Kosmotýdeník 151. díl (3.8. – 9.8.2015)

Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto tu máme další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který vám přináší přehled toho nejzajímavějšího, co přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se podíváme do NASA, kde odstoupil dlouholetý programový ředitel Mezinárodní kosmické stanice. Dále zamíříme do Hlavního pásu planetek, kde operuje u planetky Ceres sonda Dawn. Podíváme se však i na netradiční pohled na Měsíc a Zemi, nebo na tři kandidáty na nový teleskop NASA. Přejeme příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Michael Suffredini odstoupil

Jméno Michael Suffredini možná neznáte, ale patří mezi ty, které dlouhodobě stály za rozvojem a stavbou Mezinárodní kosmické stanice. Michael Suffredini byl od roku 2005 NASA programovým manažerem projektu ISS. Když v roce 2005 nastupoval, stál před ním nelehký úkol překlenout období ukončení letů raketoplánů, využít jejich zbývající lety k dostavbě ISS a najít nový způsob zajištění výměny posádek a dopravu nákladu na stanici. To se mu víceméně povedlo a ISS je v současnosti výkonnou vesmírnou laboratoří, která je z většiny dokončená a slouží svému účelu.

Michael Suffredini Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Michael Suffredini Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Právě Suffredini stojí za vytvořením smlouvy s Ruským Roskosmosem o dopravě amerických astronautů na stanici po roce 2011, kdy raketoplány definitivně dolétaly a Spojené státy se staly neschopny dopravit člověka do vesmíru. Díky němu pokračoval americký vědecký program na stanici i přes tuto nezáviděníhodnou situaci. Právě on byl velkým zastáncem rozvoje soukromých dopravců do vesmíru. Prosazoval jak komerční zásobovací lety s nákladem, tak komerční lodě s lidskou posádkou, které by ukončily závislost na ruských Sojuzech a nadále neodčerpávaly americké peníze do Ruska, ale nechávaly je zúročit ve Spojených státech.

Přesto však jeho odchod z této pozice nemá spojitost s dopisem, který tento týden zaslal ředitele NASA Charlese Bolden do Kongresu. V něm oznamuje, že NASA nebude kvůli kongresovým úpravám rozpočtu a nedostatečnému financování schopna uvést soukromé lodě do provozu v požadovaném termínu. Kvůli tomu NASA rozhodla o nákupu dalších šesti míst v lodích Sojuz za celkovou částku 490 milionů dolarů. Jedno sedadlo v Sojuzu tak nyní stojí závratných 81,6 milionu dolarů.

Michael Suffredini ukázal své schopnosti, když dokázal uřídit deset velmi důležitých let projektu ISS a vytvořit z rozestavěného projektu funkční laboratoř. Bill Gerstenmaier ředitel letových operací NASA o něm prohlásil: „Pod jeho vedením, se na stanici otevřely cesty pro nový komerční trh ve vesmíru a vytvořila se platforma, nebo startovací můstek pro další výzkum vzdálenějšího vesmíru.“ Suffredini byl známý jako drsný a tvrdý manažer, který nerad ustupoval a vyžadoval po svých podřízených, aby plnili své sliby. Nyní se zřejmě chystá odejít do soukromého sektoru.

Kosmický souhrn týdne

Tým sondy Dawn, která nadále krouží kolem trpasličí planety Ceres, zveřejnil nové video, které ukazuje zajímavé útvary na planetce v trojrozměrném zobrazení. Podíváme se jak do hlubokého kráteru s bílou skvrnou, tak na vysokou horu s bílou čepičkou. Na konci videa se ti z vás, kteří mají k dispozici klasické 3D brýle s červeným a modrým sklíčkem, mohou podívat na trojrozměrnou Ceres.

Sonda DSCOVR (Deep Space Climate Observatory) je umístěna v libračním centru L1 soustavy Slunce – Země. Díky tomu má neustálý výhled na Slunce a na osvětlenou část Země. Do výhledu jí občas vstoupí i Měsíc a díky tomu mohlo vzniknout toto pěkné video, které ukazuje tranzit Měsíce přes kotouč osvětlené Země. Sekvence snímků byla pořízena 16. července v čase 15:50 do 20:45 EDT. Společně s videm byl vydán i pěkný obrázek, který naleznete pod tímto odstavcem. Do budoucna se můžeme těšit na pravidelně zveřejňované snímky právě z této sondy, která již brzy začne stálé pozorování Země.

Měsíc před Zemí vyfocený sondou DSCOVR

Měsíc před Zemí vyfocený sondou DSCOVR
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/

Takto vypadá v současnosti nový hangár společnosti SpaceX, který bude sloužit pro montáž rakety Falcon Heavy, nebo několika prvních stupňů rakety Falcon 9. Hangár stojí u Launch Pad 39A, ze které v minulosti startovaly raketoplány.

Jeden z nových teleskopů: IXPE

Jeden z nových teleskopů: IXPE
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

NASA vybírala tři nové kandidáty na teleskop, který by se měl v roce 2020 dostat na oběžnou dráhu. Jedná se o SPHEREx, který by měl sledovat v infračerveném oboru a studovat rozpínání vesmíru. Druhým kandidátem je rentgenový teleskop IXPE, který má vysvětlit jak se tvoří rentgenové záření v objektech, jako jsou neutronové hvězdy, mlhoviny kolem pulsarů nebo superhmotných černých děr. A posledním je PRAXyS, který má podobné zaměření jako IXPE.

Souhrn z Kosmonautixu:

Tento týden jsme vás na Kosmonautixu opět zásobili čerstvými i zajímavými zprávami z kosmonautiky. Mohli jste si tak přečíst první díl nového seriálu, který se bude zabývat kosmickou lodí Sojuz. Průlet kolem Pluta rozvířil i sociální sítě a internet. Vzniklo mnoho zajímavých a zábavných snímků a nejzajímavější z nich jsme vám shrnuli v jednom článku. Tento týden jsme se také podívali na to, zda nám ISS pomůže v cestě na Mars. Projekt LISA je technologickým unikátem, a proto jsme se na jeho technickou stránku podívali hezky zblízka. Na Kennedyho vesmírném středisku vzniká projekt malé rampy 39C. V čem je zajímavý zjistíte zde. Také jsme vám tento týden připravili jeden speciální kvíz, který otestuje vaše znalosti českých sci-fi a fantastických filmů a seriálů.

Snímek týdne:

Každý týden vám přinášíme snímek, který dle našeho soudu je tím nejzajímavějším, který byl v uplynulých sedmi dnech pořízen. Tentokrát jsme vybrali autoportrét vozítka Curiosity, které už třetím rokem brázdí povrch Marsu. Své tříleté výročí oslavilo mimo jiné netradičním pohledem na samo sebe.

Curiosity už tři roky brázdí povrch Marsu

Curiosity už tři roky brázdí povrch Marsu
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/

 

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://technet.idnes.cz/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/711969main_jsc2012e240180_wp_946-710.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpa1/v/l/t1.0-9/11826025_10153447754851772_5865874462321484670_n.jpg?oh=6d80562f4d0fdc9b694ec809eed2e638&oe=564F5BF2
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/ixpe.png
https://lh3.googleusercontent.com/-qlJVj9d-YZ4/VcRhqEhxt3I/AAAAAAAACPU/1MKDxuxRl78/s0-Ic42/1065MH-A02.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

3 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 151. díl (3.8. – 9.8.2015)”

  1. Milan Štrup Redakce napsal:

    takže:
    XEUS+ESA=IXO
    IXO-NASA=ATHENA
    IXO-ESA=IXPE

    Zvláštní, jak pohnutý osud mívají projekty kosmických observatoří.

  2. Asdf napsal:

    Tak to by mě zajímalo, kam má Suffredini namířeno. Že by nějaké soukromá kosmická firma?

    • Lukáš Houška Redakce napsal:

      Abych se přiznal, tak jsem to nebyl schopen dohledat. Mluví se obecně o odchodu do soukromého sektoru. Samozřejmě se mluví o tom, že bude součástí firmy, která má k vesmíru velmi blízko.
      Mimochodem, i když se obecně tvrdí, že dokoupení dalších šesti míst v Sojuzech a odložení startu soukromých kosmických lodí nemá souvislost s odchodem Michaela Suffrediniho, tak ti, co byli na jeho závěrečném proslovu tuto středu říkají, že to byl proslov velmi plamenný a trefoval se v něm do mnoha lidí, kteří stojí za současnou situací v NASA. Ale to berte jen jako drb, nebyl jsem na té konferenci a nemohu to potvrdit. 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.