Vrátí se Falcon do služby z Kalifornie?

Kolem firmy SpaceX se začínají věci dávat konečně do pohybu. Včera totiž Matt Desch, šéf společnosti Iridium poslal na sociální síť Twitter fotku, kterou jsme použili jako náhledový snímek tohoto článku. Vidíme na ní horní stupeň rakety Falcon 9 zabalený do černé fólie, jak míří k montážní hale firmy SpaceX na Vandenbergově základně. Už jen to by samo o sobě bylo pozitivní, protože by se jednalo o důležitý krok v rámci připrav na start – první stupeň pro tuto misi by měl dorazit již brzy – zatím se nachází na základně McGregor. Matt Desch ale v dalším tweetu (viz níže) neoficiálně naznačil, že právě start s družicemi Iridium by mohl být pro Falcony návratem do služby po záříjové nehodě. To by bylo docela překvapující, protože až doposud se čekalo, že první start po nehodě přijde v rámci vynesení telekomunikační družice Echostar-23 z Floridy. Ať už to bude jakkoliv, události posledních hodin naznačují, že bychom se startu Falconu mohli dočkat ještě letos – a možná nebude jediný.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CwxBHRWUQAAuU6_.jpg:large

Vrátí se Falcon do služby z Kalifornie?, 2.5 out of 5 based on 33 ratings
Pin It
(Visited 2 754 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (33 votes cast)
(Visited 2 754 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


27 komentářů ke článku “Vrátí se Falcon do služby z Kalifornie?”

  1. Štěpán napsal:

    Nemáte nějaké zákulisní informace od Davida Pavlíka?

  2. Rudolf Šíma napsal:

    Díky za optimistickou zprávu. Dnes se opravdu hodí. 🙂

  3. Jirka napsal:

    Pořád mi nejde do hlavy, pokud 4. 11. oznámili, že ví, kde je problém – přičemž koncem října ještě přesně nevěděli (viz SpaceX.com Anomaly Updates z 28. 10.), že už vezou horní stupeň na základnu. To už ho stihli upravit, nebo úpravy proběhnou až na základně? Mají tam na to vybavení? Nebo jen zvolí jiný postup při plnění horního stupně (resp. obou stupňů), aby nemohlo ke ztuhnutí kyslíku dojít?
    Myslel jsem, že ta sekvence plnění je jasně daná a vzhledem k extrémně nízkým teplotám se s tím už moc v rámci stávající HW architektury Falconu nedá moc dělat…
    Samozřejmě SpaceX už ukázala, že dovede hodně, ale vzhledem k tomu o jak závažný zásah by se prakticky jednalo (nejspíše odizolovaní héliových nádrží od LOXu), tak to aby měli v záloze nějaký tým rychlého nasazení… anebo v rukávu šikovný workaround, který nebude mít zapotřebí měnit HW. Koneckonců, chytrých hlav tam mají hodně, takže vzhledem k šibeničnímu termínu (polovina prosince) spíš bych věřil této druhé variantě.
    Dnes tady asi nikdo odpověď nezná, ale těch nezodpovězených otázek se mi v hlavě (a věřím, že nejen mne) teď nějak nahromadilo, tak kde jinde se ptát, než na serveru, kde lze čekat nejrozumnější odpovědi…

    • Dušan Majer napsal:

      Podle všeho se zdá, že se na nádržích nebudou dělat vůbec žádné technologické změny, nebo jen minimální. Vypadá to, že SpaceX opravdu zkusí jen upravit režim tankování, aby k podobným situacím nedocházelo. Zdá se, že je v režimu tankování nějaká rezerva, se kterou se dá operovat. Ale jsou to jen spekulace, protože pod ruce jim nikdo nevidí.

    • Vojta napsal:

      Tipl bych, že od teď nejdříve natlakují helium a pak teprve napustí kyslík. Tím zabrání stlačení případných krystalků. Tlakování do podchlazené nádrže by mělo být technologicky jednodušší, ale když to bouchá, nedá se nic dělat.

      • maro napsal:

        Krystalky kyslíku ale vznikají až když je načerpáno ještě chladnější kapalné hélium do nádrže. Právě na povrchu té nádrže s héliem, když ten kyslík ještě víc ochadí. O nějakém trhání vláken “rozpínajícím kyslíkovým ledem” ale přitom nemůže být řeč, protože kyslík se při tuhnutí nerozpíná (narozdíl od vody). A jak se námraza ještě víc podchlazuje, tak se jen trochu smršťuje.

        • Vojta napsal:

          Pokud jsem to správně pochopil, tak hélium má být v nádrži v plynném stavu, protože má sloužit k tlakování a ne k chlazení a kapalné by se pro tyto účely muselo nejdřív odpařit, což by snižovalo jeho akceschopnost. Možná ho tam ale napouštějí kapalné, protože je to jednodušší, nevím. Hlavní potíž je nejspíš v tom, že héliová nádrž se při tlakování trochu nafukuje, přičemž její vnitřní části (primární kovový obal) víc a vnější (uhlíkový kompozit) tomu mají bránit. Pokud do struktury kompozitu zateče kyslík, může ho tam část zůstat při rozpínání nádrže uvězněná, dále se stlačovat, možná i změnit svou fázi na pevnou (u vodního ledu by naopak stlačené krystalky roztály), ale hlavně může při velkém tlaku začít s uhlíkem v kompozitu reagovat. Pevná fáze kyslíku v tom může hrát roli kamínku v zapalovači.

    • Cx napsal:

      Podle článků zde na Kosmonautixu jsem minimálně nabyl dojmu, že SpaceX optimalizovala proces přípravy rakety tak, aby k jejímu vypuštění mohlo dojít do nejdříve, což se pravděpodobně týkalo i tankování. Je klidně možné, že nehoda byla následkem této optimalizace, takže ji stačí škrtnout.

  4. RiMr napsal:

    …nechci být za škarohlída, ale já hlavně doufám, že odhalili skutečnou příčinu té poslední řachy…

  5. Kenny007 napsal:

    Zajímavé:

    Podle inženýrů SpaceX snížilo chladné hélium teplotu keroloxu natolik, že kyslík dosáhl svého bodu tání -219 °C. Následná interakce zmrzlého keroloxu s uhlíkovými kompozity nádrže pak mohla zažehnout explozi. Další podrobnosti o příčinách havárie SpaceX ani sám Musk nezveřejnili.

    http://vesmir.stoplusjednicka.cz/spacex-uz-vi-co-zpusobilo-zarijovou-explozi-falconu-9?utm_content=buffer4e010&utm_medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer

  6. PM napsal:

    K Iridiu NEXT – M.D. opravdu počítá s tím, že prvních 10 satelitů IRIDIUM NEXT poletí ještě letos. Je ironií osudu, že první starty Iridia v devadesátých letech byly také poznamenány nepříjemnostmi, připomeňme nehodu Delta II v 1997…

Napište komentář k Ketivab

You must be logged in to post a comment.