědomit, že Evropa je v tomhle směru hodně patriotská a chce tyto družice vynášet na svých raketách. Na Ariane 5 ale dlouho nebyl volný slot a tak sáhli po jiné raketě, která je evropská alespoň napůl. Dokážu si představit, že by existovaly i levnější rakety, ale ty jsou neprůchodné, protože ESA chce, aby podobné pokrokové družice startovaly na evropských raketách (pokud samozřejmě disponují nosičem o potřebném výkonu. Ostatně to je vidět u Ariane 5 – je velmi drahá a přesto má nemálo zákazníků, kteří by mohli jít k jiným poskytovatelům, kde by to měli levnější. Do hry ale kromě patriotismu vstupují i různá nařízení ohledně použitého nosiče a tak dále.
      Porovnání SpaceX a Rusko – víte, je něco jiného hodnotit plány nové firmy, která zatím dokázala splnit vlekou část toho, co slíbila a na drué straně plány státní agentury, která za několik let přinesla tolik plánů, že tím klesá jejich důvěryhodnost. Já osobně bych Rusům úspěch přál, ale v současné době je pravděpodobnost úspěchu ovlivněna mnoha faktory, které realizaci příliš nepřejí.

      • bresok napsal:

        Nechtěl jsem již dále reagovat, ale nechci ze sebe dělat nesvéprávného blba, který neví co čte.
        1) Ten příspěvek tam 29.1. okolo 1 hodiny ranní byl. Nevím kdo ho napsal, ale byl v duchu toho .. že si tu mnozí léčí své mindráky. Kdo ho odstranil nevím, ale pochybuji, že nemáte historii příspěvků a jejich archivaci. Nechci vás z ničeho obviňovat, to by ode mne bylo nečestné, omlouvám se.
        2) Co je podle vás “ v posledních letech“? Vývoj prostředků kosmonautiky probíhá po desetiletí a je to kontinuální proces. Jestli si někdo myslí, že Musk začal na zelené louce a začal vymýšlením žárovky, tak se asi dost mýlí. Pracoval pro NASA a má přístup k technologiím NASA a taktéž má jistě přístup i k importovaným ruským technologiím (mám takový pocit, že odtud vítr fouká při vývoji metanového motoru). Nic nevznikne z ničeho.
        3) Těch pár příkladů výše citovaných se netýká období před 5-10 lety, to se týká současnosti. I technologie vzniklé před 30 lety, pokud jsou používány nadále, jsou podstatně inovovány a jde o vlastně nové zařízení.
        4) S názorem, že se Rusové v posledních 5-10 extrémně propadli v kvalitě služeb nesouhlasím. Ano, rusové měli v posledních 10 letech na jejich zvyklosti velký nárůst selhání startů. V počtu celkového množství startů a poruchovosti to nebyl až tak strašný rozdíl oproti konkurenci. Podstatný je loňský rok, kdy se propadli z dlouholetého 1. místa až na místo 3 v počtech startů. Nicméně selhání postihlo prakticky všechny významné hráče na trhu.
        5) Tvrzení, že ESA je patriotistická mi připadá dost pochybné.
        Start Sojuzu z Guyany je velice logický. Je tam vybudována rampa pro Sojuzy (za nemalé peníze) a efekt vypuštění satelitu téměř z rovníku dá vyniknout skutečným parametrům nosnosti rakety (a ne ony pohádky o tom, co by Falcon vynesl kdyby očesal vše nepotřebné ze svého těla). Rusové jsou v současnosti asi jedinou zemí, která je schopna vynést na LEO i GTO náklad až téměř od polárního kruhu, a to díky jejich opravdu propracovaným 4. stupnům.
        4) S tím souvisí fakt, že Rusové mají tu smůlu, že jejich jinak obrovská zemně se nachází celá na nevýhodných severních zemněpisných šířkách. S tím souvisí i to, proč jsou problémy s Angarou. Problémy s Angarou nejsou. Je to vysoce moderní nosič, kterému se co do nosnosti může rovnat pouze Delta IV Heavy a i ta staruje z méně než poloviční zemské šířky než je Pleseck. To, že nebyla Angara použita, podle mne, vyplývá z rozhodnutí vypouštět Agary z Vostočného, jelikož Kazachstán je politicky vůči rusku nejistý (a není žádné tajemství, kolik spojenců Ruska se k němu otočilo zády po zaúřadování jisté velmoci). Na Vostočném se rampa teprve staví, takže vypouštět Angaru5 z Plesecka je vyhazováním peněz, pokud se stejné náklady dají realizovat Protonem z Kazachstánu a nebo různými modifikacemi Sojuzu z Kazachstánu, Vostočného a nebo čistě komerčně z Guayany.
        5) A co se týče tvrzení, že „na tyto problémy chtěli diskutující reagovat“ mi připadá dost pokrytecké. Formulace typu

        ====================================================================
        ….a potom dali vlkovi do břicha kameny a hodili ho do studny.

        Rusko je technologicky zaostalé a zůstalo v 60 letech. Na pořádný program budou potřebovat tak ještě 100 let.

        A teď ještě tu pohádku o Karkulce.

        Ale vždyť je to dobře. Je potřeba vyprovokovat Donalda, aby neblbnul a nenapadlo ho začít řezat kosmické rozpočty jako jeho vzor Vladimir Vladimirovič.

        Jenže Rus nezná pokoru. A svými velkohubými prohlášeními, které přicházejí až příliš často a pokaždé na jiné velké téma, se jen zesměšňují a v mých očích dost klesají a ztrácejí serióznost.

        … nebo o duši ruského jednoduchého člověka, který se rád dme pýchou a nemá se v podstatě čeho chytit.
        ===================================================
        Dovedete si představit tu lavinu odsouzení, kdyby někdo použil na tomto fóru adekvátní formulace třeba ve spojení se SpaceX? A co prostá duše Američana ze středozápadu? Liší se tak moc do toho ruského?
        A co ty špičkové mozky, které americké firmy skupují z celého světa a v nemalé míře také z Ruska?

        K politickým komentářům se raději nebudu vyjadřovat vůbec. Diskuze, „která mocnost“ nadělala ve světě víc bordelu je mimo mísu tohoto fóra.

        p.s. Ten příspěvek, co jsem nemohl nalézt je od Cateye. Asi jsem ho vážně přehlédl, takže v tomto případě jsem za blba, nicméně v tom ostatním si za svými názory stojím.
        Pěkný den

      • Kenny007 napsal:

        No, víte, ono na tyto diskuze většinou nemá smysl nějak emotivně reagovat. Drtivá většina z nás drží palce každému kdo dokáže dostat cokoli na orbitu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jsem rád, že jste ten příspěvek sám dohledal a poznal, že opravdu necenzurujeme. 😉
        Ohledně zbytku – psal jsem, že dříve mělo Rusko úspěchy, které jim nikdo nemůže zpochybnit, ale v posledních 5 – 10 letech to s nimi jde z kopce. Upřímně řečeno nemají ani jednu sondu dál než na LEO a to je bohužel hodně vypovídající faktor. Zastávám názor, že Rusko ztrácí na všech frontách a jediné, u čeho drží kvalitu jsou pilotované lety – a díky bohu za ně, komu čest, tomu čest. Píšete o schopnosti Rusů vypouštět náklady na GTO – tady jde o protony, které jsou od loňské anomálie uzemněné a kvůli systematickému šetření při výrobě motorů začnou létat asi až v létě. To je více než roční pauza, která bude bohužel ruský kosmický program bolet. Když k tomu přidám snížení rozpočtu kosmické agentury na dalších deset let, vychází mi, že realizace nových projektů, mezi nimiž je i loď Federace, nabere zpoždění. Nepřeju jim to, mrzí mne to, ale taková je realita.
        P.S. Ohledně té skepse v příspěvcích – jak jsem už psal, Rusové mají momentálně hodně problémů a navíc velmi často prezentují plány, které za čas opustí a představí zase něco jiného. Tím se diskreditují a proto docela chápu čtenáře, kteří jim tentokrát příliš nevěří. Oproti tomu SPaceX má svůj cíl, za kterým jde vytrvale. Nejde proto porovnávat tyto dva směry.

      • Spytihněv napsal:

        bresok: Píšete v souvislosti s obsahem jistého protiruského příspěvku toto: „Dovedete si představit tu lavinu odsouzení, kdyby někdo použil na tomto fóru adekvátní formulace třeba ve spojení se SpaceX?“

        To máte určitě pravdu, že by to jen tak neprošlo. A co má být? Je to jednoduše tím, že tady je mnohem více přispěvatelů obdivujících SpaceX a NASA než těch, co obdivují ruský kosmický program. Proto se tu najde málo obránců Ruska a více obránců SpaceX. V tom je celé tajemství zdejší atmosféry.

      • maro napsal:

        Ale pane bresok. Berete to moc emotivně. Na tomhle fóru ovšem lidem spíš křivdíte. Některé soudy možná jsou přikřejší, ale jinak tu panuje mírumilovná konstruktivní nálada. Space X je samozřejmě firma, která tu má u všech obdiv, ale ani ta není brána automaticky nekriticky. Ani zapřísáhlý bojovník za americký kosmický program tu nešetřil kritikou nad Muskovým vizionářským představením letů na Mars. A i kritiku na adresu NASA od nadšenců firmy Space X tu uslyšíte.
        V  posledních dvou letech hned dvakrát havaroval Progress, přičemž u toho druhého není chyba objasněná. Teď jsou na nějakých pár měsíců uzemněné Protony. Takže nějaký problém s kvalitou tu asi bude.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        „Problémy s Angarou nejsou.“
        Jste si tím opravdu jistý?
        http://vomske.ru/news/1476-gendirektor_omskogo_poleta_ostroushenko_diskvalifi/

      • Asdf napsal:

        „a není žádné tajemství, kolik spojenců Ruska se k němu otočilo zády po zaúřadování jisté velmoci“

        Tak jen touhle poznámkou jste se u mě totálně zdiskreditoval. Aneb typická reakce zaslepeného rusofila, která za ruskou agresí vůči svým sousedům vidí USA. Ona totiž Ukrajina je dost odstrašující příklad pro všechny bývalé spojence Ruska, kde žijí výrazné ruské menšiny…

        Mimochodem Space-X že vyvíjí Raptory na základě nějakých vyvezených ruských technologií? To jako myslíte fakt vážně?

      • Peter napsal:

        Ruská agresia voči susedom? V koľkých krajinách má Rusko svoje základne? A aj o tú sa ich Američania s UA pätolízačmi chystali pripraviť. Keď pominieme to ako Ukrajina ku Krymu prišla + ku ktorému štátu chcú patriť jeho obyvatelia je tu ešte jeden dosť podstatný dôvod – čiernomorská základňa. Keby sa tam začali rozťahovať Amíci mohli by sa s ňou nadobro rozlúčiť.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tahle debata již výrazně přesahuje tématický rámec našeho webu. Vyzývám vás tedy, abyste v ní nepokračovali, případně ji stočili zpět k tématu.

  6. Jiří Hošek Redakce napsal:

    K tomu si dovolím dodat, že supernosič už má přiděleny nějaké peníze v rámci Federálního kosmického programu, schváleného loni v březnu. Mizerné, ale má. Viz položka 61. Je to v milionech RUB. Pro přepočet na USD vydělit šedesáti.
    http://f19.ifotki.info/org/30b805ff6ce34cc740da1ec8e7ca3b17b29b72236735444.jpg

  7. maro napsal:

    Tohle je prostě jen logicky očekávatelný reklamní projekt od skupiny, která tlačí projekt Sunkar. Sunkar má nastoupit místo ukrajinského Zenitu, ale musí se mu dostat odsouhlasení financování. Proto se dělají i takovéto studie. Aby se ukázalo, že investice do Sunkaru lze využít i pro větší projekty. Je to jen takový reklamní leták, aby Putin kývl na Sunkar. O to tady běží.

  8. rhronza napsal:

    Při čtení tohoto, jinak velmi kvalitně zpracovaného článku, o koncepci další nové ruské rakety jsem si vzpomněl na pana Vericha:…ještě jedna věž, ještě jedna věž, ještě jedna věž a bylo to …..

  9. David napsal:

    Jejda, tolik komentářů by jeden nečekal… Asi je to tím víkendem.
    Dovolím si taky přinést jeden klacek do lesa.
    Jak již bylo zmíněno, Rusko pokračuje v kosmickém programu hlavně z politických důvodů, a je to show hlavně pro jejich domácí publikum, stejně jako olympiáda atd. Stabilně skvělé volební výsledky soudruhů jednoznačně ukazují, že tahle finta stále ještě funguje. Rusko ale nepotřebuje být až zas tak obrovskou kosmickou supervelmocí, protože propaganda každý tamní úspěch dostatečně nafoukne. A plánky jsou pochopitelně levnější než skutečné činy, tak se hodí do krámu, a to hlavně tehdy, když státní kasa dutě zní. A v podstatě by klidně mohli vyrukovat i s kovovým vodíkem, tam opravdu nehrozí, že by se od teorie hned tak přešlo k činům.
    Pochopitelně ani na protějším konci světa není kosmonautika apolitická záležitost, ale v případě USA jde, dluh nedluh, o ekonomiku, která si výzkum kosmu ve velkém může dovolit. Z makroekonomického hlediska vynaložené peníze „zůstávají doma“. Jen se mi zdá, že celkově vzniká na světě poněkud zbytečně mnoho těžkotonážních nosičů, ačkoli jde o dost zbytečnou redundanci. Ví to už i vrabci na střechách, že soukromé firmy mohou dodat „hrubou sílu“ a vynášet náklady za podstatně menší peníze. Stačí jen vyřešit dotankování na orbitě, a všechny ty superrakety budou zbytečné (pokud nenabídnou konkurenceschopný poměr cena-výkon, což je otázka).
    Takže když to tak shrnu, ESA se mi jeví jako sice trochu chudá, ale nejrozumnější. Soustřeďuje se na vědecký přínos misí, a ne na megalománii. Ideální postup příštích dekád je, postavit samotnou sondu nebo kosmickou loď, a (po řádném pojištění) svěřit vynesení tomu, kdo nabídne dobrou cenu.

    • Spytihněv napsal:

      S posledním odstavcem lze v podstatě velmi dobře souhlasit. Pokud je (nebo bude) na světě výběr z různých nosičů, které budou natěšeně čekat na vhodné užitečné zatížení, tak proč nesoustředit síly na náklad samotný a tříštit úsilí snahou o vlastní raketu? Vždyť přece není podstatné jak, ale co dostaneme do vesmíru. Na druhou stranu je tu ale otázka obrany. Ochotné nosiče musí být na straně spojence nebo alespoň neutrálního, neboť protivník může logicky v případě strategických nákladů dělat obstrukce a nekonat. Tím nemyslím přímo zbraně, ale třeba jen takové samozřejmosti jako navigace a komunikace.

      A více se soustředit na vědecké mise (ideálně dál od Země) by nebylo špatné. Zvýšit jejich četnost (a to celosvětově). Dotahovat do konce projekty nejen již částečně realizované, ale i ty v pokročilé fázi plánování. Více dodržovat dané termíny. Nepřesouvat finance jinam a neobracet každý milion dvakrát v ruce, ale být trochu velkorysejší. Nedělat velké chyby ještě na Zemi a tím neohrožovat nejen své vlastní projekty (jo jo, dobrý, už končím s tou fantasmagorií 🙂

  10. Racek napsal:

    No, věřím že jsou toho schopni, řadu komponentů mají nebo měli vyvinuty (právě tak vzniká SLS), ovšem zůstává otázka využití. už to zkoušeli dvakrát a pokaždé to skončilo, neb nebyl rozumný program „co s tím budeme dělat?“. Totéž totiž vzniká v případě SLS, rakety bude mít starty tak jednou za několik let, až bude připraven náklad. No, těch projektů už bylo spousta a většina z nich skončila článkem v novinách.
    Samostatný program ambiciozních cílů typu let na Měsíc, Mars či dále začíná být nad možnostmi jedné země (snad je USA a brzo i Čína si budou moci hrát samostatně) a budoucnost je v kooperaci.
    Mimochodem, jak se ukazuje, vyvinout nosič už umí kdekdo, teorie i technologie jsou známé a přístupné. Problém je vždy užitečné zatížení. A to bývá dražší, i mnohonásobně než nosič a pořádně složité, i když i tady existuje řada zkušeností, jež jsou obecně dostupné. A právě kvůli tomu do toho Rusové nepůjdou. Jak již napsal p. Majer, je to spíš určeno dovnitř. Problém \Ruska jsou spíše konstrukce sond, zejména meziplanetárních. Však uvažme, poslední úspěšné sondy vyslali někdy před 30 lety. Ten program meziplanetárního a planetárního výzkumu totiž u nich prakticky neexistuje. A zdá se, že právě tohle je dnes gro kosmického výzkumu. A tady je těch informací dost málo.

    Rozhodně nepodceňuji Rusy, dokážou s málem opravdu hodně, mnohokrát jsem byl toho svědkem. Ale ne všechno. I tak jsou stále v řadě oborů ve hře.

  11. vedator napsal:

    Ked nieco z tych ruskych planov, ktore boli prezentovane za poslednych 5-10 rokov poleti, potom uverim. Cim nechcem povedat, ze toho Rusi nie su schopni. Len ako bolo uz viackrat v tychto debatach spomenute, su to skor vnutrostatne rozpravky ako realita. Veci sa sice hybu, Angara, Federacia, no ide to strane pomaly. Najnovsi problem s kvalitou vyrobkov, ktora zastavila v podstate cely rusky kozmicky problem, nevesti nic dobre. No ako kazdy fanusik kozmonautiky mozem len dufat, ze sa vsetko dobre skonci a vsetci budu zit az kym nepomru 😀 😀

    Dakujem za clanok!

  12. dolph1888 napsal:

    U Rusů dnes nemám problém věřit (i s přihlédnutím např. k nosiči jejich raketoplánu), že jsou schopni vyvinout a provozovat nosič velmi těžkého nákladu. Kde vidím potíže jsou finance. Nikdy jsem nepochyboval, že budoucnost je ve spolupráci různých zemí v této oblasti, zatím se prosazuje soupeření. Sám sice stojím za tím, že v našem případě ESA první nikoliv NASA (proč by ESA neměla mít pilotované lety?, protože je nechce nebo na ně NEMÁ a tak je NECHCE??), dokud se však budou prostředky „rozhazovat“ neúčelně (jakože rozhazují), bude na kosmické mise vždy málo $ a jedna „agentura – stát“ tím vždy bude trpět. Snad embarga pominou, svět si zvykne, že když Krym nechce získat zpět silou nechá jej Rusku a na oplátku dohodne něco jiného – tak je to v diplomacii normální a prostředků na cokoliv bude více.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Rusko má momentálně velké problémy s kontrolou kvality a dokud se tyhle problémy nevyřeší, tak je minimálně nedůvěryhodné spekulovat o superraketě.
      A ohledně ESA: Vy máte nějak zafixované, že agentura, která nemá pilotovaný program nestojí za nic. Skutečnost je ale mnohem komplexnější. V reálu je ESA dál, než Rusko, které pilotovaný program má. Jde o komplexnost celého programu, ne jen o jeho jednotlivé části.
      P.S. S významem spolupráce samozřejmě plně souhlasím.

    • Spytihněv napsal:

      Nechci se pouštět do politických ani zeměpisných debat, ale jen pro přesnost: Na ukradení Krymu Ruskem si svět přece už zvykl. Koneckonců proběhlo to relativně v klidu (i když samozřejmě Rus tam bude vždy okupantem, dokud nebude Ukrajina souhlasit s oficiálním rozšířením ruského životního prostoru). Ani v dohodách z Minsku se o Krymu nemluví. Tam se řeší východ Ukrajiny, kde proběhl masakr a válka stále pokračuje, k tomu sestřelené civilní letadlo…. takže toto jsou věci, které Rusku zatím neprochází. Krym už se (bohužel) moc neřeší.To tedy jen pro přesnost.

  13. Jiří Hošek Redakce napsal:

    Dovolím si zde, bez ohledu na to, co si myslíme o reálnosti projektu, přidat odkaz na grafiku z prezentace RKK Eněrgija s aktuálním návrhem lunárního programu. Jen pro dokreslení současných ruských úvah.
    http://f21.ifotki.info/org/4e468c8bc9222a4efaeb0e989d55347cb24e02268078278.jpg

    1. etapa – Angara-A5P
    2021 – nepilotovaný let PTK (Federace) na nízkou oběžnou dráhu Země
    2023 – nepilotovaný let PTK k ISS
    2023 – pilotovaný let PTK k ISS

    2. etapa – Angara-A5V
    2026 – nepilotovaný oblet Měsíce lodí PTK
    2027 – nepilotovaný let PTK na oběžnou dráhu Měsíce
    2028 – nepilotovaný let LVPK (lunární modul) na oběžnou dráhu Měsíce

    3. etapa – Eněrgija-5V (Eněrgija-5VR)
    2029 – pilotovaný let PTK na oběžnou dráhu Měsíce, spojení s LVPK z 2. etapy, nepilotované přistání LVPK na Měsíci, opětovné spojení s PTK
    2030 – nepilotovaný let podpůrného nákladního lunárního modulu na Měsíc
    2030 – nepilotovaný let LVPK na oběžnou dráhu Měsíce
    2030 – pilotovaný let PTK na oběžnou dráhu Měsíce, spojení s LVPK, pilotované přistání LVPK na Měsíci, opětovné spojení s PTK

  14. Jiří Kos napsal:

    K tomu nadpisu: otázka je, o jakou hru se tady jedná. Jestli opravdu o Měsíc (tj. zopakovat 50 let starou americkou zkušenost), nebo o duši ruského jednoduchého člověka, který se rád dme pýchou a nemá se v podstatě čeho chytit.

  15. Michael Voplatka napsal:

    Mě docela fascinuje ta jejich nátura. Kdyby si uměli říct: „Na to nemáme peníze, technologii, cokoliv… Jsme podfinancováni a topíme se v neúspěších… Soustřeďme se na to, na co máme a co je reálné… Dělejme raději jednu věc pořádně a poctivě, než abychom měli stále plná ústa silných řečí… „Kdyby tam člověk viděl trochu té pokory, tak stojí na jejich straně. Vždyť přece chceme, aby se jim v kosmonautice dařilo a slavili úspěchy. My máme kosmonautiku rádi. Jenže Rus nezná pokoru. A svými velkohubými prohlášeními, které přicházejí až příliš často a pokaždé na jiné velké téma, se jen zesměšňují a v mých očích dost klesají a ztrácejí serióznost.

    • Vojta napsal:

      To bude určené především pro domácí publikum, které nesmí nabýt dojmu, že Rusové vzdali soutěžení o místo největší kosmické velmoci. Zatím nemuseli dělat nic, když měli monopol na dopravu lidí na ISS, ale to se brzy změní. Spolu s existencí SLS a plánech na megarakety New Glenn a BFR, se propast prohloubila natolik, že ji není možné přehlédnout.

      • Kenny007 napsal:

        No tak se kolo dějin zase otočí na druhou stranu a Rusové budou dál soběstační při letech na LEO a budou mít možnost si zaplatil místa v komerčních strojích od SpaceX nebo Blue Origin. Možná by to měli i výhodnější. A nevěřím že pokud se projekty těchto firem podaří, že by to zbytek kosmických velmocí nedokázal okopírovat.

      • hrusajan napsal:

        BFR je Falcon Heavy?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Nikoliv, BFR je starší název systému ITS pro kolonizaci Marsu.

    • Cateye napsal:

      Tyto informace v převážné většině vycházejí z bitev různých lobbystických skupin, které se u nás často nechtěně, nebo častěji záměrně prezentují, jako oficiální směr, aby se ukázalo jaký je v Rusku bordel a většina diskutérů si mohla ventilovat svůj mindrák. Bohužel…

  16. Vaca1 napsal:

    Chtěl bych zde jen upozornit na článek v časopise Science, který by mohl znamenat zlom v (mimo jiné i v) raketové technice. Vědci Thomas D. Cabot a Isaac Silvera popisují kterak se jim podařilo vytvořit kovový vodík jenž může existovat za pokojové teploty a tlaku (supravodič!).

    „It takes a tremendous amount of energy to make metallic hydrogen,“ Silvera explained. „And if you convert it back to molecular hydrogen, all that energy is released, so it would make it the most powerful rocket propellant known to man, and could revolutionize rocketry.“
    The most powerful fuels in use today are characterized by a „specific impulse“ – a measure, in seconds, of how fast a propellant is fired from the back of a rocket – of 450 seconds. The specific impulse for metallic hydrogen, by comparison, is theorized to be 1,700 seconds.
    „That would easily allow you to explore the outer planets,“ Silvera said. „We would be able to put rockets into orbit with only one stage, versus two, and could send up larger payloads, so it could be very important.“

    Článek pro předplatitele k nalezeí zde:
    http://science.sciencemag.org/content/early/2017/01/25/science.aal1579

    Studie volně zde:
    https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1610/1610.01634.pdf

    Zajímavý popularizační článek pro laiky například zde:
    https://phys.org/news/2017-01-metallic-hydrogen-theory-reality.html

    • gg napsal:

      Skvělý nápad, naložme raketu silnou metastabilní výbušninou a vystavme ji otřesům spojeným se starty raket… 😀

      • Vít Výmola napsal:

        Tento nápad není nový a rozpracovala ho řada raketových inženýrů a fyziků, kteří jej považují za skvělý. Možní proto, že o předpokládaných vlastnostech kovového vodíku ví víc, než někteří diskutéři.

      • gg napsal:

        Ano, *předpokládané* vlastnosti. Jinak řečeno, něco se spočítalo, něco se vysnilo, teď ještě zbývá ukázat, jestli praxe bude alespoň blízká snům, když už jsme konečně po desítkách let malý kousíček – možná! – syntetizovali.

        Měl byste odložit opiovou dýmku a počkat na reálné výsledky. Ale ty asi hned tak nepřijdou…

      • Vojta napsal:

        Já se spíš bojím toho, že to bude drahé. Jak je psáno v odkazovaných článcích, mělo by jít o proces podobný výrobě diamantů, jen je potřeba ještě o dost vyšší tlak. No a nevšiml jsem si, že by umělé diamanty byly nějak extra levné. I když ve formě brusných past a kotoučů dostupné jsou, kdyby to mělo být množství potřebné do rakety, nebylo by to únosné. Ale dopředu bych to nezavrhoval, uvidíme, co z toho ve vzdálenější budoucnosti vypadne.

  17. Zot napsal:

    Ale vždyť je to dobře. Je potřeba vyprovokovat Donalda, aby neblbnul a nenapadlo ho začít řezat kosmické rozpočty jako jeho vzor Vladimir Vladimirovič.

  18. hansnasa napsal:

    A teď ještě tu pohádku o Karkulce.

  19. Fantasta napsal:

    Smutný příběh kosmické velmoci. Asi 10 let tak nějak zkoušejí Angaru, pak tak nějak zkusí postavit Sunkar a jestli se zadaří, tak nějak ty bloky spojí a bude nějaká superraketa. No, nápadů měli spousty už za Koroleva a obrázky malují taky hezky. 🙂

  20. Kamil napsal:

    Dva úspěšné starty ruských super rakety od roku 1957 dodnes dávají tušit, jak to dopadne i tentokrát. Nijak.

  21. Zdeněk napsal:

    Rusko je technologicky zaostalé a zůstalo v 60 letech. Na pořádný program budou potřebovat tak ještě 100 let.

  22. Radim Redakce napsal:

    Máme problém se stávajícími nosiči, Angara se nám zadrhla na půli cesty a nevíme co s tím. Jak to vyřešíme? Vrhneme se na zbrusu novou superraketu!
    Jestli takhle bude uvažovat Roskosmos, tak to bude jen další hřebík do rakve.

    Což není kritika RKK Eněrgija. Před nimi naopak klobouk dolů.

  23. Rudolf Šíma napsal:

    ….a potom dali vlkovi do břicha kameny a hodili ho do studny.

  24. Michael Voplatka napsal:

    Rusko by se možná mělo nejdříve soustředit na to, jak na ISS poslat Nauku s dalšími plánovanými moduly a co nejdříve obnovit přítomnost třech Rusů na stanici a také jim zajistit odpovídající náplň práce tam nahoře.

Napište komentář k rhronza

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.