Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Dalekohled Jamese Webba prošel super testem

Na začátek bych rád vysvětlil to možná silné slovo super, které jsem použil při označení testu, kterým nyní prošel dalekohled Jamese Webba. Dle mého je označení na místě, což si ukážeme na dalších řádcích. Pro ilustraci nyní stačí říct jen to, že tento test byl připravován čtyři roky a využívá nejmodernější měřicí přístroje a techniku, která byla kdy pro podobný test vyvinuta. Přičemž výsledkem má být „jen“ změření křivosti primárního zrcadla teleskopu.

Primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba

Primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Dalekohled Jamese Webba by se do vesmíru měl vydat v roce 2018 na vrcholu rakety Ariane 5. Ještě před tím musí projít dlouhou řadou testů, které mají dokázat nejen jeho způsobilost provádět nejpřesnější pozorování, jaká byla kdy z vesmíru dělána, ale také ověřit, zda bude schopen přečkat nepěkné chvíle během startu. Primární zrcadlo o průměru 6,5 metru je totiž složené z celkem osmnácti velmi přesných segmentů, které musí mít nejen perfektní povrchovou úpravu, ale také musí navzájem přesně pasovat tak, aby výsledný odraz nebyl nijak deformovaný. A když takto přesně sladěnou techniku posadíte na raketu, musíte mít jistotu, že přečká start bez znehodnocení. A to už je výzva.

Dříve však než dalekohled podstoupí zátěžové testy, které budou simulovat podmínky startu rakety, tedy zejména dynamické a akustické namáhání, proběhl výše zmíněný test křivosti zrcadla. Tento test proběhne ještě minimálně jednou po dokončení testů. Rozdíly, které budou poté porovnány z měření před a po testech dají odborníkům nahlédnout na to, jak dalekohled zvládne svůj start. Teleskop je samozřejmě od počátku konstruován tak, aby takové zatížení zvládl, ale je samozřejmě nutné tuto schopnost otestovat i v praxi. Bylo by velmi nemilé, kdyby po vynesení dalekohledu vyšlo najevo, že má poškozené zrcadlo. Na rozdíl od svého předchůdce, Hubbleova dalekohledu totiž neexistuje způsob, jak jej ve vesmíru opravit.

Průběh testu zrcadla Interferometrem

Průběh testu zrcadla Interferometrem
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zmíněný test probíhal pomocí interferometru, což je optický přístroj, který je schopen měřit velmi malé délky. Princip je založen na interferenci světla a spojení počítačové techniky. Přístroj byl napojen na počítač, odkud čerpal ideální obraz zrcadla teleskopu a pomocí posílání a sbírání světla měřil jeho skutečný obraz. Přístroj má výhodu v tom, že pracuje v malé vzdálenosti od zrcadla a nedotýká se ho. Tím se brání poškození a poškrábání.

To celé ještě nezní tak výjimečně, ale pojďme se podívat na podmínky, za kterých bylo nutné měření provádět. Vzhledem k tomu, že interferometr využívá průchodu světelných paprsků a měří jejich vybočení a intenzitu, může být problémem například zvuk, který svým vlněním může vychýlit paprsky a ovlivnit měření. Měřící místnost teleskopu tak byla nejen co nejvíce izolována od fyzických pohybů samotné budovy, ale také od hluku okolí. Dokonce i obyčejný rozhovor v měřící místnosti by výrazně ovlivnil měření. Avšak i přes snahu o co nejlepší podmínky nebylo možné izolovat všechny vibrace. Přístroj tak musel být schopen velmi rychle zaznamenávat odrazy tak, aby byl rychlejší než vibrace okolí. To znamená, že provedl 5 000 měření za sekundu, které si ukládal počítač. Případné vibrace a vlnění se tak daly odečíst a zbyl jen přesný odraz povrchu zrcadla.

Nyní nezbývá nic jiného, že držet teleskopu palce, aby po ukončení zátěžových testů měl své zrcadlo stále v pořádku.

Kosmický přehled týdne:

Družice projektu MMS jsou známy tím, že často přepisují rekordy. Poté, co se staly nejtěsnější formací řízenou ve vesmíru, si zapsali další rekord, který je zanesl do Guinessovy knihy rekordů. Nyní totiž platí, že navigační systém GPS navigoval v zatím nejvzdálenějším prostoru od Země. MMS totiž prolétají na své dráze i 70 000 kilometrů nad Zemí a i v těchto chvílích byly družice systému GPS schopny navigovat vzájemnou polohu čtyř satelitů MMS. Dodejme jen, že MMS mají za úkol měřit magnetické pole a jeho výchylky. Díky tomu, že létají ve vzájemné velmi přesné formaci připomínající čtyřstěn, mohou trojrozměrně zaznamenávat intenzitu magnetického pole Země. Pro co nejpřesnější obraz tohoto měření je třeba, aby létaly v co nejpřesnější formaci. A o to se starají právě satelity navigačního systému GPS.

Společnost Virgin Galactic miliardáře Richarda Bransona dále pracuje na přípravě jejího druhého exempláře malého raketoplánu určeného pro sub orbitální skoky mimo atmosféru. První exemplář byl zničen v roce 2014. Nynější model Unity zatím vzlétl do vzduchu dvakrát a vždy pod křídlem mateřského letounu White Knight Two. Cílem jsou však klouzavé lety, při kterých se Unity oddělí od letounu a sama pak přistane. To však zatím stále hatí nevhodné povětrnostní podmínky nad Mohavskou pouští. Nicméně tento test by se měl odehrát v nejbližších dnech.

Rusko představilo další video ze série nových plánů na přistání na Měsíci. Tentokrát se v něm hovoří o robotické misi, budoucím rozsáhlejším výzkumu i cíli, kterým je trvalá základna na povrchu.

Přehled z Kosmonautixu:

Oproti minulým týdnům se v tom právě uplynulém nestalo tolik převratných událostí, ale i tak se dělo mnoho věcí. Pojďme si je zrekapitulovat pomocí článků, které u nás za uplynulých sedm dní vyšly. Rusko kvůli absenci vědeckého modulu Nauka sníží počet členů své stálé posádky ze tří na dva. Dozvěděli jsme se, jak Sojuzy budou v příštím roce létat. V Bratislavě v těchto dnech probíhá velmi zajímavá výstava s kosmonautickou tématikou. Přinesli jsme vám z ní reportáž. Na webu NASA se objevila zajímavá subdoména, která informuje o tom, co NASA chystá na následující roky. Nenechte si jí ujít. OSIRIS REx dál úspěšně míří k asteroidu Bennu. Abychom si čas čekání zkrátili, přinesli jsme vám další díl seriálu Pohled pod kůži, kde tentokrát probereme konstrukci této sondy. Japonsko se chystalo vypustit raketu H-IIA, která nesla meteodružici Himawari-9, což se nakonec podařilo. Podívali jsme se také na to, jak je možné, že se družice občas ztrácí a jejich navigační systém si s tím neví rady. Skončil říjen a to znamená, že je čas na náš nejstarší video seriál Vesmírné výzvy, který zrekapituluje říjnové události. Evropa díky družicím Sentinel-1 získává velmi zajímavá data, které například umožňují monitorovat zemětřesení z oběžné dráhy. Živě jsme mohli sledovat premiérový start těžkotonážní čínské rakety CZ-5. Vozítko Curiosity našlo na Marsu kovový meteorit a samozřejmě ho řádně prozkoumalo. Nová americká loď Orion poletí znovu do vesmíru až v roce 2018, ale už nyní proběhly testy jejího výlovu z moře. Zajímavou zprávu přinesla společnost Orbital ATK, která prohlásila, že jejich soukromá zásobovací loď Cygnus ještě jednou poletí na Atlasu 5. Francouzský astronaut se chystá na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Jak se na něj připravuje?

Snímek týdne:

V Marylandu v NASA Goddard Space Flight Center probíhají zkoušky s velkou maketou asteroidu a robotickým systémem, který jej obklopuje a cvičí, jak chytat asteroid ve vesmíru. Jedná se o nácvik záchytného systému pro možnou misi ARM (Asteroid Redirect Mission). Samotnou maketu asteroidu pomáhali vytvořit i studenti z West Virginia univerzity a je vyrobena z polystyrenu a kašírky nanesené na překližkové desky, které jsou upevněny na hliníkové konstrukci. Cílem testů je zjistit, jak pomocí robotických ramen manipulovat s několikatunovým objektem nepravidelného tvaru, který bude třeba odebrat z povrchu většího asteroidu. Celé zařízení by mělo být připraveno k vypuštění v roce 2021, pokud ovšem bude mise nakonec realizována.

ARM prototyp

ARM prototyp
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Video týdne:

Čína úspěšně vypustila svůj první těžký nosič Dlouhý pochod 5, který jí otevírá zcela nové možnosti při letech do vesmíru. Start tohoto nového nosiče, který se zařadí po bok Ariane 5, Protonu anebo Delta IV Heavy, si jistě zaslouží umístění do videa týdne.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2016/nasa-completes-webb-telescope-center-of-curvature-pre-test
http://www.nasa.gov/feature/goddard/2016/nasa-s-mms-breaks-guinness-world-record
http://www.nasa.gov/image-feature/prototype-capture-system-mock-asteroid-help-simulate-mission-sequence
http://www.popsci.com/virgin-galactics-new-spaceship-safely-flies-in-earths-atmosphere

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/otispostcocrev2.jpg?itok=DUuyzCEP
https://pbs.twimg.com/media/CwQlU3NWIAAIEmx.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/arm-prototype.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fb/James_Webb_Space_Telescope_Mirror38.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)”

  1. Geo napsal:

    Já se na JWST neuvěřitelně těším , protože pokud vše klapne , zcela jistě budeme přepisovat spoustu oblastí Vesmíru , od dějin počínaje …
    A v případě úspěchu JWST a přísunu dat z družic měřící gravitační vlny . Lol 😀 Něco jako když Galileo Galilei sestavil dalekohled a obrátil jej nejdřív k Vesmíru a o chvilku později k Mikrokosmu . Ještě výsledky JWST prodat nějakým kupcům k praktikám a rutině 😀

    • Jaro Pudelka napsal:

      No rok 2018 bude hustý – JWST, SLS, Red Dragon.

      • Jaroslav Alois napsal:

        Navíc ještě dorazí dvě sondy k asteroidům a NH ke KBO .

      • Spytihněv napsal:

        Rok 2018 bude opravdu nabitej. Já to tedy shrnu a ještě si přisadím. Kromě již zmíněných JWST, SLS s Orionem a hejnem cubesatů daleko od Země, Red Dragon k Marsu, Hayabusa 2 a OSIRIS REx u planetek, New Horizons se přiblíží ke KBO… bude ještě startovat BepiColombo, Solar Probe+, Solar Orbiter, InSight přistane na Marsu, Čína vyšle retranslační satelit k Měsíci, aby pohlídal přistání na odvrácené straně asi také ještě v roce 2018…. jo a ještě zánik Juno. Pokud se všechny plány naplní, tak Kosmonautix bude mít co dělat, aby to všechno dokázal pojmout, přežvejkat a jako obvykle nám dodat kvalitní info 🙂

      • Jaro Pudelka napsal:

        Takže na rok 2018 si vysúkame rukávy a pomôžeme Kosmonautix.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, rok 2018 mi už nyní způsobuje jemné mrazení v zádech. 😀

  2. Jaro Pudelka napsal:

    V súvislosti s JWST, nájde sa poisťovňa alebo poisťovne schopné/ochotné poistiť štart?
    Osobne mám nervy už teraz.

  3. Jaroslav Alois napsal:

    Ruská stanice na Měsíci je obr a jejich LM je oproti tomu maličký.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      He he, myslíte LK přistávající v 4:53 – 5:00?
      To je asi tenhle historický:
      https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/e5/0d/e0/e50de0963be6f8e81e9cb6cb13aef45b.jpg
      🙂

      • bresok napsal:

        No trochu mi to připomíná smělé plány na pravidelné cesty 100 astronautů na Mars neexistující raketou osazenou skvělými motory na metan, existující pouze jako demonstrátor (ten plamínek na videu neříká o skutečných parametrech motoru zhola nic). No nic, když 2 dělají totéž, není to totéž. A nota bene ke článku výše. Dlouhý Pochod 5 se postavil po bok nejen Ariane5 a Delta IV Heavy, ale také po bok Protonu a Angary 5 (ta tam dala při 1. startu cca 25 tun). To jen pro vyváženost.

      • Jaro Pudelka napsal:

        A keď Kennedy vyhlásil projekt pre pristátie na Mesiaci, čo mala NASA hotové?

      • Lukáš Houška Redakce napsal:

        Tuhle debatu bych tu nerad rozvíjel. Chápu váš postoj, ale nechme raději promluvit čas, jak to dopadne. Vysmívání se jakékoli straně, že něco nedokáže je jednoduché, ale známe je. Oni to občas dokážou i tak. Zkrátka nemá smysl tohle rozebírat. Stejně jako uvádíme plány SpaceX, uvedli jsme i plány Ruska. Uvidíme, komu se nějak naplní.
        A pokud vám ve výčtu schází zmíněné rakety, rád vám je tam dopíšu, alespoň tedy ten Proton by zmíněn být měl. 🙂

      • Jaro Pudelka napsal:

        Samozrejme všetka česť číňanom a ich rakete. Ale je to s prepáčením to isté tridsiaty krát. Jednoúčelová raketa. Mimochodom aj Falcon 9 má nosnosť na LEO cca 23 ton. A pripravovaná posledná verzia má byť ešte silnejšia. A s drobným rozdielom – má znovu použiteľný I. stage.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Nechcem ísť ani ja ďalej. Len trochu viac úcty ku každému, kto v kozmonautike chce niečo dokázať.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Oprava – „jednoúčelová“ má byť „jednorázová“.

  4. Spytihněv napsal:

    JWST je opravdu výzva a pokazit se toho může hodně. Od přesnosti všech těch segmentů, přes riziko při startu, až po závěrečnou fázi rozkládání na pracovišti. Ve srovnání s ním je Hubble jen „obyčejná roura“. Jo a ta neadekvátní částka 8,7 miliardy dolarů je dalším rizikem. Především pro odpovědné osoby. Ale pokud bude v kondici, rozhodně bude výsledek stát za to. Tedy ne zrovna za těch více než 200 miliard korun, ale takhle nemá smysl uvažovat. Jednou už ho máme, tak se těšme na výsledky 🙂

  5. RiMr napsal:

    Díky za bezva souhrn.
    Pořád jsem si říkal, co mi to čínské „kvákání“ při startu připomíná (ano, jim stejně může připadat čeština) a už jsem na to přišel – scény z filmu Mars útočí..

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.