Opportunity: 4000 solů a jedeme dál

logo k 4000 solům Opportunity na Marsu. Autor: Glen Nagle

Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.

Takže zatímco Opportunity překonala na Marsu vzdálenost 42 195 metrů (maratón), mise pokračuje dál. To ovšem neznamená, že by se přesouvala nějak rychle mimo oblast Marathon Valley. Naopak, popojela jen kousek vedle k trochu protáhlému kráteru nazvanému Spirit of St. Louis. Názvy útvarů jsou podle Charlese Lindbergha, který před 88 lety přeletěl jako první Atlantik. Proto také seskupení balvanů v kráteru je nazváno Lindbergh Mound a kráter se jmenuje podle jména letadla, v kterém historický let uskutečnil (s jednomotorovým letadlem, bez GPS a jiných vymožeností).

Opportunity se pohybuje na okrajovém valu velkého kráteru Endeavour, který má průměr 22 kilometrů, proto jsou Spirit of St. Louis i Marathon Valley jen drobnými útvary v jakési kopcovaté krajině, což je právě samotný val Endeavouru. Proč vlastně Opportunity zkoumá tato místa? Je to až k neuvěření, ale čím déle na Marsu jezdí a čím větší vzdálenost ujela, tím vědecky cennější lokality navštěvuje. Když zkoumáte kráter, který je vytvořen dopadem velkého tělesa v dávné minulosti, byly zde odhaleny různě staré vrstvy a vy tak máte možnost se podívat do dávné geologické minulosti Marsu.

Kráter Spirit of St. Louis na Marsu

Kráter Spirit of St. Louis na Marsu. NASA/JPL-Caltech/Cornell Univ./Arizona State Univ.

Především se zde nacházejí horniny, které kdysi přišly do kontaktu s vodou, ale například Lindbergh Mound je příkladem seskupení sopečných vyvrženin, kameny vypadají jako sopečná láva (např. čedič, ovšem zde jde o brekcie). To je ovšem jen letmý pohled, sami vědci byli poměrně zaskočeni tím, jak jsou kameny uspořádány. Světlé podloží, které na snímcích z dálky vypadá jako mozaika protkaná žilkami, je naopak typické pro celou oblast místa přistání nazvanou Meridiani Planum a tyto horniny byly kdysi ovlivněny vodním prostředím. Kráter Spirit of St. Louis sem úplně nezapadá.

Lindbergh Mound v kráteru Spirit of St. Louis na Marsu

Lindbergh Mound v kráteru Spirit of St. Louis na Marsu

Jednou z hypotéz jeho vzniku je, že jde o sekundární kráter vzniklý dopadem úlomku od vzdáleného kráteru Bopolu, který je daleko na jihozápad od Opportunity. Kameny ve Spirit of St. Louis by tedy mohly být vyvrženinami z kráteru Bopolu. Napovídá tomu fakt, že ostatní brekcie pozorované Opportunity v okolí kráteru Endeavour mají jiné chemické složení, než tyto kameny. Další možnost se pak nabízí v podobě vulkanické aktivity, která vytvořila kráter a kameny jsou zvětralou lávou.

Valy kráteru Endeavour jsou vůbec zajímavým místem. Kdysi v roce 2011 se například na menším valu Cape York podařilo najít zatím nejstarší horniny, které kdy vůbec na povrchu Marsu byly nalezeny. Nikde jinde se s nimi pak už ale vědci nesetkali. Stále je tedy co objevovat.

Solární panely Opportunity v čase

Solární panely Opportunity v čase. Pro animaci klikněte.

Pokud jde o stav vozítka, je stále velmi dobrý. Jestliže kdysi v roce 2005 jsme měli obavu, zda bude mít dost energie, když se postupně začaly solární panely pokrývat prachem, později už jsme si tak nějak zvykli, že je to překonatelný problém, ať už díky očistným větrným poryvům, nebo tím, že se vozítko pohybuje po ke slunci orientovaných svazích. Na Marsu v oblasti Meridiani je léto, takže obloha je standardně více zakalená zvířeným prachem. Trochu starostí nám dělají pouze jakési amnézie, kterými si občas robot prochází, ale to je vzhledem k jeho stáří vlastně zázrak, že jinak je vůbec ještě provozuschopný. S ohledem na více než 4000 solů je třeba připomenout, že plánovaná délka primární mise byla 90 solů. Robot používá na ukládání dat paměť typu flash a protože nebyl důvod riskovat v červnu během konunkce Marsu další amnézie, zůstal spuštěný v režimu „permanent RAM“. Jak vysvětluje v komentářích čtenář Romanescu, již v prosinci 2014 jsme se mohli dočíst o poškození jednoho ze sedmi modulů flash paměti, který způsoboval výpadky v komunikaci. Protože řadič flash paměti nedokáže při ukládání dat tento modul zcela obejít, ukládají se data jen do paměti RAM. Technici zatím testují, jak by mohli řadič přeprogramovat, aby mohli flash paměť opět použít.

Pokud jde o aktuální dění, Opportunity stále zkoumá Lindbergh Mound a její okolí. Během solu 4059 se však také podívala na Slunce, kde právě probíhalo částečné zatmění měsíčkem Phobos.

Jak to bude s budoucností Opportunity? Nejbližší měsíce budou patřit výzkumu v lokalitě, kde se nachází i nyní, takže se pak můžeme ohlédnout za tím, co mezitím vědci zjistili. Vzdálenější budoucnost je však nejistá, vozítko je staré, NASA stojí jeho provoz sice malé procento prostředků, ale nemalé množství z pohledu čísel. Na rok 2016 původně Opportunity vůbec v rozpočtu NASA nefigurovala. Situace je opravdu neradostná, podle posledních zpráv je nejpravděpodobnější, že NASA zatím stopne jinou misi, která měla být zahájena a mezitím dá nějaké prostředky na další provoz sondy LRO na oběžné dráze Měsíce a Opportunity na Marsu. Budeme věřit, že se situace s financováním NASA v dalších letech dále nezhorší.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.unmannedspaceflight.com

Zdroje obrázků:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8008
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19393
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19394

http://www.nivnac.co.uk/martian_vistas/?p=63

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

17 komentářů ke článku “Opportunity: 4000 solů a jedeme dál”

  1. Karel napsal:

    A to mi neříkejte, že za tu dobu nefytoilo ani jednoho Marťana !!! 🙁

  2. Tomas Hacek napsal:

    Mozna trosku kacirska myslenka, ale v pripade ze hlavni problem jsou penize a ne napriklad kapacita site anten DSN, nebylo by mozne Opportunity „prodat“ ci pronajmout?
    Je to stale funkcni HW na cizi planete. Verim ze nektere bohatsi univerzity ci jine instituce by mohly mit zajem i za cenu 16 (nebo i 20) milionu dolaru rocne (neni to az tak hrozna castka a pro skoly a jejich mecenase by to byla i velice dobra reklama). take nejsem az takovy odbornik, ale zajimavych pristroju a elektroniky bylo na Opportunity dost a verim ze studenti a profesori by dokazali prijit na nejake alternatvni metody jejich vyuziti pro zkoumani XYZ s cim se treba puvodne vubec nepocitalo.

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    V září 2008 byla Opportunity nasměrována k tehdy 12 km vzdálenému obřímu kráteru Endeavour s tím, že svou misi rozhodně ukončí cestou a k Endeavouru samozřejmě nedojede. Když tady padla zmínka o kráteru Bopolu, který leží na JZ od Endeavouru, tak proč tam rover nenasměrovat? Samozřejmě „svou misi rozhodně ukončí cestou“, ale takových 15 let by mohlo stačit 🙂 Je to sice o něco dál, než Opportunity zatím zdolala, ale tak nějak o tohoto roveru už raději nic nepředpovídám.

    Jasně, jiná věc je, že by to neprošlo u NASA…

    • Vojta napsal:

      No jo, provoz Opportunity bohužel není zadarmo. Uvidíme, jestli dřív přestane fungovat nebo NASA bude nucena pohřbít ještě funkční rover.

      • Martin Gembec napsal:

        Původně jsem chtěl zmínit i mapku, kudy by mohla Opportunity cestovat v letech 2015 až 2025, ale pak jsem to zavrhl, nejen z důvodu financování, ale jsem také přesvědčen, že mechanika roveru už by další podobný přesun nezvládla. Jasně to si myslel asi leckdo při zmínce, že se pojede na Endeavour, ale když teď nechtěj dát ani těch 16 mil. dolarů na roční provoz robota, tak si myslím, že je pomalu konec.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Každopádně to ale vyšlo velmi dobře. Při přesunech po přistání zkoumala mnoho malých kráterů, solidně se zdržela u Viktorie, ale pořád to byly jen přesuny za dalšími možná zajímavými lokalitami. Endeavour je ideální cílová destinace, kde je pořád co dělat.

        Jen si nějak neumím představit, jak někdo rozhodne, že v den D v čase T bude vypnut stále funkční rover, který neustále přináší nové a nové poznatky.

      • Denny napsal:

        Zadarmo není ale když mužou financovat Curiosuty tak proc proboha odstavovat Oportunity? To fakt nechápu zasloužily stroj co nám tolik dal a my ho sejmeme kvůli prachům zas jako vždycky proc tam teda posílali ten nový rover když na starý nejsou prachy?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ten důvod je technologický. Nový rover má modernější přístroje, přesnější analýzu a podobně.

      • pbpitko napsal:

        Ak by som mal slovo u NASA, doporučil by som aby namiesto pohrebu Opportunity venovali ho nejakej univerzite s jedným či dvoma zamestnancami ktorí obsluhovali rover a pri matuzalemskej životnosti roveru sa už aj oni chystajú do dôchodku. Pod ich dohľadom by s roverom mohli pracovať študenti. Pre školu vynikajúca prestižná záležitosť, niektoré lepšie školy by tých 15 M$ bez problémov utiahli, vynikajúca prax pre študentov a v neposlednom rade ďalšie zaujímavé a užitočné dáta pre vedcov.
        pb 🙂

  4. Romanescu napsal:

    Doplnim k pre mna mierne matucej informacii o ukladani dat – uz v decembri 2014 sme mali moznost [1] docitat sa o poskodeni jedneho zo siedmych blokov (modulov) flash pamate [4], ktory sposoboval komunikacne vypadky. Radic flash [5] pamate neumoznuje pri ukladani dat uplne obchadzat poskodeny blok [6], takze namiesto toho sa data ukladaju len v RAM pamati [3] a flash pamat sa vobec nepouziva – to je ten trochu zahadny termin permanent RAM (RAM-only mode). Zatial tento rezim pretrvava a technici nadalej testuju flash pamat a hladaju sposob, ako preprogramovat radic [2].

    Zdroje:
    [1] http://www.techtimes.com/articles/23934/20141231/opportunity-rover-suffering-from-memory-loss-heres-how-nasa-will-help-cure-it.htm
    [2] http://mars.nasa.gov/mer/mission/status.html
    [3] https://cs.wikipedia.org/wiki/RAM
    [4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Flash_pam%C4%9B%C5%A5
    [5] https://en.wikipedia.org/wiki/Flash_memory_controller
    [6] https://en.wikipedia.org/wiki/Wear_leveling

Napište komentář k Spytihněv Čumpelík

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.