Mars o Vánocích

Beagle 2 se svou robotickou paží zdroj:esa.int

V čase vánočním máme čas na malé zklidnění a tak často vzpomínáme, co jsme kde zažili s našimi blízkými, prohlížíme staré fotografie a vůbec relaxujeme. Pak jsou ale tací z nás, kteří se o vánočních svátcích rádi pohybují, někdo už jen pomocí auta, když objíždí známé a rodinu, někdo i po vlastních. Pro mě je to tak od všeho něco a protože jsme tvorové sentimentální, zavzpomínal jsem, kterak jsem já trávil Štedrý den s Marsem a zároveň myslím na všechny ty roboty, ať už funkční, nebo dávno umrzlé v marsovských pustinách. A dnes, kdy tento článek čtete máme důvod ke vzpomínce, byť poněkud smutné. Dnes před 13 lety se o přistání neúspěšně pokusil Beagle 2. A protože tu jsou mezi námi tací, kteří tehdy také kvůli němu nemohli spát, nebo tací, které zajímá, co se děje na Marsu o Vánocích, zvu vás k našemu svátečnímu čtení. A najdeme si chvilku i pro obdivovatele nebeských jevů obecně.

Přelom roků 2003 a 2004 byl z pohledu nadšence do marsovských průzkumníků opravdu bohatý. Všichni jsme měli ještě v živé paměti neúspěšné sondy Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander z konce roku 1999 a tak jsme s napětím sledovali , jak k červené planetě míří další plejáda sond. Ponecháme nyní stranou poraněnou japonskou sondu Nozomi, která byla nucena kolem planety 14 prosince 2003 pouze prolétnout, protože v čele hlavní fáze letky byl evropský Mars Express, který nesl malý přistávací modul Beagle 2 a za ním letěli dva američtí roboti programu Mars Exploration Rover, které dobře známe jako SpiritOpportunity.

Sonda Mars Odyssey nad jižním pólem rudé planety v představách výtvarníka

Sonda Mars Odyssey nad jižním pólem rudé planety v představách výtvarníka
Kredit: NASA/JPL
Zdroj: http://www.nasa.gov

Úplně mě mrazí, když napíšu, že Mars Express nás dodnes zahrnuje fascinujícími pohledy na povrch planety a poskytuje přenosové kapacity vozítkům na povrchu, přičemž jedno z nich je jeho „sourozenec“ Opportunity. Stále mám na paměti, když jsme jako nejdéle pracující misi na oběžné dráze planety oslavovali Mars Global Surveyor. To se psal rok 2006 a šlo o téměř desetiletou misi. Dnes, kdy na oběžné dráze pracuje (2001) Mars Odyssey (na oběžné dráze letos už 15 let) a na povrchu jezdí Opportunity již téměř 12 roků. Pro naši generaci se z nemožného, kdy přistání na Marsu bylo něčím výjimečným, stává pravidelný přísun dat od různých sond stejnou realitou, jako televize nebo internet. Velký obdiv však chováme k sondám Viking ze sedmdesátých let, jejichž výkony a výdrž jsou dodnes něčím naprosto mimořádným na svoji dobu.

Ale zpět k tématu. Copak se tedy dělo v noci ze 24. na 25. prosince 2003? Tehdy šlo vše podle plánu. Na webu beagle2.com nás 24. 12. informovali, že Beagle, který se od Mars Expressu oddělil 19. prosince, je na perfektní dráze do plánované přistávací elipsy. Jakmile se noc přehoupla do své závěrečné čtvrtiny (3:47 našeho času), Beagle 2 začal přistávací manévr. Nemyslím si, že bychom tehdy celou noc nespali, ale řada z nás jistě nemohla dospat. Ráno v 6:50 jsme se pouze dočkali zprávy, že v 6:30 proletěl nad Beaglem Mars Odyssey. V 7:30 však přišla mrazivě ledová sprcha, že Odyssey nic neslyšela a že další pokusy budou probíhat večer přes pozemní anténu Jodrell Bank. My, co jsme v té době zažili úchvatný úspěch Pathfinderu v roce 1997 a jinak samá selhání jsme tušili nejhorší, ale pořád doufali. Pamatuji si na všechny ty tiskovky, v čele s charismatickým Colinem Pillingerem, kde jsme zas a znova poslouchali ta negativní hlášení o nepřijatém signálu.

Colin Pillinger a Beagle 2

Colin Pillinger a Beagle 2. Zdroj: Beagle2.com

Ano, je to smutná vzpomínka, ale takový už Mars a život je. Jak již dnes víme, Beagle 2 se už neozval a je smutnou ironií osudu, že se tak nestalo možná jen díky náhodě a možná drobné nepromyšlenosti v konstrukci sondy. Na oběžnou dráhu se totiž mezitím dostal úžasný dalekohled na palubě Mars Reconnaissance Orbiteru, který dokáže rozlišit detaily v řádu desítek centimetrů a co je pozoruhodné, nadšeným pátračům se podařilo v roce 2015 Beagle 2 nalézt. Jak smutný pohled na dosednuvší lander s téměř správně rozbalenými okvětními lístky to byl, si jistě dobře pamatujete. K velké smůle se tohoto v podstatě happyendu nedožil Colin. Zemřel krátce předtím. Jako šťastný konec to označuji nakonec proto, že přístroj vlastně přistání zvládl, zatímco předtím se spíše soudilo, že se někde roztříštil.

Podobně, jako letos jsme zažili neúspěch technologického demonstrátoru EDM a úspěch TGO, typicky v jediný den, mohli jsme tehdy před 13 lety alespoň s povděkem konstatovat, že hlavní úkol mise, tedy usazení sondy Mars Express na oběžnou dráhu, se úspěšně podařil. Koneckonců i tehdy byl Beagle 2 opravdu jen malý přívažek, skoro až vyvzdorovaný, protože kosmické projekty to nemají lehké a nemusí jít zrovna o nákladný ExoMars 2020.

Budu tedy raději pokračovat jednou milou osobní vzpomínkou na pozorování Marsu. Bylo to jedno z těch neobyčejných rán na Štědrý den, kdy se budíme s pocitem, že nadešel ten den s velkým D (vlastně Š, ale to je přeci jedno, hlavně nám, co jsme malí kluci i když už nejsme tak malí). 24. prosince 2007 zdobila oblohu unikátní kometa 17P/Holmes, nad kterou jsme si mohli hlavy ukroutit, když zjasnila tak, že byla vidět pouhým okem i před Vánoci. Ovšem na Štedrý den připadl úplněk. Konkrétně někdy po druhé hodině ranní. A my jsme s přáteli vyrazili z mlhami zalitého Jablonce nad Nisou na blízký, ale poměrně vysoký kopec Černá studnice. Doufali jsme, že se dostaneme nad vrstvu inverzní oblačnosti a budeme němými svědky toho, kterak se Mars schová a posléze vyleze zpoza Měsíce. Cesta nahoru byla děsivá, pořád ne a ne vjet do vrstvy inverzní oblačnosti. Ale jako zázrakem jsme do oblak těsně pod vrcholem vjeli a po příjezdu na kopec zjistili, že jsme z ní skoro zase vyjeli. Oblaka se ještě chvíli přelévala, aby pak zmizela a my zažili jedno z těch neuvěřitelných představení, když se kotouček nějaké planety pomalu vsunul a zase vysunul zpoza měsíčního kotouče. Mohl jsem celý úkaz i zvěčnit a tak mi jej připomínají fotky pořízené při vstupu i krátce po výstupu Marsu. Byl to úžasný den, krajina pohádkově pokrytá námrazou a my dostali předčasný dárek.

Mars a Měsíc 24. 12. 2007 v 5:22 SEČ. Jednoexpozice DSLR Canon 300D v ohnisku dalekohledu 200/1000

Mars a Měsíc 24. 12. 2007 v 5:22 SEČ. Jednoexpozice DSLR Canon 300D v ohnisku dalekohledu 200/1000

Vánoce na Marsu jsou jinak zpravidla o něco méně živým obdobím, než jiné dny, ale neznamená to, že zde neprobíhá žádná věda. Oběžné sondy nic jen tak nezastaví a není důvod, aby dál neposílaly kvanta dat. Podobně na povrchu můžeme naprogramovat robotická vozítka, která pak následně něco vykonají, zatímco se my oddáváme zážitkům s rodinou. Na druhé straně den odpočinku jim taky bývá dopřán, třeba jen pro nabití baterií. A letošní Vánoce? Řekl bych, že jsou neplánovaně o něco zajímavější, díky tomu, že na novější Curiosity se vyskytl onen zmiňovaný problém s robotickou vrtačkou.

Pozice Opportunity a prastará erozní rýha. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona

Pozice Opportunity a prastará erozní rýha (gully). Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona

Vozítko Opportunity aktuálně pilně popojíždí po vnitřním svahu okraje kráteru Endeavour. Když jsme se o jeho činnosti rozepisovali podrobněji naposledy, zmiňovali jsme, že jeho dalším cílem má být prastará vodní erozní rýha. K té nicméně nakonec nejede nižšími partiemi vnitřku kráteru, jak jsme možná očekávali, ale mnohem zajímavějšími oblastmi s výchozy různě starých hornin. Připomeňme, že jsme stále jen na počátku cesty, erozní rýha je asi kilometr jižně od současné pozice vozítka. Pokud se nechtějí vědci zabývat nejbližším okolím Opportunity, dají jí většinou příkaz popojet několik desítek metrů (standardně spíše dvacet, jede se totiž po svahu odkloněném od Slunce a je zde méně energie) s tím, že robot poté používá systém autonomního vizuálního plánování cesty. Pokud si po popojetí určité vzdálenosti není jist, často zastaví trochu dříve a počká na pokyny ze Země, což nebývá nijak neobvyklé. Spíše je fascinující, že místo, abyste jej poslali vždy z bodu A do bodu B, vozítko často dokáže jet skrze bod C a skončit v bodě D, řečeno fyzikální matematikou.

Podle posledních aktualizací víme, že k 25. prosinci 2016 máme na Marsu den (tedy sol) číslo 4594 od přistání. 13. 12. produkovaly solární panely 411 Wh při docela slušné průzračnosti atmosféry 0,836 (ovšem panely jsou solidně zaprášené, prachový faktor je 0,675). Ujetá vzdálenost je nyní kolem 43,7 km.

Opportunity na vnitřním svahu kráteru Endeavour. Autor: Sean Doran

Opportunity na vnitřním svahu kráteru Endeavour. Autor: Sean Doran

Curiosity mezitím poslala důležitá data technikům na Zemi a dokáži si živě představit, že kromě jejich analýzy už se vytváří scénáře, jak a co otestovat, aby se vrtačka mohla vrátit brzy alespoň trochu do práce. Představa, že máte dva náhradní bity, ale mezitím se vám rozbije něco jinde, zabolí. Věřme však, že jde jen o drobnější závadu, třeba s prachem někde, kde to není žádoucí a že si s tím nějak odborníci poradí.

Praskliny v kameni, sol 1555, Curiosity/NASA/JPL-Caltech

Praskliny v kameni, sol 1555, Curiosity/NASA/JPL-Caltech

Marná sláva, i tento robot nám už na Marsu lehce přesluhuje přes základní životnost a přitom nesmíme zapomínat, že kolem něj je celkem solidní mrazová poušť. Naštěstí o složení vrstev, kterými projel nám i díky vrtačce řekl už opravdu mnoho.

Zatímco tým roveru si dá přes svátky nějaký čas volno, Curiosity bude nadále v chodu a jejím osmidenním úkolem bude pozorovat okolí a jeho změny (to platí pro 22. až 30. prosinec). Plán zahrnuje sledování kamenů různými přístroji a pátrání po větrných vírech. Poté bude vytvořen plán na další dny až do 2. ledna a od třetího je v plánu návrat k normálním operacím. Vědci se po Novém roce zaměří na pozoruhodné praskliny v kamenech v okolí.

Curiosity na své dlouhé cestě.. Autor: Sean Doran

Curiosity na své dlouhé cestě.. Autor: Sean Doran

Cítím, že články by se neměly psát v rovině osobní, ale tak když už máme ty sváteční dny a když jsme tu spolu s pár zajímavými řádky na tak úžasném portálu s tak bezvadnou komunitou lidí, tak mi tu trochu osobní roviny pohledu na marsovské dění pro jednou odpusťte. Koneckonců, i když používám místy svůj pohled, dobře vidíte, kolika jinými články, které jsem odkázal, se můžete prokousat, pokud jste se k nim náhodou nedostali už dříve. A ty jsou produktem nás všech.

Na závěr přijměte pozvánku k pohledu na marsovské vánoce očima výtvarníka. Jde o milý příběh robota Curiosity tak, jak se asi nestal, ale to je jedno. Nebo – že by nám snímky z Marsu posílal záměrně jiné?

Zdroje informací:
http://www.beagle2.com/
http://udalosti.astronomy.cz/backup/mars-mesic-20071224.htm
http://mars.nasa.gov/msl/mission/mars-rover-curiosity-mission-updates/

Zdroje obrázků:
http://www.stfc.ac.uk/stfc/cache/file/8E6FE3C8-0251-4D56-81CFB1E0B75B63AC.jpg
http://udalosti.astronomy.cz/backup/obraz/foto/mars/mars-mesic-20071224/mars-mesic-20071224-0422ut_crop.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=40416
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA20854
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=40555
https://www.flickr.com/photos/136797589@N04/31443895180/sizes/l

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Mars o Vánocích”

  1. Spytihněv napsal:

    No jo. Malý Sojourner klopýtající mezi kameny (a i přes ně) pod bdělým dohledem landeru Pathfinder – to byl pro mě nádherný zážitek. Jenomže pak přišel zcela unikátní zánik MCO a MPL už byl tou dobou na cestě…. Zmizení Beagle 2 bylo jen další smutnou událostí, ovšem překrytou následnou šňůrou úspěšných misí. Také jsem to tehdy dost prožíval.

  2. Kamil napsal:

    Podíval bych se na Vánoce na Marsu z jiného pohledu. Budou je slavit i kolonisté? A kdy? V době těch pozemských a dvakrát za martansky rok? Nebo si je přepočítají. Kde byl vlastně Mars na své dráze 25.prosince roku 4 při.n.l.? A kolikátého to je v novém martanskem kalendáři?

    • Martin Gembec Administrátor napsal:

      Pěkné 🙂 Předně myslím, že dokud bude úzké pouto se Zemí, budou ochotni slavit některé svátky podle těch na Zemi a zároveň asi bude na zvážení místní kalendář, ale přiznám se, že bych nechtěl být v roli těch, kdo tohle budou řešit, to je opravdu zapeklité. Já bych Vánoce ale slavil podle pozemského času. Ten 25. prosinec roku 4 př. n. l. je pořád trochu tajemství. Třeba to byl jiný den, ale vím, že křesťané se na tomto datu shodli, započteme-li předpokládanou chybu výpočtu začátku letopočtu..

  3. Peter P napsal:

    Krasna fotka mesiaca s Marsom. Skutocne nadhera, rovako som si spomenul na fotku v seriali o Venusi,
    “ Vychod Slunce s Venuší“

  4. Cx napsal:

    „osmidenním úkolem … sledování kamenů“ To mi připadá, jak kdyby to v řídícím středisku do konce roku už zabalili 🙂

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Problémem Beaglu byla chybná strategie post přistávacích operací. pokud by se anténa vyklopila jako první bylo možné i při částečném vyklopení panelů pracovat. Vyklopení antény muselo předcházet několik mechanických operací z nichž se každá mohla porouchat a to tvůrci sondy podcenili. Inu bez spojení není velení – jak říkají vojáci.
    V každém případě to byl nejpovedenější pokus z nepovedených.
    Mars je nejčastějším cílem kosmických sond, letělo k němu šedesát aparátů , statisticky každý rok jeden po celou dobu praktické kosmonautiky. Tento průměr bude i nadále dodržen v příštích dvou oknech se chystají opět minimálně čtyři sondy. U Marsu se bude opět něco nového dít, což nás může těšit.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.