UDÁLOST ROKU: Průlet kolem Pluta

Je to tu! Fanoušci kosmonautiky po celém světě se dočkali – právě dnes proletí americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Vyvrcholí tak jedinečná mise k tomuto tělesu, které jsme zatím nikdy dříve neměli možnost vidět. Sice se dnes nedočkáme žádných fotek z maximálního přiblížení, ale i tak si nemůžeme nechat tuto mimořádnou událost ujít. Připravili jsme pro Vás tento článek, ve kterém Vás budeme až do jedenácté hodiny v noci pravidelně informovat o tom, co sondě zrovna dělá a jaké přístroje jsou aktivní. Kromě toho máme nachystáno i spoustu zajímavých informací o misi samotné.

23:50 – Náš čtrnáctihodinový online přenos pomalu končí a chtěli bychom upřímně poděkovat všem čtenářům za pozornost. Hosting si poradil i s největším náporem v době maximálního přiblížení a nespadl. Děkujeme tedy firmě Blueboard za dobře odvedenou práci. Dnešní den byl zároveň rekordním v historii našeho blogu – za dnešek jsme nasbírali více než 9 000 návštěv. A za to vděčíme Vám všem.

Sonda New Horizons bude pochopitelně ještě několik hodin monitorovat Pluto i jeho měsíce. Kdo by měl zájem o časovou osu pro další hodiny, ten může navštívit portál kosmo.cz. S přáním klidné noci a v očekávání nových fotek se s Vámi loučíme.

23:40 – Zítra sedm minut před třetí hodinou ráno našeho času by měly pozemní antény začít zachytávat signál od sondy New Horizons. V tu chvíli se teprve s definitivní jistotou dozvíme, zda dnes proběhlo všechno přesně podle plánu. Zítra se můžeme těšit i na první fotky z maximálního přiblížení. Na to, že Vám je okamžitě předložíme v novém článku, můžete vzít jed.

23:30 – Náklady na stavbu i provoz mise se odhadují na zhruba 700 milionů amerických dolarů.

23:20 –  Posledním přístrojem, o kterém dnes bude řeč je SDC – detektor prachových částic. Mohl by prozradit zajímavé informace o vzniku Pluta i o podmínkách při jeho tvorbě.

23:10 – Sonda New Horizons fotí prostřednictvím kamery LORRI Pluto. Vzdálenost je 461 277 kilometrů a rozlišení 2,3 km/pixel.

23:00 – Sondě dodává energii téměř 11 kilogramů plutonia-238 ve formě peletek oxidu plutoničitého. Radiozotopový zdroj je náhradním exemplářem, který zbyl po sondě Cassini, která operuje u Saturnu.

22:50 – Ještě jeden důležitý pohled o historie sondy. 28.února 2007 prolétla sonda pouze 2,8 milionu kilometrů od planety Jupiter. Kromě toho, že tento průlet sondu urychlil asi o 4 km/s, mohla také nafotit měsíce Io, Ganymed a Europa. Za zmínku stojí, že na měsíci Io zachytila explozi vulkánu Tvashtar, jehož sloup dýmu dosahoval do výšky 240 kilometrů.

Mimochodem, pokud přijímáte televizní kanál National Geographic, tak už za 10 minut zde začne dokument Setkání s Plutem. Za upozornění děkujeme našemu čtenáři s nickem sraj.

22:40 – Další možnost, jak sledovat vzdálenost sondy od Pluta, Země, či Slunce včetně rychlostí najdete zde. Sonda by právě měla začít odesílat informace o tom, že přežila průlet.

22:30 – Představme si ještě další přístroj na palubě sondy. Je jím SWAP, který studuje interakci mezi nabitými částicemi slunečního větru a trpasličí planetou, případně její atmosférou. Tvoří jej dvě části:
RPA – analyzátor plasmatu
ESA – elektrostatický analyzátor nabitých částic

22:20 – Data ze sondy New Horizons přijímá síť antén nazývaná DSN. Ty jsou rozmístěny ve Španělsku, USA a v Austrálii. Pokud vás zajímá, která z nich komunikuje se kterou sondou a zda zrovna není na řadě New Horizons, navštivte tuto adresu.

22:10 – Malý pohled do historie – New Horizons během průletu pásem planetek mezi Marsem a Jupiterem se 13. června 2006 přiblížila na 101 867 kilometrů k planetce (132524) APL o průměru 2,5 kilometru. Průlet byl snímkován kamerou Ralph. LORRI se použít nedala, protože objekt byl poměrně blízko Slunci.

22:00 – Celková váha vědeckých přístrojů na sondě je 30 kilogramů.

21:50 – Kamera LORRI stále fotí vzdalující se Pluto. Vzdálenost vzrostla na 393 650 kilometrů a 9 pořízených snímků bude mít rozlišení 2 km/pixel.

21:40 – Je čas na focení. Kamera LORRI v uplynulých deseti minutách pořídila 9 snímků Pluta – vzdálenost 387 237 kilometrů a rozlišení 1,9 km/pixel.

21:30LEISA stále měří spektrum Pluta. Vzdálenost vzrostla na 376 000 kilometrů a rozlišení zůstává na 23 km/pixel.

21:20 – Už dlouho nebylo slyšet o přístroji LEISA, že? Právě ten v minulých deseti minutách pořizoval spektroskopická měření Pluta s rozlišením 23 km/pixel. Vzdálenost vzrostla na 365 950 kilometrů.

21:10 – Pozornost se obrací zpět k Plutu, které je vzdálené 364 000  kilometrů. Kamera LORRI pořídila v minulých 10 minutách celkem 12 snímků s rozlišením 1,8 km/pixel. Barevná kamera MVIC přidala jeden snímek s rozlišením 7,2 km/pixel.

21:00 – Přístroj REX dokončuje studium odrazivosti signálu od měsíce Charon – vzdálenost 353 387 kilometrů.

20:50 – Přístroj REX stále zkoumá odrazivost signálu od povrchu Charonu – vzdálenost vzrostla na 346 122 kilometrů. NASA zatím prezentovala snímky Pluta a Charonu v nepravých barvách – podle dat ze snímkování přes tři filtry spektrometru Ralph. Snímky byly pořízeny včera v 9:38 našeho času.

Mapa složení hornin na povrchu Pluta a Charonu - data z přístroje Ralph. Pořízeno 13. července v 9:38 SELČ.

Mapa složení hornin na povrchu Pluta a Charonu – data z přístroje Ralph. Pořízeno 13. července v 9:38 SELČ.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

20:40 – Kamera LORRI snímkuje Pluto vzdálené 332 693 kilometrů. Celkem za posledních deset minut nafotila 6 snímků s rozlišením 1,6 km/pixel. Přístroj REX zatím začal ověřoval odrazivost signálu od povrchu měsíce Charon – jeho vzdálenost je 331 036 kilometrů. Sonda kromě jiného zjišťuje teplotu povrchu.

20:30 – Vracíme se do režimu s frekvenci aktualizací po deseti minutách, což udržíme až do půlnoci. Kamera LORRI právě pořídila 10 snímků Pluta s rozlišením 1,6 km/pixel – vzdálenost 330 671 kilometrů.

20:00 – Možná jste se někdy při čtení o sondě New Horizons doslechli o přístroji PEPSSI. Jeho úkolem je analyzovat nabité částice v okolí sondy

19:30 – Všechny články na našem portálu věnované sondě New Horizons najdete na této stránce.

19:00 – Pokud najdete v dnešním hektickém dni několik desítek minut času, pak Vám doporučujeme mimořádně obsáhlý a hlavně fundovaný článek od předního českého popularizátora Jiřího Grygara, kde se dozvíte spoustu informací o Plutu. http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/podivna-posledni-planeta-pluto-jeji-pad-a-nova-slava.html

18:30 – Sonda New Horizons je držitelem rekordu – byla nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem v zemském gravitačním poli – od naší planety se vzdalovala rychlostí 16,26 km/s, tedy 58 536 km/h.

18:10 – časová osa zveřejněná před průletem teď udává dvě a půl hodiny dlouhou mezeru. Přístroje jistě budou pracovat, ale zřejmě není přesně dané jejich pořadí. My toho využijeme, trochu zvolníme tempo a budeme příspěvky zveřejňovat s většími rozestupy – místo desetiminutové frekvence přejdeme na půlhodinovou. Časová osa začíná být konkrétní od 20:30 našeho času, kdy opět začneme informovat častěji.

18:00 – Přístroj Alice provádí měření spektra Pluta – vzdálenost 204 000 kilometrů.

17:50 – Prim teď hraje kamera LORRI. Za posledních deset minut pořídila 10 fotek Pluta ve vzdálenosti 195 871 kilometrů s rozlišením 970 metrů/pixel.

17:40 – Analýza dat ze sondy New Horizons pomohla určit přesnou velikost Pluta – jeho průměr je 2370 kilometrů +/- 20 kilometrů odchylka kvůli případnému zkreslení atmosférou. Ve světle těchto informací se zdá, že Pluto je opravdu největším známým transneptunickým tělesem. Velikost trpasličí planety Eris je odhadován jen na 2336 +/- 12 kilometrů. Ale na takové konstatování nám chybí bližší informace od Eris. U ní vycházíme pouze z měření, kdy zakrývala hvězdu a pozemní observatoře tento tranzit pozorovaly.

17:30 – Velmi zajímavé informace se dočtete i na největším diskusním fóru o kosmonautice v ČR – na portálu kosmo.cz

17:20 – Kamera LORRI pořídila další 4 fotky Pluta – vzdálenost 191 887 kilometrů, rozlišení 950 metrů / pixel.

17:10 – Fotí se ostošest. Kamera MVIC se zaměřila na měsíc Nix a snímek bude mít rozlišení 3,7 km/pixel – vzdálenost 188 467 kilometrů. Kromě toho se činí i kamera LORRI. Ta snímala Pluto vzdálené 164 590 km. Celkem za posledních 10 minut pořídila 24 fotek s rozlišením 820 metrů / pixel.

17:00 – Přístroj LORRI pořídil dalších 12 fotek měsíce Hydra s rozlišením 800 metrů a navíc 16 snímků měsíce Nix s rozlišením 920 metrů / pixel.

16:50 – A jdeme na malé měsíce. LORRI fotí Hydru – vzdálenost 160 351 kilometrů, rozlišení 800 metrů / pixel. Jaký tvar má tento měsíc? Je opravdu šišatý, jak se předpokládá z dat z Hubbleova teleskopu? Celkem bylo za posledních deset minut pořízeno 28 fotek tohoto měsíce.

16:40 – Opět jedna zajímavost – Sonda New Horizons měla v době startu ve svých nádržích 77 kilogramů hydrazinu. Díky tomu může měnit svou trajektorii. Celková změna rychlosti, které je sonda schopna je 290 m/s.

16:30 – Několikrát jsme tu hovořili o přístroji REX. Jde o rádiový experiment, s jehož pomocí se zkoumá velmi tenká atmosféra Pluta během zákrytu sondy za trpasličí planetou. Celý proces je založený na zkoumání odrazivosti a ohýbání radiových vln. Kromě toho má měřit rádiové záření samotného Pluta.

16:20 – Pokud používáte sociální sítě, pak už asi víte, že se zprávy o dnešní události označují hashtagem ‪#‎PlutoFlyby.

16:10 – Pojďme se podívat do historie – Na nosné raketě Atlas V, která sondu New Horizons dopravila do vesmíru, byl ještě speciální urychlovací stupeň Star 48 na tuhá paliva, který sondu poslal do vzdálených končin Sluneční soustavy.

16:00 – REX opět zkouší odrazivost signálu od povrchu Charonu – vzdálenost narostla na 95 060 kilometrů.

15:50 – Přístroj REX zkoumá odrazivost signálu od Charonu vzdáleného 89 695 kilometrů. Začíná fáze zákrytu Slunce a Země Charonem. Přístroj Alice měří spektrum měsíce.

15:40 – Přístroj Alice udělal 30 spektrálních měření měsíce Charon, který byl 79 643 kilometrů daleko.

15:30 – V akci je přístroj REX, který by v těchto chvílích měl přijímat radiové signály.

15:20 – Nix a Hydra jsou docela malé měsíce – což ukazuje i tento obrázek porovnávající jejich rozměry s Prahou.

Velikost měsíců Hydra a Nix ve srovnání s rozlohou Prahy

Velikost měsíců Hydra a Nix ve srovnání s rozlohou Prahy
Zdroj: astro.cz
Autor: Martin Gembec

15:10 – Jaká byla pravděpodobnost, že sonda New Horizons z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli srážce s nějakým objektem) během průletu přestane pracovat? Odborníci z NASA na tiskové konferenci odpověděli, že tato pravděpodobnost byla stanovena na 2: 10 000.

15:00 – Přístroj Alice měří spektrum Pluta – vzdálenost je větší než 55 000 kilometrů.

14:50 – Data z minulých dní ukazují, že měsíce Pluta leží v jedné rovině, což nenasvědčuje tomu, že by šlo o cizí objekty zachycené gravitací Pluta. Pravděpodobněji se jeví jejich vznik po impaktu – podobně jako ze Země vznikl Měsíc.

14:40 – Sonda má během dneška naplánováno několik velmi krátkých komunikačních oken v řádu desítek sekund. Během nich se neposílají žádná naměřená data. Jde jen o nejzákladnější telemetrii, která dává pozemním týmům najevo, že systémy na sondě pracují správně.

14:30 – Pokračuje měření přístrojem REX.  Konkrétně jde o měření odrazivosti paprsků od povrchu Pluta. Vzdálenost vzrostla nad 30 000 kilometrů.

14:25 – Slibovali jsme Vám informace o systému RALPH. A sliby se mají plnit. Sestava kamer RALPH je tvořena:
multispektrální kamerou MVIC snímající ve viditelném spektru. Rozlišení na vzdálenost 10 000 km má 250 metrů.
třemi panchromatickými kamerami
čtyřmi barevnými kamerami – vše samozřejmě s CCD čipy

14:20 – Začíná fáze zákrytu Slunce a Země Plutem. Přístroj Alice měří spektrum Pluta a přístroj REX zkoumá změny radiového signálu. Vzdálenost 25 094 kilometrů.

14:10 – Kamera MVIC fotí Pluto s rozlišením 320 m/pixel, přístroj SDC se snaží zachytit prachové částice – vzdálenost 20 323 km. Po průletu se bude také dělat velká věda. Dobrodružství rozhodně nekončí. Čekají nás zkoumání temných stran pomocí odraženého světla, ale také zákrytová pozorování, která jsou mimořádně důležitá pro zkoumání atmosféry.

14:00 – Ke slovu se dostává přístroj REX, který zkoumá signál při schování sondy za Plutem. Kamera LORRI v uplynulých 10 minutách pořídila 60 fotek Pluta s bezkonkurenčním rozlišením 76 metrů / pixel! Přístroj Alice měří spektrum Pluta.

13:55 – Ve 14:00 našeho času by měla na NASA TV začít tisková konference. Asi to není potřeba nějak zdůrazňovat, protože tahle adresa je všem důvěrně známá, ale přidáváme i odkaz na NASA TV.

13:50 – Maximální přiblížení sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto – odhadem 12 500 kilometrů. Odteď se bude sonda už jen vzdalovat. V posledních deseti minutách pořídil přístroj Alice spektrum Pluta, kamera LORRI nasnímala 67 snímků Charonu s rozlišením 170 m/pixel a snímek kamerou MVIC s rozlišením 660 metrů/ pixel. Kamera MVIC momentálně snímkuje Pluto s rozlišením 270 m/pixel.

13:45 – Pět minut před historickým momentem ještě dovolte malou připomínku – Přesně před 50 lety prolétla americká sonda Mariner 4 poprvé okolo planety Mars. Tehdy jme se poprvé podívali, jak vypadá cizí planeta. Myslím, že stylovější výročí si tým okolo new Horizons nemohl přát.

13:40 – Držte si klobouky, do největšího přiblížení zbývá pouhých deset minut. Sonda je od Pluta 15 000 kilometrů daleko. Kamera MVIC pořídila snímek s rozlišením 410 metrů / pixel..

13:35 – Jedna malá zajímavost. Pokud by sonda prolétla ve stejné vzdálenosti od Země, daly by se na snímcích z největšího přiblížení rozeznat jednotlivé budovy.

13:30 – Dvacet minut do průletu! Vzdálenost 21 000 kilometrů. Kamera MVIC udělala fotku Pluta s rozlišením 560 metrů/pixel a LORRI? Ta netroškaří – za posledních 10 minut rovnou 130 snímků s rozlišením 120 metrů na pixel!

13:25 – Tohle je nejnovější snímek Pluta, jaký máme k dispozici. Vznikl včera okolo desáté hodiny večer našeho času, když bylo Pluto vzdálené 766 000 kilometrů.

Pluto ze vzdálenosti 766 000 kilometrů - foceno 13. července ve 22:00 našeho času.

Pluto ze vzdálenosti 766 000 kilometrů – foceno 13. července ve 22:00 našeho času.
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

13:20 – Už pouze půl hodiny chybí do maximálního přiblížení. Přístroje na sondě teď jedou na plné obrázky. Kamera MVIC udělala snímek s rozlišením 440 metrů/pixel, LORRI rovnou 70 fotek s rozlišením 150 metrů/pixel – vzdálenost 28 000 kilometrů!

13:15 – Dnes se bohužel nemůžeme těšit na žádné aktuální fotky. Kdo by ale chtěl sledovat dění okolo New Horizons a vědět mimo jiné, jak daleko je sonda od trpasličí planety, doporučujeme Vám tento odkaz.

13:10 – Do maximálního přiblížení zbývá 40 minut. Sonda je 35 000 kilometrů od Pluta, což je méně než vzdálenost, kde jsou u Země umístěné geostacionární satelity. Přístroj Alice měří složení trpasličí planety a kamera MVIC pořídila fotku s rozlišením 780 metrů/pixel.

13:05 – Při maximálním přiblížení bude sondu New Horizons a trpasličí planetu dělit 12 500 kilometrů.

13:00 – Sonda je od Pluta vzdálená 43 000 kilometrů – do průletu zbývá jen 50 minut.

12:55 – Další přístroj, se kterým se seznámíme, je LORRI – nejznámější přistroj ze všech. Jedná se o dlouhofokální kameru, nad jejímiž fotkami jsme se všichni rozplývali. Na vzdálenost 10 000 kilometrů má rozlišovací schopnost 50 metrů. Právě z ní budou pocházet ty nejdetailnější fotky – sice černobílé, ale to nebude problém, protože půjdou obarvit podle dat z kamer RALPH, o kterých si ještě řekneme.

12:50 – HODINA DO MAXIMÁLNÍHO PRŮLETU! Pozornost je stále upřena na Charon – snímkuje jej kamera MVIC s rozlišením 1,5 km/pixel. Kamera LORRI se zaměřuje na 51 520 km vzdálené Pluto a pořídila 23 fotek s rozlišením 280 metrů/pixel. Přístroj LEISA měří spektrum Pluta s rozlišením 3,4 km/pixel.

12:45 – Všechny zájemce o aktuální dění samozřejmě srdečně zveme i na naše diskusní fórum, kam se sbíhají informace z celé informační dálnice. Naši aktivní uživatelé plní vlákno novými a novými příspěvky.

12:40 – Ke slovu se dostává i přístroj Alice, který měří spektrum Charonu – vzdálenost 77 151 km.

12:35 – Chtěli byste si lépe představit, jak velké je Pluto a jeho věrný souputník Charon? Tato infografika Vám s tím pomůže.

Pluto a Charon ve srovnání s Evropou.

Pluto a Charon ve srovnání s Evropou.
Zdroj: astro.cz
Autor: Martin Gembec

12:30 – Kamera MVIC udělala další tři fotky Pluta – vzdálenost 74 191 km, rozlišení 1,5 km/pixel. Kamera LORRI snímkuje Charon vzdálený 87 736 km – rozlišení 440 metrů/pixel. Činí se i LEISA, která měří spektrum největšího měsíce s rozlišením 5,4 km/pixel.

12:20 – A opět je ve středu zájmu Pluto. Kamera LORRI pořídila 15 snímků s rozlišením 410 metrů / pixel. Kamera MVIC dělá dvě barevné fotky ve vzdálenosti 76 141 kilometrů – rozlišení 1,5 km/pixel.

12:12 – Odpočet času k nejbližšímu přiblížení najdete zde. Kromě toho jsou připraveny i tématické zprávy ze sítě Twitter.

12:05 – K maximálnímu přiblížení dojde ve 13:49:57 středoevropského letního času.

12:00 – Jde se fotit! Kamera LORRI pořizuje 13 fotek měsíce Nix vzdáleného 66 612 kilometrů – rozlišení 330 metrů/pixel. Kromě toho přístroj LEISA zmapoval spektrum tohoto měsíce s rozlišením 4,1 km/pixel.

11:55 – Páteří našeho online přenosu jsou již před průletem zveřejněné informace o tom, co bude kdy sonda dělat. Pokud byste si tento itinerář chtěli přečíst v originále, můžete navštívit tuto adresu.

11:50 – Dvě hodiny do maximálního přiblížení! Pluto je vzdálené 100 000 kilometrů. Jeho spektrum zkoumá jak Alice, tak i LEISA (rozlišení 6,7 km/pixel).

11:46 – Data ze sondy New Horizons ukazují, že trpasličí planeta má menší hustotu než se čekalo. Některé teorie hovoří o ledovém jádru. Sonda zároveň detekovala úniku dusíku z atmosféry o trochu dříve, než se čekalo. Zdroj

11:42 Sonda v době startu vážila 478 kilogramů.

11:35 – Aktuální informace budou přinášet i sociální sítě. Zde jen pár odkazů z velké řady:
Oficiální FB profil mise
Oficiální Twitter mise
Facebook našeho portálu

11:30 – Přístroj Alice dokončil měření Charonu a pozornost se obrací k Plutu vzdálenému 119 669 km. Jeho spektrum měří jak Alice, tak i LEISA s rozlišením 7,4 km/ pixel.

11:20 – Zaměřme svou pozornost na měsíc Nix vzdálený od sondy jen 100 000 kilometrů. Snímá jej barevná kamera MVIC – rozlišení 2 km/pixel. Kamera LORRI fotí šest snímků měsíce Charon vzdáleného 143 000 kilometrů. Rozlišení by mělo být 710 metrů / pixel. Činí se i spektrometr LEISA, který skenuje Charon s rozlišením 8,9 km/pixel. To vše se stalo v posledních deset minutách. Sonda New Horizons se teď opravdu nezastaví a je v jednom kole.

11:12 – New Horizons proletí téměř kolmo k rovině oběhu Pluta – viz přiložená infografika. Časy jsou v UT – pro převod na SELČ je potřeba přidat dvě hodiny.

Dráha průletu sondy new Horizons kolem Pluta

Dráha průletu sondy new Horizons kolem Pluta
Zdroj: http://i2.wp.com
Překlad: Autor

11:05 – Pokud byste chtěli vědět, jak bude sonda New Horizons zkoumat Pluto, co bude ve které fázi fotit a tak dále, určitě nezapomeňte na aplikaci Eyes on the solar systém (načítání chvíli trvá). Pro přepnutí z mil na kilometry klikněte na šipku u textu Visual controls (vpravo dole). Z nabídky pak vyberte Units: Metric. V pravém horním rohu pak najdete, jaké přístroje jsou zrovna aktivní.

11:00 – Pokračují spektrální analýzy Pluta pomocí přístrojů AliceLEISA– vzdálenost klesá pod 140 000 kilometrů.

10:55 – Dalším vědeckým přístrojem, který si představíme je ALICE. Jde o spektrometr operující ve vzdálených pásmech ultrafialového záření se spektrálním rozsahem 50 – 180 nm a 1024 kanály.

10:50 – Do maximálního přiblížení zbývají už jen tři hodiny! New Horizons momentálně provádí spektrometrická měření Pluta vzdáleného 149 473 kilometrů. V akci je jak přístroj Alice tak i LEISA (rozlišení 9,7 km/pixel).

10:45 – Momentálně už při focení zabírá měsíc Charon celé zorné pole kamery. Podívejte se na jeho fotku pořízenou 12. července ze vzdálenosti 2,5 milionu kilometrů. V pravém dolním rohu je vidět brázda, která by velikostí odpovídala Grand Canyonu. Nedaleko od ní pak vidíme útvar připomínající impaktní kráter s jasnými paprsky světlého odvrženého materiálu.

Charon vyfocený 12. července ze vzdálenosti 2,5 milionu kilometrů

Charon vyfocený 12. července ze vzdálenosti 2,5 milionu kilometrů
Zdroj: astro.cz

10:40 – Přístroj Alice zaměřuje svou pozornost na měsíc Charon a zkoumá jeho spektrum – vzdálenost 172 872 kilometrů. Kromě toho je tento měsíc snímkován i kamerou LORRI, která sbírá 16 snímků s rozlišením 860 metrů/pixel.

10:35 – Kdo by chtěl sledovat i jiný online přenos než jen náš, může navštívit třeba portál astro.cz, se kterým při přípravě tohoto článku spolupracujeme.

10:30 – Přístroj Alice měří spektrum Pluta – vzdálenost 166 078 km, kamera LORRI pořizuje 24 fotek Pluta – rozlišení 830 m/pixel.

10:20 –  Přístroj LEISA zkoumá spektrum Pluta ze vzdálenosti 181 514 km s rozlišením 11 km/pixel. Kamera LORRI pořizuje 16 snímků Pluta s rozlišením 870 m/pixel.

10:15 – Pojďme si představit první vědecký přístroj na sondě New Horizons – LEISA je infračervený spektrometer. Jeho hlavním úkolem je detekovat sloučeniny jako metan, oxid uhelnatý, voda, organické látky, či dvouatomové molekuly dusíku.

10:10 – Přístroj MVIC fotí barevně ze vzdálenosti 158 804 km měsíc Nix (rozlišení 3,1 km/ pixel), dlouhoohnisková kamera LORRI pořizuje šest fotek tohoto měsíce s rozlišením 780 m/pixel.

10:05 – Sonda New Horizons se na svou cestu vydala před více než devíti lety. Z floridského kosmodromu startovala 19. ledna roku 2006.

10:00 – Vítáme Vás u našeho online přenosu, doufáme, že budete s naším informačním servisem spokojeni. Zároveň doufáme, že se nebude opakovat situace z minulého online přenosu, kdy nám návštěvníci při informování o přistání pouzdra Philae přetížili server, který musel být několikrát odstaven :-).  Tentokrát jsme s předstihem kontaktovali správce hostingu a snad by to mělo být v pořádku. Servery jsou připravené, informace také, sonda new Horizons jakbysmet. Nic nám tedy nebrání v tom, abychom odstartovali zpravodajský blok věnovaný největší kosmonautické události letošního roku.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.astro.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.astro.cz/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.universetoday.com/
http://pluto.jhuapl.edu/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://cdn.slashgear.com/wp-content/uploads/2015/07/nasa-new-horizons-600×322.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/nh-071315_falsecolorcomposite.jpg
http://www.astro.cz/images/obrazky/velke/057289.png
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=36854
http://www.astro.cz/images/obrazky/velke/057288.png
http://i2.wp.com…/07/A_Pluto-Encounter-Trajectory_NASA.jpg
http://www.astro.cz/images/obrazky/original/057291.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

191 komentářů ke článku “UDÁLOST ROKU: Průlet kolem Pluta”

  1. Steve napsal:

    Věcný návrh: Bylo by praktické, aby např po 50-ti příspěvcích se diskuse stránkovala. Rolovat potom tak dlouhou webovou stránku třeba v mobilu je docela potom zdlouhavé, když člověk si chce jen např nejnovější příspěvky z té dlouhé řady.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Zajímavý nápad. Je sice pravda, že více než 95% článků na našem blogu nenasbírá ani těch 50 komentářů, ale pokud už se tak stane, mohla by taková vychytávka pomoci. Nemohu ale zaručit, že se nám to podaří. Budeme se muset podívat, zda existuje plugin do WordPressu, který by tohle uměl.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Hotovo. Komentáře se teď stránkují po 50. Ale nikoliv po celkem 50, ale po 50 základních to znamená, že pokud na komentář někdo napíše deset odpovědí, bere se to pořád jako jeden komentář. To jen pro vysvětlenou. Podle situace samozřejmě můžeme počet 50 snížit, pokud by to bylo do budoucna potřeba. Nakonec se ukázalo, že tuto možnost nabízí přímo WordPress bez potřeby dodatečných pluginů.

      • Steve napsal:

        Díky za velmi pohotovou reakci a vstříct k nám čtenářům 🙂 Taky je opravdu super i to, někdo něco napíše pod článek a ve velké míře se dočká i odpovědi. Ve většině případů i dotazy a připomínky jiných jsou zajímavé i pro mě a jistě i pro další čtenáře.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Interakce s čtenáři je jedním ze základů našeho portálu, na kterých si zakládáme. Bereme čtenáře jako sobě rovné – vždyť jsme de facto přátelé, kteří mají stejný zájem. 😉

  2. Steve napsal:

    Tak to jsem velice rád, že přišlo datové potvrzení, že mise byla úspěšná. Není mi ale jasné, jestli pan Majer bude dnes pokračovat aktualizací tohoto megačlánku s rekordní účastí diskutujících čtenářů nebo bude k Plutu vydán nový článek už s případnými prvními fotkami ?

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Tak tohle je velká zajímavost, která mě právě mohutně překvapila:

    „Jedna významná událost si dokonce vynutila změnit dráhu sondy Voyager 1 oproti původním plánům – objevená atmosféra na měsíci Titan byla lákavým cílem. Navedení sondy k blízkému průletu kolem Titanu však způsobilo, že se Voyager 1 připravil o možnost navštívit Pluto.“

    Zdroj: http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/439559

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To je pravda. Průlet kolem Titanu způsobil takový gravitační prak, že sonda už nemohla zkoumat vůbec nic. Ale vědcům to stálo za průzkum tohohle světa – zvlášť když měli v záloze ještě druhou identickou sondu. Ale o tom, že se mohlo zkoumat i Pluto jsem ještě neslyšel. Zajímavé zjištění.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Právě to znemožnění dostižení Pluta mám na mysli. Pokud je to pravda, tak to vypadá dost elegantně, jestli to tak mohu říci. Konstelace Jupiter, Saturn, Uran a Neptun byla tehdy jedinečná, takže Voyager 2 ji plně využil. Jen Pluto se vymykalo, tudíž by to vyřešil Voyager 1. Zajímalo by mě, odkud čerpal autor článku, protože jinak by bez návštěvy Titanu vypadala mise obou Voyagerů až podivně dokonale 🙂

      • Martin Gembec napsal:

        Tahle poznámka je pro mě též nová, docela by stálo za propočet, o kolik dále od Titanu by tehdy museli prolétnout, aby dosáhli Pluta. Pokud si porovnám zisk Titan vs. Pluto, pořád se mi nechce věřit, že by Pluto byl ze hry. Spíš si myslím, že se s Plutem vůbec nepočítalo od začátku.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já bych ještě pár hodin počkal. Podle informací z NASA se máme na co těšit. Dnes by snad mohly být uvolněny tyto snímky: jeden globální pohled Pluto a Cháron, dále snímky Nix, a Hydry v různých rozlišeních, tři fotky s vysokým rozlišením Pluta z okolí maximálního přiblížení. Zároveň by měly pozemní týmy dostat první data z přístrojů SWAP, REX a Alice.

      • Martin Gembec napsal:

        Podle rozpisu, který jsem četl já ještě dva detailní snímky Charona a to hned v prvním poledním přenosu dat.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tak to by bylo super!

  4. zdenek napsal:

    Dobrý den . mám dotaz na pana Majera .Proč nemá NH poselství jako ostatní sondy ?

  5. Jaroslav.Alois napsal:

    Bezvadná práce, během průletu jste dávali dobrý přehled co se děje.
    Pouze jsem postrádal “ výtah“ z tiskovky co byla ve 14.15..

  6. Evžen napsal:

    Jen jsem zapoměl na otázku, ve 12.06 je tam informace o nových faktech o měsících Pluta. Kdy se to dozvíme my netrpěliví v plné kráse?
    Díky
    E111

  7. Evžen napsal:

    Právě si to všechno pročítám. Přes den jsem u toho nemohl být, ale jsem moc rád, že to všechno dopadlo dobře. První signály už jsou tu. Díky všem, kteří toto všechno dnes, vlastně včera nachystali. Parádní výkon a virtuální klobouk opět smekám.
    E111

  8. kolemjdoucí napsal:

    Právě běží s NH již datová komunikace rychlostí 2kb za sekundu …tedy chvíli běžela, takže se zdá, že žije 😉

    • Jaro Pudelka napsal:

      Prosím, uveďte zdroj tejto informácie. ďakujem.

      • kolemjdoucí napsal:

        DSN (je vidět komunikace prakticky v reálném čase se všemi parametry)

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Zajímavé – to bylo asi jedno z těch pár desítek sekund trvajících „okýnek“ se základní zprávou.

      • Martin Gembec Administrátor napsal:

        Pořád se nemohu zbavit dojmu, že to z naší strany byla mystifikace, ale na to se už historie nezeptá. Mám na mysli fakt, zda vůbec vysílala sonda telemetrii. Podle mě, pokud ta okna opravdu byla nějak využita, šlo spíše o něco jako „bbep“ jsem tu, než o přenos základní telemetrie. Proč by jinak na telemetrii čekali až do 2:53? Na druhé straně kdyby neměli ty „beepy“ přes den, podle mě by byli v noci mnohem nervóznější, takže možná něco věděli.

    • kolemjdoucí napsal:

      Zatím stále komunikace probíhá přes Madrid, kde na hlavní anténě (průměr 70m) i na jedné z vedlejších (průměr 34m) je aktuálně naladěn shodný kanál (7,18GHz). Obě antény průběžně sledují směr k sondě.

      0:58 vysílání směrem k sondě (obě antény se stejným kanálem a každá výkonem cca 20kW …že by vysílání mohli sesynchronizovat pro větší výkon); na vedlejší anténě jsou přijímána data z Cassini (8,43GHz 22,12kbps)
      1:50 vysílání směrem k sondě ukončeno (menší anténa zaparkovala, ale větší stále sleduje směr k sondě)
      2:30 další vysílání směrem k sondě (již ale jen z hlavní antény s výkonem cca 20kW)
      2:55 vysílání směrem k sondě pokračuje, ale zároveň běží i příjem (8,44GHz 1,5kbps)
      3:14 konec vysílání i příjmu (anténa skáče z pozice na pozici… a parkuje)
      …tak to moc stažených dat dnes nebude 🙁

      Taky jsem zahlédl komunikaci se sondou Down (7,18GHz cca 20kW a 8,44GHz 40bps ?!).
      Zajímavé je i předávání mezi lokacemi, kdy vysílání běží z jedné, ale příjem je realizován druhou.

      • kolemjdoucí napsal:

        Již delší dobu běží přijímání dat z NH prostřednictvím velké antény v Canberra (8,44GHz 2,11kbps ze vzdálenosti 4,77 miliard km) takže to vypadá na větší zásilku 🙂

        Ve stejné lokalitě běží na dvou menších anténách spojených do pole přijímání dat z Voyager 1 (8,42GHz 1,02kbps ze vzdálenosti 19,64 miliard km !!) a na další z Voyager 2 (8,42GHz 159bps ze vzdálenosti 16,11 miliard km).

        Jak to tak občas sleduji, nejvíce se asi komunikuje se sondami Marsu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za informace! Ta priorita u Marsu je pochopitelná – jednak je jich tam nejvíc a navíc třeba Curiosity produkuje velké množství fotek.

  9. Jaro Pudelka napsal:

    Chcem poďakovať za dnešný fantastický deň. Klobúk dole a teším sa na foto. Dobrú noc.

  10. Steve napsal:

    Díky za obsáhlý informační blok zpráv o přeletu NH kolem Pluta, ačkoliv bylo dnes avizováno, že alespoň řídící středisko obdrží nějaké základní telemetrické data ve 3 oknech, které by měly potvrdit, že sonda žije s průlet byl úspěšný – zřejmě nic zatím nedorazilo. Anebo dorazily nějaké data, ale nebyly zatím zveřejněny.

    Bohužel nemůžu ponocovat celou noc a čekat, zda nějaké nové informace v průběhu noci budou uvolněný. Jsem pracujíci člověk, který ve 4 h ráno vstává do práce do továrny, kde musím permanentně potom pracovat do 14 h, bez možnosti podívat se na internet. Takže nezbývá, než si odpracovat další šichtu, abych měl možnost zase dozvědět se více. Jsem z těch zaměstnanců, kteří se musí 100% věnovat své práci a mají zakázáno čumět do mobilu na internet v pracovní době.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Děkujeme za to, že jste tu s námi byl. Signál potvrzující úspěšné provedení všech úkonů už letí vesmírem a měli bychom jej obdržet krátce před třetí hodinou ráno. Náš online přenos za pár minut skončí a o všech dalších momentech budeme čtenáře informovat v nových článcích.
      Přeji Vám, ať Vám směna rychle uteče a doufám, že až přijdete k PC, budou na Vás čekat fotky z dnešního průletu.

  11. tonda234 napsal:

    Teďka jsem dokoukal v tv události komentáře.ke konci byla reportáž o NH a mimo jiné říkali že sonda má energii na normální provoz na dalších 20 let. není to blud? na foru se myslím psalo že bude plně funkčí přibližně do roku 2020.

  12. Tinny napsal:

    a co HN2 a mise k Tritonu? A zdravíme Cassini k Saturnu a děkujeme za radioizotopový zdroj 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.