Motor z raketoplánu je v Evropě

Na amerických raketoplánech bylo motorů hned několik – kromě hlavních kyslíkovodíkových SSME používaných při startu, to byly nejrůznější manévrovací trysky a pak ještě systém OMS – Orbital Maneuvering System. Právě jeho motory AJ 10-190 na hypergolické palivo od firmy Aerojet zajišťovaly finální zakulacení oběžné dráhy, velké korekce na oběžné dráze, ale i deorbitační zážeh. Po vyřazení raketoplánů ze služby se tyto cenné motory dočkaly nového úkolu. Poslouží totiž jako hlavní motory lodi Orion.

Tento hlavní motor se bude nacházet na servisním modulu lodi. A protože servisní modul Orionu vyrábí Evropa, musel se motor ze systému OMS vydat na Starý kontinent – konkrétně do německých Brém. Jeho cesta vedla z americké základny White Sands, kde byl motor překontrolován a opětovně sestaven. Pak byl přepraven na Johnosnovo středisko, kde prošel vibračními testy. Po nich se mohl vrátit na White Sands – tady na něj čekaly kontroly zaměřené na těsnost palivového systému.

Motor AJ 10-190 při vibračních zkouškách na Johnsonově středisku.

Motor AJ 10-190 při vibračních zkouškách na Johnsonově středisku.
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Po úspěšném splnění všech procedur se mohl vydat na cestu do Evropy. Cenná zásilka vyrazila z letiště v Dallasu/Fort Worth a přistála na ve Frankfurtu nad Mohanem. Zbytek cesty už kontejner absolvoval na dálnici – tahač jej zavezl výrobního závodu firmy Airbus Space and Defence v Brémách. Tento konkrétní motor absolvoval v minulých letech celkem 19 misí na strojích Challenger, Discovery a Atlantis – v rámci mise EM-1 se tak dočká jubilejní 20. mise, která ale povede bezkonkurenčně nejdále. Tah tohoto motoru je 25,7kN, přičemž tryska je náklopná v obou hlavních osách. V

Kromě tohoto hlavního motoru bude Servisní modul disponovat 33 korekčními tryskami pro drobné úpravy dráhy. Servisní modul má pro Návratovou kabinu mimořádný význam – právě v něm budou uloženy pohonné systémy, servisní modul se postará o výrobu elektřiny, má na starosti zajišťování správné teploty v kabině, ale je zde uložená i voda nebo vzduch.

Průřez raketoplánem s vyznačením motoru OMS.

Průřez raketoplánem s vyznačením motoru OMS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/12/31453564182_04b189479c_o.jpg
http://blogs.esa.int/orion/files/2016/12/27657286033_82ae999560_o.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/434121main_cutaway.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

21 komentářů ke článku “Motor z raketoplánu je v Evropě”

  1. Tomáš napsal:

    a čo sa týka tých zahodených projektov ale máme aj svetlé výnimky -> ruské motory z mesačného programu, ktoré boli oživené po XX. rokoch a slúžia

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      No zrovna NK-33 po úpravě označené jako AJ-26 bych moc nechválil. Společnost Orbital ATK od nich po havárii z roku 2014 dala ruce pryč a pro rakety Antares vybrala nově vyrobené motory RD-181.

      • Racek napsal:

        Pokud mám správné informace, problém byl v nově rekonstruovaném čerpadle – nicméně používat déle jak 30 let skladované motory samozřejmě není nejlepší nápad. Z toho důvodu jsem i rozpačitý z použití starých skladovaných motorů z OMS pro lety s lidskou posádkou. Což u Orbitalu zrovna nebylo.

  2. Racek napsal:

    No, snad vědí co dělají, já nemám nic proti znovupoužívání, ale tento motor je jistě o dost starší než 10 let a pro let s lidmi, no, nevím. Samozřejmě vyvíjet nové motory když máme dobré funkční k dispozici je plýtvání. A třeba ty Gluškovovy RD vlastně pohánějí Angaru či Atlas a jsou pořád světovou špičkou.
    Otázkou je ovšem, zdali existují výrobní podklady a zdali zavedení znovuvýroby by nebylo dražší než vyvinout něco nového. To opravdu netuším a obávám se, že to možná problém v budoucnosti bude.

    • Martin F. napsal:

      Jen škoda, že technika vyvinutá na 100 použití bude vědomě ztracena při své 20. službě. Ach, ta „znovupoužitelnost“ od nasa nevypadá tak upřímně.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Na druhou stranu i těch 20 použití je zhruba o 19 misí víc, než je průměrný počet použití u běžného kosmického hardwaru. 😉

      • Racek napsal:

        Zrovna tady ztráta tolik nevadí, kolik se asi misí z tím Orionem uskuteční, že. Případů vyvinutí dobré technologie a jejího následného zahození jsme právě v kosmonautice viděli už příliš.

  3. Branislav Pecho napsal:

    Nemôžem si pomôcť, ale táto recyklácia Shuttlu, SSME ako hlavné motory v SLS a teraz OMS ako motor Orionu, mi príde nejaká čudná, akoby tie rakety stavali nejakí chudobní príbuzní. Určite to vyznelo negatívne, ale nie je to tak myslené, len je to pre mňa zvláštne. Na druhej strane je to super, že niečo tak komplikované a určite náchylné na poškodenie, ako je kvapalinový raketový motor, je možné použiť viackrát. Existujú nejaké štatistiky, či napríklad opätovným používaním neklesá výkon? Predpokladám, že opotrebenie aj napriek 110% kontrole a údržbe tam iste je.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Konkrétně systém OMS byl konstruován tak, aby vydržel sto misí. Takže při 20. použití by nic hrozit nemělo.
      Já osobně se na využívání již existujícího hardwaru naopak dívám pozitivně. Je rozumné najít pro vyrobené technologie využití – rozhodně lepší, než aby ležely v muzeu. Jejich využití navíc umožní ušetřit finance na jiné projekty.

      • Branislav Pecho napsal:

        Asa som to napísal trocha nevhodne, ale ako vravím tá mnohonásobnosť je fascinujúca. Tá znovupouziteľnosť na 100 misií je pre mňa novinkou, ale keď si uvedomím že SSME mal životnost okolo šesť-sedem hodín… Škoda, že v prípade Orionu a SLS to budú „len“ jednorazovky. Ale máte pravdu, ušetrili sa tým asi slušné peniaze. Ktovie, koľko bude stáť modernizovaná F-1. Ten motor sa nikdy nemal prestať vyrábať. Kde už kozmonautika, či už pilotovaná aj nepilotovaná mohla byť… Ešte ma napadol motor NERVA, ale to už fantazírujem.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To je pravda. V historii kosmonautiky se najde nemálo projektů, jejichž ukončení bylo nerozumné.

      • Honza Jaroš napsal:

        Ale pokud se nepletu, tak servisní modul let nepřežije, takže o něj přijdou de facto v pětině životnosti, je to tak? Ví se kolik těch motorů mají k dispozici?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Minimálně 6 – tři zachovalé raketoplány, z nichž každý měl dva systémy OMS. Ta pětinová životnost je sice pravda, ale i tak si myslím, že to není škoda. Raketoplány svou práci udělaly, škoda by byla,kdyby letuschopný hardware ležel v muzeu. Takhle se pro něj aspoň našlo využití.

      • Honza Jaroš napsal:

        A co budou dělat až motory dojdou?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Řekl bych, že na to se dá odpovědět jediným možným způsobem – vyrobí nové. Stejně jako se budou vyrábět nové motory RS-25 pro raketu SLS až dojdou ty z raketoplánů. 😉

      • Honza Jaroš napsal:

        Jo tak, takže s výrobou nových problém není… OK, díky za odpověď. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pochopitelně se vždycky dá postavit nový exemplář. Ale bylo by to nehospodárné, pokud bychom měli již existující hardware, který bychom nepoužili.

    • Dan napsal:

      OMS byl navržen na 100 misí/1000 zážehů, takže poněkud hloupě řečeno se konkrétně tento s 20 misemi sotva zahořel.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        U plánovaných misí se předpokládá více zážehů během jediného letu. Je dobře, že se k tomu použije osvědčený motor, protože jeho selhání by mohlo mít fatální důsledky pro posádku.

        Výrobní cena zřejmě bude zanedbatelá ve srovnání s cenou vývoje, který má ten motor již za sebou.

  4. Fantasta napsal:

    Omlouvám se za punktičkářství, ale ten motor se jmenuje AJ 10-190. V raketoplánech byl použit v systému OMS, v servisním modulu jako hlavní motor. Jinak článek fajn a díky 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.