Thomasův fotokoutek (3)

Již potřetí se dnes podíváme na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde v těchto dnech probíhá jubilejní 50. dlouhodobá expedice. Součástí šestičlenné posádky je i francouzský astronaut Thomas Pesquet, který i v minulém týdnu nelenil a na sociální sítě nahrál spoustu zajímavých fotek. Ty zachycují běžné strasti i radosti života ve stavu mikrogravitace. Podíváme se na krásné výhledy na Zemi, ale i na vědecké experimenty. Máme pro Vás opět dostatek materiálu pro vydání seriálu Thomasův fotokoutek, kde se můžete podívat na astronautovy snímky doplněné o originální popisky přeložené do češtiny.

Východ slunce! Za 24 hodin jich tady na ISS zažíváme 16. Stanici trvá 90 minut, aby při rychlosti 28 000 km/h dokončila oběh kolem Země. Pochopitelně nemůžeme sledovat všechny východy slunce, protože často pracujeme uvnitř stanice, ale pokaždé, když mohu, pořídím podobnou fotografii.

Východ slunce! Za 24 hodin jich tady na ISS zažíváme 16. Stanici trvá 90 minut, aby při rychlosti 28 000 km/h dokončila oběh kolem Země. Pochopitelně nemůžeme sledovat všechny východy slunce, protože často pracujeme uvnitř stanice, ale pokaždé, když mohu, pořídím podobnou fotografii.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Východ slunce! Za 24 hodin jich tady na ISS zažíváme 16. Stanici trvá 90 minut, aby při rychlosti 28 000 km/h dokončila oběh kolem Země. Pochopitelně nemůžeme sledovat všechny východy slunce, protože často pracujeme uvnitř stanice, ale pokaždé, když mohu, pořídím podobnou fotografii.

Východ slunce! Za 24 hodin jich tady na ISS zažíváme 16. Stanici trvá 90 minut, aby při rychlosti 28 000 km/h dokončila oběh kolem Země. Pochopitelně nemůžeme sledovat všechny východy slunce, protože často pracujeme uvnitř stanice, ale pokaždé, když mohu, pořídím podobnou fotografii.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Kabely! Největší noční můra astronautů. Zkuste je rozvázat ve stavu beztíže a stane se z nich poletující had s vlastní vůlí.

Kabely! Největší noční můra astronautů. Zkuste je rozvázat ve stavu beztíže a stane se z nich poletující had s vlastní vůlí.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Jak provádět experimenty s kapalinami a plyny v mikrogravitaci, aniž by vám unikly do vzduchu? Evropská kosmická agentura vyvinula speciální glovebox, který se nyní nachází v americkém modulu Destiny. Peggy strávila celý den s rukama v našem MSG (Microgravity Science Box). Jedná se o kompletně hermetickou, nezávislou minilaboratoř. Má kolegyně zrovna prováděla hydrodynamický experiment PBRE (Packed Bed Reactor Experiment). Jeho cílem je studovat chování plynů a kapalin v porézních materiálech, abychom mohli vylepšit systém jejich filtrování. Je to krásná ukázka mezinárodní vědecké spolupráce a také našeho evropského know-how.

Jak provádět experimenty s kapalinami a plyny v mikrogravitaci, aniž by vám unikly do vzduchu? Evropská kosmická agentura vyvinula speciální glovebox, který se nyní nachází v americkém modulu Destiny. Peggy strávila celý den s rukama v našem MSG (Microgravity Science Box). Jedná se o kompletně hermetickou, nezávislou minilaboratoř. Má kolegyně zrovna prováděla hydrodynamický experiment PBRE (Packed Bed Reactor Experiment). Jeho cílem je studovat chování plynů a kapalin v porézních materiálech, abychom mohli vylepšit systém jejich filtrování. Je to krásná ukázka mezinárodní vědecké spolupráce a také našeho evropského know-how.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Bez ohledu na politické události je Velká Británie nepochybně velmi blízko zbytku Evropy.

Bez ohledu na politické události je Velká Británie nepochybně velmi blízko zbytku Evropy.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Canadarm – robotická paže z Kanady, nezbytná součástí ISS nám pózuje na této fotce. Je velmi pohyblivá – mohou ji ovládat jak astronauti na palubě, ale i specialisté ze Země. A k čemu slouží? Pomáhá při připojování kosmických lodí, může doplňovat palivo, pohybuje s vědeckými experimenty, nebo … s astronauty během výstupů do volného prostoru. Během pozemního tréninku jsem měl možnost cvičit na jejím simulátoru a i v těchto dnech pokračuju s originálním kusem, aby byl připravený na přílet japonské lodi HTV. Ta odstartuje v pátek z kosmodromu Tanegašima. Po příletu ke stanici použijeme robotickou paži, abychom loď doslova zachytili. Je to opravdu velmi sofistikované zařízení, jehož technologie se v pozemských podmínkách používá při operacích mozku.

Canadarm – robotická paže z Kanady, nezbytná součástí ISS nám pózuje na této fotce. Je velmi pohyblivá – mohou ji ovládat jak astronauti na palubě, ale i specialisté ze Země. A k čemu slouží? Pomáhá při připojování kosmických lodí, může doplňovat palivo, pohybuje s vědeckými experimenty, nebo … s astronauty během výstupů do volného prostoru. Během pozemního tréninku jsem měl možnost cvičit na jejím simulátoru a i v těchto dnech pokračuju s originálním kusem, aby byl připravený na přílet japonské lodi HTV. Ta odstartuje v pátek z kosmodromu Tanegašima. Po příletu ke stanici použijeme robotickou paži, abychom loď doslova zachytili. Je to opravdu velmi sofistikované zařízení, jehož technologie se v pozemských podmínkách používá při operacích mozku.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Člověk vs. stroj! Na ISS se opravdu hodí, když jste zruční.

Člověk vs. stroj! Na ISS se opravdu hodí, když jste zruční.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Velitel Shane (Kimbrough – pozn. aut.) zachycený mým foťákem ve chvíli, když dělal rychlou otočku.

Velitel Shane (Kimbrough – pozn. aut.) zachycený mým foťákem ve chvíli, když dělal rychlou otočku.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Letím od západu na východ a jako první spatřím světla na pobřeží Bretaně – stejně jako mnoho mořeplavců přede mnou. Přilétáme vždy z tohoto směru, což je dáno dráhou, po které ISS letí. Jestli nás nechcete minout, až vám poletíme nad hlavou, musíte čekat, že přiletíme od západu … Na obloze stanice vypadá jako jasná hvězda, která se pohybuje.

Letím od západu na východ a jako první spatřím světla na pobřeží Bretaně – stejně jako mnoho mořeplavců přede mnou. Přilétáme vždy z tohoto směru, což je dáno dráhou, po které ISS letí. Jestli nás nechcete minout, až vám poletíme nad hlavou, musíte čekat, že přiletíme od západu … Na obloze stanice vypadá jako jasná hvězda, která se pohybuje.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Letíme vstříc východu slunce a je to opravdu super. Jakmile sluneční paprsky dopadnou do Cupoly, okamžitě ucítíte, jak se stanice začíná ohřívat.

Letíme vstříc východu slunce a je to opravdu super. Jakmile sluneční paprsky dopadnou do Cupoly, okamžitě ucítíte, jak se stanice začíná ohřívat.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Ahoj Brazílie! Máš nádherné pobřeží a okolí řeky, které vypadá jako mozaika z barevných sklíček okamžitě upoutalo mou pozornost.

Ahoj Brazílie! Máš nádherné pobřeží a okolí řeky, které vypadá jako mozaika z barevných sklíček okamžitě upoutalo mou pozornost.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Nádherné jezero v Andách mezi Chile a Argentinou … nedokážu si představit, jak v něm musí být studená voda.

Nádherné jezero v Andách mezi Chile a Argentinou … nedokážu si představit, jak v něm musí být studená voda.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Pořád nevidím žádné čáry na planině Nazca, ale místo toho nacházím v Andách opět krásné tvary a barvy. Jižní Amerika vypadá z ISS nádherně.

Pořád nevidím žádné čáry na planině Nazca, ale místo toho nacházím v Andách opět krásné tvary a barvy. Jižní Amerika vypadá z ISS nádherně.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Práce Shanea se SPHERES je velmi fotogenická. NASA vymyslela chytrý akronym pro SPHERES - Synchronized Position Hold, Engage, Reorient, Experimental Satellites. Překládá se to dost složitě … abych to shrnul – jejich úkolem je vylepšit počítačové programy určené k likvidaci kosmického smetí, které zatěžuje zemskou oběžnou dráhu. A naše role v programu SPHERES? Tento experiment studuje dynamiku mezi zachyceným objektem a ovládaným satelitem, který plní roli tahače. Když si fotku zvětšíte, všimnete si, že obě koule jsou spojeny lankem. Kosmický odpad, který jsem už zmiňoval na svém blogu, představuje nebezpečí pro aktivní družice, nebo pro ISS a proto hledáme řešení k jeho zachycení a likvidaci. Je to velká technologická výzva a pozorování chování těchto malých koulí ve stavu beztíže uvnitř ISS je skvělou možností, jak ověřit proveditelnost různých metod.

Práce Shanea se SPHERES je velmi fotogenická. NASA vymyslela chytrý akronym pro SPHERES – Synchronized Position Hold, Engage, Reorient, Experimental Satellites. Překládá se to dost složitě … abych to shrnul – jejich úkolem je vylepšit počítačové programy určené k likvidaci kosmického smetí, které zatěžuje zemskou oběžnou dráhu. A naše role v programu SPHERES? Tento experiment studuje dynamiku mezi zachyceným objektem a ovládaným satelitem, který plní roli tahače. Když si fotku zvětšíte, všimnete si, že obě koule jsou spojeny lankem. Kosmický odpad, který jsem už zmiňoval na svém blogu, představuje nebezpečí pro aktivní družice, nebo pro ISS a proto hledáme řešení k jeho zachycení a likvidaci. Je to velká technologická výzva a pozorování chování těchto malých koulí ve stavu beztíže uvnitř ISS je skvělou možností, jak ověřit proveditelnost různých metod.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Džibutsko – kde se Afrika potkává se Středním Východem.

Džibutsko – kde se Afrika potkává se Středním Východem.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Naše cesta ven – modul Quest. Momentálně jej používáme jako sklad, ve kterém máme i naše skafandry. Kromě toho je tu i přechodová komora pro výstup do volného vesmíru. Konkrétně ho najdete v místě, které je zarovnané věcmi za našimi skafandry. Z tohoto modulu se před výstupem vyčerpá atmosféra a my můžeme otevřít dveře ven. Při zkouškách v Johnsonově středisku jsem měl možnost setkat se s vakuovým experimentem a také jsem se zkoušel potápět, což se bude hodit při našem výstupu.

Naše cesta ven – modul Quest. Momentálně jej používáme jako sklad, ve kterém máme i naše skafandry. Kromě toho je tu i přechodová komora pro výstup do volného vesmíru. Konkrétně ho najdete v místě, které je zarovnané věcmi za našimi skafandry. Z tohoto modulu se před výstupem vyčerpá atmosféra a my můžeme otevřít dveře ven. Při zkouškách v Johnsonově středisku jsem měl možnost setkat se s vakuovým experimentem a také jsem se zkoušel potápět, což se bude hodit při našem výstupu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Tropické bouře odsud vypadají okázale. Zůstaň v bezpečí, Argentino! Z ISS pozorujeme velké tropické bouře, hurikány a v noci i blesky.

Tropické bouře odsud vypadají okázale. Zůstaň v bezpečí, Argentino! Z ISS pozorujeme velké tropické bouře, hurikány a v noci i blesky.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Severní Francie: Najdete na téhle fotce své město, nebo bydlíte jižněji?

Severní Francie: Najdete na téhle fotce své město, nebo bydlíte jižněji?
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Festival světla v Lyonu během sobotní noci. Fotka není dokonalá, ale město doslova zářilo. EDIT: Můžete být astronaut, ale to neznamená, že se vyznáte v zeměpisu. Moje fotka Lyonu ze včerejška je ve skutečnosti Řím. Ano, spletl jsem si SD karty. :-) Promiňte.

Festival světla v Lyonu během sobotní noci. Fotka není dokonalá, ale město doslova zářilo. EDIT: Můžete být astronaut, ale to neznamená, že se vyznáte v zeměpisu. Moje fotka Lyonu ze včerejška je ve skutečnosti Řím. Ano, spletl jsem si SD karty. 🙂 Promiňte.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Včera jsem měl dlouhý pracovní den v japonském modulu. Tohle je jediný výstup pro instalaci experimentů vně ISS bez toho, aniž byste museli oblékat skafandry. V první řadě – je to zařízení, které se skládá z desky, která jezdí na kolejích a nachází se v japonském modulu Kibó, kterému se říká také JEM (Japanese Experiment Module). Zařízení se umístí na posuvnou desku, pak se zavřou dveře a deska se vysune do otevřeného vesmíru. Tady se jej může ujmout staniční robotická paže. Tento týden jsme testovali systém pro vyhledávání externích úniků, který hledá abnormální změny v tlaku uvnitř tepelného systému stanice. Tento výsuvný systém v přechodové komoře modulu JEM se dá využít i pro vypouštění malých družic, které často vyvíjejí studenti univerzit.

Včera jsem měl dlouhý pracovní den v japonském modulu. Tohle je jediný výstup pro instalaci experimentů vně ISS bez toho, aniž byste museli oblékat skafandry. V první řadě – je to zařízení, které se skládá z desky, která jezdí na kolejích a nachází se v japonském modulu Kibó, kterému se říká také JEM (Japanese Experiment Module). Zařízení se umístí na posuvnou desku, pak se zavřou dveře a deska se vysune do otevřeného vesmíru. Tady se jej může ujmout staniční robotická paže. Tento týden jsme testovali systém pro vyhledávání externích úniků, který hledá abnormální změny v tlaku uvnitř tepelného systému stanice. Tento výsuvný systém v přechodové komoře modulu JEM se dá využít i pro vypouštění malých družic, které často vyvíjejí studenti univerzit.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Včera jsem měl dlouhý pracovní den v japonském modulu. Tohle je jediný výstup pro instalaci experimentů vně ISS bez toho, aniž byste museli oblékat skafandry. V první řadě – je to zařízení, které se skládá z desky, která jezdí na kolejích a nachází se v japonském modulu Kibó, kterému se říká také JEM (Japanese Experiment Module). Zařízení se umístí na posuvnou desku, pak se zavřou dveře a deska se vysune do otevřeného vesmíru. Tady se jej může ujmout staniční robotická paže. Tento týden jsme testovali systém pro vyhledávání externích úniků, který hledá abnormální změny v tlaku uvnitř tepelného systému stanice. Tento výsuvný systém v přechodové komoře modulu JEM se dá využít i pro vypouštění malých družic, které často vyvíjejí studenti univerzit.

Včera jsem měl dlouhý pracovní den v japonském modulu. Tohle je jediný výstup pro instalaci experimentů vně ISS bez toho, aniž byste museli oblékat skafandry. V první řadě – je to zařízení, které se skládá z desky, která jezdí na kolejích a nachází se v japonském modulu Kibó, kterému se říká také JEM (Japanese Experiment Module). Zařízení se umístí na posuvnou desku, pak se zavřou dveře a deska se vysune do otevřeného vesmíru. Tady se jej může ujmout staniční robotická paže. Tento týden jsme testovali systém pro vyhledávání externích úniků, který hledá abnormální změny v tlaku uvnitř tepelného systému stanice. Tento výsuvný systém v přechodové komoře modulu JEM se dá využít i pro vypouštění malých družic, které často vyvíjejí studenti univerzit.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Včera jsem měl dlouhý pracovní den v japonském modulu. Tohle je jediný výstup pro instalaci experimentů vně ISS bez toho, aniž byste museli oblékat skafandry. V první řadě – je to zařízení, které se skládá z desky, která jezdí na kolejích a nachází se v japonském modulu Kibó, kterému se říká také JEM (Japanese Experiment Module). Zařízení se umístí na posuvnou desku, pak se zavřou dveře a deska se vysune do otevřeného vesmíru. Tady se jej může ujmout staniční robotická paže. Tento týden jsme testovali systém pro vyhledávání externích úniků, který hledá abnormální změny v tlaku uvnitř tepelného systému stanice. Tento výsuvný systém v přechodové komoře modulu JEM se dá využít i pro vypouštění malých družic, které často vyvíjejí studenti univerzit.

Včera jsem měl dlouhý pracovní den v japonském modulu. Tohle je jediný výstup pro instalaci experimentů vně ISS bez toho, aniž byste museli oblékat skafandry. V první řadě – je to zařízení, které se skládá z desky, která jezdí na kolejích a nachází se v japonském modulu Kibó, kterému se říká také JEM (Japanese Experiment Module). Zařízení se umístí na posuvnou desku, pak se zavřou dveře a deska se vysune do otevřeného vesmíru. Tady se jej může ujmout staniční robotická paže. Tento týden jsme testovali systém pro vyhledávání externích úniků, který hledá abnormální změny v tlaku uvnitř tepelného systému stanice. Tento výsuvný systém v přechodové komoře modulu JEM se dá využít i pro vypouštění malých družic, které často vyvíjejí studenti univerzit.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Tenhle týden jsem měl práci hlavně s francouzským experimentem EveryWear. Je to zařízení vyvinuté v Lyonské klinice MEDES (vesmírná klinika francouzské kosmické agentury CNES) a jeho cílem je ušetřit čas nás, astronautů, abychom mohli více času věnovat vědě. I přesto, že tu máme 16 východů slunce za den, žijeme tu podle klasického 24hodinového režimu. Máme tu hodně úkolů a i když nám pozemní středisko pomáhá seč může, digitální asistent se vždycky hodí. EveryWear je aplikace do tabletu určená ke sběru fyziologických a medicinských údajů. Například na této fotce pracuju s tonometrem, který sleduje změny v mých tepnách při pobytu ve stavu beztíže.

Tenhle týden jsem měl práci hlavně s francouzským experimentem EveryWear. Je to zařízení vyvinuté v Lyonské klinice MEDES (vesmírná klinika francouzské kosmické agentury CNES) a jeho cílem je ušetřit čas nás, astronautů, abychom mohli více času věnovat vědě. I přesto, že tu máme 16 východů slunce za den, žijeme tu podle klasického 24hodinového režimu. Máme tu hodně úkolů a i když nám pozemní středisko pomáhá seč může, digitální asistent se vždycky hodí. EveryWear je aplikace do tabletu určená ke sběru fyziologických a medicinských údajů. Například na této fotce pracuju s tonometrem, který sleduje změny v mých tepnách při pobytu ve stavu beztíže.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Tenhle týden jsem měl práci hlavně s francouzským experimentem EveryWear. Je to zařízení vyvinuté v Lyonské klinice MEDES (vesmírná klinika francouzské kosmické agentury CNES) a jeho cílem je ušetřit čas nás, astronautů, abychom mohli více času věnovat vědě. I přesto, že tu máme 16 východů slunce za den, žijeme tu podle klasického 24hodinového režimu. Máme tu hodně úkolů a i když nám pozemní středisko pomáhá seč může, digitální asistent se vždycky hodí. EveryWear je aplikace do tabletu určená ke sběru fyziologických a medicinských údajů. Například na této fotce vidíme malou náplast, která mi během spánku měří teplotu a tím studuje moje spánkové biorytmy.

Tenhle týden jsem měl práci hlavně s francouzským experimentem EveryWear. Je to zařízení vyvinuté v Lyonské klinice MEDES (vesmírná klinika francouzské kosmické agentury CNES) a jeho cílem je ušetřit čas nás, astronautů, abychom mohli více času věnovat vědě. I přesto, že tu máme 16 východů slunce za den, žijeme tu podle klasického 24hodinového režimu. Máme tu hodně úkolů a i když nám pozemní středisko pomáhá seč může, digitální asistent se vždycky hodí. EveryWear je aplikace do tabletu určená ke sběru fyziologických a medicinských údajů. Například na této fotce vidíme malou náplast, která mi během spánku měří teplotu a tím studuje moje spánkové biorytmy.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Tenhle týden jsem měl práci hlavně s francouzským experimentem EveryWear. Je to zařízení vyvinuté v Lyonské klinice MEDES (vesmírná klinika francouzské kosmické agentury CNES) a jeho cílem je ušetřit čas nás, astronautů, abychom mohli více času věnovat vědě. I přesto, že tu máme 16 východů slunce za den, žijeme tu podle klasického 24hodinového režimu. Máme tu hodně úkolů a i když nám pozemní středisko pomáhá seč může, digitální asistent se vždycky hodí. EveryWear je aplikace do tabletu určená ke sběru fyziologických a medicinských údajů. Máme tu i chytré tričko – inovativní oblečení, které během cvičení poskytuje měření EKG. EveryWear je unikátní zařízení a já jsem první, kdo testuje jeho široké možnosti. Možná se o něm během mé mise ještě zmíním.

Tenhle týden jsem měl práci hlavně s francouzským experimentem EveryWear. Je to zařízení vyvinuté v Lyonské klinice MEDES (vesmírná klinika francouzské kosmické agentury CNES) a jeho cílem je ušetřit čas nás, astronautů, abychom mohli více času věnovat vědě. I přesto, že tu máme 16 východů slunce za den, žijeme tu podle klasického 24hodinového režimu. Máme tu hodně úkolů a i když nám pozemní středisko pomáhá seč může, digitální asistent se vždycky hodí. EveryWear je aplikace do tabletu určená ke sběru fyziologických a medicinských údajů. Máme tu i chytré tričko – inovativní oblečení, které během cvičení poskytuje měření EKG. EveryWear je unikátní zařízení a já jsem první, kdo testuje jeho široké možnosti. Možná se o něm během mé mise ještě zmíním.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Modul Columbus v noci. Ne, opravdu se nechystáme na disko párty, jde o experiment pěstování zeleniny.

Modul Columbus v noci. Ne, opravdu se nechystáme na disko párty, jde o experiment pěstování zeleniny.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Crooked Island na Bahamách – úplně vidím piráty, kteří zde ukrývají své poklady.

Crooked Island na Bahamách – úplně vidím piráty, kteří zde ukrývají své poklady.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Selfie posádky v modulu Cupola. Jsem technicky vzato součástí americké posádky, která je na ISS společně s ruskou sekcí. Na fotce máme Peggy Whitson a velitele expedice – Shana Kimbrougha. Shane se na Zemi vrátí o několik měsíců dříve než Peggy a já. A jakmile odletí, Peggy se stane velitelkou! Věřím, že brzy budu moci udělat selfie i s mými ruskými kamarády.

Selfie posádky v modulu Cupola. Jsem technicky vzato součástí americké posádky, která je na ISS společně s ruskou sekcí. Na fotce máme Peggy Whitson a velitele expedice – Shana Kimbrougha. Shane se na Zemi vrátí o několik měsíců dříve než Peggy a já. A jakmile odletí, Peggy se stane velitelkou! Věřím, že brzy budu moci udělat selfie i s mými ruskými kamarády.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Není to povedená fotka, ale zachycuje velmi známý útvar – lidmi vyrobený ostrov v Dubaji.

Není to povedená fotka, ale zachycuje velmi známý útvar – lidmi vyrobený ostrov v Dubaji.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Robotická paže Canadarm se otáčí ke krásné krajině. Zatímco já jsem tu sotva 3 týdny, ona slouží už od roku 2001.

Robotická paže Canadarm se otáčí ke krásné krajině. Zatímco já jsem tu sotva 3 týdny, ona slouží už od roku 2001.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Ve vesmíru nemáme možnost sledovat krajinu při západu slunce. Tak jsem použil mého kamaráda – Canadarm aby mi zapózoval. Mí kamarádi a kolegové mne nabádali, abych zkusil udělat lepší fotku západu slunce, než jaké pořizují oni z paluby letadel. Tady je tedy můj pokus.

Ve vesmíru nemáme možnost sledovat krajinu při západu slunce. Tak jsem použil mého kamaráda – Canadarm aby mi zapózoval. Mí kamarádi a kolegové mne nabádali, abych zkusil udělat lepší fotku západu slunce, než jaké pořizují oni z paluby letadel. Tady je tedy můj pokus.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Americká astronautka Peggy Whitson zachycena při útoku monstra zvaného ISS. Pracovala na našem chladícím okruhu – zařízení, které se stará o tepelnou kontrolu, což je velmi důležité, ale není to s ním vždycky snadné.

Americká astronautka Peggy Whitson zachycena při útoku monstra zvaného ISS. Pracovala na našem chladícím okruhu – zařízení, které se stará o tepelnou kontrolu, což je velmi důležité, ale není to s ním vždycky snadné.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Hodně štěstí v zápase pro mého kamaráda Tony Parkera z „Ostruh“. Dneska hrají zápas doma v texaském San Antoniu. Jsem opravdu velkým fanouškem NBA a sleduji tohle dění i z vesmíru.

Hodně štěstí v zápase pro mého kamaráda Tony Parkera z „Ostruh“. Dneska hrají zápas doma v texaském San Antoniu. Jsem opravdu velkým fanouškem NBA a sleduji tohle dění i z vesmíru.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Úsvit na plážích Ománu.

Úsvit na plážích Ománu.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Další a další neuvěřitelné útvary vytvořené přírodou … daleko od bláznících davů.

Další a další neuvěřitelné útvary vytvořené přírodou … daleko od bláznících davů.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Další a další neuvěřitelné útvary vytvořené přírodou … daleko od bláznících davů.

Další a další neuvěřitelné útvary vytvořené přírodou … daleko od bláznících davů.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Řeka, která se jako drak vine Jižní Amerikou.

Řeka, která se jako drak vine Jižní Amerikou.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Řeka, která se jako drak vine Jižní Amerikou.

Řeka, která se jako drak vine Jižní Amerikou.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Neděli jsem strávil se dvěma novými kamarády abych je trochu poznal.

Neděli jsem strávil se dvěma novými kamarády abych je trochu poznal.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/ESAThomasPesquet/?hc_ref=PAGES_TIMELINE&fref=nf
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/1/542/31489918076_61d8730494_o.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5614/31430281685_7543990fc2_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5589/31430279175_0d1b106d98_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5802/31289275212_bdf789376f_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5575/31438822015_4cbd4fe619_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5691/31326597731_1e0cb7421b_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5581/31338654401_2d9a3bea68_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5476/31309812292_4e406bd732_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5547/31339914031_f16b14c8df_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5715/31418861876_0a237ddb64_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5557/31441953416_331063279a_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5523/31443202526_6c6eec3482_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5579/31366520101_3f3c73b6fb_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5611/31111353200_339103f3dc_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5513/31483391465_ca605d5e07_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/347/31464145546_68e211532f_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/19/31389777271_43561a45f9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/125/31507872775_a59b79d936_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/454/30701424473_b3883a283b_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/637/31514707605_bcd51f4b4f_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/542/31489918076_98eaed7811_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/611/30718855283_34842ce4e1_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/7/30718857593_0837ce7d7a_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/313/30721967683_4bbb8a880a_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/735/31531197245_56d6cf7ab1_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/773/31159877710_c801647164_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/409/30722658983_15194edb39_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5579/31494014486_ec9ebe4c6a_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/390/30722898703_4375c3cc92_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5557/30737139943_7bd3969e13_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/542/30739820223_b0b6d3a203_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/245/31514309496_d3f638341c_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/281/31558030645_38778d1746_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/67/30751305763_88d2e77ed4_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/466/30726199694_fef45bb846_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/276/31453605851_5fae95391d_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/521/31453606501_1ea1694bc9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/467/30728558924_212fedd798_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/16/31423195672_57beef80fc_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/339/31427354962_fa878c9c25_k.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “Thomasův fotokoutek (3)”

  1. maro napsal:

    Hezké. Jen těch východů za den asi zažijí o jeden víc – tedy 17. Pokud obletí Zemi za 90 minut, tak mezi jednotlivými východy Slunce uběhne jen 84,7 minuty. To Slunce jim totiž „letí“ naproti šestnáctkrát menší rychlostí.

    • maro napsal:

      Aha. Kouknul jsem se na http://www.calsky.com a je to ještě zajímavější. Vlastně je otázka, co vlastně znamená „čas obletu“. Ona totiž ISS, i když letí směrem na východ, po každém obletu protíná rovník o patnáctinu obvodu Země víc na západ než při předchozím obletu. A ten čas mezi protnutími rovníku je 92,7 minut. Tu patnáctinu obvodu rovníku „uletí“ Slunce za 96 minut. Každým obletem tedy Slunce ztrácí 3 minuty. Za 24 hodin pak ISS udělá průměrně 15,5 protnutí rovníku. Kdyby protínala rovník stejně jako Slunce, bylo by to průměrně 15,5 východů za den. Ale protože se Slunce trošku opožďuje, ztratí za ten den 51 minut, což představuje 0,55 oběhu. Po odečtení od 15,5 získáme 14,95 „potkání Slunce“ za 24 hodin.
      Tedy výsledkem je, že kosmonauti na ISS vidí jen 15 východů Slunce za den.
      (opravte mě prosím, jestli někde vidíte chybu).

Napište komentář k kopapaka

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.