Ariane 6 bude skutečně mezinárodní produkt

Ariane 6

Poprvé má letět v roce 2020 a měla by vystřídat aktuálně využívanou Ariane 5, která je pro většinu zákazníků až moc silná a bohužel i drahá. Ariane 6 by měla nabídnout sice slabší nosnost, ale oproti „pětce“ bude její cena sotva poloviční. Podle společnosti Arianespace by mohly výrobní linky každý rok vytvořit 11 až 12 kusů tohoto nového nosiče. Tato raketa má mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni pak bude pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. O pomoc při startu se postarají dva nebo čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Kdo ale bude vyrábět jednotlivé komponenty tohoto nosiče? Půjde o vskutku mezinárodní projekt, což dokládá infografika, kterou na naše fórum umístil uživatel s nickem Pospíšil a kterou Vám nyní s českým překladem rádi předáváme dál.

Systém výroby rakety Ariane 6

Systém výroby rakety Ariane 6
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Překlad: Autor

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…Ariane_6_four_boosters_configuration_A64.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cwf2Po1VIAATUNq?format=jpg&name=large

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

29 komentářů ke článku “Ariane 6 bude skutečně mezinárodní produkt”

  1. maiden napsal:

    Ze to bude uasna raketa? Verim. Ze na ni budou spolupracovat staty napric Evropou? Verim. Ale ze bude 2x levnejsi…? To driv peklo zamrzne.

  2. maro napsal:

    Tady se počtěte, kolik firem pracovalo na raketě Saturn V, projektu Apollo
    http://history.nasa.gov/SP-4206/app-e.htm

    Jsou jich stovky!

  3. Peter P napsal:

    Otazka je ci zapojenie tolkych roznych spolocnosti / krajin dokaze tu cenu skutocne znizit. SpaceX ma momentalne utlm, ale uz dokazal niekolko krat pristat. Je mozne ze v roku 2020 uz bude SpaceX s vyvojom velmi napred a bude otazne ci bude Arianspace este konkurencieschopna.

    • maro napsal:

      I kdyby byla cena SpaceX nižší, bude Evropa samozřejmě podporovat své výrobce a podporovat svou zaměstnanost a své konstruktéry.

      • Vojta napsal:

        Navíc SpaceX, ať by byla levná jakkoliv, poptávku po nosičích prostě sama uspokojit nedokáže.

      • gg napsal:

        Bohužel „podpora zaměstnanosti“ v podstatě znamená podporu vyšších cen. Tak už to v ekonomice chodí: co vyžaduje víc lidí, práce a administrativy, prostě stojí víc. Takže ano, po politické stránce je protekcionismus vysoce průchozí a je to způsob, jak mít „aspoň něco“. Pak ale člověk může zapomenout na nějaký rychlý rozvoj kosmonautiky, typu „základna na Měsíci do roku 2050“ apod., protože bez brutálních úsporných opatření (ne rozpočtových škrtů, ale zvýšení výsledků na jednotku investovaných peněz) se takovéhle věci realitou prostě nestanou. Přitom si vybavuji, že zrovna základnu na Měsíci nějaké velké zvíře z ESA snad zmiňovalo jako něco, co na čem by ESA ráda pracovala.

      • Ondras napsal:

        Na zakladnu ESA na Mesici asi clenske staty ESA neposkladaji dost penez. Je vsak taky potreba si rict, jestli je to opravdu priorita…

    • Cateye napsal:

      Důležitá není jen cena, ale i spolehlivost a právě drahá, ale spolehlivá Ariane V. je toho důkazem.

      • gg napsal:

        To je sice možné, ale to je nezávislé kritérium. Žádný přírodní zákon neříká, že rozhozením výroby do padesáti firem se spolehlivost automaticky zvýší.

      • Racek napsal:

        No, 50 špičkových dodavatelů s dlouholetými zkušenostmi v oboru bych určitě preferoval proti výrobě všeho doma „na koleně“. Tak nějak se totiž postupuje vždy při konstrukci složitých celků.

      • gg napsal:

        Mimochodem, skutečnost, že drahá Ariane 5 donedávna byla „průchozí“ volbou je více než čímkoli jiným spíše příznakem absence konkurence.

  4. gg napsal:

    Skvělé, takže už jen motor se vyrábět na šesti místech najednou. 😀 To vysvětluje ten pekelně rychlý pokrok. 😉

    • maro napsal:

      To je ale normálka. Za konstrukci a sestavu je zodpovědná jedna firma. Ostatní jsou subdodavatelé, kteří jedou přesně podle zadání. V Česku takhle funguje hodně firem. A je to fofr. Dneska už ty firmy musí být hodně flexibilní.

      • gg napsal:

        Stejně si myslím, že aspoň motor, což je jeden integrovaný celek, by měla dělat jediná firma (ale pořádně, a hlavně proboha ne na politickou objednávku). Pak aby to nedopadlo jako s radarem na lunárním modulu.

      • maro napsal:

        Jenže to nebyl problém subdodavatelů, ale mizerného testování celé sestavy. Při takhle mizerném testování by to dopadlo stejně blbě i kdyby všechno vyrobil jeden koncern.

      • Vojta napsal:

        Motor se skládá z mnoha rozličných částí a jedna firma nemůže být nejlepší ve výrobě čerpadel, jejich ložisek, potrubí, spalovací komory, servomotorů pro vektorování tahu, počítačového hardwaru, senzorů, řídícího softwaru… Vždycky se to sestavuje z dílů od více dodavatelů, kteří se tak mohou soustředit na svůj obor a nemusí umět všechno. Škodovky také vyjíždějí z Mladé Boleslavi, ale díly na ně vznikají po celé Evropě a nejen po Evropě.

      • gg napsal:

        Sice máte pravdu, že „ustálený stav“ by mohl a možná i měl vypadat nějak takhle (bylo by to příznakem vyspělosti dotyčného průmyslu), ale problém je v tom, že raketová technika ještě není v takové fázi vyspělosti, aby mohla takto zamrznout návrh. Až se dostaneme k raketovému motoru „poslední generace“, k čemuž by mohly být blízko motory jako třeba Raptor, kde už žádná zásadní zlepšení nebude ani možné, pak budou takovéto „mikrooptimalizace“ dávat smysl a dlouhodobě to snad přinese i nějaké ty výhody. Ale aplikovat na současnou kusovou výrobu Vulcainů logiku automobilového průmyslu, nadto používajícího často zaměnitelné součástky, mi nepřijde příliš vhodné. (Přitom třeba transduktory nebo integrované obvody si samozřejmě nikdo nebude vyrábět vlastní, to ani nedává smysl.)

  5. Jaroslav Alois napsal:

    Škoda, že se něco nevyrábí u nás. Tradici máme, za války se u nás vyráběly příkladně díly pro A-4, Me 262 a tryskový bombardér Arado.

Napište komentář k gg

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.